PVVS 2017

Novela nařízení o minimální mzdě (23.10.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 13. 9. 2017 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 286/2017 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Jeho prostřednictvím se v příštím roce zvýší sazba minimální mzdy a odpovídajícím způsobem také nejnižší úrovně zaručené mzdy. Účinnosti nabývá dnem 1. 1. 2018.

Novela vyhlášky o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení (19.10.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 13. 9. 2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 284/2017 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče.

Novela přináší nové vymezení požadavků na technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení protialkoholní a protitoxikomanické záchytné služby. V souvislosti s tím je vyhláškou publikovanou ve shodné částky Sbírky zákonů pod č. 285/2017 Sb. novelizována také vyhláška č. 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb. V tomto případě jde zase o požadavky na personální zabezpečení protialkoholní a protitoxikomanické záchytné služby.

Obě vyhlášky nabývají účinnosti dnem 1. 11. 2017.

Novela vyhlášky o stanovení výše příspěvků a postupu při přiznávání náhrad poskytovaných vojákům (18.10.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 4. 9. 2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 281/2017 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 146/2015 Sb., o stanovení výše náborového příspěvku, výše kvalifikačního příspěvku, výše a postupu při přiznávání cestovních náhrad a náhrad při povolání do služebního poměru a při přeložení poskytovaných vojákům.

Dle Ministerstva obrany je cílem novely upřesnit podmínky pro nároky související s dojížděním vojáka do místa výkonu služby a odlišit dosažení vysokoškolského vzdělání v magisterském studijním programu bez návaznosti na bakalářský studijní program od vysokoškolského vzdělání v magisterském studijním programu dosaženého v rámci navazujícího studia na bakalářský studijní program ve vztahu k přiznání kvalifikačního příspěvku a jeho výši. Stejně tak se novela týká výše jízdného v závislosti na kilometrové vzdálenosti a postupu pro určení nejkratší silniční kilometrové vzdálenosti mezi místem bydliště a místem výkonu služby. K tomu má být využíváno informačního systému veřejné správy obsahujícího data o dálniční a silniční síti ve vlastnictví České republiky.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1. 10. 2017.

Vyhláška o postupu obce při zajištění slušného pohřbení (17.10.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 30. 8. 2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 277/2017 Sb. vyhláška o postupu obce při zajištění slušného pohřbení.

Vyhláška byla Ministerstvem pro místní rozvoj vydána na základě § 5 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, a je reakcí na jeho doposud poslední novelu publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 193/2017 Sb. Ta § 5 zákona o pohřebnictví upravující obecně situace, kdy se nenalezne žádný vypravitel pohřbu těla zemřelého, podstatně měnila. Ve v daném ustanovení specifikovaných situacích má pohřbení slušným způsobem podle místních zvyklostí zajistit obec, na jejímž území k úmrtí došlo nebo bylo tělo zemřelého nalezeno, případně vyloženo z dopravního prostředku. Právě publikovaná vyhláška pak postup obce v takové situaci v podrobnostech upravuje. Dle zmíněného ministerstva rozsah vyhláškou upravený odpovídá dlouholetým zkušenostem ministerstva s refundací příslušných pohřebních výloh obcím.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1. 9. 2017.

Vyhláška o procentním podílu jednotlivých obcí na částech celostátního hrubého výnosu daní (16.10.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 30. 8. 2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 276/2017 Sb. vyhláška o procentním podílu jednotlivých obcí na částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů.

V souladu se zmocněním daným v § 4 odst. 11 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, je Ministerstvo financí povinno vydat vždy k 1. září každého roku vyhlášku, jež stanoví procenta podílů každé obce na celostátních hrubých výnosech daně z přidané hodnoty a daní z příjmů. Právě publikovaná vyhláška tak nahrazuje minuloroční vyhlášku č. 272/2016 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů. Ta se, s účinností nové vyhlášky, ruší.

Nové procentní podíly na zákonem dané části celostátního hrubého výnosu daní jsou, dle důvodové zprávy, propočteny na základě aktuálních údajů o počtu obyvatel podle bilance obyvatel Českého statistického úřadu, o výměrách katastrálních území obcí podle údajů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a o počtu dětí a žáků podle údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, vychází ale také z počtu zaměstnanců vykázaných v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků těch, kteří měli místo výkonu práce v dané obci.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1. 9. 2017.

Prováděcí vyhláška k zákonu o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí (12.10.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 28. 8. 2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 272/2017 Sb. vyhláška k provedení některých ustanovení zákona o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí.

Ministerstvo financí vyhlášku vydalo podle § 3 odst. 1 a 3, § 4 odst. 1, § 5 odst. 1 a § 6 odst. 1 zákona č. 25/2017 Sb., o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí, aby jí upravilo strukturu údajů, které dotčená osoba předkládá ministerstvu pro účely monitorování a řízení veřejných financí. Současně jí také stanovilo částku podle § 3 odst. 3 prováděného zákona.

Vyhláška má, dle důvodové zprávy, přispět k úplné implementaci čl. 3 odst. 2 písm. a) a čl. 14 odst. 3 směrnice Rady (EU) 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států. Řádné aplikaci prováděného zákona má posloužit tím, že stanoví konkrétní strukturu požadovaných dat prostřednictvím tří výkazů tvořících její přílohy.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2018.

Nařízení vlády o oceněních udělovaných Ministerstvem vnitra (11.10.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 25. 8. 2017 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 271/2017 Sb. nařízení vlády o oceněních udělovaných Ministerstvem vnitra.

Nařízení bylo vydáno podle § 49 odst. 6 zákona č. 218/2000 Sb., tzv. rozpočtových pravidel. Oceněními, jež Ministerstvo vnitra může na jeho základě udělovat, jsou Medaile ministra vnitra, jež se uděluje fyzické osobě za zásluhy nebo celoživotní práci v oblastech svěřených Ministerstvu vnitra anebo za zásluhy při mezinárodní propagaci Ministerstva vnitra a jeho činnosti, dále medaile „Za zásluhy o české archivnictví“, titul „Přívětivý úřad“, Cena Ministerstva vnitra za kvalitu ve veřejné správě, Cena Ministerstva vnitra za inovaci ve veřejné správě, Cena za nejlepší projekt prevence kriminality na místní úrovni, Cena za nejlepší projekt národního kola Evropské ceny prevence kriminality, titul „Nejlepší sportovec Ministerstva vnitra“ či Cena Ministerstva vnitra za mimořádný počin nebo přínos v oblasti sportu. Na základě nařízení lze také uvést sportovce do Sportovní síně slávy Ministerstva vnitra.

Nařízení nabylo účinnosti dnem 1. 9. 2017.

Vyhláška o lokalizaci a identifikaci volajícího při volání na čísla tísňových volání (10.10.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 18. 8. 2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 267/2017 Sb. vyhláška o lokalizaci a identifikaci volajícího při volání na čísla tísňových volání.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem vnitra vydalo vyhlášku k provedení § 33 odst. 9 zákona o elektronických komunikacích. Nahradilo jí přitom dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 238/2007 Sb., o rozsahu, formě a způsobu předávání osobních a identifikačních údajů, formě databáze těchto údajů a rozsahu, formě a způsobu předávání těchto údajů subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání (vyhláška o předávání údajů pro účely tísňových volání). Ta byla s účinností nové vyhlášky zrušuje.

Jednotlivá ustanovení vyhlášky obsahují například podrobnou úpravu osobních, identifikačních a dalších údajů pro identifikaci a lokalizaci volajícího ve veřejné pevné komunikační síti, předávání osobních a identifikačních údajů pro lokalizaci z databáze subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, lokalizace geografické polohy volajícího ve veřejných mobilních komunikačních sítích, předávání údajů z veřejných mobilních komunikačních sítí, lokalizace geografické polohy volajícího prostřednictvím IP telefonie, lokalizace a identifikace volajícího při využití služby eCall či volání bez použití SIM karty na jednotné evropské číslo tísňového volání 112.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1. 9. 2017.

Nařízení vlády o podpoře elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů energie (09.10.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 18. 8. 2017 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 266/2017 Sb. nařízení vlády o podpoře elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů energie.

Vydáno k provedení zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, ve znění pozdějších předpisů, upravuje postup pro určení výše podpory elektřiny nebo tepla podle zákona o podporovaných zdrojích energie a způsobu její výplaty za období od uvedení výrobny elektřiny nebo tepla do provozu do doby, než Energetický regulační úřad v návaznosti na vydání rozhodnutí Evropské komise o slučitelnosti podpory s právem Evropské unie stanoví rozsah a výši podpory cenovým rozhodnutím.

Nahrazuje přitom dosavadní právní úpravu prezentovanou nařízením vlády č. 402/2015 Sb., o podpoře elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů energie, jež se s účinností nového nařízení zrušuje.

Nařízení nabylo účinnosti dnem 2. 9. 2017.

Novela zákona o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh (05.10.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 18. 8. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 265/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, a zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Harmonizované technické požadavky na lanové dráhy, osobní ochranné prostředky a spotřebiče plynných paliv byly doposud stanoveny třemi evropskými směrnicemi, a sice směrnicí 89/686/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se osobních ochranných prostředků, směrnicí 2009/142/ES o spotřebičích plynných paliv a směrnicí 2000/9/ES o lanových drahách pro dopravu osob. Směrnice však mají být zrušeny a nahrazeny přímo použitelnými evropskými nařízeními. Těmi jsou nařízení 2016/424 o lanových dráhách, nařízení 2016/425 o osobních ochranných prostředcích a nařízení 2016/426 o spotřebičích plynných paliv. Zákonodárce k přijetí právě publikované novely přistoupil, aby zajistil řádnou aplikaci těchto nových nařízení. Stejně tak má být novela důležitá pro úplnou transpozici některých evropských směrnic, a sice 2014/32/EU, 2014/68/EU a 2014/53/EU, jež zákon o posuzování shody výrobků také transponuje.

Cílem úpravy na evropské úrovni, od čehož je samozřejmě odvozen rovněž cíl úpravy vnitrostátní, je, dle důvodové zprávy, zkvalitnit regulaci trhu s výše jmenovanými výrobky tak, aby byla účinně zajištěna ochrana zdraví a bezpečnosti osob, ochrana majetku a dalších oprávněných zájmů.

Zákon nabyl účinnosti dnem 1. 9. 2017.

Novela zákona o ČOI a zákona o ochraně spotřebitele (04.10.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 18. 8. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 264/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.

Česká obchodní inspekce je orgánem státní správy, jenž především kontroluje a dozoruje právnické a fyzické osoby prodávající nebo dodávající výrobky a zboží na vnitřní trh, poskytující služby nebo vyvíjející jinou podobnou činnost na vnitřním trhu a poskytující spotřebitelský úvěr nebo provozující tržiště. Její působnost se však neustále rozšiřuje s tím, jak je přijímána nová legislativa. Nároky na výkon kontroly a dozoru jsou přitom stále vyšší, a to především s tím, jak se zvyšuje počet subjektů, jejichž služby a výrobky inspekce kontroluje, ale také díky rozvoji trhu, zejména digitálního, a novým metodám obchodních praktik. S novelou zákonodárce, dle důvodové zprávy, přichází především proto, aby adekvátně na popsaný jev zareagoval a zajistil inspekci schopnost i nadále dostát svému poslání. Prioritou je řádně fungující trh, na němž je spotřebitel dostatečně chráněn. Novela tedy má reagovat na rozvoj nových forem prodeje na spotřebitelském trhu, jakož i na praktické zkušenosti inspekce z výkonu dozoru, a tím inspekci vytvořit podmínky pro co nejefektivnější výkon kontroly v oblasti její působnosti.

Další úpravy souvisí se změnami, které přišly v souvislosti s rekodifikací přestupkového práva či s kontrolním řádem, snahou rovněž bylo sjednotit užitou terminologii, odstranit některé duplicity a zjednodušit stávající normativní text.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1. 11. 2017.

Zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže (03.10.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 18. 8. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 262/2017 Sb. zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže a o změně zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže).

Je projevem transpozice evropské směrnice 2014/104/EU o určitých pravidlech upravujících žaloby o náhradu škody podle vnitrostátního práva v případě porušení právních předpisů členských států a Evropské unie o hospodářské soutěži, když v podrobnostech upravuje některé otázky spojené s povinností nahradit škodu způsobenou porušením pravidel o hospodářské soutěži stanovených zákonem upravujícím ochranu hospodářské soutěže, právními předpisy jiného členského státu Evropské unie upravujícími ochranu hospodářské soutěže nebo předpisy Evropské unie, a to dohodou soutěžitelů nebo zneužitím dominantního postavení soutěžitelů a uplatňováním práva na náhradu škody z omezování hospodářské soutěže v těchto případech.

Cílem zákonodárce deklarovaným v důvodové zprávě bylo zpřesnit úpravu uplatňování práva na náhradu škody způsobené omezením hospodářské soutěže a sjednotit základní principy tohoto uplatňování s odkazem na evropskou legislativu na úrovni členských států. Nová úprava má přinést přesnější a komplexnější pravidla pro případy civilních soudních řízení o náhradách škody způsobené porušením pravidel hospodářské soutěže, a to jak porušením předpisů na úrovni práva unijního, tak právního řádu českého.

Zákon nabyl své účinnosti dnem 1. 9. 2017.

Novela zákona o civilním letectví (02.10.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 18. 8. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 261/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Novela je, dle důvodové zprávy, reakcí na skutečnost, že bylo v poslední době identifikováno několik sekundárních právních předpisů Evropské unie z oblasti civilního letectví, jež je potřeba implementovat do práva vnitrostátního. Jde o evropské nařízení č. 598/2014 o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích Unie v rámci vyváženého přístupu, nařízení č. 376/2014 o hlášení události v civilním letectví, analýze těchto hlášení a navazujících opatřeních, a o nařízení 2015/340, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se průkazů způsobilosti a osvědčení řídících letového provozu. Jak z názvů jednotlivých nařízení plyne, předmětná legislativa má směřovat k zajištění jednotného uplatňování provozních omezení ke snížení hluku z leteckého provozu, a to v limitech zásad Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), dotýká se hlášení tzv. událostí v civilním letectví, ale má také přinést opatření v oblasti poskytování letových navigačních služeb na tzv. jednotném evropském nebi.  

Zákonem je dále novelizován rovněž zákon o správních poplatcích a živnostenský zákon. Účinnosti nabývá dnem 16. 11. 2017.

Novela zákona o rozpočtovém určení daní (29.09.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 18. 8. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 260/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů.

Novela, jejíž původní návrh byl předložen zastupitelstvem Libereckého kraje, dle své důvodové zprávy má především reagovat na stav, kdy měl být od roku 2012 v souvislosti se zahájením druhého pilíře důchodové reformy snížen podíl jak obcí, tak i krajů na celostátním hrubém výnosu daně z přidané hodnoty. Ač byl podíl obcí na výnosu posléze zvýšen, ve srovnání s zvýšením podílu u krajů nepovažovali předkladatelé aktuální novely zvýšení podílu u obcí za proporčně vyvážené a dostatečné. S tím se zákonodárce ztotožnil, z důvodu čehož s účinností od počátku roku 2018 vzroste podíl daňových příjmů rozpočtů obcí z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty z dosavadních 21,4 % na 23,58 %.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2018.

Novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení (27.09.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 18. 8. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 259/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Základním cílem, jehož si zákonodárce dle důvodové zprávy přijetím novely vytkl dosáhnout, je zjednodušit systém placení pojistných sociálních odvodů, zejména placení pojistného na nemocenské pojištění a pojistného na důchodové pojištění, a to včetně záloh na toto pojistné u osob samostatně výdělečně činných. Nemá jít o zásadní věcné změny, jako spíše o změny provozně-technického charakteru, jež mají vycházet ze zkušeností s aplikací dosavadní právní úpravy Českou správnou sociálního zabezpečení a okresními správami sociálního zabezpečení.

Současně se zákonem o pojistném na sociální zabezpečení jsou novelizovány rovněž zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákon o důchodovém pojištění, zákon o nemocenském pojištění a zákon o Úřadu práce České republiky.

Zákon nabývá účinnosti, ovšem s výjimkou řady ze svých ustanovení, dnem 1. 2. 2018.

Novela zákona o advokacii (26.09.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 18. 8. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 258/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Jde o relativně rozsáhlou novelu zákona upravujícího poskytování právních služeb advokáty a organizaci advokátního stavu v rámci profesní samosprávy. Změnových bodů je bezmála na pět desítek. Ty se dotýkají například ustanovení upravujících proces přípravy advokátních koncipientů na výkon advokacie, včetně advokátní zkoušky, či kárnou odpovědnost advokátů a kárné řízení. Novela přichází rovněž s novou úpravou poskytování právních služeb těm, kteří nesplňují podmínky pro ustanovení advokáta soudem podle zvláštních právních předpisů a ani si nemohou zajistit poskytnutí právních služeb jinak, tedy nemajetným. Změn je však daleko více.

Zákon nabyl účinnosti, ovšem s výjimkou řady svých ustanovení, dnem 1. 9. 2017.

Novela obecního a krajského zřízení (25.09.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 18. 8. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 257/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

Každý z těchto zákonů je novelizován v jednom změnovém bodě. Dle důvodové zprávy se zákonodárce snaží novelou reagovat na dosavadní negativní stav, kdy příslušné orgány aplikovaly právní úpravu nakládání s majetkem územních samosprávných celků při posuzování právnosti takového nakládání pouze prostřednictvím úzce chápaného kritéria ekonomické výhodnosti. Takový reduktivní přístup měl pak komunální politiky spíše nutit přijímat rozhodnutí, jež byla nezřídka v rozporu se zájmy obyvatel jimi spravovaných obcí. Pokud totiž představitelé samosprávy kritériu ekonomické výhodnosti předřadili jiný legitimní cíl, vystavili se často nebezpečí postihu, a to třeba až v rovině trestní odpovědnosti. Novela má tomuto jevu zamezit. Toho má být dosaženo doplněním dosavadních kriterií účelnosti a hospodárnosti o nové kriterium jiného důležitého zájmu obce, jež má umožnit snadněji respektovat v tomto ohledu autonomii samospráv a otevřít prostor pro zohlednění mimoekonomických aspektů přijímaných rozhodnutí. Ty poté mohou v konkrétních případech lépe vyhovovat specifickým podmínkám jednotlivých obcí.

Zákon nabyl své účinnosti dnem 2. 9. 2017.

Novela zákona na ochranu zvířat proti týrání (21.09.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 18. 8. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 255/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.

Jde o krátkou novelu o necelé desítce změnových bodů. Jejím cílem je zákaz chovu a usmrcování zvířat tam, kde výhradním nebo primárním účelem takového jednání je získání kožešin. Jde především o dlouho a hojně diskutovaný zákaz tzv. kožešinových farem, na nichž mají být hromadně chováni a usmrcováni výhradně pro své kožešiny norci a lišky. Novela se naopak nemá vztahovat na využití kožešin jako vedlejších produktů při získávání masa, což bývá typické například pro chov králíků a nutrií.

Dle důvodové zprávy zákonodárce k tomuto kroku přistoupil ze dvou hlavních důvodů. Prvním z nich jsou výhrady podstatné části odborné veřejnosti proti dosavadnímu stavu z hlediska životní pohody zvířat chovaných na kožešiny, druhým pak etické otázky, které vzbuzuje usmrcování zvířat v případech, kdy pro to neexistuje důležitý lidský zájem. Bylo zohledněno, že primárně pro svou kožešinu jsou chovány téměř výhradně živočišné druhy, u nichž proběhla jen velmi omezená domestikace, především lišky a norci. Tato v podstatě divoká zvířata měla být přitom držena v klecových chovech, které už ze své podstaty nemohou naplnit vrozené etologické potřeby těchto divokých zvířat. Veškeré snahy o odstranění vytýkaných nedostatků při zachování provozuschopnosti kožešinových farem přitom měly ve světě selhat.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1. 10. 2017.

Novela zákona o daních z příjmů (20.09.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 18. 8. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 254/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Tato krátká novela o dvou změnových bodech je, dle důvodové zprávy, reakcí na dosavadní stav, kdy se hodnota jednoho odběru krve nebo jejích složek dárce, kterému nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, oceňovala částkou 2.000 Kč. To již bylo v současných podmínkách považováno za nedostatečné. Zákonodárce vyhodnotil, že v současné ekonomické situaci už výše této částky nemohla působit motivačně, a zvýšil ji na 3.000 Kč. Odběr krvetvorných buněk se pak nově oceňuje částkou 20.000 Kč.

Novela zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických a toxinových zbraní (19.09.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 18. 8. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 253/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů.

Jde o rozsáhlou novelu o šesti desítkách změnových bodů. Jejím cílem je aktualizovat dosavadní znění zákona s ohledem na zkušenosti získané v průběhu jeho aplikace, ale především s ohledem na postup jednání probíhajících na základě Úmluvy o zákazu biologických zbraní a na požadavky kladené na zabezpečení CBRN (chemical, biological, radiological and nuclear) látek a materiálů.

Novela má, dle důvodové zprávy, přispět k jasnějšímu vymezení pojmového aparátu a zvýšit formulační a legislativní úroveň řady ustanovení novelizovaného zákona. Současně má přinést snížení administrativní zátěže všech dotčených subjektů v podobě zrušení deklarací plánovaných činností, stejně tak jako zjednodušit nakládání s vakcínami a s diagnostickými sadami obsahujícími vysoce riziková biologická agens. Bez povšimnutí zákonodárce nezůstal ani poslední vývoj v oblasti správního trestání a přijetí nového zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2018.

Novela zákona o elektronických komunikacích (18.09.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 18. 8. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 252/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.

Změny, jež novela přináší, zákonodárce dle důvodové zprávy přijal za účelem zajištění a implementace procesu přechodu na standard Digital Video Broadcasting - Terrestrial, tzv. DVB-T2 v rámci realizace Strategie rozvoje zemského digitálního televizního vysílání. Mezi hlavní cíle novely tak má patřit zejména zakotvení podmínek a pravidel pro souběžné šíření zemského digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T a DVB-T2, kdy by souběžné vysílání komerčních televizních stanic mělo být zajištěno pro celoplošné programy stávajících sítí tak, aby byla minimalizována potřeba nezbytných úprav na straně veřejnosti. Úpravy mají rovněž přispět k zajištění postupu úhrady nákladů, jež přímo souvisejí s přechodem na DVB-T2, a zdrojů financování procesu přechodu. Stejně tak má být zajištěna ochrana kvality šíření a příjmu zemského digitálního televizního vysílání v sítích DVB-T2 proti rušení z pásma 700 MHz a dalších pásem používaných pro International Mobile Telecommunications. Významná je ovšem rovněž, nad rámec technické povahy, rovina novely přinášející úpravy ve věci posílení ochrany spotřebitele v oblasti elektronických komunikací.

Zákon nabyl účinnosti, s výjimkou jednoho ze svých ustanovení, dnem 2. 9. 2017.

Zákon o elektronické identifikaci (14.09.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 18. 8. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 250/2017 Sb. zákon o elektronické identifikaci.

Navazuje na přímo použitelné evropské nařízení č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, když v podrobnostech upravuje využití elektronické identifikace, působnost Ministerstva vnitra a Správy základních registrů na úseku elektronické identifikace, stejně tak jako přestupky na tomto úseku.

Přijetím zákona má být narovnán stav, kdy v České republice doposud nebyl upraven obecný institut elektronické identifikace, ale jen dílčí postupy, kdy a jakým způsobem se lze vzdáleně identifikovat vůči jednotlivým službám veřejného sektoru, ať již jde například o zákon o nemocenském pojištění nebo zákon o dani z přidané hodnoty. Tyto dílčí úpravy však nejsou nijak provázány s pravidly, jež uplatňuje výše uvedené evropské nařízení. Zákonodárce vyhodnotil, že je potřeba přijmout takovou právní úpravu, která by umožnila fyzickým osobám při přístupu k příslušným online službám nebo jiným činnostem použití systémů elektronické identifikace zaručujících bezpečnou a důvěryhodnou elektronickou identifikaci fyzických osob.

Současně s ním byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 251/2017 Sb. zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o elektronické identifikaci. Ten novelizuje zákon o zpravodajských službách, zákon o občanských průkazech, zákon o informačních systémech veřejné správy, zákon o správních poplatcích, zákon o léčivech, zákon o základních registrech, zákon o zdravotních službách a zákon o hazardních hrách.

Oba zákony nabývají své účinnosti dnem 1. 7. 2018, s výjimkou jedné části druhého z výše uvedených zákonů.

Novela zákona o registru smluv (13.09.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 18. 8. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 249/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění zákona č. 298/2016 Sb.

Jak přibližuje důvodová zpráva, cílem novely má být zajištění fungování zákona o registru smluv s ohledem na dosavadní zkušenosti s jeho aplikací, přičemž má jít jak o korekci legislativních a výkladových nedostatků, tak o určité úpravy v rozsahu zveřejňovaných smluv. Nemají vést k vynětí povinných subjektů z režimu zákona, nýbrž k úpravě režimu zveřejňování u některých smluv či vynětí určitých typů smluv, u nichž byly identifikovány nežádoucí dopady z hlediska bezpečnosti, ochrany zdraví či ochrany citlivých informací.

Zákon nabyl své účinnosti dnem 18. 8. 2017.

Novela zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (12.09.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 18. 8. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 247/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

Cílem novely, dle důvodové zprávy, je především provést systémovou změnu v oblasti proplácení přesčasů příslušníků bezpečnostních sborů. Dosavadní stav, kdy byli příslušníci nuceni konat službu

přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce bez nároku na náhradní volno, respektive na služební příjem za službu přesčas, pokud je to v důležitém zájmu služby, se měl ukázat v mnoha   aspektech jako problematický, což měla potvrzovat také judikatura, byť rozpor s ústavním pořádkem Ústavním soudem deklarován nebyl. Přesto zákonodárce vyhodnotil, že zrušení povinnosti příslušníků sloužit 150 hodin ročně přesčas bez nároku na náhradní volno či služební příjem za službu přesčas by mělo významně přispět k řádnému chodu bezpečnostních sborů, neboť povede k zatraktivnění služby, a tedy k nárůstu počtu uchazečů o službu a k personální stabilizaci bezpečnostních sborů. Řádné a efektivní fungování bezpečnostních sborů je přitom, tím spíše za současné situace, prioritou. Vedle toho má novela řešit i další problémy, jež byly v průběhu aplikace zákona identifikovány. Jde například o zavedení standardního institutu zkušební doby, kdy doposud bylo v podstatě velmi obtížné propustit nově přijatého příslušníka, u kterého se již během prvních měsíců trvání služebního poměru ukázalo, že pro výkon služby nemá potřebné předpoklady.

Zákon nabývá účinnosti, s výjimkou jednoho ze svých ustanovení, dnem 1. 1. 2018.

Zákon o evropských politických stranách (11.09.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 18. 8. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 246/2017 Sb. zákon o evropských politických stranách a evropských politických nadacích a o změně některých zákonů.

Zákon navazuje na přímo použitelné evropské nařízení č. 1141/2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací, když upravuje některá pravidla součinnosti České republiky s Úřadem pro evropské politické strany a evropské politické nadace a další pravidla týkající se evropských politických stran a evropských politických nadací se sídlem na území České republiky.

Zákon je projevem skutečnosti, že byl v minulosti, a to na základě zkušeností, zaveden pro evropské politické strany a jejich přidružené evropské politické nadace zvláštní evropský právní status. Stalo se tak výše uvedeným nařízením. Status takové politické subjekty ovšem neopravňuje k tomu, aby nominovaly své kandidáty do vnitrostátních voleb či do voleb do Evropského parlamentu, ale ani aby se účastnily kampaní k referendům. Udělení takového či podobného oprávnění zůstává i nadále v pravomoci členských států. Byl zaveden s cílem usnadnit jejich činnost, přičemž těmto politickým subjektům přiznává evropskou právní subjektivitu, jež jim zajišťuje právní způsobilost a uznání ve všech členských státech.

Uvedené nařízení tak upravuje postup, jakým se mají evropské politické strany a evropské politické nadace řídit, aby získaly evropskou právní subjektivitu, postupy a kritéria pro rozhodování o přiznání evropského právního statusu, jakož i postupy, kdy evropská politická strana nebo evropská politická nadace evropský právní status ztratí nebo se ho vzdá. Pro členské stát z něj vyplývá povinnost zavést vnitrostátní opatření, která podpoří jeho účinné uplatňování. Hlavním cílem zákona je tak učinit této povinnosti zadost a český právní řád na nařízení adaptovat. Ve vztahu k nařízení by měl zákon, dle důvodové zprávy, zaujímat minimalistický přístup. Mění se rovněž kompetenční zákon a zákon o daních z příjmů.

Své účinnosti zákon nabyl dnem 18. 8. 2017.

Vyhláška o technických požadavcích pro stavby pro plnění funkcí lesa (08.09.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 9. 8. 2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 239/2017 Sb. vyhláška o technických požadavcích pro stavby pro plnění funkcí lesa.

Ministerstvem zemědělství byla vydána podle § 194 písm. b) stavebního zákona, aby nově stanovila technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa, kterými jsou stavby lesních cest, stavby na ostatních trasách pro lesní dopravu, stavby hrazení bystřin a strží a stavby pro úpravu vodního režimu lesních půd. Stanovené technické požadavky přitom platí bez ohledu na to, zda se stavba pro plnění funkcí lesa nachází v lese.

Vyhláška nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa. Ta se s účinností nové vyhlášky zrušuje. Dle důvodové zprávy přineslo 15 let aplikace předchozí vyhlášky řadu podnětů pro její úpravu, další významné poznatky vyplynuly především z procesu aktualizace příslušných technických norem. Pokud se k tomu připočte nová právní úprava v oblasti stavebnictví a vodního hospodářství, a to oproti té, z níž vycházela vyhláška předchozí, vyhodnotilo ministerstvo, že nastala vhodná doba pro příslušnou právní úpravu novou. Ta by měla zachovávat účel a z větší části také přejímat rozsah právní úpravy dosavadní.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2018.

Novela vyhlášky provádějící pro školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra některá ustanovení školského zákona (07.09.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 9. 8. 2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 238/2017 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 2/2006 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona, ve znění pozdějších předpisů.

Dle Ministerstva vnitra jde o reakci na skutečnost, že od poslední novelizace vyhlášky v roce 2013 došlo ve školském zákoně i v prováděcích předpisech v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k několika podstatným změnám, stejně tak jako k novému koncepčnímu uspořádání odborného vzdělávání v rezortní oblasti Ministerstva vnitra. Dosavadní znění vyhlášky tak bylo vyhodnoceno jako neaktuální, neúplné a ne zcela v souladu s obecnou úpravou. Na to všechno již bylo potřeba příslušnými změnami v právě novelizované vyhlášce reagovat, přičemž cílem bylo poskytnout oblasti policejního vzdělávání plně funkční právní předpis s promítnutými změnami z obecné úpravy a s dalšími dílčími úpravami rezortního charakteru. Ty spočívají, mimo jiné, také v rozšíření okruhu potenciálních studentů vyšších odborných škol Ministerstva vnitra o příslušníky a zaměstnance Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Bezpečnostní informační služby.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1. 9. 2017.

Novela vyhlášky o stanovení požadavků na hnojiva (06.09.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 4. 8. 2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 237/2017 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů.

Dle Ministerstva zemědělství, zpracovatele novely, byla vyhláška přijata v návaznosti na novelu zákona o hnojivech publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 61/2017 Sb., která rozšiřuje sledované parametry hnojiva o mikrobiologické činitele. Při aplikaci upravených kalů na zemědělské půdy se totiž, dle důvodové zprávy, uplatňují limitní hodnoty vybraných mikrobiálních parametrů kalů podle přílohy č. 4 vyhlášky Ministerstva životního prostředí o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. Při zpracování kalů do organických hnojiv a substrátů se však dosud mikrobiální kontaminace při procesu registrace nehodnotila, což bylo vyhodnoceno jako nežádoucí disproporce. Navíc takto zpracované kaly neměly aplikační omezení například pro použití při pěstování zeleniny. Pro účely ochrany zdraví lidí je tak žádoucí, aby výrobky z takto rizikového materiálu podléhaly odpovídající kontrole. To má zajistit právě publikovaná novela vyhlášky stanovící výrobky, na které se mikrobiální parametry mají vztahovat, a jejich hodnoty.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 3. 9. 2017.

Novela vyhlášky o měření plynu (05.09.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 4. 8. 2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 236/2017 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu, ve znění vyhlášky č. 289/2013 Sb.

Dle Ministerstva průmyslu a obchodu jde o technickou novelu, účelem které je především zkrátit zpracování naměřených údajů v rámci měřicího zařízení z původního 18 měsíčního intervalu na 12 měsíční a tím odstranit rozpor s vyhláškou Energetického regulačního úřadu o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 70/2016 Sb.

Stejně tak v ní jde o stanovení náhrady škody za neoprávněný odběr zemního plynu tak, aby se tento přesunul do úrovně ekonomicky nevýhodné prevence. Poslední změna pak reaguje na praktické poznatky, dle nichž se lze často setkat s tím, že štítky plynových spotřebičů jsou buď nepřístupné (štítek je například umístěn na zadní části spotřebiče, která je těsně u stěny komína), nebo na spotřebičích schází zcela. V takovém případě, kdy štítkový příkon plynového spotřebiče nebude znám, bude použit výrobcem udávaný příkon příslušného plynového spotřebiče. Maximální příkony má být možné zjistit buď přímo od výrobců plynových spotřebičů, případně z existujících databází dotčených plynových spotřebičů.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 19. 8. 2017.

Novela vyhlášky o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (04.09.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 4. 8. 2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 235/2017 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

Dle Ministerstva dopravy, zpracovatele novely, bylo potřeba změny, jež vyhláška přináší, přijmout v souvislosti se zrušením evropských směrnic, které upravovaly schvalování technické způsobilosti typu vozidel, konstrukčních částí a samostatných technických celků a jež byly nahrazeny přímo použitelnými předpisy Evropské unie.

Vyhláška nabyla účinnosti, s výjimkou jednoho ze svých ustanovení, dnem 19. 8. 2017.

Novela zákona o státním rozpočtu (31.08.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 31. 7. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 232/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 457/2016 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2017.

Novela byla připravena v návaznosti na novelu zákona o kybernetické bezpečnosti publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 205/2017 Sb., jež dala vzniknout novému ústřednímu správnímu úřadu, konkrétně Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost v Brně. Jde o ústřední správní úřad pro oblast kybernetické bezpečnosti a pro vybrané oblasti ochrany utajovaných informací podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Dle zákona o kybernetické bezpečnosti přitom jeho příjmy a výdaje tvoří samostatnou rozpočtovou kapitolu. Zákonodárce nyní v duchu této skutečnosti přidává do zákona o státním rozpočtu novou příslušnou rozpočtovou kapitolu.

V souvislosti s tím je novelizována rovněž vyhláška o rozpočtové skladbě, a sice vyhláškou č. 233/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon nabyl účinnosti dnem 1. 8. 2017, stejně tak jako výše uvedená vyhláška.

Novela vyhlášky o skladování a způsobu používání hnojiv (30.08.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 31. 7. 2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 229/2017 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 131/2014 Sb.

Novelizace byla Ministerstvem zemědělství připravena jako reakce na novelu zákona o hnojivech publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 61/2017 Sb. Ministerstvo v návaznosti na ni v prováděcí vyhlášce zejména upravuje hygienické požadavky při pěstování ovoce a zeleniny, zpřesňuje aplikační dávky při používání popelů na zemědělské půdě a stanoví způsob hlášení letecké aplikace hnojiv a pomocných látek.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 15. 8. 2017.

Novela vyhlášky o technických prohlídkách a měření emisí vozidel (29.08.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 31. 7. 2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 228/2017 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 302/2001 Sb., o technických prohlídkách a měření emisí vozidel, ve znění pozdějších předpisů.

Ministerstvo dopravy k novelizaci vyhlášky přistoupilo v reakci na novelu zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 63/2017 Sb. Ta v zákoně měnila, vedle dalšího, ustanovení týkající se Informačního systému stanic technické kontroly, podmínek pro udělování oprávnění k provozování stanice technické kontroly a zapojení stanic měření emisí do Informačního systému stanic technické kontroly, včetně vkládání výsledků měření emisí vozidel. Tyto změny nyní ministerstvo v potřebném rozsahu reflektuje také v právě novelizované prováděcí vyhlášce.

Vyhláška nabyla účinnosti, s výjimkou jednoho ze svých ustanovení, dnem 31. 7. 2017.

Novela zákona o státních svátcích a významných dnech (28.08.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 31. 7. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 226/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů.

Novelou je doplňován počet tzv. významných dnů České republiky, jež jsou jinak dny pracovními, o 9. březen jakožto Den památky obětí vyhlazení terezínského rodinného tábora v Osvětimi – Březince a o 18. červen jakožto Den hrdinů druhého odboje připomínající hrdinný sedmihodinový boj sedmi československých parašutistů vyslaných do vlasti z Velké Británie s přesilou osmi stovek příslušníků Waffen-SS a Gestapa v Resslově ulici v Praze. Současně dochází k přejmenování významného dnu vycházejícího na 10. červen na Den památky obětí vyhlazení obce Lidice.

Zákon nabyl účinnosti dnem 31. 7. 2017.

Novela stavebního zákona (24.08.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 31. 7. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 225/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Jde o rozsáhlou novelu o více než třech stovkách změnových bodů, jež vznikla, dle důvodové zprávy, na základě programového prohlášení vlády. V něm se vláda zavázala připravit v oblasti územního plánování a stavebního řádu novelu, která by měla přinést zjednodušení a zrychlení povolovacích řízení. Změny by měly pomoci odstranit zejména dlouhodobě kritizovaný stav zdlouhavého a složitého povolování stavebního záměru.

Vedle stavebního zákona je novelizován rovněž například zákon o požární ochraně, zákon o státní památkové péči, horní zákon, zákon o geologických pracích, zákon o ochraně přírody a krajiny, zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, zákon o dani z nemovitých věcí, zákon o daních z příjmů, ale i celá řada zákonů dalších.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2018.

Novela vyhlášky stanovící náležitosti a počty fotografií vyžadovaných podle zákona o pobytu cizinců (23.08.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 31. 7. 2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 224/2017 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 368/1999 Sb., kterou se stanoví náležitosti a počty fotografií vyžadovaných podle zákona o pobytu cizinců, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhlášku Ministerstvo vnitra zpracovalo v návaznosti na novelu zákona o pobytu cizinců na území České republiky publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 222/2017 Sb. a na změny, které do zákona přináší. Dle důvodové zprávy k vyhlášce jde zejména o zohlednění změny názvu průkazu, který bude nově vydáván k trvalému pobytu občanům Evropské unie, stejně tak jako o zohlednění nově stanovených druhů dokladů vydávaných občanům státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií, z níž jim vyplývá právo na volný pohyb rovnocenné takovému právu občanů Evropské unie (v současné době se jedná o občany Švýcarska), nebo občanům státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru (zde se jedná o občany Norska, Islandu a Lichtenštejnska) a jejich rodinným příslušníkům.

Současně mají být zpřesněny požadavky na fotografii předkládanou cizincem, který je nevidomý nebo ze zdravotních či náboženských důvodů používá pokrývku hlavy, čímž má dojít ke sjednocení s požadavky zákona o občanských průkazech a zákona o cestovních dokladech, respektive jejich prováděcích vyhlášek. Jde také o upřesnění počtu fotografií požadovaných k žádostem cizinců o vydání příslušného oprávnění k pobytu na území České republiky.

Vyhláška nabyla účinnosti společně s výše uvedenou novelou zákona, tedy dnem 15. 8. 2017.

Nařízení o některých podmínkách vydání a prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování (22.08.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 31. 7. 2017 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 223/2017 Sb. nařízení vlády o některých podmínkách vydání a prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování.

Vydáno vládou podle § 181a zákona o pobytu cizinců na území ČR je přímou reakcí na novelu tohoto zákona publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 222/2017 Sb. a na některé změny, které novela přináší.

Své účinnosti nabylo společně s výše uvedenou novelou zákona, tedy dnem 15. 8. 2017.

Novela zákona o pobytu cizinců na území ČR (21.08.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 31. 7. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 222/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Jde o značně rozsáhlou novelu o více než dvou stovkách změnových bodů. Jejím primárním účelem je transponovat řádně do českého právního řádu evropskou směrnici 2014/36/EU o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem zaměstnání jako sezónní pracovníci, stejně tak jako evropskou směrnici 2014/66/EU o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti. Za hlavní okruhy, v jejichž rámci ke změnám dochází, důvodová zpráva označuje povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování, posílení bezpečnostních aspektů migračního procesu a přechodný pobyt rodinných příslušníků občanů EU.

Vedle zákona o pobytu cizinců je současně novelizován rovněž občanský soudní řád, zákon o státním zastupitelství, zákon o státní sociální podpoře, zákon o azylu, zákon o sociálně-právní ochraně dětí, zákon o matrikách, jménu a příjmení, zákon o zbraních, soudní řád správní, zákon o uznávání odborné kvalifikace, zákon o zaměstnanosti, školský zákon, zákon o správních poplatcích, zákon o sociálních službách, zákoník práce a zákon o policii ČR. Rovněž se zrušuje vyhláška č. 348/2008 Sb., o výuce a zkouškách znalosti českého jazyka pro účely získání povolení k trvalému pobytu na území České republiky.

Zákon nabyl účinnosti, s výjimkou jednoho ze svých ustanovení, dnem 15. 8. 2017.

Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o zbraních (18.08.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 27. 7. 2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 221/2017 Sb. vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o zbraních.

Vyhláška vydaná k provedení řady ustanovení zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů, v podrobnostech upravuje požadavky technického provedení fotografie zobrazující žadatele, obsahovou náplň teoretické a praktické části zkoušky odborné způsobilosti, celkové vyhodnocení zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu a výši odměny zkušebního komisaře, obsahovou náplň teoretické části zkoušky, způsob provádění praktické části zkoušky, celkové vyhodnocení zkoušky zkušebního komisaře a způsob vydání průkazu zkušebního komisaře, obsahovou náplň zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání vyššího muničního průkazu a teoretické a praktické části zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu a zkušební řád pro tyto zkoušky, požadavky na zabezpečení zbraní, střeliva a munice v průběhu přepravy, povinné obsahové náležitosti provozního řádu střelnice, způsob vedení evidencí o zbraních, střelivu a munici při podnikání v oblasti zbraní a střeliva nebo při nakládání s municí a o provedení cvičných střeleb, ale také vzory průkazů, žádostí, přihlášek, osvědčení, oznámení a předepsaný elektronický formulář podle § 73a odst. 7 zákona o zbraních.

Ministerstvo vnitra jí nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 115/2014 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zbraních. Ta se s účinností nové vyhlášky zrušuje. Uvádí k ní, že byla přijata z důvodu aktuální potřeby vyvolané přípravou orgánů státní správy aplikujících zákon o zbraních, zejména pak Policie ČR a Ministerstva vnitra, na změny, jež sebou přinesla novela zákona o zbraních publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 229/2016 Sb.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1. 8. 2017.

Nařízení o znehodnocování některých zbraní a střeliva (17.08.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 27. 7. 2017 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 219/2017 Sb. nařízení vlády o znehodnocování některých zbraní a střeliva, zhotovování řezů zbraní a střeliva a jejich ničení a o minimálním obsahu dokumentace ve vztahu k delaboraci, znehodnocování, výrobě řezů a ničení munice.

Nařízení vydané podle zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů, v podrobnostech stanovuje postup a technické požadavky na znehodnocování zbraní a jejich hlavních částí, na jejichž znehodnocování se nevztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie v oblasti znehodnocování palných zbraní (nařízení EU č. 2015/2403), postup a technické požadavky na znehodnocování zakázaného doplňku zbraně, postup a technické požadavky na znehodnocování střeliva, postup a technické požadavky na zhotovování řezů zbraní a střeliva, postup a technické požadavky na ničení zbraní a střeliva, minimální obsah dokumentace technologického postupu delaborace, znehodnocení nebo ničení munice příslušného typu nebo zhotovování řezů munice, ale také postup znehodnocení, ničení nebo zhotovování řezů formou demilitarizace v případě zbraní a munice v režimu regulace podle mezinárodní smlouvy. Takovou je například Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě publikovaná ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 94/2003 Sb. m. s. I zde Ministerstvo vnitra zmiňuje novou právní úpravu jako jednu z reakcí na situaci okolo výbuchů muničních skladů ve Vrběticích na podzim roku 2014.

Nařízení nabylo účinnosti dnem 1. 8. 2017.

Nařízení o minimálních technických požadavcích na střelnici pro munici, trhací jámu pro ničení munice a zvláštní zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice (16.08.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 27. 7. 2017 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 218/2017 Sb. nařízení vlády o minimálních technických požadavcích na střelnici pro munici, trhací jámu pro ničení munice a zvláštní zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice a o povinných náležitostech jejich provozního řádu.

Nařízení vydané podle zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů, v podrobnostech stanovuje minimální technické požadavky na střelnici pro munici, trhací jámu pro ničení munice a zvláštní zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice, a dále povinné náležitosti provozního řádu střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice. Také k tomuto nařízení Ministerstvo vnitra uvádí, že bylo připraveno s odkazem na změny zákona o střelných zbraních a střelivu realizované v souvislosti s výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na podzim roku 2014.

Účinnosti nabylo dnem 1. 8. 2017.

Nařízení o požadavcích na zabezpečení zbraní a střeliva (15.08.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 27. 7. 2017 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 217/2017 Sb. nařízení vlády o požadavcích na zabezpečení zbraní, střeliva, černého loveckého prachu, bezdýmného prachu a zápalek a o muničním skladišti.

Vydáno podle zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů, v podrobnostech upravuje technické požadavky na zabezpečení přechovávaných zbraní a střeliva, množství černého loveckého prachu, bezdýmného prachu a zápalek, které je podle § 69 odst. 2 zákona podnikatel v oboru zbraní a střeliva oprávněn přechovávat za účelem prodeje, technické požadavky na zabezpečení a podmínky skladování, přechovávání a zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami, prostory, ve kterých černý lovecký prach, bezdýmný prach a zápalky skladovány být nesmí, technické požadavky na zabezpečení muničního skladiště, technické požadavky na elektronické zabezpečovací zařízení pro zajištění ochrany muničního skladiště, minimální technické a organizační požadavky na další opatření k zabezpečení muničního skladiště, a nakonec stavební a technické požadavky na muniční skladiště a požadavky na způsob uložení munice.

Nahrazuje přitom dosavadní právní úpravu prezentovanou nařízením č. 338/2002 Sb., o technických požadavcích pro zabezpečení přechovávaných zbraní nebo střeliva a o podmínkách skladování, přechovávání a zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami. To se s účinností nového nařízení zrušuje, a to včetně svých novel. Ministerstvo vnitra, které návrh nařízení pro vládu připravilo, k němu uvádí, že jde o reakci na změny zákona o střelných zbraních a střelivu realizované v souvislosti s výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na podzim roku 2014.

Nařízení nabylo účinnosti dnem 1. 8. 2017.

Novela vyhlášek stanovících požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v souvislosti s výbušninami (14.08.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 21. 7. 2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 216/2017 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 102/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin, ve znění vyhlášky č. 76/1996 Sb., a vyhláška č. 327/1992 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin a o odborné způsobilosti pracovníků pro tuto činnost, ve znění vyhlášky č. 340/2001 Sb.

Novela byla dle Českého báňského úřadu, jejího zpracovatele, připravena, aby jednak zvýšila provázanost předpisů o výrobě a zpracování výbušnin a předpisů o střelivu a munici, ale také aby zpřesnila požadavky na výrobu a zpracování výbušnin.

Účinnosti nabyla dnem 1. 8. 2017.

Novela vyhlášky provádějící zákon o zeměměřictví (10.08.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 18. 7. 2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 214/2017 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

Dle Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, zpracovatele vyhlášky, má novela nově upravit formy poskytování, podmínky užití a rozšiřování dat Základní báze geografických dat České republiky, jež je komplexním digitálním geografickým modelem území České republiky. ČÚZK zejména považoval za nezbytné, aby byly právním předpisem stanoveny nové, moderní formy poskytování dat databáze a základní pravidla pro jejich poskytování včetně stanovení úplat za jednotlivé položky, jejichž specifikace odpovídá skupinám geografických objektů vedených v databázi.

Vedle toho má jít rovněž o reakci na změnu pracovních postupů a úpravu výukových plánů v rámci vzdělávání, a to v návaznosti na nové technické možnosti v oblasti geodetických měření a výpočtů bodů.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. 9. 2017.

Vyhláška o vzoru průkazu zaměstnance ČTÚ pověřeného výkonem kontroly elektronických komunikací a poštovních služeb (09.08.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 14. 7. 2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 209/2017 Sb. vyhláška o vzoru průkazu zaměstnance Českého telekomunikačního úřadu pověřeného výkonem kontroly elektronických komunikací a poštovních služeb.

Byla Ministerstvem průmyslu a obchodu vydána k provedení § 113 odst. 8 zákona o elektronických komunikacích a § 37 odst. 2 písm. a) zákona o poštovních službách, aby nahradila část dosavadní právní úpravy prezentované vyhláškou č. 159/2005 Sb., kterou se stanoví vzor průkazu k výkonu státní kontroly elektronických komunikací. Ta se s účinností nové vyhlášky zrušuje, a to včetně své novely.

Dosavadní vzor průkazu k výkonu státní kontroly elektronických komunikací totiž po účinnosti kontrolního řádu již neodpovídal nově zavedené terminologii ani potřebám kontrolní praxe. Přesto podle § 29 odst. 2 zákona o kontrole platilo, že obsahují-li dosavadní pověření ke kontrole ve formě průkazu odkaz na dřívější zákon o státní kontrole, zůstávají v platnosti nejdéle do 31. 12. 2017. V oblasti poštovních služeb zase nebyly doposud průkazy k výkonu kontroly vydávány vůbec, pověření ke kontrole mělo podobu písemného pověření. Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní právní úpravu v této oblasti konsoliduje a přichází s jednotným průkazem pro obojí.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. 9. 2017.

Vyhláška stanovící rozsah technických parametrů pro zařízení, jejichž prostřednictvím jsou provozovány hazardní hry (08.08.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 14. 7. 2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 208/2017 Sb. vyhláška, kterou se stanoví rozsah technických parametrů pro zařízení, jejichž prostřednictvím jsou provozovány hazardní hry, požadavků na ochranu a uchovávání herních a finančních dat a jejich technické parametry.

Vyhláška byla Ministerstvem financí vydána k provedení zákona o hazardních hrách publikovaného ve Sbírce zákonů pod č. 186/2016 Sb. Upravuje jak obecné požadavky stran zařízení, jehož prostřednictvím je provozována hazardní hra, umístění serveru, generátoru náhodných čísel, kryptografických prostředků a uchovávání herních a finančních dat, tak požadavky na koncové zařízení provozované v herním prostoru pokud jde o identifikaci koncového zařízení, jeho vnější a vnitřní zabezpečení, ale také zobrazovací zařízení, telekomunikační datové spojení, tiskárnu, systémy počítadel a přijímání bankovek a mincí.

Takto podrobná úprava vychází, dle důvodové zprávy, ze skutečnosti, že je provozování hazardních her velmi specifickou oblastí podnikání. Natolik specifickou, aby v ní bylo naprosto zásadní řádné nastavení technických parametrů pro zařízení, jejichž prostřednictvím jsou hazardní hry provozovány, ale také požadavků na ochranu a uchovávání herních a finančních dat včetně jejich technických parametrů.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 14. 7. 2017.

Novela zákona o kybernetické bezpečnosti (07.08.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 14. 7. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 205/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění zákona č. 104/2017 Sb., a některé další zákony.

Primárním cílem této novely je transponovat jejím prostřednictvím do českého právního řádu evropskou směrnici 2016/1148 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii. Významnou změnou, jíž novela přináší, je zřízení nového Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost v Brně. Ten bude fungovat jako ústřední správní úřad pro oblast kybernetické bezpečnosti a pro vybrané oblasti ochrany utajovaných informací podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Změn však přináší novela celou řadu. Jejich obecným účelem je prohloubit rozsah zajištění kybernetické bezpečnosti v České republice a celkově posílit bezpečnost informačních systémů.

Společně se zákonem o kybernetické bezpečnosti je měněn například také zákon o svobodném přístupu k informacím, kompetenční zákon, služební zákon, zákon o informačních systémech veřejné správy, stavební zákon, ale i řada dalších.

Zákon nabyl účinnosti dnem 1. 8. 2017.

Novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu (03.08.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 14. 7. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 204/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Těmi jsou trestní řád, živnostenský zákon, zákon o bankách, zákon o spořitelních a úvěrních družstvech, zákon o dohledu v oblasti kapitálového trhu, zákon o správních poplatcích, trestní zákoník, zákon o finančním zajištění a zákon o investičních společnostech a investičních fondech.

Pokud jde o samotný zákon o podnikání na kapitálovém trhu, ten je novelizován v bezmála čtyřech stovkách změnových bodů, jde tedy o novelu podstatnou a velmi rozsáhlou. Nadto se zrušuje vyhláška č. 143/2009 Sb., o odbornosti osob, pomocí kterých provádí obchodník s cennými papíry své činnosti, a dále vyhláška č. 303/2010 Sb., o podrobnější úpravě některých pravidel při poskytování investičních služeb.

Primárním motivem zákonem prováděných změn je potřeba řádné implementace nových evropských předpisů na úseku kapitálového trhu do českého právního řádu. Jde konkrétně o směrnici 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, nařízení č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, nařízení č. 596/2014 o zneužívání trhu, směrnici 2014/57/EU o trestních sankcích za zneužívání trhu a prováděcí směrnici 2015/2392 k nařízení č. 596/2014, pokud jde o oznamování skutečných nebo možných porušení tohoto nařízení příslušným orgánům. Cílem je prostřednictvím novely dosáhnout souladu vnitrostátní české právní úpravy s touto úpravou evropskou. Vedle toho byl zákonodárce veden myšlenkou dosáhnout ideálního právního i faktického stavu při současně citlivé implementaci a využití diskrecí. Měl totiž za to, že je možné zvýšit atraktivitu českého kapitálového trhu a zajistit jeho výhodnější fungování za současného zpřísnění regulatorního rámce tak, aby byl spotřebitel lépe chráněn.

Zákon nabývá účinnosti, ovšem s výjimkou řady ze svých ustanovení, dnem 3. 1. 2018.

Novela zákona o důchodovém pojištění (02.08.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 12. 7. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 203/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Dle důvodové zprávy je cílem zákonodárce ukončit zvyšování důchodového věku bez finálního omezení, a to při dosažení hranice důchodového věku 65 let. Změny důchodového věku nad tuto hranici by již měly být připravovány na základě výsledků zpráv o demografickém vývoji a o vývoji důchodového systému zpracovávaných v pravidelných intervalech ze strany Českého statistického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí. Tím má dojít k posílení transparentnosti očekávání pojištěnců ohledně způsobu stanovení jejich důchodového věku, a to na základě detailních podkladů o očekávaném demografickém vývoji. Pravidelně, opět vždy v očekávaném čase, by mělo směrem k veřejnosti docházet ke zveřejnění informace o nejpravděpodobnější hodnotě důchodového věku.

Současně se zákonem o důchodovém pojištění je novelizován rovněž zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákoník práce a zákon o rozpočtových pravidlech.

Zákon nabývá účinnosti, s výjimkou některých ze svých ustanovení, dnem 1. 1. 2018.

Novela zákona o specifických zdravotních službách (01.08.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 12. 7. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 202/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Jde o rozsáhlou novelu měnící zákon v bezmála dvou stovkách změnových bodů. Má s sebou přinést řadu opatření, mezi nimiž důvodová zpráva uvádí například zajištění souladu s terminologií občanského zákoníku či zákona o státní službě, upřesnění způsobilosti lékařů při provádění některých specifických zdravotních služeb, formulování definice lidského genomu, odborné terminologické změny a upřesnění provádění genetických vyšetření s ohledem na pokrok v lékařské vědě, částečnou implementaci směrnice 2013/59/EURATOM, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření, upřesnění posuzování zdravotní způsobilosti ke sportu, stanovení lhůt pro vydání a uplatnění výpisů ze zdravotnické dokumentace či upřesnění podmínek pro vydávání a odnímání povolení k uznávání nemocí z povolání, ale i celou řadu opatření dalších.

Vedle zákona o specifických zdravotních službách je novelizován rovněž zákon o ochraně veřejného zdraví, zákoník práce, zákon o správních poplatcích, zákon o sociálně-právní ochraně dětí a transplantační zákon.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1. 11. 2017.

Novela zákona o nelékařských zdravotnických povoláních (31.07.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 12. 7. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 201/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.

Dle důvodové zprávy bylo primární ambicí zákonodárce stabilizovat a zkvalitnit prostřednictvím této novely stávající systém kvalifikačního vzdělávání především ošetřovatelských profesí, a to v souladu s aktuálními potřebami v oblasti zdravotnictví. Šlo také o to umožnit vykonávat povolání praktické sestry bez odborného dohledu, což má v praxi usnadnit začlenění absolventů tohoto oboru do pracovních multidisciplinárních týmů. Zdůrazněna je rovněž reflexe potřeby vykonávat zdravotnické povolání bez vazby na vydávání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Úpravy se mají dotknout také akreditací pokud jde o jejich převody či doklady, které žadatel předkládá k žádosti o akreditaci.

Vedle novelizací dvou výše uvedených zákonů se současně zrušuje vyhláška č. 423/2004 Sb., kterou se stanoví kreditní systém pro vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu zdravotnických pracovníků, a to včetně svých novel.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1. 9. 2017.

Novela zákona o Veřejném ochránci práv (27.07.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 12. 7. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 198/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů.

Novela je ve své podstatě reakcí na skutečnost, že Česká republika již v roce 2009 ratifikovala Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením. Ta byla následně publikována ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 10/2010 Sb. m. s. Úmluva obsahuje, vedle jednotlivých práv osob se zdravotním postižením, také povinnost zřídit nezávislý mechanismus na podporu, ochranu a monitorování jejího provádění. Jeho úkolem bude sledování a podpora naplňování práv osob se zdravotním postižením. Tento požadavek však dle důvodové zprávy doposud nedošel svého naplnění, v současnosti v České republice orgán pověřený monitorováním naplňování úmluvy totiž neexistuje. To má novela změnit.

Po zvážení veškerých možností zákonodárce vyhodnotil, že principy, na jejichž základě by měl orgán, jenž by takový mechanismus zastřešoval, fungovat, ze všech současných orgánů a subjektů v České republice nejlépe naplňuje veřejný ochránce práv. Zřízení zcela nového orgánu bylo zavrhnuto jako organizačně i finančně velmi náročné, naopak ombudsman se má jakožto nezávislý na jakýchkoliv jiných orgánech a mocenských složkách jevit jako velmi vhodný, a to nejenom pro své mnohaleté zkušenosti se sledováním a přispíváním k naplňování lidských práv.

Prostřednictvím aktuálně publikované novely má tak ochránce získat potřebná oprávnění k výkonu popsané monitorovací činnosti.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2018.

Novely zákonů v oblasti průmyslového vlastnictví (26.07.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 10. 7. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 196/2017 Sb. zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti průmyslového vlastnictví v souvislosti s využíváním údajů z informačních systémů veřejné správy.

Ten mění zákon o vynálezech a zlepšovacích návrzích, zákon o ochraně topografií polovodičových výrobků, zákon o užitných vzorech, zákon o ochraně průmyslových vzorů, zákon o ochraně označení původu a zeměpisných označení a zákon o ochranných známkách.

Ve všech těchto zákonech je jejich novelizací reagováno na skutečnost, kdy přijetím zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, došlo k zavedení nového konceptu informačních systémů veřejné správy, respektive ke zřízení systému základních registrů, jehož cílem bylo vytvoření datové základny pro nejčastěji využívané údaje při výkonu veřejné moci a zaručení jejich bezpečného sdílení. Úřad průmyslového vlastnictví jakožto ústřední orgán státní správy na ochranu průmyslového vlastnictví je agendovým místem pro práva průmyslového vlastnictví upravená výše uvedenými zákony. Z těchto zákonů však pro úřad doposud nevyplývala oprávnění přístupu k referenčním údajům ze základního registru obyvatel, který má úřad dle zákona o základních registrech využívat.

Dle důvodové zprávy tak bylo potřeba, aby na základě změny jednotlivých výše uvedených zákonů získal Úřad průmyslového vlastnictví v potřebném rozsahu oprávnění k využívání referenčních údajů ze základního registru obyvatel, a s ohledem na to, že ke splnění této povinnosti potřebuje také přístup k historii těchto údajů, aby měl rovněž oprávnění k využívání údajů z informačního systému evidence obyvatel. Novela má úřadu takové oprávnění zajistit, a to včetně přístupu k údajům v informačním systému cizinců. Oprávněním využívat uvedené údaje má úřad disponovat v rámci výkonu své působnosti pouze v rozsahu nezbytném pro plnění konkrétního úkolu.

Oprávnění má dopomoci k zajištění řádného plnění úkolů úřadu, k potřebnému prověření a dohledání některých údajů v rámci správních řízení, k řádnému vedení rejstříků práv průmyslového vlastnictví a celkově k zefektivnění činnosti tohoto úřadu včetně zjednodušení postavení účastníků řízení před ním.

Zákon nabyl účinnosti dnem 25. 7. 2017.

Novela zákona o občanských průkazech (25.07.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 10. 7. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 195/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Novela přichází s plošným zavedením občanských průkazů s kontaktním elektronickým čipem, jenž doposud existuje jako možnost, nikoliv nutnost. Dle důvodové zprávy je jeho plošné zavedení nezbytné v důsledku toho, že od září 2018 bude Česká republika povinna rozpoznávat elektronickou identitu ohlášených identitních systémů ostatních členských států Evropské unie. V této souvislosti je tak vytvářena Národní identitní autorita, a tedy identitní prostor pro občany České republiky. Plošným zavedením takových občanských průkazů má být tento identitní prostor maximálně využit. Stát má svým občanům garantovat využití elektronické identifikace. Ta má být zaručena právě prostřednictvím občanského průkazu s elektronickým čipem, a to ve frekventovaných agendách resortu Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí.

Zákonem jsou dále novelizovány zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákon o cestovních dokladech, zákon o informačních systémech veřejné správy, zákon o správních poplatcích a zákon o nemocenském pojištění.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1. 7. 2018.

Zákon o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací (24.07.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 10. 7. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 194/2017 Sb. zákon o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů.

Je jedním z projevů transpozice evropské směrnice 2014/61/EU o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací, když v rámci vnitrostátního práva upravuje pravidla zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.

Jeho cílem je, dle důvodové zprávy, usnadnit zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a meziodvětvovou koordinaci. Dominantní část celkových nákladů na budování sítí, a to bez ohledu na použitou technologii, totiž mají představovat náklady na stavební práce. Stanovení a precizace práv a povinností platných v různých fázích budování infrastruktury pak má vést k významnému snížení nákladů, a to jak na straně veřejného sektoru, tak na straně podnikatelů v oblasti sítí elektronických komunikací. Takové snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací se pak má, vedle dalšího, projevit pozitivně na zvýšení míry digitalizace veřejného sektoru. Záměru má být dosaženo například umožněním intenzivnějšího využití stávajících fyzických infrastruktur, posílenou spoluprací při plánování stavebních prací, zefektivněním postupů udělování povolení či odstraněním překážek pro infrastrukturu připravenou pro vysokorychlostní připojení zastavěnou v budovách.

Zákonem je rovněž novelizován zákon o elektronických komunikacích, zákon o správních poplatcích, stavební zákon a zákon o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury.

Účinnosti nabývá, s výjimkou několika ze svých ustanovení, dnem 25. 7. 2017.

Novela zákona o pohřebnictví (20.07.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 10. 7. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 193/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Jde o rozsáhlou novelu o bezmála stovce novelizačních bodů, která svým rozsahem nemá v zákoně o pohřebnictví doposud obdoby a jíž si už, dle důvodové zprávy, vyžádala patnáctiletá aplikační praxe tohoto zákona. Má být zaměřena především na sladění platné právní úpravy s novým občanským zákoníkem, ale také doplnit a upřesnit konkrétní podmínky podnikání v oboru pohřebních služeb, na úpravu balzamace a konzervace a při provozování pohřebišť, a to včetně stanovení sankčních ustanovení, to vše s cílem zajistit zvýšení kvality poskytovaných služeb, na zvýšení ochrany spotřebitele či na změnu působnosti obcí v oblasti pohřbívání (tzv. sociální pohřby). Jako nezbytná byla vyhodnocena nová právní úprava pohřbívání mrtvě narozených dětí a odborné přípravy pro výkon živností v oblasti pohřebnictví. Dílčích změn však přináší ještě více.

Vedle zákona o pohřebnictví jsou dále novelizovány zákon o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, živnostenský zákon, zákon o ochraně veřejného zdraví, zákon o vodovodech a kanalizacích, zákon o myslivosti, zákon o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, zákon o rostlinolékařské péči, stavební zákon či zákon o zdravotních službách.

Účinnosti nabývá dnem 1. 9. 2017.

Vyhláška o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení (19.07.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 30. 6. 2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 191/2017 Sb. vyhláška o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení a o změně vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška byla Ministerstvem spravedlnosti vydána podle § 18 odst. 1 a § 431 písm. a), d) a e) insolvenčního zákona, když v podrobnostech upravuje náležitosti formuláře návrhu na vstup do insolvenčního řízení místo věřitele, hlasovacího lístku, formuláře přihlášky pohledávky, formuláře seznamu přihlášených pohledávek, formuláře popření pohledávky přihlášeným věřitelem, vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň, formuláře soupisu majetkové podstaty dlužníka, formuláře konečné zprávy, reorganizačního plánu, zprávy o reorganizačním plánu, formuláře zprávy o plnění reorganizačního plánu, formuláře návrhu na povolení oddlužení, zprávy pro oddlužení, zprávy o přezkumu, záznamu o jednání s dlužníkem, zprávy o plnění oddlužení, a nakonec zprávy o splnění oddlužení.

Ministerstvo k vyhlášce obecně uvádí, že má přispět k naplnění cíle vytyčeného novelou insolvenčního zákona publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 64/2017 Sb., která směřuje ke zvýšení transparentnosti insolvenčního řízení, k omezení administrativní zátěže insolvenčních soudů a k posílení doručování dokumentů do datových schránek.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1. 7. 2017, tedy shodně jako výše zmíněná novela insolvenčního zákona.

Vyhláška o platební neschopnosti podnikatele (18.07.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 30. 6. 2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 190/2017 Sb. vyhláška k provedení § 3 odst. 3 insolvenčního zákona (vyhláška o platební neschopnosti podnikatele).

Vyhláška byla Ministerstvem spravedlnosti vydána podle § 431 písm. f) insolvenčního zákona, když v podrobnostech upravuje obsah, rozsah a způsob sestavování výkazu stavu likvidity a výhledu vývoje likvidity, uspořádání, označování a obsahové vymezení jednotlivých položek majetku, závazků, nákladů, výnosů, příjmů a výdajů ve výkazu stavu likvidity a výhledu vývoje likvidity, délku období, na které se výhled vývoje likvidity sestavuje, a nakonec požadavky na osoby, které jsou oprávněny k sestavení výkazu stavu likvidity nebo výhledu vývoje likvidity.

Je reakcí na nový § 3 odst. 3 insolvenčního zákona, jenž byl do něj vložen s účinností k 1. 7. 2017 zákonem publikovaným ve Sbírce zákonů pod č. 64/2017 Sb. Jedním z deklarovaných cílů této novely insolvenčního zákona, na kterou je vyhláška přímou reakcí, bylo usnadnit rozlišení mezi dlužníky, kteří nejsou schopni plnit své splatné peněžité závazky a nacházejí se tak ve stavu platební neschopnosti od dlužníků, kteří se nacházejí pouze v přechodném stavu tzv. platebního zadrhnutí.

Vyhláška nabyla účinnosti společně s uvedenou novelou insolvenčního zákona, tedy dnem 1. 7. 2017.

Novely zákonů v souvislosti s přijetím nových přestupkových zákonů (17.07.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 28. 6. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 183/2017 Sb. zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích.

V rámci rekodifikace přestupkového práva, tedy především v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich publikovaného ve Sbírce zákonů pod č. 250/2016 Sb. a zákona o některých přestupcích publikovaného ve Sbírce zákonů pod č. 251/2016 Sb., bylo potřeba novelizovat příslušná ustanovení ostatních předpisů českého právního řádu. Tímto změnovým zákonem je tak novelizováno více než dvě stovky a pět desítek dalších zákonů.

Zákon nabyl účinnosti, s výjimkou některých ze svých ustanovení, společně s oběma novými přestupkovými zákony, tedy dnem 1. 7. 2017.

Novela vyhlášky stanovící vzor elektronického formuláře návrhu na rozhodnutí sporu o povinnosti k peněžitému plnění (13.07.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 26.6.2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 180/2017 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 360/2010 Sb., kterou se stanoví vzor elektronického formuláře návrhu na rozhodnutí sporu o povinnosti k peněžitému plnění a technické náležitosti jeho užívání.

Jejím cílem je, dle Českého telekomunikačního úřadu, zpracovatele novely, zejména rozšířit přípustnou velikost elektronického podání obsahujícího formulář návrhu na rozhodnutí sporu k peněžitému plnění podle § 129 odst. 2 zákona o elektronických komunikacích tak, aby bylo reflektováno zvýšení maximální velikosti datové zprávy dodávané do datové schránky z 10 MB na 20 MB. K tomu došlo novelou vyhlášky o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek provedenou vyhláškou č. 322/2015 Sb. Český telekomunikační úřad tak touto cestou přizpůsobuje technické nástroje, zde zejména velikost datového souboru obsahujícího formulář s připojenými přílohami, pro svou agendu rozhodování sporů o povinnosti k peněžitému plnění podle § 129 odst. 2 zákona o elektronických komunikacích.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 11.7.2017.

Novela vyhlášky o dovoleném výrobním provedení plynové zbraně, expanzní zbraně a střeliva (12.07.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 26.6.2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 179/2017 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 370/2002 Sb., o dovoleném výrobním provedení plynové zbraně, expanzní zbraně a střeliva.

Dle Ministerstva průmyslu a obchodu, zpracovatele novely, je důvodem jejího přijetí zmocnění v zákoně o zbraních, které do něj bylo vloženo s účinností od 1. 8. 2017 zákonem č. 229/2016 Sb. Dle něj má Ministerstvo průmyslu a obchodu vydat vyhlášku, která stanoví požadavky na úpravu zbraní pro filmové nebo divadelní účely. Prostřednictvím aktuální novely se tak stanovují technické požadavky na zbraně pro filmovou nebo divadelní činnost. Ty doposud byly upraveny pouze v obecné rovině zákonem o zbraních a střelivu, jenž stanovuje, že filmové a divadelní zbraně musí být nevratně upraveny tak, aby při střelbě z nich mohly být použity pouze cvičné náboje a nábojky. Podrobná technická regulace chyběla, což způsobovalo nejasnosti v otázce technické konstrukce těchto zbraní. Tento nežádoucí stav má právě publikovaná novela odstranit.

Zrušuje se rovněž vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 371/2002 Sb., kterou se stanoví postup při znehodnocování a ničení zbraně, střeliva a výrobě jejich řezů, a to včetně své novely.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.8.2017.

Novela nařízení o obsahových náplních jednotlivých živností (11.07.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 26.6.2017 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 178/2017 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů.

Dle Ministerstva průmyslu a obchodu, které pro vládu návrh této novely zpracovalo, má novela upravit obsahové náplně jednotlivých živností tak, aby byly v souladu s aktuálním zněním příloh živnostenského zákona.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 1.8.2017.

Vyhláška o způsobu výpočtu nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných v zemědělství (10.07.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 22.6.2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 176/2017 Sb. vyhláška o způsobu výpočtu nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě a při provádění hospodaření v lese.

Ministerstvo zemědělství vyhlášku vydalo k provedení § 57 odst. 18 zákona o spotřebních daních, aby nahradilo dosavadní právní úpravu představovanou vyhláškou č. 38/2017 Sb., o způsobu výpočtu nároku na vrácení daně z minerálních olejů zaplacené v cenách některých minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě a způsobu a podmínkách vedení dokladů a evidence s nimi souvisejícími. Ta se s účinností nové vyhlášky zrušuje.

Vyhláška tak nově v podrobnostech upravuje způsob výpočtu nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů, způsob a podmínky vedení dokladů a evidence, ale také podmínky a způsob výpočtu a prokázání intenzity chovu hospodářských zvířat.

Dle důvodové zprávy je hlavním cílem, jehož se prostřednictvím nové právní úpravy snaží Ministerstvo zemědělství dosáhnout, upravit způsob výpočtu nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů zaplacené v cenách některých minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě a při provádění hospodaření v lese. Samozřejmostí má být rovněž soulad s příslušnou evropskou legislativou.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.7.2017.

Novela nařízení o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání (07.07.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 22.6.2017 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 175/2017 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 59/2015 Sb., o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

Dle Ministerstva obrany, jež pro vládu zpracovalo návrh, jsou prostřednictvím tohoto nařízení vojákům z povolání navyšovány služební tarify. Zvýšení bylo pro vojáky z povolání připraveno v souvislosti se zvýšením služebních tarifů příslušníkům bezpečnostních sborů realizovaným nařízením publikovaným ve Sbírce zákonů pod č. 126/2017 Sb.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 1.7.2017.

Novela vyhlášky o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků (04.07.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 21.6.2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 173/2017 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů.

Ministerstvo vnitra novelu přijalo s cílem aktualizovat výčet správních činností, k jejichž výkonu musí úředníci územních samosprávných celků prokázat zvláštní odbornou způsobilost, stejně tak jako aktualizovat jejich obsahové náplně. Příloha novelizované vyhlášky totiž stanovuje náplně jednotlivých správních činností, k jejichž výkonu je nezbytné prokázání zvláštní odborné způsobilosti. Rozpracování je pak následně provedeno v souboru zkušebních otázek. Dle důvodové zprávy snahou bylo, alespoň do určité míry, sjednotit formy vyjádření náplní správních činností napříč resorty, byť takové sjednocení nemůže být zcela důsledné jednak pro odlišnosti ve struktuře správních činností samotných, ale též vzhledem k zodpovědnosti jednotlivých gesčních ústředních správních úřadů za pojetí správních činností v jejich působnosti.

Zrušuje se rovněž norma stanovící, že přihlašování ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti provádí územní samosprávný celek v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem založeném na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb podle zvláštního zákona, anebo v listinné podobě. To bylo vyhodnoceno jako již překonané, neboť územní samosprávné celky jsou povinny užívat k doručování datovou schránku.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.7.2017.

Prováděcí vyhláška k zákonu o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (03.07.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 21.6.2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 172/2017 Sb. vyhláška o podrobnostech obsahu a provádění zkoušky odborné způsobilosti úředních osob oprávněných k provádění úkonů správního orgánu v řízení o přestupcích a o náležitostech osvědčení o vykonání zkoušky odborné způsobilosti.

Vyhlášku vydalo Ministerstvo vnitra podle § 111 odst. 5 nového zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich publikovaného ve Sbírce zákonů pod č. 250/2016 Sb. Jejím cílem je, jak název napovídá, upravit podrobnosti obsahu a provádění zkoušky odborné způsobilosti a náležitosti osvědčení o vykonání zkoušky.

Úřední osoba oprávněná na základě vnitřního předpisu správního orgánu nebo pověření vedoucím správního orgánu k provádění úkonů správního orgánu v řízení dle nového přestupkového zákona totiž musí mít vysokoškolské vzdělání nejméně v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice. Pokud jej nemá, musí mít alespoň vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu v jiné oblasti a současně prokázat odbornou způsobilost zkouškou provedenou u Ministerstva vnitra, přičemž jejím zajištěním může ministerstvo pověřit jím zřízenou státní příspěvkovou organizaci. Obsahem zkoušky je ověření znalostí organizace a činnosti veřejné správy a právních předpisů v oblasti odpovědnosti za přestupek.

Právě publikovaná vyhláška tedy stanovuje podrobnosti obsahu a provádění takové zkoušky a náležitosti osvědčení o jejím vykonání. Účinnosti nabyla společně s novým přestupkovým zákonem, tedy dnem 1.7.2017.

Novela vyhlášky o provedení některých ustanovení zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem (29.06.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 16.6.2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 171/2017 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů.

Dle Ministerstva průmyslu a obchodu, zpracovatele vyhlášky, je novela projevem transpozice evropské směrnice 2017/433, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES, pokud jde o seznam produktů pro obranné účely, do českého právního řádu.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 22.6.2017.

Novela zákonů v oblasti daní (28.06.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 16.6.2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 170/2017 Sb. zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti daní.

Rozsáhle, a to ve více než dvou stovkách změnových bodů v případě prvním a třinácti desítkách změnových bodů v případě druhém, je novelizován zákon o daních z příjmů a zákon o dani z přidané hodnoty. Změny se však dotýkají rovněž zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, zákona o místních poplatcích, zákona o správních poplatcích, daňového řádu či zákona o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví.

Dle důvodové zprávy by mělo zařazení těchto rozličných změn několika zákonů do jediného novelizačního předpisu přispět ke zvýšení přehlednosti dané právní úpravy oproti situaci, kdy by byly změny prováděny řadou samostatných zákonů.

Zákon měl, dle jeho čl. XIV, nabýt své účinnosti dnem 1.4.2017. K tomuto dni jí však nabýt nemohl, neboť byl ve Sbírce zákonů publikován až dne 16.6.2017. S odkazem na ustanovení zákona o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv jasně stanovící, že v žádném případě není možné, aby právní předpis nabyl své účinnosti dříve než dnem publikace ve Sbírce zákonů, a v návaznosti na to s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 4 Ans 5/2007-60, jenž judikoval, že je na takové ustanovení o účinnosti nutné pohlížet jako na neexistující a aplikovat obecné pravidlo o účinnosti právního předpisu patnáctým dnem po vyhlášení, tedy zákon nabývá účinnosti dnem 1.7.2017.

Novela nařízení o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě (27.06.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 13.6.2017 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 168/2017 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.

Dle Ministerstva práce a sociálních věcí, zpracovatele a předkladatele návrhu této novely, je jejím cílem zejména zmírnit výrazné rozdíly v platových tarifech srovnatelných kategorií zaměstnanců podle jednotlivých stupnic a zjednodušit tak současnou komplikovanou právní úpravu odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Toho má být dosaženo prostřednictvím snížení počtu stupnic platových tarifů pro odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě z celkových devíti na šest.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 1.7.2017.

Dohoda o hospodářské spolupráci mezi ČR a Íránem (26.06.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce mezinárodních smluv

Dne 5.6.2017 bylo ve Sbírce mezinárodních smluv publikováno pod č. 36/2017 Sb. m. s. sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Íránské islámské republiky.

Dohoda byla podepsána v Teheránu v lednu 2016 s cílem podpořit a rozvíjet aktivity zaměřené na rozvoj bilaterální hospodářské spolupráce, spolupráci v oblastech oboustranného zájmu a obchodních kontaktů a s nimi souvisejících příležitostí, rozšířit dvoustranný obchod a posílit hospodářské vztahy, usnadnit růst dvoustranných investic a identifikovat hospodářské a investiční příležitosti v obou státech, podporovat užší spolupráci v oblasti průmyslu a obchodu a usnadňovat vytváření sítí mezi podnikatelskými subjekty obou států, a v neposlední řadě podporovat hlubší porozumění mezi soukromými sektory obou států s ohledem na obchodní a hospodářskou politiku obou států.

Dohoda vstoupila v platnost dnem 1.5.2017.

Úmluva o opatřeních proti obchodování s lidmi (22.06.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce mezinárodních smluv

Dne 2.6.2017 bylo ve Sbírce mezinárodních smluv publikováno pod č. 33/2017 Sb. m. s. sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi.

Úmluva otevřená k podpisu ve Varšavě v roce 2005 byla jménem České republiky podepsána v červnu 2016. Jejím účelem je předcházet a potírat obchodování s lidmi, při zaručení rovnosti pohlaví, chránit lidská práva obětí obchodování, vypracovat ucelený rámec ochrany a pomoci obětem a svědkům při zaručení rovnosti pohlaví, jakož i zajistit účinné vyšetřování a trestní stíhání, stejně tak jako podporovat mezinárodní spolupráci při boji proti obchodování s lidmi.

Úmluva vstupuje pro Českou republiku v platnost dnem 1.7.2017, a to s výhradou neaplikovat ustanovení článku 31 odst. 1 písm. e) v celém jeho rozsahu a aplikovat jej pouze v rozsahu částečném, ve sdělení vymezeném.

Novela vyhlášky o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk (21.06.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 9.6.2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 167/2017 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 422/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka, ve znění vyhlášky č. 339/2012 Sb. a vyhlášky č. 45/2014 Sb.

Dle Ministerstva zdravotnictví, zpracovatele vyhlášky, bylo potřeba k novelizaci přistoupit v souvislosti s transpozicí evropské směrnice 2015/565, kterou se mění směrnice 2006/86/ES, pokud jde o některé technické požadavky na kódování lidských tkání a buněk, stejně tak jako v souvislosti s transpozicí směrnice 2015/566, kterou se provádí směrnice 2004/23/ES, pokud jde o postupy pro ověřování rovnocenných jakostních a bezpečnostních norem pro dovážené tkáně a buňky.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 24.6.2017.

Novela vyhlášky o jednacím řádu státního zastupitelství (20.06.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 9.6.2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 166/2017 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů.

Dle Ministerstva spravedlnosti jsou novelou sledovány dva hlavní cíle. V první řadě jde o nastavení příslušnosti vrchních státních zastupitelství v souvislosti s insolvenčním řízením tak, aby se specializované útvary vrchních státních zastupitelství zabývaly pouze vysoce sofistikovanou trestnou činností vyžadující vyšší míru odbornosti a nebyly zahlceny agendou, jež by z povahy věci měly řešit nižší články státního zastupitelství. Od počátku roku 2016 totiž vstoupila v účinnost novela jednacího řádu státního zastupitelství rozšiřující příslušnost vrchních státních zastupitelství k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení o dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ve věcech trestných činů spáchaných v souvislosti s insolvenčním řízením. Dle důvodové zprávy byla podnětem pro její přijetí skutečnost, že je tato trestná činnost specifická a může být natolik skutkově či právně složitá, až vyžaduje v přípravném řízení dozor nad zachováváním zákonnosti ze strany státních zástupců vrchních státních zastupitelství a jejich vysoce kvalifikovaný přístup. Na základě praktických poznatků obou vrchních státních zastupitelství se však mělo ukázat, že takto nastavená příslušnost představuje pro vrchní státní zastupitelství nadměrnou zátěž. Proto přichází ministerstvo s novelou, jež má tento stav narovnat. Z praktických zkušeností totiž mělo vyplynout, že z poměrně značného počtu věcí, u nichž je dovozována příslušnost podle § 15 odst. 1 písm. g) jednacího řádu státního zastupitelství, je drtivá většina z nich po nastudování a posouzení stejně předána k vyřízení příslušným nižším článkům státního zastupitelství. Dospělo se tedy k závěru, že příslušná právní úprava v dosavadním znění zahlcovala vrchní státní zastupitelství agendou, jež by z povahy věci měly řešit nižší články státního zastupitelství, a způsobovala následnou administrativní zátěž spojenou s předáním této agendy na příslušné státní zastupitelství.

Druhým z definovaných cílů, jichž má být přijetím novely dosaženo, je pak odstranění případných pochybností o určení dozoru státního zástupce v souvislosti s přijetím novely trestněprávních předpisů publikované ve Sbírce zákonů pod č. 455/2016 Sb. Tato novela měla vzniknout jako reakce na současné teroristické hrozby a odrážet požadavky na změnu úpravy trestněprávního postihu financování a jiné podpory terorismu, které vůči České republice vznesl Finanční akční výbor a Výbor expertů pro hodnocení opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu. V souvislosti s tím bylo potřeba upravit také příslušná ustanovení jednacího řádu státního zastupitelství.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.7.2017.

Prováděcí vyhláška k zákonu o stavebním spoření (19.06.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 7.6.2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 164/2017 Sb. vyhláška, kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů.

Nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 236/2005 Sb., jež se s účinností nové vyhlášky zrušuje, a to včetně své novely. Nově v podrobnostech stanovuje podmínky provozování informačního systému, technické podrobnosti podání žádosti stavební spořitelny o roční zálohy státní podpory stavebního spoření, a to včetně způsobu zajišťování jejích oprav nebo doplnění, technické podrobnosti podání informace o vracené evidované nebo vyplacené státní podpoře stavebního spoření stavební spořitelnou, a nakonec technické podrobnosti podání žádosti stavební spořitelny o změnu údajů o účastnících evidovaných v informačním systému.

Ministerstvo financí k přijetí nové prováděcí vyhlášky přistoupilo, aby reflektovalo změny, jež do zákona o stavebním spoření přinesla novela publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 461/2016 Sb. Vzhledem k jejich rozsahu vyhodnotilo, že bude přehlednější, namísto novelizace vyhlášky dosavadní, přistoupit rovnou ke zpracování zcela nové. Dle důvodové zprávy má jít ve velké míře o úpravy legislativně-technického charakteru, ale také o zkvalitnění textu vyhlášky třeba tím, že má zohledňovat některé specifické systémové prvky, které byly doposud upraveny v provozní dokumentaci informačního systému.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.7.2017.

Vyhláška o požadavcích na hodnocení bezpečnosti podle atomového zákona (15.06.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 2.6.2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 162/2017 Sb. vyhláška o požadavcích na hodnocení bezpečnosti podle atomového zákona.

Jde o další z řady prováděcích vyhlášek Státního úřadu pro jadernou bezpečnost vydaných k novému atomovému zákonu publikovanému ve Sbírce zákonů pod č. 263/2016 Sb. Tato stanovuje pravidla provádění hodnocení bezpečnosti a jednotlivých typů hodnocení a lhůty, v nichž jsou prováděny, způsob dokumentování hodnocení bezpečnosti a jednotlivých typů hodnocení a obsah dokumentace hodnocení bezpečnosti a jednotlivých typů hodnocení, ale také způsob využití hodnocení bezpečnosti.

Jde přitom o projev transpozice evropských směrnic, konkrétně směrnice 2009/71/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení, směrnice 2011/70/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, a směrnice 2014/87/Euratom, kterou se mění směrnice 2009/71/Euratom.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 15.6.2017.

Nařízení o sbírce listin seznamu výzkumných organizací (14.06.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 2.6.2017 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 160/2017 Sb. nařízení vlády o sbírce listin seznamu výzkumných organizací a způsobu vykazování příjmů z transferu znalostí.

Bylo vydáno k provedení § 33a odst. 10 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací a upravuje obsah sbírky listin seznamu výzkumných organizací a způsob vykazování příjmů z transferu znalostí výzkumných organizací zapsaných v tomto seznamu.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 1.7.2017.

Novela vyhlášky o registraci vozidel (13.06.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 29.5.2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 158/2017 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel, ve znění pozdějších předpisů.

Ministerstvo dopravy, dle svých slov, novelou reaguje na novelizaci zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 63/2017 Sb. Změny, které ve vyhlášce provádí, se týkají například ustanovení o údajích o technických prohlídkách a technické způsobilosti silničního vozidla či vymezení nového dokladu pro vývoz neregistrovaného vozidla, a sice osvědčení o přidělení zvláštní registrační značky s omezenou platností pro vývoz do jiného státu.

Vyhláška přináší také aktualizovanou či zcela novou podobu žádosti o poskytnutí údajů z registru silničních vozidel, žádosti o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel, žádosti o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla, žádosti o vydání nového technického průkazu silničního vozidla a nového osvědčení o registraci silničního vozidla, žádosti o vydání tabulky s registrační značkou, oznámení o ztrátě, zničení nebo odcizení tabulky s registrační značkou, žádosti o vydání tabulky s registrační značkou na vývoz nebo žádosti o vyřazení silničního vozidla z provozu, ukončení vyřazení silničního vozidla z provozu a zápis zániku silničního vozidla.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.6.2017.

Nařízení o ocenění udělovaném Ministerstvem zahraničních věcí (12.06.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 29.5.2017 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 157/2017 Sb. nařízení vlády o ocenění udělovaném Ministerstvem zahraničních věcí.

Nařízení vydané podle zákona o rozpočtových pravidlech upravuje ocenění udělované Ministerstvem zahraničních věcí za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. Ocenění přitom tvoří Cena Gratias agit, diplom a etue. Jejich slavnostní předávání ministrem zahraničních věcí se bude konat vždy jedenkrát v kalendářním roce.

Nařízení nabylo účinnosti dnem 1.6.2017.

Novela zákona o pohonných hmotách (08.06.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 22.5.2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 152/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Hlavní motivací zákonodárce pro přijetí této novely bylo, dle důvodové zprávy, provést částečnou transpozici evropské směrnice 2014/94/EU o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva do českého právního řádu. Dosavadní právní úprava pohonných hmot, jež je představována především zákonem o pohonných hmotách, totiž definuje pojem pohonné hmoty taxativním výčtem jejich jednotlivých druhů, přičemž však mezi nimi jakožto jeden z druhů paliva pro pohon vozidel není zahrnuta elektřina. S ní tak v tomto ohledu vůbec nepočítá. Novela má proto přinést příslušné definice a povinnosti, jež souvisejí s vytvořením infrastruktury pro alternativní paliva, a právní úpravu dalšího druhu alternativního paliva pro pohon vozidel, elektřiny, která dosud nebyla právně postižena, včetně dobíjecích stanic pro elektrická vozidla a jednotlivých druhů těchto stanic.

Rozšiřují se rovněž povinnosti pro provozovatele čerpacích stanic vyplývající přímo z uvedené směrnice a související se zaváděním infrastruktury pro alternativní paliva. Tyto povinnosti měly vyplynout z neustále narůstajícího množství různých druhů paliv pro pohon vozidel (zde lze hovořit o povinnosti provozovatele čerpacích stanic poskytovat informace o kompatibilitě jím prodávaných pohonných hmot s vozidlem spotřebitele), stejně tak jako z potřeby přiblížit spotřebiteli pohonných hmot výhody alternativních paliv se zřetelem na jejich cenu (zde se uvádí povinnost informovat spotřebitele pohonných hmot o cenovém porovnání alternativních paliv s fosilními palivy). Změn je však mnohem více, především pak v oblastech, jež v praxi přinášely aplikační problémy.

Vedle zákona o pohonných hmotách je novelizován rovněž energetický zákon a zákon č. 91/2011 Sb.

Současně a v souvislosti s novelou zákona o pohonných hmotách byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 153/2017 Sb. také vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 133/2010 Sb., o požadavcích na pohonné hmoty, o způsobu sledování a monitorování složení a jakosti pohonných hmot a o jejich evidenci (vyhláška o jakosti a evidenci pohonných hmot), ve znění vyhlášky č. 278/2011 Sb.

Zákon nabyl účinnosti, ovšem s výjimkou řady ze svých ustanovení, dnem 6.6.2017. Stejným dnem nabyla účinnosti také uvedená novelizační vyhláška.

Novela zákona o pozemních komunikacích (07.06.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 22.5.2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 151/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

Cílem této krátké, jednobodové novely, jež byla poslaneckou iniciativou, je, dle důvodové zprávy, umožnit přenést na kraje, a to na základě veřejnoprávních smluv dle § 159 a násl. správního řádu, dílčí činnosti související se správou silnic I. třídy, aniž by docházelo k úplnému přenosu správy těchto pozemních komunikací ze státu jako jejich vlastníka.

Doposud bylo možné přenést na základě veřejnoprávní smlouvy na kraje správu silnic I. třídy, avšak nikoliv už takto pověřit kraje pouze některými činnostmi souvisejícími s údržbou a opravami dotčené silnice. To neodpovídalo koncepci Ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic, stejně tak nebyl stav žádoucí ani pro jednotlivé kraje, pro něž by úplný přenos správy silnic I. třídy se všemi souvisejícími povinnostmi představoval nepřiměřenou zátěž. Popsaná situace potom státu jakožto vlastníku silnic I. třídy neumožňovala efektivně spolupracovat s kraji a využívat infrastrukturu a technické kapacity pro údržbu silnic, kterou jednotlivé kraje disponují.

V tomto ohledu tak dochází k požadované modifikaci, jež má přivodit efekt spočívající v úspoře nákladů tím, že se kraje jako správci silnic II. a III. třídy budou moci podílet také na údržbě silnic I. třídy na jejich území, aniž by však na ně byla přenášena odpovědnost za jejich úplnou správu.

Zákon nabyl účinnosti dnem 6.6.2017.

Zákon o zahraniční službě (06.06.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 22.5.2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 150/2017 Sb. zákon o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě).

Zákonodárce jeho vydáním reaguje na situaci, kdy až doposud v České republice neexistoval žádný právní předpis, jenž by systematicky, ucelenějším způsobem upravoval problematiku zahraniční služby ve všech vzájemných souvislostech. Za nejvíce patrné přitom označuje důsledky této nedostatečnosti úpravy výkonu zahraniční služby v oblasti konzulární, kdy zastupitelské úřady za současných okolností vykonávají některé činnosti konzulární služby, aniž by k nim byly výslovně zmocněny obecně závazným právním předpisem. Ty byly realizovány pouze na základě mezinárodních úmluv, které vymezují kompetence konzulárních úřadů vůči přijímajícímu státu, konkrétně Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích a dvoustranných konzulárních úmluv s jednotlivými státy. Přichází proto se zcela novou právní úpravou, která má danou nedostatečnost zacelit.

V rámci zákona jsou tak nově upraveny zásady a způsob výkonu zahraniční služby, postavení, zřizování a rušení zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí a jejich činnost, výkon konzulární služby, služební a pracovněprávní vztahy v souvislosti s výkonem zahraniční služby či přiznávání a propůjčování diplomatických a konzulárních hodností.

Zákon je rovněž projevem transpozice evropské směrnice č. 2015/637 o opatřeních v oblasti koordinace a spolupráce s cílem usnadnit konzulární ochranu nezastoupených občanů Unie ve třetích zemích, když upravuje podmínky poskytování konzulární ochrany nezastoupeným občanům jiných členských států Evropské unie.

Zákonem se rovněž zrušuje vyhláška č. 274/2015 Sb., o stanovení diplomatických a konzulárních hodností a postupu při jejich přiznávání a propůjčování, stejně tak jako novelizuje služební zákon, zákon o důchodovém pojištění a zákon o veřejném zdravotním pojištění.

Účinnosti nabývá dnem 1.7.2017.

Novela zákona o obalech (05.06.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 22.5.2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 149/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů.

Při přijímání novely zákonodárce vycházel z dosavadního stavu, kdy oblast spotřeby plastových nákupních tašek, dle důvodové zprávy, nebyla v právním řádu České republiky nijak legislativně upravena. Ani zákon o obalech neobsahoval ustanovení přímo směřující k jejich omezení. Na vnitrostátní úrovni tedy nebyla nijak realizována opatření upravená evropskou směrnicí 2015/720, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech, pokud jde o omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek. Ta byla přijata za účelem regulace problému značné spotřeby plastových nákupních tašek, tzv. odnosných tašek, což mělo mít za následek vysokou míru jejich odhazování mimo místa určená pro odkládání odpadu a na to navazující znečišťování životního prostředí. Jako zcela zásadní se má problém jevit pro vodní ekosystémy, a to v důsledku zanášení vodních útvarů odpadem, na čemž mají mít plastové odnosné tašky značný podíl. Zákonodárce proto přijal novelu, která je projevem transpozice této směrnice. Tím má učinit zadost své povinnosti na řešení popsaného problému participovat.

Podstata opatření tkví primárně v tom, že plastová odnosná taška smí být v místě prodeje výrobků poskytnuta spotřebiteli minimálně za náhradu nákladů, které odpovídají nákladům na její pořízení. Nemají tedy být nadále poskytovány zdarma, zákon však nestanovuje pevnou či minimální cenu jinak než kriteriem nákladů na její pořízení. To neplatí, jde-li o velmi lehkou plastovou odnosnou tašku, což je plastová odnosná taška o tloušťce stěny do 15 mikronů, která je nezbytná z hygienických důvodů nebo je poskytována jako prodejní obal pro volně ložené potraviny v případě, že její použití pomáhá zabránit plýtvání potravinami. Konkrétních opatření, jež novela přináší, je však samozřejmě více.

Zákon nabývá účinnosti, s výjimkou některých ze svých ustanovení, dnem 1.7.2017. Výjimka stanovená na počátek roku 2018 se týká, mimo dalšího, právě například zákazu poskytování plastových tašek zdarma.

Novela zákona o nemocenském pojištění (01.06.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 22.5.2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 148/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Novela s sebou do systému nemocenského pojištění přináší především novou dávku otcovské poporodní péče, tzv. otcovskou. Jejím účelem je, dle důvodové zprávy, posílit vazbu mezi dítětem a oběma jeho rodiči v raných týdnech života dítěte a podpořit a motivovat otce k zapojení se do péče o novorozené dítě.

Dalším z problémů, na který novela také reaguje, je situace členů jednotek sboru dobrovolných hasičů obce. Ti, kteří byli uznáni dočasně práce neschopnými z důvodu nemoci nebo úrazu, protože se podíleli na provádění záchranných nebo likvidačních prací při požáru, ekologické nebo průmyslové havárii, povodni nebo při jiných mimořádných událostech, anebo jim byla nařízena karanténa, se poskytuje za předpokladu jejich účasti na nemocenském pojištění stejně jako jiným pojištěncům nemocenské od patnáctého kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény ve výši 60 % denního vyměřovacího základu, přestože vykonávají tuto činnost v obecném zájmu k ochraně života a zdraví občanů, jejich majetku a majetku právnických osob. Se zřetelem k významným pozitivním dopadům jejich činnosti má být nově umožněno poskytování nemocenského odchylně od obecné úpravy ve výši 100 % denního vyměřovacího základu.

Vedle zákona o nemocenské pojištění je zákonem novelizován rovněž zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, zákoník práce a zákon o důchodovém pojištění. V něm se změna dotýká právní úpravy sirotčích důchodů. Praktické zkušenosti totiž měly ukázat, že i přes dosud provedená zmírnění podmínky potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod pro účely vzniku nároku na sirotčí důchod se stále vyskytují případy, kdy nárok na sirotčí důchod nevznikne. Novela má zlepšit sociální situaci sirotků tím, že zavádí další alternativní možnost vzniku nároku na sirotčí důchod v případech, kdy by podle současné právní úpravy nárok na tento důchod nevznikl z důvodu, že zemřelý či zemřelá nesplňuje podmínku potřebné doby pojištění pro vznik nároku na „vlastní“ invalidní důchod.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.2.2018.

Novela zákona o zadávání veřejných zakázek (31.05.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 22.5.2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 147/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

V zákoně o zadávání veřejných zakázek provádí tato novela, jež byla iniciativou skupiny poslanců, jedinou změnu. Jde o výjimku z povinného vylučování ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 10 zákona o zadávání veřejných zakázek. Dle důvodové zprávy je nutné výjimku z povinného vylučování ze zadávacího řízení účastníků, kteří jsou akciovou společností a nemají vydané výlučně zaknihované akcie, rozšířit i na akciové společnosti, jejichž akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 % základního kapitálu jsou ve vlastnictví státu. Doposud šlo pouze o akciové společnosti, jejichž akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 % základního kapitálu jsou ve vlastnictví obce nebo kraje, nyní k těmto subjektům tedy stran výjimky přistupuje výslovně také stát.

Zákon nabyl účinnosti dnem 22.5.2017.

Novela zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (30.05.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 22.5.2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 146/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů.

Novela, jejíž návrh byl iniciativou několika poslanců, se má pokusit narovnat stav, kdy dosavadní znění zákona mělo přinášet určité výkladové nejasnosti v definici způsobilých nákladů a právní nejistotu při jejich aplikaci v rámci institucionální podpory. Novela má, dle důvodové zprávy, definici zpřesnit tak, aby se nově definované způsobilé náklady daly aplikovat na účelovou i institucionální podporu a současně se řešila problematika pořizování hmotného majetku (investičních nákladů) a dalších provozních nákladů (materiálních nákladů). Současně má tato novela řešit také otázku definice projektu výzkumu, vývoje a inovací.

Zákon nabývá účinnosti dnem 6.6.2017.

Novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (29.05.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 22.5.2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 145/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Změny, jež přináší, se týkají především systému přerozdělování pojistného, mechanismu, jímž se mezi zdravotní pojišťovny přerozděluje souhrn vybraných prostředků pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Zákonodárce si kladl za cíl stávající systém upravit, neboť vyhodnotil, že při aktuálně realizovaném přerozdělování jen na základě kriteria věku a pohlaví není možné dostatečně přesně zohledňovat skutečnou nákladnost pojištěnců. Takto přerozdělené prostředky pak mají ne zcela dostatečně odpovídat pozdějším skutečným nákladům pojišťoven na jimi spravované pojištěnce.

Snahou proto je promítnout do systému faktory další, jež výdaje zdravotních pojišťoven na jednotlivé pojištěnce významně ovlivňují, ať již jde o chronické nemoci pojištěnců, jejich socio-ekonomický status či regionální příslušnost.

Zrušuje se také vyhláška č. 644/2004 Sb., o pravidlech hospodaření se zvláštním účtem všeobecného zdravotního pojištění, průměrných nákladech a o jednacím řádu dozorčího orgánu.

Zákon nabývá účinnosti, s výjimkou několika ze svých ustanovení, dnem 1.1.2018.

Novela služebního zákona (25.05.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 17.5.2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 144/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů.

Jde o rozsáhlou novelu služebního zákona čítající bezmála stovku novelizačních bodů, byť šlo původně o senátní návrh o novelizačním bodu jediném. Ostatní změny byly doplněny až na základě pozměňovacích návrhů podaných v rámci projednávání zákona na půdě Poslanecké sněmovny.           

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.6.2017.

Novela vyhlášky o informační povinnosti příjemce potravin v místě určení (24.05.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 12.5.2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 141/2017 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 172/2015 Sb., o informační povinnosti příjemce potravin v místě určení.

Dle Ministerstva zemědělství, zpracovatele novely, je jejím cílem zrušit ta ustanovení novelizované vyhlášky, jež byla aktuálně duplicitní se zákonem o vinohradnictví a vinařství. Důvodová zpráva totiž upřesňuje, že výrobky z révy vinné doposud byly oznamovány podle vyhlášky č. 172/2015 Sb. určitou dobu před příchodem produktu do místa určení. Tato úprava byla doplněna a fakticky nahrazena úpravou obsaženou po novele účinné k 1.4.2017 v § 14a zákona o vinohradnictví a vinařství, čímž se stávající úprava týkající se výrobků z révy vinné podle vyhlášky č. 172/2015 Sb. stala se zmíněnou úpravou zákona o vinohradnictví a vinařství duplicitní. Proto je optimální podzákonnou právní úpravu z právě novelizované vyhlášky vypustit.

Česká republika totiž je, dle důvodové zprávy, ze 70 % importérem vína, přičemž kontrolní zjištění měla ukázat, že je velké množství nebaleného vína ze zahraničí nevyhovující. U nebalených produktů se má jednat o produkty, které jsou velice rychle zpracovány nebo distribuovány. Teprve pokud kontrolní orgán členského státu Evropské unie má představu o tom, co a kde je potřeba zkontrolovat, může komunikovat s jiným členským státem a vyžadovat spolupráci, případně předávat zjištění k učinění zásahu v jiném členském státu. Proto přišla na celoevropské úrovni úprava spočívající v příslušné povinnosti, jež se následně promítla i do výše uvedeného zákona. A tím se stala podzákonná úprava v daném ohledu nadbytečnou.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.6.2017.

Nařízení o stanovení vyměřovacího základu u osoby, za kterou je plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění stát (23.05.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 12.5.2017 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 140/2017 Sb. nařízení vlády o stanovení vyměřovacího základu u osoby, za kterou je plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění stát.

Nařízením vydaným podle § 3c odst. 2 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění je vyměřovací základ pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát, stanoven ve výši 7 177 Kč na kalendářní měsíc.

Nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou nařízením vlády č. 181/2016 Sb., jež se s účinností nového nařízení zrušuje.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 1.1.2018.

Nařízení vlády o plánování obrany státu (22.05.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 12.5.2017 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 139/2017 Sb. nařízení vlády o plánování obrany státu.

Bylo vydáno k provedení zákona o zajišťování obrany České republiky, přičemž nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou nařízením vlády č. 51/2004 Sb., o plánování obrany státu. To se s účinností nového nařízení zrušuje.

Plány obrany státu jsou, ve smyslu nařízení, dokumenty, jimiž je stanoven soubor věcných, organizačních a personálních opatření určených k přípravě, řízení a organizaci zajišťování obrany státu, plnění mezinárodních smluvních závazků České republiky o společné obraně, podílu ozbrojených sil na činnostech mezinárodních organizací ve prospěch míru a účasti ozbrojených sil na mírových operacích. Nařízením se upřesňují podmínky jejich zpracovávání a schvalování.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 1.7.2017.

Dohoda s Rakouskem o propojení české dálnice D 3 a rakouské rychlostní silnice S 10 (18.05.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce mezinárodních smluv

Dne 12.5.2017 bylo ve Sbírce mezinárodních smluv publikováno pod č. 25/2017 Sb.m.s. sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o propojení české dálnice D 3 a rakouské rychlostní silnice S 10 na česko-rakouských státních hranicích.

Dohoda byla podepsána v lednu 2017 v Praze, a to s vizí zkvalitnit silniční spojení mezi oběma zeměmi, podporovat rozvoj obchodu a hospodářských vztahů, chránit životní prostředí, efektivně využívat energii, zvýšit bezpečnost silničního provozu a zlepšit pracovní podmínky řidičů. Propojena má přitom být dálnice D 3 a rychlostní silnice S 10 mezi obcemi Dolní Dvořiště a Wullowitz.

Dohoda vstoupila v platnost dnem 23.4.2017.

Dohoda s Mauricijskou republikou o letecké dopravě (17.05.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce mezinárodních smluv

Dne 12.5.2017 bylo ve Sbírce mezinárodních smluv publikováno pod č. 24/2017 Sb.m.s. sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Mauricijské republiky o letecké dopravě.

Dohoda byla podepsána v Port Louis v srpnu 2015, a to za účelem rozvíjení leteckých dopravních služeb mezi oběma zeměmi. Smluvní strany, odvolávající se rovněž na Úmluvu o mezinárodním civilním letectví z roku 1944, v dohodě vzájemně upravily podrobnosti stran ochrany bezpečnosti civilního letectví před protiprávními činy, celních ustanovení, cel a daní, užívání letišť a leteckých zařízení, přímého tranzitu, prodeje služeb a převodů finančních prostředků, letových řádů, zastoupení leteckých podniků, pozemního odbavování, poskytování údajů, ale i mnohého dalšího, pro danou oblast zásadního.

Dohoda vstoupila v platnost dnem 6.2.2017.

Nařízení o stanovení a statutu lázeňského místa Lednice (16.05.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 5.5.2017 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 137/2017 Sb. nařízení vlády o stanovení lázeňského místa Lednice a statutu lázeňského místa Lednice.

Bylo vydáno v relacích § 28 lázeňského zákona, na jehož základě lze vládním nařízením stanovit území obce, jeho část, případně území více obcí či jejich částí, za lázeňské místo, a to za předpokladu, že se v něm nacházejí přírodní léčebné lázně. Statut lázeňského místa pak vymezuje režim jeho ochrany.

Cílem právě publikovaného nařízení tak je, dle Ministerstva zdravotnictví, poskytnout zvýšenou ochranu zdravotnickým a jiným souvisejícím zařízením v katastrálním území Lednice na Moravě sloužícím k poskytování lázeňské péče.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 1.6.2017.

Novela zákona o lidských tkáních a buňkách (15.05.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 2.5.2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 136/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách), ve znění pozdějších předpisů.

Jde o poměrně rozsáhlou novelu čítající na pět desítek novelizačních bodů. Jejím prostřednictvím má být zajištěna transpozice evropské směrnice 2015/565, kterou se mění směrnice 2006/86/ES, pokud jde o některé technické požadavky na kódování lidských tkání a buněk, a směrnice 2015/566, kterou se provádí směrnice 2004/23/ES, pokud jde o postupy pro ověřování rovnocenných jakostních a bezpečnostních norem pro dovážené tkáně a buňky. Dle důvodové zprávy se za tím účelem doplňují zejména postupy nutné k zavedení jednotných pravidel v rámci EU pro dovoz tkání a buněk ze třetích zemí tak, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany lidského zdraví. To mají umožnit procesy pro ověřování rovnocenných jakostních a bezpečnostních norem pro dovoz tkání a buněk, ale také programy schvalování a inspekcí odrážející ověřovací proces zavedený pro činnosti související s tkáněmi a buňkami.

Zavádí se rovněž tzv. jednotný evropský kód, jenž má usnadnit zajištění sledovatelnosti lidských tkání a buněk od dárce k příjemci a naopak.

Zákon nabývá účinnosti dnem 17.5.2017.

Rozhodnutí prezidenta o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny (12.05.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 2.5.2017 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 135/2017 Sb. rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Rozhodnutím vydaným dle čl. 63 odst. 1 písm. f) Ústavy České republiky a podle § 1 odst. 3 zákona o volbách do Parlamentu České republiky vyhlásil prezident republiky volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, přičemž stanovil dny jejich konání na pátek 20. října 2017 a sobotu 21. října 2017.

Novela vyhlášky o odborné způsobilosti osob řídících drážní vozidlo a osob provádějících revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení (11.05.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 26.4.2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 130/2017 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 16/2012 Sb., o odborné způsobilosti osob řídících drážní vozidlo a osob provádějících revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní a odbornou způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy, ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 160/2015 Sb.

Novela byla, dle Ministerstva dopravy, zpracována v návaznosti na novelu zákona o dráhách publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 319/2016 Sb. a účinnou od 1.4.2017. Ta do českého právního řádu transponovala evropskou směrnici 2012/34/EU o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru. V souvislosti s tím bylo potřeba přizpůsobit rovněž prováděcí právní předpisy, přičemž v případě právě novelizované vyhlášky šlo o oblast kategorizace drah.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.5.2017.

Novela Řádu určených technických zařízení (10.05.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 26.4.2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 128/2017 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 100/1995 Sb., kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizace (Řád určených technických zařízení), ve znění pozdějších předpisů.

Novela zákona o dráhách publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 319/2016 Sb. a účinná od 1.4.2017 doplnila vodní vleky do výčtu určených technických zařízení, která podléhají dozoru právě podle zákona o dráhách. Dle Ministerstva dopravy to bylo nutné z důvodu praktického rozšíření vodních vleků, jež lze v letním období užívat obdobně jako vleky lyžařské, přičemž režim obou výše zmíněných určených technických zařízení je, s ohledem na technické provozní podobnosti, v podstatě shodný.

Do právě novelizované vyhlášky upravující podmínky pro konstrukci, výrobu a provoz určených technických zařízení a jejich konkretizaci a zákon o dráhách v tomto smyslu provádějící tak novela vodní vleky doplňuje jakožto zařízení dopravní vedle vleků lyžařských. Zároveň upravuje podmínky pro provoz zařízení a časové intervaly revizí, prohlídek a zkoušek těchto zařízení.  

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.5.2017.

Novela vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou (09.05.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 24.4.2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 127/2017 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou.

Jde o rozsáhlou novelu čítající na pět desítek změn. Jejím cílem je, dle odůvodnění Energetického regulačního úřadu, upřesnit a rozvinout pravidla pro fungování trhu s elektřinou v České republice. Dosavadní zkušenosti s aplikací novelizované vyhlášky totiž měly poukázat na potřebu vytvořit pro účastníky elektroenergetického trhu stabilnější a transparentnější právní rámec.

Ve výčtu oblastí, v jejichž rámci se ERÚ rozhodl provést změny, se objevuje například postup registrace odběrného místa a předávacího místa, rozsah předávání dat provozovatelem distribuční soustavy pro účely stanovení a zúčtování odchylky, stanovení zálohových plateb pro hrazení složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny mezi provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem regionální distribuční soustavy, způsob výpočtu regulovaných plateb hrazených provozovatelem lokální distribuční soustavy, postup při změně typu smlouvy, ukončení a pozastavení nebo zastavení procesu změny dodavatele, postup při přerušení, omezení nebo obnovení dodávky elektřiny při neoprávněném odběru, neoprávněné distribuci a neoprávněném přenosu, postup pro zahájení dodávky dodavatelem poslední instance či rezervace kapacity.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.6.2017.

Novela nařízení stanovícího stupnice základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů pro rok 2017 (05.05.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 20.4.2017 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 126/2017 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 330/2016 Sb., kterým se stanoví stupnice základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů pro rok 2017.

Vydává se jím nové znění přílohy č. 1 novelizovaného nařízení obsahující stupnici základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů pro rok 2017, stejně tak jako nové znění jeho přílohy č. 2 obsahující stupnici základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů pro rok 2017 stanovenou podle § 114 odst. 2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Dle Ministerstva vnitra je cílem novely zvýšit stupnici základních tarifů pro příslušníky bezpečnostní sborů o víceméně 10 %.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 1.7.2017.

Nařízení o znehodnocování některých palných zbraní (04.05.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 20.4.2017 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 125/2017 Sb. nařízení vlády o znehodnocování některých palných zbraní, osvědčení o znehodnocení palné zbraně a společném jednoznačném označení všech částí palné zbraně upravených za účelem jejího znehodnocení.

Je vydáno k provedení zákona o střelných zbraních a střelivu, přičemž navazuje na přímo použitelné prováděcí nařízení EU 2015/2403, kterým se stanoví společné pokyny o normách a technikách znehodnocování palných zbraní k zajištění toho, aby znehodnocené palné zbraně byly nevratně neschopné střelby. V podrobnostech upravuje postup při vydání osvědčení o znehodnocení palné zbraně, která obsahuje všechny části zbraně, jejichž znehodnocení výše uvedený přímo použitelný předpis Evropské unie vyžaduje, a to ve stavu umožňujícím provedení takového znehodnocení, označování znehodnocené kompletní palné zbraně a změnu kategorie znehodnocené kompletní palné zbraně.

Ministerstvo vnitra jakožto předkladatel návrhu tohoto nařízení, jež vláda následně schválila, k tomu doplňuje, že nařízení jednoznačně upravuje, kdy se bude postupovat podle výše uvedeného přímo použitelného předpisu EU a kdy podle vnitrostátní úpravy. Pokud by právě publikované nařízení vlády nebylo přijato, nebylo by, dle Ministerstva vnitra, z technického hlediska možné provádět některé administrativní činnosti spojené se znehodnocováním některých palných zbraní, stejně tak jako samotné označování znehodnocených palných zbraní, respektive jejich částí.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 1.7.2017.

Novela zákona o ochraně přírody a krajiny (03.05.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 20.4.2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 123/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Novela je primárně zaměřena na modifikaci právní úpravy problematiky národních parků. Důvodová zpráva uvádí, že byla zpracována na základě dlouhodobých zkušeností s dosavadní právní úpravou s významným přihlédnutím k připomínkám především ze strany obcí a krajů. Hlavní myšlenkou bylo dosáhnout jednotného řešení pravidel pro všechny národní parky na zákonné úrovni, a to při zachování hierarchie i kontinuity předpisů v této oblasti. Snahou zákonodárce bylo lépe deklarovat dlouhodobé cíle ochrany národních parků, revidovat a zjednodušit základní ochranné podmínky, nově pojmout zonaci národních parků, kdy zóny budou děleny podle cílů ochrany a způsobů péče ve vazbě na aktuální míru pozměnění ekosystémů činností člověka, či zavést nový institut zásad péče o národní park. Změn však přináší samozřejmě více.

Jde o diskutovanou novelu, kterou prezident republiky dne 10.3.2017 vetoval. Poslanecká sněmovna však jeho veto přehlasovala a na zákonu svým usnesením ze dne 4.4.2017 publikovaným ve Sbírce zákonů pod č. 124/2017 Sb. setrvala.

Zákon tak nabude účinnosti, s výjimkou některých ze svých ustanovení, dnem 1.6.2017.

Sdělení o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (02.05.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 13.4.2017 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 120/2017 Sb. sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ve smyslu § 5 odst. 2 zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění pozdějších předpisů, sdělilo, že rozhodnou částkou pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci je pro období od 1.5.2017 do 30.4.2018 částka 27 589 Kč.

Novela vyhlášky o stavebním a technickém řádu drah (27.04.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 13.4.2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 117/2017 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění pozdějších předpisů.

Změny, jež Ministerstvo dopravy v rámci vyhlášky přináší, navazují na novelu zákona o dráhách publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 319/2016 Sb. a týkají se zabezpečení přechodů kolejí určených pro přístup cestujících na nástupiště.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 28.4.2017.

Vyhláška o nákladech a úsporách přímo souvisejících se zabezpečováním náhradní dopravy za přerušenou veřejnou osobní drážní dopravu (26.04.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 13.4.2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 116/2017 Sb. vyhláška o nákladech a úsporách přímo souvisejících se zabezpečováním náhradní dopravy za přerušenou veřejnou osobní drážní dopravu.

Ministerstvo dopravy ji vydává k provedení § 36 odst. 4 zákona o dráhách nově do něj vloženého novelou publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 319/2016 Sb. Tato novela zákona o dráhách od počátku dubna nově stanovila postup při omezování provozování dráhy a drážní dopravy na dráze ze strany jejího provozovatele, právě publikovaná vyhláška tuto novou úpravu v jednom aspektu blíže provádí.

Účinnosti nabývá dnem 28.4.2017.

Vyhláška o vzoru formuláře pro zveřejnění zprávy o financování volební kampaně (25.04.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 7.4.2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 113/2017 Sb. vyhláška o vzoru formuláře pro zveřejnění zprávy o financování volební kampaně.

Vydal ji nově zřízený Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí dle příslušných ustanovení zákona o volbách do Parlamentu České republiky, zákona o volbách do zastupitelstev krajů, zákona volbách do Evropského parlamentu a zákona o volbě prezidenta republiky. Vyhláška je přitom jedním z projevů novelizací výše uvedených volebních zákonů publikovaných ve Sbírce zákonů pod č. 322/2016 Sb. Jejich prostřednictvím má být zajištěna vyšší míra transparentnosti financování volební kampaně, a to především v kontextu s finanční a věcnou podporou třetími osobami.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 15.4.2017.

Vyhláška o vzoru průkazu předsedy, členů a zaměstnanců Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran (25.04.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 7.4.2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 114/2017 Sb. vyhláška o vzoru průkazu předsedy, členů a zaměstnanců Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí a o vzoru formuláře pro výroční finanční zprávu politické strany a politického hnutí.

Také tuto vyhlášku vydal nově zřízený Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, a to dle příslušných ustanovení zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. V případě průkazu jde o doklad, jenž slouží jako pověření ke kontrole v souladu s kontrolním řádem a bude využíván při dohledové činnosti zmíněného úřadu.

Vyhláška nabyla účinnosti, s výjimkou některých ze svých ustanovení, dnem 15.4.2017.

Novela vyhlášky o výši paušální částky nákladů řízení (24.04.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 7.4.2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 112/2017 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení.

Novelou je upravována výše paušální částky nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, ve zvláště složitých případech nebo pokud byl přibrán znalec dle § 6 odst. 2 novelizované vyhlášky. Částky jsou upravovány tak, aby odpovídaly částkám uvedeným aktuálně ve vyhlášce č. 231/1996 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přestupcích, ve znění po novele provedené vyhláškou č. 214/2016 Sb. Ta paušální částky náhrady nákladů v řízeních o přestupcích, byl-li přibrán znalec, zvyšovala. Vyhláška stanovící paušální částku nákladů řízení o přestupcích se však s účinností nového zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich k počátku července tohoto roku zruší, přičemž paušální částka náhrady nákladů řízení o přestupku se má poté řídit obecnou úpravou dle vyhlášky č. 520/2005 Sb. Proto je potřeba danou vyhlášku upravit a zajistit tak kontinuitu příslušné právní úpravy.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.7.2017.

Novela zákona o informačních systémech veřejné správy a zákona o kybernetické bezpečnosti (20.04.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 5.4.2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 104/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), a některé další zákony.

Dle důvodové zprávy je novela především legislativním naplněním závěrů podaných v usnesení vlády směřujícímu k dalšímu rozvoji informačních a komunikačních technologií služeb veřejné správy. Za hlavní princip, jenž je do ní promítnut, lze označit stanovení pravidel pro řízení, ekonomickou efektivitu, bezpečnost a funkční vlastnosti informačních systémů veřejné správy. Za tím účelem je posilována koordinační úloha Ministerstva vnitra v oblasti dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy, a to prostřednictvím vytváření informační koncepce České republiky vždy na období 5 let. Má také dojít k podřazení některých typů provozních informačních systémů veřejné správy spravovaných státními orgány pod režim zákona o informačních systémech veřejné správy. Cílem je vytvořit jednotné prostředí a principy pořizování, vytváření, správy a provozování těchto provozních informačních systémů a tím bránit vzniku duplicit a neefektivně vynaložených prostředků. Další změny jsou pak promítnutím zkušeností s aplikací dosavadní právní úpravy v praxi.

Vedle zákona o informačních systémech veřejné správy a zákona o kybernetické bezpečnosti je novelizován rovněž zákon o zemědělství, zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, zákon o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory, zákon o některých opatřeních ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory, zákon o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití a zákon o Vojenské policii.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.7.2017.

Novela autorského zákona (19.04.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 5.4.2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 102/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Jde o rozsáhlou novelu s více než sedmi desítkami novelizačních bodů. Ty zasahují do právní úpravy řady otázek autorského práva, u nichž zkušenosti z dosavadní aplikační praxe poukázaly na potřebu změny. Ve zdaleka nejširší míře se to tentokrát týká úpravy kolektivní správy právy.

Dle důvodové zprávy se zde zákonodárce pokouší dosáhnout pro tuto oblast detailní, komplexní a vyvážené právní úpravy. Současně má dojít k řádné implementaci evropské směrnice 2014/26/EU o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu do českého právního řádu. Cílem zákonodárce je zajistit kvalitní kolektivní správu a kvalitnější prostředí pro její výkon. Tomu má dopomoci jak implementace evropských pravidel, tak odstranění problémů v právní úpravě, na něž poukázala dosavadní aplikační praxe.

Zákon nabývá účinnosti dnem 20.4.2017.

Novela školského zákona (18.04.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 5.4.2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 101/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Přináší bezmála na pět desítek novelizačních bodů, které dopadají především, vedle dalších změn, na oblast financování škol a školských zařízení ze státního rozpočtu. Dle důvodové zprávy se zákonodárce jejím prostřednictvím snaží reagovat na dosavadní stav, kdy se systém financování škol a školských zařízení zřizovaných kraji, obcemi a svazky obcí ze státního rozpočtu vyznačuje řadou problémů, jejichž důsledkem je nerovné postavení jednotlivých srovnatelných příjemců v rámci České republiky. Novela mí přinést změnu, jež takové nedostatky eliminuje.

Cílem modifikovaného systému je zvýšit stran financování předvídatelnost, kdy je zejména pro školy nezbytné, aby měly možnost vědět, s jakým finančním zabezpečením mohou za daných podmínek při realizaci vzdělávání dlouhodobě počítat, zajistit rovné podmínky s výhradně jasně odůvodněnými pravidly pro připuštění odchylek, a současně umožnit přímou aplikaci finančního zabezpečení koncepčních priorit státu.

Zákon nabývá účinnosti, ovšem s výjimkou řady ustanovení, dnem 1.9.2018.

Novela transplantačního zákona (13.04.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 5.4.2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 100/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Hlavním cílem této rozsahem nevelké novely přinášející na dvě desítky změn je řádně do českého právního řádu transponovat evropskou směrnici 2015/566, kterou se provádí směrnice 2004/23/ES, pokud jde o postupy pro ověřování rovnocenných jakostních a bezpečnostních norem pro dovážené tkáně a buňky. Změny mají, dle důvodové zprávy, sjednotit režim odběru a transplantací orgánů s tkáněmi, na které jsou vedeny čekací listiny a které jsou po odběru transplantovány ve stejném režimu jako právě orgány. Ačkoli se totiž transplantační zákon týká především dárcovství orgánů a transplantací, upravuje kromě orgánů lidského původu také dovoz a vývoz tkání a buněk.

Prostřednictvím dalších změn, které novela přináší, jsou pak upravovány některé pojmy v návaznosti na zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ale také odstraňovány některé legislativně-technické chyby dosavadního znění zákona, jež při jeho aplikaci vyplynuly na povrch.

Zákon nabývá účinnosti dnem 29.4.2017.

Novela zákona o obcích, zákona o krajích a zákona o hlavním městě Praze (12.04.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 5.4.2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 99/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Novela je projevem snahy zákonodárce přijít s novou koncepcí odměňování členů zastupitelstev územních samosprávných celků, jež by eliminovala nedostatky stávajícího systému a byla přitom jednodušší, pružnější, ale současně průhlednější a ve vztahu k rozpočtům jednotlivých územních samosprávných celků odpovědnější. Dle důvodové zprávy má jít o reakci na vývoj podmínek, v nichž územní samosprávy své poslání plní, ale i na průběžně se zvyšující rozsah úkolů, které jsou na ně kladeny nejen v oblasti jejich samostatné působnosti, ale i úkolů, jež plní na základě zvláštních zákonů v rámci přeneseného výkonu státní správy. Tento proces vývoje územní samosprávy pak směřuje k trvalému zvyšování nároků na výkon jednotlivých funkcí z hlediska kvantitativního i kvalitativního jak v obcích, tak krajích. A právě to vše má nový systém odměňování zohlednit.

Dalšími zákony v souvislosti s tím měněnými jsou například zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákon o důchodovém pojištění, zákon o nemocenském pojištění či zákoník práce. Současně se zákonem zrušuje nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, a to včetně svých novel.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.1.2018.

Novela zákona o zaměstnanosti, zákona o inspekci práce a zákoníku práce (11.04.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 30.3.2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 93/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Novela je především projevem transpozice evropské směrnice 2014/67/EU o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení o systému IMI do českého právního řádu. Tato směrnice měla být na unijní úrovni přijata zejména za účelem předcházení, zamezení a boje proti zneužívání a obcházení příslušných pravidel, čehož se mají zaměstnavatelé dopouštět nekalým nebo podvodným způsobem využívajíc výhod volného pohybu služeb zakotveného ve Smlouvě o fungování EU a v souvislosti s prováděním evropské směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb. Dle důvodové zprávy má v některých případech docházet k praktikám zaměstnavatelů spočívajících v zakládání fiktivních sídel vysílajících zaměstnavatelů (nazýváno také “letter box companies“), což má následně obcházení směrnice o vysílání pracovníků reálně umožňovat. Prostřednictvím směrnice implementované právě publikovanou novelou má být proto dosaženo bližší identifikace skutečného vyslání pracovníka.

Zákonodárce k novelizaci na vnitrostátní úrovni přistoupil, neboť vyhodnotil, že doposud nebyla předmětná oblast národní legislativou dostatečně regulována. Proto regulaci zejména oblasti kontroly dodržování pracovněprávních předpisů při vysílání zaměstnanců v rámci nadnárodního poskytování služeb právě publikovanou novelou realizuje.

Zákon nabyl účinnosti, s výjimkou jednoho ze svých ustanovení, dnem 1.4.2017.

Novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní (10.04.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 30.3.2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 92/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 105/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní a zrušuje se zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní.

Dle důvodové zprávy zákon o mezinárodní spolupráci při správě daní doposud obsahoval dva režimy automatické výměny informací. V prvním režimu jsou s jinými státy vyměňovány informace o druzích příjmů a majetku, které jsou pro Generální finanční ředitelství dostupné, ve druhém jsou pak vyměňovány informace, které o svých klientech a jejich účtech zjišťují finanční instituce a které následně oznamují správci daně.

Aktuálně publikovaná novela má zavést režim třetí, a sice automatickou výměnu informací týkajících se předběžných daňových rozhodnutí a předběžných posouzení převodních cen, přičemž výměna těchto informací není, stejně jako u druhého režimu, vázána na princip dostupnosti informací. Automatická výměna informací je považována za jeden z nástrojů mezinárodní spolupráce v oblasti daní, když postupně dochází k jejímu rozšiřování do dalších oblastí, u nichž je to vyhodnoceno jako potřebné nebo užitečné.

Zákon nabyl účinnosti dnem 1.4.2017.

Novela volebních zákonů (06.04.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 29.3.2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 90/2017 Sb. zákon, kterým se mění volební zákony a některé další zákony.

Novelizuje konkrétně zákon o volbách do Parlamentu České republiky, zákon o volbách do zastupitelstev krajů, zákon o volbách do zastupitelstev obcí, zákon o volbách do Evropského parlamentu, zákon o volbě prezidenta republiky, zákon o Ústavním soudu či zákon o soudech a soudcích.

Důvodová zpráva k problematice volebních zákonů obecně uvádí, že je jejich aplikace pravidelně konfrontována s praxí při konání voleb, přičemž se právě na základě těchto praktických poznatků mohou projevit některé nedostatky právní úpravy, její nejednoznačnosti, překonanost nebo obsoletnost některých jejích postupů a požadavků. Dalším faktorem, jenž na aplikaci volebních zákonů působí, je judikatura z oblasti volebního soudnictví, případně i Ústavního soudu. Na tento jev se právě publikovaná novela pokouší reagovat.

Zákonodárce si jí tak klade za cíl řešit nedostatečnou a nejednotnou právní úpravu možností činit dílčí úkony v průběhu volebního procesu elektronicky s využitím již právně ukotvených a v praxi fungujících a ověřených nástrojů, jakými jsou zejména datové schránky, elektronický podpis či základní registry, modifikovat ustanovení, jejichž různý výklad vedl k soudnímu řízení ve věcech volebních, a eliminovat nedostatky v právní úpravě mající dopad na volební právo, a to včetně těch, se kterými se v praxi potýkají především volební orgány a jejichž odstranění opakovaně požadují v závěrečných zprávách z voleb.

V souvislosti s novelou volebních zákonů dochází rovněž k novelizaci vyhlášek volební zákony provádějících. Je tak činěno prostřednictvím vyhlášky č. 91/2017 Sb., kterou se mění vyhlášky provádějící volební zákony. Novelizována je vyhláška č. 152/2000 Sb. provádějící zákon o volbách do zastupitelstev krajů, vyhláška č. 233/2000 Sb. provádějící zákon o volbách do Parlamentu České republiky, vyhláška č. 59/2002 Sb. provádějící zákon o volbách do zastupitelstev obcí, vyhláška č. 409/2003 Sb. provádějící zákona o volbách do Evropského parlamentu a vyhláška č. 294/2012 Sb. provádějící zákon o volbě prezidenta republiky.

Zákon i vyhláška nabývají účinnosti dnem 13.4.2017.

Novela zákona o látkách poškozujících ozonovou vrstvu (05.04.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 29.3.2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 89/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech.

Přináší do dosavadní právní úpravy na tři desítky změn, přičemž ty jsou v první řadě motivovány snahou implementovat do českého právního řádu evropskou legislativu spočívající v tomto případě zejména v nařízení Evropské parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014, jehož primárním cílem je chránit životní prostředí snižováním emisí fluorovaných skleníkových plynů s ohledem na jejich nežádoucí dopady na klima, což má zase přispět k celkovému snížení emisí skleníkových plynů.  

Pokud jde o samotnou novelu zákona, důvodová zpráva za její nejzásadnější body označuje upravení podmínek provozu a uvádění na trh zařízení obsahujících regulované látky nebo fluorované skleníkové plyny s cílem snížit riziko jejich neodborné instalace a zamezit tak únikům těchto látek do ovzduší, upravení ustanovení týkajících se hodnotících, atestačních a certifikačních subjektů, implementaci nových povinností a posouzení možnosti částečného převedení kompetencí při vydávání certifikátů z Ministerstva životního prostředí na soukromé subjekty, a konečně doplnění sankčních ustanovení a povinností vybraných provozovatelů zařízení a rozšíření pravomocí České obchodní inspekce v této oblasti.

Zákon nabyl účinnosti dnem 1.4.2017.

Prováděcí vyhláška k zákonu o vinohradnictví a vinařství (04.04.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 29.3.2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 88/2017 Sb. vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství.

Nově provádí řadu jeho ustanovení týkajících se například seznamu odrůd pro výrobu jakostního vína stanovené oblasti, podrobnějších požadavků na výrobu některých produktů a fyzikálních, chemických a smyslových požadavků na jakost produktů, odstranění vedlejších produktů vznikajících při zpracování nebo výrobě produktů, hodnoty přípustných technologických ztrát při výrobě produktů, lhůt pro sdělení výsledku rozborů u nebaleného vína, podrobností stran označování produktů, charakteristiky zemského vína, rozsahu charakteristiky vlastností vína uvedeného v žádosti o povolení přiznávat označení vína originální certifikace, způsobu odběru, velikosti vzorků vína a přípustných odchylek od výsledků rozboru z laboratoře, náležitostí a doby platnosti průvodního dokladu pro přepravu vinařského produktu, která se uskutečňuje výlučně na území České republiky, Registru vinic, evidenčních knih, paušálních částek nákladů na certifikaci vína a ověření souladu se specifikacemi či použití logotypu na obalu určeném pro spotřebitele.

Nahrazuje přitom dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 323/2004 Sb. Ta se s účinností nové vyhlášky zrušuje, a to včetně svých novel. K vydání zcela nové vyhlášky Ministerstvo zemědělství přistoupilo v návaznosti na doposud poslední novelu zákona o vinohradnictví a vinařství, jež byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 26/2017 Sb. Vzhledem k rozsahu a vysokému počtu změn, jež byly v zákoně provedeny, vyhodnotilo ministerstvo cestu nahrazení dosavadní vyhlášky vyhláškou zcela novou jako přehlednější a jasnější zejména pro vinohradnickou a vinařskou veřejnost oproti situaci, kdy by dosavadní vyhlášku rozsáhle novelizovalo.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.4.2017.

Novela katastrální vyhlášky (03.04.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 29.3.2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 87/2017 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška).

K této rozsáhlé novele o sedmi desítkách novelizačních bodů Český úřad zeměměřický a katastrální dle důvodové zprávy přistoupil, aby do vyhlášky promítnul praktické zkušenosti z prvních tří let aplikace nové civilní a katastrální právní úpravy. Novelou reaguje na požadavky katastrálních úřadů a odborné veřejnosti co se týče upřesnění některých postupů při zápisu údajů do katastru nemovitostí a zohledňuje jak od okamžiku účinnosti vyhlášky vydané evropské nařízení č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, tak přijetí zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, následnou novelu katastrálního zákona a další změny v související právní úpravě.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.4.2017.

Novela vyhlášky o registraci vozidel (30.03.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 27.3.2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 86/2017 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel, ve znění pozdějších předpisů.

Změna, ve zkratce, spočívá v novém znění přílohy č. 27 obsahující technickou specifikaci ochranného prvku registrační značky, umístění ochranného prvku registrační značky na tabulce s registrační značkou a vyobrazení ochranného prvku registrační značky na tabulce s registrační značkou.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 11.4.2017.

Novela vyhlášky o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění ovzduší (29.03.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 22.3.2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 83/2017 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích.

Ministerstvo životního prostředí k novele přistoupilo z důvodu transpozice evropské směrnice 2015/1480, kterou se mění několik příloh směrnic 2004/107/ES a 2008/50/ES stanovících pravidla pro referenční metody, ověřování údajů a umístění míst odběru vzorků při posuzování kvality vnějšího ovzduší. K aktualizaci dle důvodové zprávy došlo jednak z důvodu vývoje norem referenční metody měření některých znečišťujících látek, v zájmu dosažení lepší srozumitelnosti jsou pak aktualizovány cíle týkající se kvality údajů, objasněna a doplněna kritéria rozmístění míst odběru vzorků i kritéria pro zajištění kvality při posuzování kvality vnějšího ovzduší s přihlédnutím k povinnosti přezkumu systému kontroly kvality pro zajištění trvalé přesnosti monitorovacích přístrojů dle programů Společného výzkumného střediska Evropské komise.

Pokud jde o právě publikovanou vyhlášku, jejím prostřednictvím je v duchu uvedené evropské legislativy upravován především text týkající se zajištění kvality výběru míst odběru vzorků a měření znečištění ovzduší včetně aktualizace technických norem.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.4.2017.

Vyhláška o stanovení struktury a formátu oznámení podle zákona o střetu zájmů (28.03.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 17.3.2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 79/2017 Sb. vyhláška o stanovení struktury a formátu oznámení podle zákona o střetu zájmů.

Byla přijata v návaznosti na novelu zákona o střetu zájmů publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 14/2017 Sb., přičemž jí Ministerstvo spravedlnosti stanovuje strukturu a formát pro podávání oznámení o činnostech, o majetku a o příjmech a závazcích podle § 9 až 11 zákona o střetu zájmů.

Jedním z cílů novely zákona o střetu zájmů totiž bylo zavedení plné elektronizace registru oznámení. Dle důvodové zprávy k vyhlášce tak bylo nezbytné, aby, na rozdíl od dosavadního stavu, byla veškerá oznámení veřejných funkcionářů podávána výhradně elektronicky vyplněním struktury jednotlivých oznámení dostupných na internetových stránkách, na kterých bude provozován samotný registr oznámení. Bylo tak nutné stanovit ve formě prováděcího předpisu zcela novou strukturu a formát oznámení, k čemuž i zákon v novelizované podobě zmocňuje.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.9.2017.

Vyhláška o obsahu a rozsahu služeb poskytovaných dopravci provozovatelem dráhy (27.03.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 17.3.2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 76/2017 Sb. vyhláška o obsahu a rozsahu služeb poskytovaných dopravci provozovatelem dráhy a provozovatelem zařízení služeb.

Je Ministerstvem dopravy vydána k provedení několika ustanovení zákona o dráhách a upravuje minimální rozsah a obsah služeb souvisejících s použitím dráhy a provozem drážního vozidla poskytovaných dopravci provozovatelem dráhy na dráze celostátní, regionální nebo veřejně přístupné vlečce, členění zařízení služeb a jejich provozní součásti, kategorie příčin narušení provozování drážní dopravy, minimální rozsah údajů o narušení provozování drážní dopravy předávaných při jeho vykazování mezi stranami smlouvy o provozování drážní dopravy na dráze celostátní, regionální nebo na veřejně přístupné vlečce, ale také obsahové náležitosti plánu na odstranění příčin přetížení dráhy.

Nová vyhláška byla připravena z důvodu řádné transpozice evropské směrnice 2012/34/EU o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru. Nahrazuje přitom dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 351/2004 Sb., o rozsahu služeb poskytovaných provozovatelem dráhy dopravci. Ta se s účinností nové vyhlášky zrušuje, neboť, dle Ministerstva dopravy, požadavkům kladeným směrnici zásadně nevyhovovala. Než ji novelizovat, považovalo ministerstvo za přehlednější, srozumitelnější a účelnější nahradit ji vyhláškou zcela novou.

Ta nabývá účinnosti dnem 1.4.2017.

Nařízení o stanovení některých podmínek pro poskytování podpory na dodávky ovoce, zeleniny, mléka a výrobků z nich do škol (23.03.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 13.3.2017 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 74/2017 Sb. nařízení vlády o stanovení některých podmínek pro poskytování podpory na dodávky ovoce, zeleniny, mléka a výrobků z nich do škol a o změně některých souvisejících nařízení vlády.

Vydáno k provedení některých ustanovení zákona o zemědělství a zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu navazuje na přímo použitelná nařízení EU, jakými je například nařízení č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, nařízení č. 1370/2013, kterým se určují opatření týkající se stanovení některých podpor a náhrad v souvislosti se společnou organizací trhů se zemědělskými produkty, či prováděcí nařízení č. 2017/39, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení č. 1308/2013, pokud jde o podporu Unie na dodávky ovoce a zeleniny, banánů a mléka do vzdělávacích zařízení.

V podrobnostech upravuje podmínky poskytování podpory na dodávky ovoce, zeleniny a výrobků z ovoce a zeleniny žákům základních škol, včetně přípravných tříd základních škol nebo přípravného stupně základních škol speciálních, a to v rámci projektu Ovoce a zelenina do škol, stejně tak jako na dodávky mléka a mléčných výrobků žákům základních a středních škol, včetně přípravných tříd základních škol nebo přípravného stupně základních škol speciálních, zde v rámci projektu Mléko do škol, a dále podmínky poskytování podpory na doprovodná vzdělávací opatření.

Účinnosti nabylo, s výjimkou jednoho ze svých ustanovení, dnem 15.3.2017.

Vyhláška o genetických zdrojích zvířat (22.03.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 8.3.2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 72/2017 Sb. vyhláška o genetických zdrojích zvířat.

Vyhláška vydaná Ministerstvem zemědělství k provedení některých ustanovení plemenářského zákona v podrobnostech upravuje osnovu Metodiky uchování genetického zdroje zvířete, kritéria pro zaevidování zvířete jako genetického zdroje do Národního programu, způsob a rozsah hodnocení genetického zdroje zvířete vlastníkem genetického zdroje zvířete, velikost vzorku genetického zdroje zvířete, rozsah každoročního hodnocení příslušného druhu nebo plemene genetického zdroje zvířete sdružením, rozsah každoročního hodnocení Národního programu určenou osobou, standardy pro uchovávání materiálu zajišťovaného genobankou a rozsah dostatečné zásoby materiálu.

Nahrazuje přitom dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 447/2006 Sb., o genetických zdrojích zvířat. Ta se s účinností nové vyhlášky zrušuje. Podnětem k přijetí nové vyhlášky byla přitom novela zákona o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 60/2017 Sb., jež nabyla účinnosti dnem 18.3.2017. Dosavadní znění plemenářského zákona totiž již, dle důvodové zprávy, nevyhovovalo aktuálním praktickým potřebám, fungování a administraci Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství. Jeho novela by měla zásadním způsobem upřesnit podmínky fungování a administrace Národního programu, určit role a odpovědnosti pro jednotlivé účastníky Národního programu a vymezit kontrolní roli ze strany státní správy.

Na to nová vyhláška jakožto prováděcí předpis navazuje, přičemž nabývá účinnosti současně s uvedenou novelou plemenářského zákona, tedy rovněž dnem 18.3.2017.

Novela zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře (21.03.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 6.3.2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 67/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.

Změny, jež tento relativně rozsáhlý zákon přináší, byly, dle důvodové zprávy, přijímány za účelem komplexně stabilizovat a zkvalitnit stávající systém specializačního vzdělávání a vzdělávání v nástavbových oborech lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, a to v souladu s aktuálními potřebami v oblasti zdravotnictví. Mají vycházet jednak z nových poznatků ve zdravotnické vědě a výzkumu, ale především pak z požadavků formulovaných na základě zkušeností z praxe.

Z konkrétních dílčích cílů lze zmínit například snahu jasně vymezit postavení účastníka specializačního vzdělávání a snížit právní nejistotu ohledně jeho práv a povinností, definovat některé zákonné pojmy a usnadnit tak výklad zákona v tak zásadních otázkách, jakými je například odborný dozor či odborný dohled nad lékařem vykonávajícím zdravotnické povolání ve specializační přípravě, snížit administrativní náročnost uskutečňování specializačního vzdělávání či jednoznačně definovat podmínky specializačního vzdělávání pokud jde o posuzování zdravotní způsobilosti lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, přerušení výkonu povolání a následnou povinnost doškolení, požadavky na školitele a garanta oboru, složení akreditačních a atestačních komisí a podobně.

Zákon nabývá účinnosti 1.7.2017.

Novela zákona o léčivech (20.03.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 6.3.2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 66/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Hlavním cílem této rozsáhlé novely čítající na osm desítek změnových bodů je, dle důvodové zprávy, zajistit adaptaci českého právního řádu na evropskou úpravu danou nařízením 536/2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků. Má být dosaženo toho, aby právní úprava v České republice vhodně dotvářela režim provádění klinického hodnocení humánních léčivých přípravků založený pro celou Evropskou unii uvedeným nařízením. Stejně tak má dojít k adaptaci českého právního řádu na evropské nařízení č. 1252/2014 doplňující směrnici 2001/83/ES pokud jde o zásady a pokyny správné výrobní praxe pro účinné látky pro humánní léčivé přípravky.

Za další cíl bylo vytyčeno řešení hrozby akutní nedostupnosti léčivých přípravků pro potřeby pacientů v České republice. Toho má být dosaženo vytvořením systému sledování a vyhodnocování hrozby nedostupnosti léčivých přípravků pro potřeby pacientů v České republice a následného přijímání příslušných opatření omezujících distribuci léčivých přípravků určených pro potřeby pacientů v České republice do zahraničí v těch případech, kdy vyhodnocení takové hrozby přijetí zmíněných opatření odůvodňuje. Přitom však má být vždy na zřeteli co nejmenší zatížení zainteresovaných subjektů a respektování zásady volného pohybu zboží.

Z dalšího lze zmínit například ještě vytvoření zákonných předpokladů pro efektivnější spolupráci Státního ústavu pro kontrolu léčiv s Generálním ředitelstvím cel za účelem identifikace padělků léčiv a zabránění nakládání s nimi, účelnější úpravu prokazování inspektorů při inspekční činnosti či zpřesnění právních institutů zajištění a zabrání léčivých přípravků v tom smyslu, aby byly použitelné i pro takové situace, kdy je zjištěno, že s nimi zacházejí osoby, které k tomu nejsou podle zákona oprávněny. Těch změn je skutečně celá řada.

Vedle zákona o léčivech je novelizován rovněž zákon o regulaci reklamy, zákon o veřejném zdravotním pojištění a zákon o státní službě.

Zákon nabývá účinnosti, ovšem s řadou výjimek, dnem 1.4.2017.

Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (16.03.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 3.3.2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 65/2017 Sb. zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.

Tento velmi turbulentně diskutovaný zákon má nově upravit opatření k ochraně před škodami působenými užíváním návykových látek a dále působnost správních úřadů a územních samosprávných celků při přijímání a provádění opatření podle tohoto zákona.

Důvodová zpráva nutnost nové právní úpravy opírá o snahu zvýšit ochranu veřejného zdraví, a to zejména pokud jde o děti a mladistvé, ale také snížit dopady škod působených návykovými látkami v rovině sociální, bezpečnostní a hospodářské. Povinnosti stanovené v této oblasti mají být díky zákonu vymáhány efektivněji, než tomu bylo doposud.

Nejvíce viditelným dílčím cílem nové úpravy je posílení ochrany před účinky nepřímého tabákového kouře a rozšiřování nekuřáckého prostředí, když dochází k rozšíření vymezení typů míst, kde bude zakázáno kouřit. Má být rovněž omezena dostupnost tabákových a souvisejících výrobků, a dále také alkoholických nápojů, zlepšit by se rovněž měla vymahatelnost zákona především v souvislosti se zákazem prodeje alkoholických nápojů a tabákových výrobků osobám mladším 18 let.

Zákon nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou zákonem č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami. Ten se, s účinností nového zákona, zrušuje, a to včetně svých novel. Mimo toho je novelizováno třináct dalších zákonů, mezi nimi například zákon o České obchodní inspekci, zákon o přestupcích, živnostenský zákon, zákon o obecní policii, zákon o návykových látkách, zákon o spotřebních daních, zákon o léčivech, zákon o Policii ČR či zákony o zdravotních službách a o specifických zdravotních službách.

Zákon nabývá účinnosti dnem 31.5.2017.

Novela insolvenčního zákona (15.03.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 3.3.2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 64/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Prostřednictvím této rozsáhlé novely čítající bezmála patnáct desítek změnových bodů má být, dle důvodové zprávy, především zajištěno dosažení několika cílů vytyčených pro oblast insolvenčního práva. Zmiňována je změna systému přidělování insolvenčních věcí v oblasti oddlužení, posílení dohledu nad výkonem funkce insolvenčního správce, zvýšení transparentnosti insolvenčního řízení, omezení administrativních úkonů insolvenčních soudů a posílení doručování dokumentů do datových schránek, ale také zajištění intenzivnější ochrany před šikanózními insolvenčními návrhy. Novela se rovněž zaměřuje na regulaci subjektů poskytujících služby související s institutem oddlužení.

Vedle insolvenčního zákona je dále novelizován živnostenský zákon, zákon o státním zastupitelství a zákon o insolvenčních správcích.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.7.2017.

Zákon o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení (14.03.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 3.3.2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 59/2017 Sb. zákon o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů.

Zákon, jak již sám jeho název napovídá, nově upravuje způsob nakládání s peněžními prostředky z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení. Hlavní motivací pro jeho vznik byla snaha obecně zlepšit uspokojování majetkových nároků osob poškozených trestným činem.

Dle důvodové zprávy má být jeho prostřednictvím odstraněn dosavadní nežádoucí stav, kdy poškození, jimž byl přiznán nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy, která jim byla trestným činem způsobena, nebo nárok na vydání bezdůvodného obohacení, které pachatel na jejich úkor trestným činem získal, nedosáhnou z důvodu nedostatku majetku pachatele plného uspokojení takového nároku, přestože byl v daném trestním řízení zajištěn a prostřednictvím uložených trestů a ochranných opatření odčerpán majetek, který by mohl být využit k uspokojení jejich nároků. Na základě nové úpravy má být postavení poškozených při uspokojování jejich majetkových nároků zásadně zlepšeno a umožněno využití majetku, který byl odčerpán na základě majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení, pro tento účel.

Zákon rovněž novelizuje trestní řád, kompetenční zákon a rozpočtová pravidla. Účinnosti nabývá dnem 1.1.2018.

Novela trestního zákoníku a zákona o výkonu trestu odnětí svobody (13.03.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 3.3.2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 58/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Novela se primárně týká procesu zařazování odsouzených do některého z typů věznic. Dle důvodové zprávy má především umožnit adekvátní diferenciaci odsouzených ve věznicích, a to podle posouzení jejich osobnostních faktorů a trestné činnosti z penitenciárního hlediska. Tím by měla být zajištěna lepší organizace rozvoje a implementace standardizovaných programů a specializovaného zacházení v jednotlivých věznicích. Změny mají vycházet z potřeby vytvořit, v duchu moderního penitenciárního zacházení s osobami ve výkonu trestu odnětí svobody, takové podmínky, které přispějí k resocializaci těchto osob a sníží riziko opakování trestné činnosti.

Vedle trestního zákoníku a zákona o výkonu trestu odnětí svobody je novelizován rovněž zákon o výkonu vazby, trestní řád a zákon o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.10.2017.

Novela zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních (09.03.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 3.3.2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 57/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Primárním cílem této novely je uvést český vnitrostátní právní řád do souladu s požadavky plynoucími z některých ustanovení evropské směrnice 2013/48/EU o právu na přístup k obhájci v trestním řízení a řízení týkajícím se evropského zatýkacího rozkazu a o právu na informování třetí strany a právu na komunikaci s třetími osobami a konzulárními úřady v případě zbavení osobní svobody. Převážná část požadavků směrnice již ve vnitrostátním právním řádu zajištěna byla, k dosažení implementace bylo, dle důvodové zprávy, potřeba realizovat jen dílčí změny. Má jít především o to, že osoba, o jejíž předání na základě evropského zatýkacího rozkazu jde, bude mít faktickou možnost si ve vyžadujícím státě zvolit obhájce za účelem poskytování pomoci obhájci zvolenému nebo ustanovenému pro předávací řízení v předávajícím státě.

Vedle zákona o mezinárodní justiční spolupráci je novelizován rovněž trestní řád, zákon o výkonu vazby a zákon o soudnictví ve věcech mládeže.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.5.2017.

Novela zákona o obětech trestných činů (08.03.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 3.3.2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 56/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), ve znění zákona č. 77/2015 Sb., a další související zákony.

Zákon o obětech trestných činů z roku 2013 sjednotil do té doby roztříštěnou právní úpravu oblasti zacházení s oběťmi trestných činů v trestním řízení i mimo něj, včetně poskytování ochrany, pomoci a podpory těmto obětem. Dle důvodové zprávy tehdy poskytl komplexní úpravu jednak práv těchto obětí, jež v mnohém vyplývaly z evropské směrnice 2012/29/EU, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu, jednak úpravu poskytování peněžité pomoci obětem trestných činů státem a úpravu vztahů mezi státem a subjekty, které poskytují obětem trestných činů služby odborné pomoci.

Při přípravě zákona bylo tedy tehdy do značné míry přihlíženo k minimálním standardům práv obětí a poskytování podpory a ochrany obětem obsaženým v tehdy sjednávané směrnici. Původní návrh směrnice však v procesu přijímání zákona doznal některých dílčích změn, které již zákon nestihl reflektovat, z důvodu čehož bylo v rámci implementačních workshopů konaných na půdě Evropské unie následně zjištěno, že provedenou implementaci lze v některých ohledech dále zdokonalit tak, aby jednotlivá ustanovení zákona lépe odpovídala smyslu a účelu směrnice. A právě snahou zdokonalit zmíněnou implementaci je nyní publikovaná novela motivována především. Další změny pak vyplynuly z poznatků subjektů zákon v praxi nejčastěji aplikujících, jimiž jsou například Probační a mediační služba, subjekty poskytující pomoc obětem trestných činů či příslušné útvary Ministerstva spravedlnosti.

Vedle zákona o obětech trestných činů je novelizován rovněž trestní řád, zákon o sociálních službách a zákon o pojišťovnictví.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.4.2017.

Novela trestního zákoníku a trestního řádu (07.03.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 3.3.2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 55/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Primárním cílem tohoto novelizačního předpisu je zajistit řádnou implementaci evropské směrnice 2014/42/EU o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii. Dle důvodové zprávy se přitom směrnice zaměřuje na oblast zajištění a odčerpání majetku v trestním řízení a zdůrazňuje význam účinného odčerpání nástrojů a výnosů z trestné činnosti jako jednoho z efektivních nástrojů boje s organizovaným zločinem. České trestní předpisy přitom v dosavadním znění plně neumožňovaly tzv. rozšířené zabavení majetku ve smyslu směrnice. Novela má v podstatě především umožnit efektivní vnitrostátní zajištění a odčerpání nástrojů a výnosů z trestné činnosti, a to v souladu se zásadou, že zločin se nesmí vyplácet. Podpořena má být rovněž justiční spolupráce s jinými členskými státy EU v této oblasti.

Vedle trestního zákoníku a trestního řádu je novelizován rovněž zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, zákon o soudnictví ve věcech mládeže, zákon o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení, zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim a zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.

Zákon nabývá účinnosti dnem 18.3.2017.

Vyhláška o vzoru služebního průkazu zaměstnanců Finančního analytického úřadu (06.03.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 28.2.2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 53/2017 Sb. vyhláška o vzoru služebního průkazu zaměstnanců Finančního analytického úřadu.

Vyhláška vydaná Ministerstvem financí podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a zákona o provádění mezinárodních sankcí nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 282/2006 Sb., kterou se stanoví vzor služebního průkazu. Ta se s účinností nové vyhlášky zrušuje. Ministerstvo tím reaguje na změny v obou výše uvedených zákonech provedených novelou publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 368/2016 Sb.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.4.2017.

Novela vyhlášky o regulačním výkaznictví (02.03.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 27.2.2017 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 50/2017 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 262/2015 Sb., o regulačním výkaznictví.

Novelizovaná vyhláška byla Energetickým regulačním úřadem vydána k provedení energetického zákona a stanovuje náležitosti a členění regulačních výkazů včetně jejich vzorů, odpisové sazby pro účely regulace, pravidla pro sestavování regulačních výkazů a termíny pro jejich předkládání. Z údajů, které na jejím základě regulované subjekty úřadu zasílají, pak ERÚ vychází při regulaci ceny související služby v elektroenergetice a související služby v plynárenství.

Aktuální novela je pak reakcí na novely účetních předpisů z konce předminulého roku. Jde konkrétně o novelu zákona o účetnictví publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 221/2015 Sb., a vedle toho o novelu vyhlášky č. 500/2002 Sb. zákon o účetnictví provádějící. Její novela byla zveřejněna pod č. 250/2015 Sb.

ERÚ v důvodové zprávě k aktuální novele uvádí, že výše uvedené novelizace účetních předpisů změnily jak směrnou účtovou osnovu, tak i uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty, v důsledku čehož již od počátku roku 2016 účtují subjekty, které podléhají cenové regulaci ze strany Energetického regulačního úřadu. Směrná účtová osnova i výkaz zisku a ztráty je podkladem pro tvorbu regulačních výkazů, především regulačních výkazů hospodářského výsledku, nákladů nebo aktiv. Aby bylo i nadále zajištěno jasné, srozumitelné a transparentní vykazování vycházející z účetních výkazů, přichází Energetický regulační úřad s právě publikovanou novelou. Ta upravuje regulační výkazy tak, aby korespondovaly s upravenými účetními výkazy.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.3.2017.

Novela nařízení o seznamech návykových látek (01.03.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 24.2.2017 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 46/2017 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, ve znění nařízení vlády č. 243/2015 Sb.

Jde o novelu nařízení vydaného k provedení zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách. Dle Ministerstva zdravotnictví, které novelu v rámci výkonu vládní protidrogové politiky zpracovalo, bylo nutné urychleně řešit situaci spojenou s nárůstem výskytu nových syntetických drog zaplavujících Evropskou unii včetně České republiky. Tyto drogy byly syntetizovány s cílem vyhnout se chemickým strukturám, jež spadají pod kontrolní režim omamných či psychotropních látek. Novela má tento stav narovnat.

Nařízení nabývá účinnosti, s výjimkou několika ze svých ustanovení, dnem 1. 3. 2017.

Sdělení MF určující emisní podmínky nových státních dluhopisů (28.02.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 20.2.2017 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 45/2017 Sb. sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2017–2022, 0,00 %.

Dle něj vydává Česká republika prostřednictvím Ministerstva financí státní dluhopisy pojmenované Státní dluhopis České republiky, 2017–2022, 0,00 %. Dluhopisy jsou vydávány ve formě zaknihovaného cenného papíru na doručitele, jmenovitá hodnota byla určena ve opět výši 10.000,- Kč. Jako datum emise je stanoven den 24.2.2017, přičemž lhůta pro upisování emise počala běžet dne 22.2.2017 a skončí dnem 25.1.2022. Datem splatnosti je pak 24.2.2022. Výnos dluhopisu je tentokrát určen nulovou úrokovou sazbou, tedy 0,00 % p. a.

Dluhopisy se nabízejí k úpisu v České republice veřejně a dávají se do prodeje na primárním trhu prostřednictvím České národní banky. Jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky. Mohou je upisovat a nabývat právnické a fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky i v zahraničí.

Nařízení vlády o údajích centrálního registru administrativních budov (27.02.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 17.2.2017 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 41/2017 Sb. nařízení vlády o údajích centrálního registru administrativních budov.

Nařízení vydané podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích v podrobnostech upravuje strukturu a rozsah údajů vedených v centrálním registru administrativních budov, termíny pro jejich poskytování, jakož i rozsah a podmínky jejich sdílení pro potřeby organizační složky, která údaje poskytla, a dalších organizačních složek.

Účinnosti nabývá dnem 1.4.2017.

Vyhláška o způsobu výpočtu nároku na vrácení daně z minerálních olejů (23.02.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 14.2.2017 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 38/2017 Sb. vyhláška o způsobu výpočtu nároku na vrácení daně z minerálních olejů zaplacené v cenách některých minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě a způsobu a podmínkách vedení dokladů a evidence s nimi souvisejícími.

Jde o vyhlášku vydanou Ministerstvem zemědělství podle zákona o spotřebních daních k provedení jeho § 57 odst. 14. Nahrazuje přitom dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou shodného názvu publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 202/2014 Sb. Ta se s účinností nové vyhlášky zrušuje, a to včetně své novely.

Dle důvodové zprávy bylo hlavním cílem změny upravit způsob výpočtu nároku na vrácení daně z minerálních olejů zaplacené v cenách některých minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě v souvislosti s novelou zákona o spotřebních daních publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 453/2016 Sb. Stejně tak bylo ambicí zajistit soulad vnitrostátní právní úpravy s příslušnou evropskou legislativou, především pak s nařízením Komise (EU) č. 651/2014.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.3.2017.

Vyhláška o elektronických cigaretách (22.02.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 14.2.2017 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 37/2017 Sb. vyhláška o elektronických cigaretách, náhradních náplních do nich a bylinných výrobcích určených ke kouření.

Zpracování vyhlášky Ministerstvem zdravotnictví předpokládá § 19 odst. 4 zákona o potravinách a tabákových výrobcích, jenž do něj byl vložen novelou publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 180/2016 Sb.

Ministerstvo vyhláškou v podrobnostech upravuje požadavky na složení, vzhled, jakost a vlastnosti

elektronických cigaret a náhradních náplní do nich, označování elektronických cigaret a náhradních

náplní do nich a bylinných výrobků určených ke kouření, včetně zakázaných prvků a rysů, způsob, lhůty a rozsah oznamovací povinnosti výrobců a dovozců elektronických cigaret, náhradních náplní do nich a bylinných výrobků určených ke kouření, ale také rozsah údajů požadovaných pro registraci u přeshraničního prodeje elektronických cigaret a náhradních náplní do nich na dálku a způsob jejího provedení.

Opírá se přitom o příslušnou evropskou legislativu, konkrétně o směrnici 2014/40/EU o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků, prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/2183, kterým se stanoví společný formát pro oznamování elektronických cigaret a náhradních náplní, a prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/586 o technických normách pro plnící mechanismus elektronických cigaret.  

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.3.2017.

Nařízení stanovící sazbu jednorázového poplatku za ukládání radioaktivních odpadů a výše příspěvků z jaderného účtu obcím (21.02.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 14.2.2017 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 35/2017 Sb. nařízení vlády, kterým se stanoví sazba jednorázového poplatku za ukládání radioaktivních odpadů a výše příspěvků z jaderného účtu obcím a pravidla jejich poskytování.

Jde o další z řady prováděcích předpisů vydaných k provedení jednotlivých ustanovení nového atomového zákona publikovaného ve Sbírce zákonů pod č. 263/2016 Sb. Tentokrát došlo na jeho § 117 a § 131, jež vydání takového předpisu předpokládají.

Obcím, na jejichž katastrálním území je stanoveno průzkumné území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech či chráněné území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, nebo povoleno provozování úložiště radioaktivního odpadu, totiž náleží příspěvek z jaderného účtu. Způsob výpočtu a další pravidla jeho poskytování stanovuje v souladu se zákonem vláda právě publikovaným nařízením.

Pokud jde o jednorázový poplatek, jeho poplatníkem je původce radioaktivního odpadu, předmětem pak uložení radioaktivního odpadu. Maximální výše sazby jsou stanoveny zákonem v § 131 s tím, že jejich konkrétní výše určí vláda nařízením, což právě učinila.

Nařízení nabylo účinnosti dnem 14.2.2017.

Novela zákona o DPH (20.02.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 14.2.2017 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 33/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

Touto krátkou novelou čítající pouhé dva novelizační body, jež byla poslaneckou iniciativou, má být podpořena prodejnost novin a časopisů. Ty byly doposud zařazeny do první snížené, tedy 15% sazby daně z přidané hodnoty. Dle důvodové zprávy je i přesto současným trendem propad jejich prodeje. Zákonodárce má prostřednictvím právě publikované novely ambici tento propad zastavit, a to díky přesunu novin a časopisů do druhé snížené, tedy 10% sazby daně z přidané hodnoty. To má vytvořit předpoklad pro snížení jejich cen pro konečného spotřebitele a v důsledku toho pro zvýšení prodejnosti periodického tisku.

S obsahem daného zákona se neztotožnil prezident republiky, který v jeho případě využil svého práva suspenzivního veta, zákon nepodepsal a vrátil jej na konci minulého roku zpět Poslanecké sněmovně k dalšímu projednání. Poslanecká sněmovna však na zákonu svým usnesením ze dne 10.1.2017 setrvala a ten tak mohl být publikován ve Sbírce zákonů, byť se zpožděním.

Jeho účinnost totiž byla plánována na první den letošního roku, ustanovení o účinnosti je takto formulováno. Jelikož však právní předpis nemůže nabýt své účinnosti dříve, než je publikován ve Sbírce zákonů, přičemž aktuální novela zákona o DPH byla, jak je uvedeno výše, zveřejněna až v polovině února, je potřeba, ve smyslu výkladu, o který opřel svůj výrok Nejvyšší správní soud ve věci projednávané pod sp. zn. 4 Ans 5/2007, nahlížet na takové ustanovení o účinnosti jako na absolutně neaplikovatelné a s takovým předpisem pak zacházet, jako by v něm ustanovení o účinnosti absentovalo. Pak se aplikuje ustanovení § 3 odst. 3 zákona o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv, dle kterého účinnosti nabývají právní předpisy patnáctým dnem po vyhlášení, není-li stanovena účinnost pozdější, v případě naléhavého obecného zájmu i dřívější, nikoliv však předcházející jeho vyhlášení. V intencích toho lze dovodit, že zákon právě publikovaný nabývá své účinnosti dnem 1.3.2017.

Sdělení MF určující emisní podmínky nových státních dluhopisů (16.02.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 9.2.2017 bylo ve Sbírce zákonů publikována dvě sdělení Ministerstva financí, jimiž se určují emisní podmínky nových státních dluhopisů.

Pod číslem 31/2017 Sb. jde o sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2017–2027, 0,25 %. Pod č. 32/2017 Sb. pak bylo zveřejněno Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2017–2020, 0,00 %.

Dle prvního z uvedených sdělení vydává Česká republika prostřednictvím Ministerstva financí státní dluhopisy pojmenované Státní dluhopis České republiky, 2017–2027, 0,25 %. Dluhopisy jsou vydávány ve formě zaknihovaného cenného papíru na doručitele, jmenovitá hodnota byla určena ve výši 10.000,- Kč. Jako datum emise je stanoven den 10.2.2017, přičemž lhůta pro upisování emise počala běžet dne 8.2.2017 a skončí dnem 11.1.2027. Datem splatnosti je pak 10.2.2027. Výnos dluhopisu je určen pevnou úrokovou sazbou 0,25 % p. a.

Dle druhého z uvedených sdělení pak vydává Česká republika prostřednictvím Ministerstva financí státní dluhopisy pojmenované Státní dluhopis České republiky, 2017–2020, 0,00 %. Dluhopisy jsou vydávány ve formě zaknihovaného cenného papíru na doručitele, jmenovitá hodnota byla určena ve opět výši 10.000,- Kč. Jako datum emise je stanoven den 10.2.2017, přičemž lhůta pro upisování emise počala běžet dne 8.2.2017 a skončí dnem 11.1.2020. Datem splatnosti je pak 10.2.2020. Výnos dluhopisu je tentokrát určen nulovou úrokovou sazbou, tedy 0,00 % p. a.

Dluhopisy se nabízejí k úpisu v České republice veřejně a dávají se do prodeje na primárním trhu prostřednictvím České národní banky. Jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky.

Prováděcí vyhláška k zákonu o centrální evidenci účtů (15.02.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 9.2.2017 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 30/2017 Sb. vyhláška k provedení zákona o centrální evidenci účtů.

Vyhláška je Českou národní bankou vydána podle § 5 odst. 1, § 7 odst. 4, § 8 odst. 5 a § 19 odst. 2 nového zákona o centrální evidenci účtů publikovaného ve Sbírce zákonů pod č. 300/2016 Sb. V podrobnostech upravuje formální náležitosti, strukturu, formát a způsob předání nebo doručení informace o změnách údajů k zápisu do centrální evidence účtů, oznámení identifikátorů datových schránek a jejich změn, ale také aktuálně platných údajů podle § 19 odst. 2 zákona o centrální evidenci účtů. Upravuje rovněž formální náležitosti, strukturu a formát žádosti o poskytnutí údajů z centrální evidence účtů.

Dle důvodové zprávy k vyhlášce má nově zřizovaná a Českou národní bankou provozovaná Centrální evidence účtů sloužit jakožto centrální databáze základních informací o účtech vedených úvěrovými institucemi pro jejich klienty, tedy pro fyzické nebo právnické osoby či jiné subjekty. Jejím smyslem je přitom umožnit oprávněným orgánům veřejné moci podle současně platných zákonů na jednom místě zjistit, u které úvěrové instituce měla osoba v jejich zájmu účet nebo byla disponentem účtu, a poté se již cíleně dotazovat na konkrétní skutečnosti přímo vybrané úvěrové instituce.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.6.2017.

Vyhláška o báňsko-technické evidenci (14.02.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 9.2.2017 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 29/2017 Sb. vyhláška o báňsko-technické evidenci.

Vyhláška byla Ministerstvem průmyslu a obchodu vydána k provedení horního zákona ve znění po novele publikované ve Sbírce zákonů pod č. 89/2016 Sb. Ta totiž, vedle dalšího, v rámci plánovaného zefektivnění státní statistické služby nahradila dosavadní výkaz báňsko-technických a provozních údajů novou evidencí vedenou v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, tzv. báňsko-technickou evidencí upravenou do zákona nově vloženým § 29a. Aktuálně publikovaná vyhláška pak v podrobnostech definuje rozsah a způsob vedení báňsko-technické evidence, a to včetně rozsahu údajů do ní poskytovaných. Obecně by v jejím rámci měly být shromažďovány statistické údaje o roční těžbě těžebních organizací a další báňsko-technické a provozní údaje.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.3.2017.

Novela zákona o vinohradnictví a vinařství (13.02.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 6.2.2017 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 26/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Primárním cílem novely je, dle důvodové zprávy, přizpůsobit vnitrostátní právní úpravu novým, přímo aplikovatelným evropským nařízením. Jde především o nařízení č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, nařízení č. 560/2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o systém povolení pro výsadbu révy, a prováděcí nařízení č. 561/2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o systém povolení pro výsadbu révy. Vedle toho má novelizace zajistit lepší regulaci nakládání s nebalenými výrobky z révy vinné a zejména pak se sudovým vínem, které představuje nezanedbatelnou část segmentu trhu s vínem v České republice.

Současně se zrušuje nařízení vlády č. 143/2015 Sb., o náležitostech průvodních dokladů pro přepravu vinařských produktů na území České republiky, a vyhláška č. 97/2006 Sb., o předpokladech a způsobu podpory marketingu a prodeje produktů, podpory rozvoje turistiky v oblasti vinohradnictví a vinařství a podrobnostech o poskytování informací veřejnosti Vinařským fondem. Novelizuje se rovněž zákon o zemědělství, zákon o potravinách a tabákových výrobcích, zákon o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a zákon o regulaci reklamy.

Zákon nabývá účinnosti, s výjimkou novely zákona o zemědělství, dnem 1.4.2017.

Zákon o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí (09.02.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 6.2.2017 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 25/2017 Sb. zákon o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí.

Zákon odkazující se na právě rovněž publikovaný zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti upravuje povinnost některých osob nebo jednotek sektoru veřejných institucí předkládat Ministerstvu financí vybrané údaje o svých příjmech a výdajích pro účely monitorování a řízení veřejných financí. Jeho přijetí je součástí transpozice evropské směrnice 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států do českého právního řádu.

Důvodová zpráva uvádí, že prostřednictvím zákona má být umožněno zveřejňovat komplexní fiskální údaje dle požadavků uvedené směrnice. Pro to je nutné zajistit vstupní data také od některých dalších subjektů, kterým to dosavadní vnitrostátní právní úprava nijak nepřikazovala, či přikazovala, ale zcela nedostatečně, a které tudíž doposud taková relevantní data o svém hospodaření neposkytovaly.

Zákon nabývá účinnosti dnem 21.2.2017. I zde měl dle své litery nabýt účinnosti od počátku tohoto roku, ale jelikož se v legislativním procesu pozdržel a publikován ve Sbírce zákonů byl až v únoru, musí se, v souladu s názorem Nejvyššího správního soudu, pohlížet na jeho ustanovení o účinnosti jako na absolutně neaplikovatelné a být naopak uplatněno obecné pravidlo o nabytí účinnosti právního předpisu patnáctým dnem po publikaci, není-li stanoveno přípustně jinak.

Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (08.02.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 6.2.2017 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 23/2017 Sb. zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.

Je projevem transpozice evropské směrnice 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států a má svým obsahem navazovat na přímo použitelné evropské nařízení č. 1466/1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik, nařízení č. 1467/1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku a nařízení č. 479/2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství.

Upravuje přitom pravidla rozpočtové odpovědnosti veřejných institucí v sektoru veřejných institucí a působnost Národní rozpočtové rady.

Společně s ním byl ve Shodné částce Sbírky publikován rovněž zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím právní úpravy rozpočtové odpovědnosti, a to pod č. 24/2017 Sb. Novelizuje bezmála dvě desítky dalších zákonů, mezi nimi například zákon o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, zákon o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, zákon o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, rozpočtová pravidla, zákon o rozpočtovém určení daní, zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů či zákon o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.

Oba zákony nabývají účinnosti, s výjimkou několika ze svých ustanovení, dnem 21.2.2017. Dle jejich ustanovení o účinnosti měly nabýt své účinnosti již od počátku roku. Jelikož však byly publikovány až nyní, přičemž retroaktivita je obecně nepřípustná, je nutné na takové ustanovení dle názoru Nejvyššího správního soudu vyjádřeného v rozsudku zveřejněného pod č. j. 4 Ans 5/2007-60 nahlížet jako na absolutně neaplikovatelné a s takovým předpisem pak zacházet, jako by v něm ustanovení o účinnosti absentovalo. Pak se aplikuje ustanovení § 3 odst. 3 zákona o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv, dle kterého účinnosti nabývají právní předpisy patnáctým dnem po vyhlášení, není-li stanovena účinnost pozdější, v případě naléhavého obecného zájmu i dřívější, nikoliv však předcházející jeho vyhlášení.

Vyhláška o zajišťování jaderné bezpečnosti jaderného zařízení (07.02.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 3.2.2017 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 21/2017 Sb. vyhláška o zajišťování jaderné bezpečnosti jaderného zařízení.

Jde o další z řady vyhlášek Státního úřadu pro jadernou bezpečnost provádějících nový atomový zákon publikovaný ve Sbírce zákonů pod č. 263/2016 Sb. Je jedním z projevů transpozice evropské směrnice 2009/71/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení, a její novelizační směrnice 2014/87/Euratom, přičemž stanovuje podrobnosti k ustanovením atomového zákona upravujícím zajištění jaderné bezpečnosti v průběhu životního cyklu jaderného zařízení.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 15.2.2017.

Novela nařízení o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy (06.02.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 31.1.2017 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 19/2017 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 185/2015 Sb., o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění nařízení vlády č. 61/2016 Sb.

Dle Ministerstva zemědělství, které bylo zpracovatelem návrhu této novely, je jejím hlavním cílem zareagovat na potřebu zpřesnit podmínky poskytování dotací pro opatření zalesňování zemědělské půdy, a to na základě zkušeností s administrací žádostí v letech 2015 a 2016.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 1.3.2017.

Novela nařízení o podmínkách poskytování dotací na opatření dobré životní podmínky zvířat (02.02.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 31.1.2017 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 17/2017 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 74/2015 Sb., o podmínkách poskytování dotací na opatření dobré životní podmínky zvířat, ve znění pozdějších předpisů.

Dle Ministerstva zemědělství, jež bylo předkladatelem návrhu této novely, bylo jejím hlavním cílem adekvátně zareagovat na nezbytnost zpřesnit podmínky poskytování dotace a postupy nařízením upravené, stejně tak jako odstranit nedostatky v procesu administrace, které se v dosavadní aplikační praxi a po zkušenostech s administrací žádostí v letech 2015 a 2016 ukázaly.

Nařízení nabývá účinnosti, s výjimkou několika ze svých ustanovení, dnem 1.3.2017.

Novela zákona o střetu zájmů (01.02.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 25.1.2017 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 14/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Důvodová zpráva k této v poslední době velmi turbulentně diskutované novele uvádí, že reaguje na některé problémové oblasti, jež byly identifikovány v aplikaci zákona o střetu zájmů. Mělo jít především o roztříštěnost stávající právní úpravy, jež měla omezovat funkčnost a vymahatelnost celého systému střetu zájmů a jíž měl být narušen princip veřejné kontroly politiků a dalších osob zastávajících významné funkce ve veřejné správě, který je zákonu o střetu zájmů imanentní. Dle zákonodárce zákon v dosavadní podobě neplnil účel, pro který vznikl.

Současně se zákonem o střetu zájmů je novelizován rovněž kompetenční zákon, zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání, zákon o soudech a soudcích a zákon o Finanční správě České republiky. Zrušuje se rovněž nařízení vlády č. 154/2007 Sb., kterým se pro účely zákona o střetu zájmů stanoví záležitosti, v nichž rozhodují příslušníci Policie České republiky a příslušníci Celní správy České republiky ve správním řízení, ale také vyhláška č. 578/2006 Sb., kterou se stanoví struktura a formát formuláře pro podávání oznámení podle zákona o střetu zájmů.

V případě tohoto zákona využil prezident republiky svého práva suspenzivního veta a vrátil již schválený zákon dne 19.12.2016 Poslanecké sněmovně k dalšímu projednání. Ta svým usnesením ze dne 11.1.2017 na zákonu setrvala.

Zákon nabývá účinnosti, s výjimkou několika ze svých ustanovení, dnem 1.9.2017.

Smlouva s Chile o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku (31.01.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce mezinárodních smluv

Dne 25.1.2017 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 5/2017 Sb. m. s. sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Chilskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku.

Smlouva podepsaná v Santiagu de Chile dne 2.12.2015 se vztahuje na daně z příjmu a z majetku ukládané jménem každého ze smluvních států nebo jeho nižších správních útvarů nebo místních úřadů, ať je způsob vybírání jakýkoli. Za daně z příjmu a z majetku se přitom považují všechny daně vybírané z celkového příjmu, z celkového majetku, nebo z částí příjmu nebo majetku, včetně daní ze zisků ze zcizení movitého nebo nemovitého majetku, daní z celkového objemu mezd či platů vyplácených podniky a rovněž daní z přírůstku majetku. Smlouva se bude rovněž vztahovat na jakékoliv daně stejného nebo v zásadě podobného druhu a na daně z majetku, které budou ukládány po datu podpisu Smlouvy vedle nebo místo současných daní.

V platnost vstoupila dnem 21.12.2016, její ustanovení se přitom budou provádět v souladu s jejím článkem 29.

Novela vyhlášky o skladování výbušnin (30.01.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 25.1.2017 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 12/2017 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, ve znění pozdějších předpisů.

Deklarovanou snahou Českého báňského úřadu je prostřednictvím této novely čítající více než tři desítky změnových bodů lépe provázat právní předpisy upravující skladování střeliva, munice, pyrotechnických výrobků a výbušnin civilními subjekty.

Změny úřad činí v návaznosti na novelu zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, která byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 451/2016 Sb. Novelizovaná vyhláška je prováděcím právním předpisem k tomuto zákonu a bylo tak potřeba uvést ji s jeho novelizovanou podobou do souladu. Jde rovněž o reakci na poznatky z aplikační praxe při výkonu vrchního dozoru orgánů státní báňské správy nad nakládáním s výbušninami. Dle důvodové zprávy dosavadní znění umožňovalo různý výklad ustanovení vztahujících se k výpočtu bezpečnostní vzdálenosti od skladovaných výbušnin, vybavenosti skladu a třídění výbušnin, respektive některé dozorované subjekty dovozovaly ze znění předpisu nepřesný výklad. Proto má novela upřesnit požadavky vztahující se k výpočtu bezpečnostní vzdálenosti tak, aby byl stanoven jednoznačný postup pro stanovení bezpečnostní vzdálenosti a jednoznačné požadavky na vybavenost skladu. Další drobné změny pak reagují na zrušení některých českých technických norem, respektive na jejich nahrazení normami novými, a na používání dnes již překonané terminologie.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.3.2017.

Hospodářská a obchodní dohoda mezi Kanadou a EU (26.01.2017, Mgr. Martin Glogar)

Z Úředního věstníku EU

Dne 14.1.2017 byla v Úředním věstníku EU, řada L, č. 11, str. 23 a násl., zveřejněna Komplexní hospodářská a obchodní dohoda (CETA) mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou Unií a jejími členskými státy na straně druhé.

Dohoda byla uzavřena s obecným cílem vytvořit rozšířený a bezpečný trh pro zboží a služby smluvních stran snížením nebo odstraněním překážek obchodu a investic. Jejím deklarovaným účelem je především stanovit jasná, transparentní, předvídatelná a vzájemně výhodná pravidla, jimiž se bude řídit jejich obchod a investice. Smluvní strany znovu zdůrazňují význam mezinárodní bezpečnosti, demokracie, lidských práv a právního státu pro rozvoj mezinárodního obchodu a hospodářské spolupráce, přičemž uznávají, že uzavřením této dohody zůstává zachováno právo obou stran na regulaci na jejich územích a flexibilitu při dosahování legitimních cílů politiky, jako je například veřejné zdraví, bezpečnost, životní prostředí, veřejná mravnost a podpora a ochrana kulturní rozmanitosti. Dohoda má za cíl stimulovat vzájemně prospěšnou obchodní činnost, aniž by tím bylo dotčeno právo obou stran na regulaci ve veřejném zájmu na jejich území.

Jednání o dohodě bylo zahájeno po zmocnění Komise k jeho započetí v roce 2009, což bylo završeno podpisem dohody dne 30.10.2016. Dle jejího článku 30.7 má vstoupit v platnost poté, co si strany vymění písemná oznámení potvrzující, že splnily své vnitřní požadavky a postupy, přičemž je však stanovena možnost jejího prozatímního provádění. Tím se aktuálně zabývá rozhodnutí Rady (EU) 2017/38 ze dne 28.10.2016 o prozatímním provádění Komplexní hospodářské a obchodní dohody (CETA) mezi Kanadou na jedné straně a Evropské unii a jejími členskými státy na straně druhé.

Změny Celní úmluvy o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetů TIR (25.01.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce mezinárodních smluv

Dne 9.1.2017 bylo ve Sbírce mezinárodních smluv zveřejněno pod č. 1/2017 Sb.m.s. sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí změn příloh 2, 6 a 7 Celní úmluvy o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetů TIR /Úmluva TIR/.

Celní úmluva o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetů TIR z roku 1975, jež měla zjednodušit a sjednotit administrativní formality v oblasti mezinárodních přeprav, byla ve Sbírce mezinárodních smluv publikována pod č. 61/2008 Sb. m. s. Její aktuální změny byly přijaty v Ženevě ve dnech 10. a 11. února 2016 a pro Českou republiku, stejně tak jako pro všechny ostatní smluvní strany, vstoupily v platnost dnem 1.1.2017.

Novela vyhlášky o registraci vozidel (24.01.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 20.1.2017 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 10/2017 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel, ve znění vyhlášky č. 399/2015 Sb.

Novela se týká především rozměrů a tvarů znaků a dalších prvků na registračních značkách silničních motorových vozidel, stejně tak jako rozměrů, provedení, fyzikálních vlastností a ochranných prvků tabulek s těmito registračními značkami. Tabulky s registrační značkou už vyrobené přede dnem nabytí účinnosti této novely podle dosavadní právní úpravy bude možné používat do vyčerpání jejich zásob.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 4.2.2017.

Vyhláška o zrušení některých právních předpisů o vyhlášení zvláště chráněných území (23.01.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 9.1.2017 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 6/2017 Sb. vyhláška o zrušení některých právních předpisů o vyhlášení zvláště chráněných území.

Ministerstvo životního prostředí jí ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ruší pět vyhlášek okresních národních výborů, jednu vyhlášku Ministerstva školství, věd a umění a osm výnosů Ministerstva kultury týkajících se vyhlášení zvláště chráněných území.

Ve všech případech má jít o historické akty, jež již byly nahrazeny nebo jsou souběžně nahrazovány novou právní úpravou. Nová úprava má vždy lépe odpovídat charakteru dotčených území a způsobu, kterým by měla být tato území chráněna. Některé z předpisů znamenajících tuto novou právní úpravu některých území byly obsaženy ve shodné částce Sbírky zákonů pod čísly 1/2017 Sb. - 5/2017 Sb.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 15.1.2017.

Novela vyhlášky o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých (19.01.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 30.12.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 465/2016 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění vyhlášky č. 343/2009 Sb.

Ministerstvo zdravotnictví, které společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a s Ministerstvem práce a sociálních věcí s touto krátkou novelou přicházejí, k ní uvádí, že dosavadní požadavky stanovené novelizovanou vyhláškou nebylo možné v plném rozsahu vztáhnout na lesní mateřské školy. Tyto požadavky se totiž vztahovaly na zařízení pro výchovu a vzdělávání, které jsou stavbou ve smyslu stavebního zákona, přičemž zázemí lesní mateřské školy stavbou být nesmí.

Vzhledem k rozšíření soustavy předškolního vzdělávání a definici lesní mateřské školy tak bylo nutné stanovit hygienické požadavky na jejich provoz, což je realizováno právě publikovanou novelou.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 14.1.2017.

Vyhláška o postupu při poskytování dotace ze státního rozpočtu na přijetí opatření ke snížení míry ozáření z přítomnosti radonu (18.01.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 30.12.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 464/2016 Sb. vyhláška o postupu při poskytování dotace ze státního rozpočtu na přijetí opatření ke snížení míry ozáření z přítomnosti radonu a jeho produktů přeměny ve vnitřním ovzduší staveb pro bydlení a pobyt veřejnosti a na přijetí opatření ke snížení obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě určené pro veřejnou potřebu.

Jde o další z celé řady prováděcích vyhlášek vydaných k novému atomovému zákonu publikovanému ve Sbírce zákonů pod č. 263/2016 Sb. Ministerstvo financí jí v podrobnostech stanovuje postup při přijímání žádostí o poskytnutí dotace specifikované v názvu vyhlášky, postup při zprostředkování dotace krajem a náležitosti žádosti a lhůty pro její podání.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.1.2017.

Novela vyhlášky o rozpočtové skladbě (17.01.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 30.12.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 463/2016 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů.

Ministerstvo financí, jež tuto rozsáhlou novelu čítající více než stovku změnových bodů zpracovalo, si jejím přijetím kladlo, dle svých slov, za cíl především zdokonalit úpravu transferů do zahraničí, přinést nový způsob zatřiďování výdajů na placení daně z přidané hodnoty a zpřesnit úpravy převodů uvnitř organizace.

Novela je obecně reakcí na periodický jev spočívající ve skutečnosti, že jsou pravidelně, zejména s účinností od 1. ledna každého roku, vydávány zákony a další předpisy, které ovlivňují třídění příjmů a výdajů veřejných rozpočtů. Proto je nezbytné jim toto třídění vždy přizpůsobit, stejně tak jako je nutné upřesňovat náplně jednotlivých jednotek třídění také na základě zkušeností z používání rozpočtové skladby rozpočtovými a účetními pracovníky.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.1.2017.

Novela zákona o účetnictví (16.01.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 30.12.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 462/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Primárním, v důvodové zprávě deklarovaným cílem novely je transponovat do českého právního řádu evropskou směrnici 2014/95/EU, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami, a přizpůsobit zákon o účetnictví požadavkům z ní vyplývajících.

Novelou zákonodárce rovněž reaguje na existenci jiných právních předpisů, jež mají přímý dopad do povinností ukládaných účetním jednotkám právě zákonem o účetnictví. Zejména se jedná o obecnější vymezení subjektů (účetních jednotek), kterých se týkají přeměny. Kromě obchodních korporací jimi mohou být například nadace, spolky, investiční společnosti či investiční fondy. Změn však novela, rozsahem čítající bezmála pět desítek novelizačních bodů, přináší více.

Zákon nabyl účinnosti dnem 1.1.2017.

Novela zákona o stavebním spoření (12.01.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 30.12.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 461/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Dle důvodové zprávy stojí za novelou především snaha zefektivnit výkon kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory stavebního spoření. Také se doplňuje registrovaný partner mezi osoby blízké tak, aby bylo možné poskytnout úvěr ze stavebního spoření i k financování bytových potřeb této osoby. Tím má dojít k odstranění jeho neodůvodněné diskriminace. Rovněž oblast předávání informací o vracené státní podpoře mezi stavební spořitelnou a Ministerstvem financí doznává několika úprav, jež mají přispět k lepšímu praktickému fungování této výměny informací.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.2.2017.

Novela občanského zákoníku (11.01.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 30.12.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 460/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony.

Jde o historicky první novelu občanského zákoníku stále ještě označovaného jako "nový". Přichází po více než třech letech jeho účinnosti a má jít, dle důvodové zprávy, o novelu reagující na některé naléhavé podněty stran vybraných problematických ustanovení a sledující odstranění některých konfliktních situací, které při aplikaci kodexu vznikají. Do novely byly zahrnuty oblasti, jež, dle jejích tvůrců, vyžadovaly co možná nejrychlejší legislativní zásah.

Změny se konkrétně dotýkají například právní úpravy výkonu závislé práce nezletilého staršího patnácti let, omezení svéprávnosti, provádění pitev, otázky zvláštní formy plné moci, vymezení nemovité věci a součásti pozemku, právní úpravy součásti společného jmění, péče o jmění dítěte a výživného, ale také převodu spoluvlastnického podílu na nemovité věci, svěřeneckých fondů, dočasného užívání ubytovacího zařízení a jiné rekreační služby, započtení, dohody o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů, peněžité jistoty na nájemné a jiné platby vyplývající z nájmu bytu a domu, či právní úpravy nájmu bytu zvláštního určení. Změn je však ještě více.

Vedle občanského zákoníku je zákonem novelizován rovněž zákon o soudních poplatcích, notářský řád, zákoník práce, zákon o základních registrech, zákon o katastru nemovitostí, zákon o zvláštních řízeních soudních a zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

Zákon nabývá účinnosti, avšak s výjimkou řady ze svých ustanovení, dnem 28.2.2017.

Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2017 (10.01.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 30.12.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 457/2016 Sb. zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2017.

Zákon o státním rozpočtu, který je základním dokumentem finanční a rozpočtové politiky vlády České republiky a je přijímán každoročně, počítá na rok 2017 s celkovými příjmy ve výši 1 249 272 037 180 Kč, celkové výdaje pak mají činit 1 309 272 037 180 Kč. Schodek státního rozpočtu byl tak schválen ve výši 60 mld. Kč a má být tradičně vypořádán zvýšením stavu státních dluhopisů a změnou stavu na účtech státních finančních aktiv.

Zákon nabyl účinnosti dnem 1.1.2017.

Novela zákona o evidenci obyvatel (09.01.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 29.12.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 456/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Důvodová zpráva doslova uvádí, že novela je přijímána za účelem zavedení označení údaje o adrese místa trvalého pobytu občana na adrese sídla ohlašovny nebo sídla zvláštní matriky jako adresy úřadu. Označení adresa úřadu bude v informačním systému evidence obyvatel vedeno jako součást údaje o adrese místa trvalého pobytu. Oprávněným subjektům bude toto odlišující označení poskytováno automaticky spolu s adresou místa trvalého pobytu, ke které se váže. Zavedení označení „adresa úřadu“ pro údaj o místě trvalého pobytu na adrese sídla ohlašovny nebo na adrese sídla zvláštní matriky nemá znamenat posun pokud jde o možnost doručovat fikcí na takovou adresu podle § 24 odst. 1 správního řádu.

Zákonem jsou novelizovány rovněž další zákony, a to například zákon o azylu, zákon o pobytu cizinců na území České republiky, zákon o občanských průkazech, zákon o dočasné ochraně cizinců či zákon o základních registrech.

Zákon nabývá účinnosti, s výjimkou několika ze svých ustanovení, dnem 1.6.2017.

Novela trestního zákoníku (05.01.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 29.12.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 455/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Dle důvodové zprávy právě publikovaná novela upřesňuje, a to v návaznosti na požadavky mezinárodních organizací, jakými je Finanční akční výbor (The Financial Action Task Force) či Výbor expertů pro hodnocení opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu (výbor Moneyval), právní úpravu trestněprávního postihu jednání spočívajících ve financování a jiné podpoře terorismu.

Vedle trestního zákoníku je novelizován rovněž trestní řád, zákon o zbraních a zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.2.2017.

Novela zákona o daních z příjmů (04.01.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 29.12.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 454/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Novela reaguje na stav, který zde byl po účinnosti novely č. 346/2010 Sb., díky níž bylo od roku 2011 zrušeno osvobození od daně z příjmů u některých výsluhových náležitostí vojáka z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů, kam se řadí Policie, Hasičský záchranný sbor, Celní správa, Vězeňská služba či civilní tajné služby. Tyto výsluhy nově začaly podléhat zdanění prostřednictvím 15% zvláštní srážkové daně, což bylo zdůvodňováno snahou snížit schodek rozpočtů veřejných financí. Od roku 2012 bylo také zrušeno daňové osvobození u příspěvku na bydlení, který náleží příslušníkům Armády České republiky v aktivní službě, jež nebydlí ve služebním bytě.

Po uplynutí několika let přišla skupina poslanců s návrhem, jehož cílem bylo, jak uvádí důvodová zpráva, změnit takové nahlížení na výsluhový příspěvek, odbytné a příspěvek na bydlení vojáků z povolání a na výsluhový příspěvek příslušníků bezpečnostních sborů. Snahou bylo vrátit se ke koncepci, jež zde byla ustavena před zmíněnou novelou č. 346/2010 Sb. A projevem této snahy je právě publikovaný zákon.

Ten nabyl účinnosti dnem 1.1.2017.

Novela zákona o platebním styku (03.01.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 29.12.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 452/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Jde o rozsáhlou novelu čítající bezmála na pět desítek novelizačních bodů. Jejím primárním cílem je, dle důvodové zprávy, transponovat do českého právního řádu evropskou směrnici 2014/92/EU o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky, stejně tak jako adaptovat český právní řád na úpravu obsaženou v přímo aplikovatelném evropském nařízení č. 2015/751 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce.

Vedle zákona o platebním styku je novelizován rovněž zákon o České obchodní inspekci, zákon o finančním arbitrovi a zákon o cenách. Účinnosti nabývá, s výjimkou některých ze svých ustanovení, dnem 1.3.2017.

Novela zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě (02.01.2017, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 29.12.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 451/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 83/2013 Sb., o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití.

Dle důvodové zprávy je cílem novely jednak dokončit transpozici požadavků evropské směrnice 2014/28/EU, které nespadají pod technické požadavky na výbušniny a nebudou proto upraveny novým zákonem o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh a prováděcím nařízením vlády o technických požadavcích na výbušniny, ale také provázat novelizovaný zákon s uvedeným novým zákonem o posuzování shody publikovaným ve Sbírce zákonů pod č. 90/2016 Sb., stejně tak jako se zákonem č. 19/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu. Změn je však daleko více, novelizačních bodů je dohromady na šest desítek.

Zákonem se zrušují také některé podzákonné právní předpisy. Jde konkrétně o vyhlášku č. 153/2008 Sb., o vzorech tiskopisů žádostí o udělení povolení k předávání, nabývání, vývozu, dovozu a tranzitu výbušnin, vyhlášku č. 378/2008 Sb., o stanovení procesu schvalování plastických trhavin, které neobsahují detekční látky, a o nařízení vlády č. 84/2013 Sb., o požadavcích na jednoznačné označování výbušnin pro civilní použití.

Zákon nabývá účinnosti dnem 13.1.2017

Novela vyhlášky, kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami (30.12.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 21.12.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 421/2016 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhlášku Ministerstvo zdravotnictví novelizuje zpravidla každoročně, přičemž seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami má být měněn a doplňován s ohledem na aktuální vývoj v medicíně. Deklarovaným cílem ministerstva bylo provést nezbytné změny v seznamu zdravotních výkonů, což znamená zařadit nové výkony, aktualizovat stávající, které svým obsahem (co do materiálů, léků či přístrojů) již neodpovídaly skutečnosti, a vyřadit výkony, jež se již při vykazování zdravotní péče nepoužívaly a byly nahrazeny modernějšími metodami či technologiemi.

Vyhláška nabývá účinnosti, s výjimkou některých ze svých ustanovení, dnem 1.1.2017.

Vyhláška o některých způsobech označování potravin (29.12.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 19.12.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 417/2016 Sb. vyhláška o některých způsobech označování potravin.

Vyhláška vydaná k provedení zákona o potravinách a tabákových výrobcích je projevem transpozice evropské směrnice 2011/91/EU o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří. Navazuje přitom na přímo použitelné evropské nařízení 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. V podrobnostech upravuje některé, ve vyhlášce dále specifikované, způsoby označování potravin a způsob označení šarže.

Nahrazuje přitom dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků. Ta se s účinností nové vyhlášky zrušuje, a to včetně svých novel.

Vyhláška nabývá účinnosti, s výjimkou některých ze svých ustanovení, dnem 1.1.2017.

Novela vyhlášky o Pravidlech trhu s plynem (28.12.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 19.12.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 416/2016 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem.

Dle důvodové zprávy je smyslem této co do počtu změnových bodů rozsáhlé novely upřesnit text ustanovení vyhlášky tak, aby bylo v maximální míře možné zamezit nejednoznačnému výkladu nastavených procesů, jenž byl identifikován po vstupu předmětné vyhlášky v platnost. Nemá dojít ke změně principů postupů a nastavení termínů, na nichž je fungování trhu s plynem v České republice založeno.

Při tvorbě novely zde byla snaha promítnout do ní požadavky účastníků trhu s plynem na úpravu podmínek pro přístup k zásobníkům plynu, ale také reflektována potřeba aktualizovat nastavení mechanismů pro řízení nedostatku přepravních kapacit s postupy pro řízení překročení kapacity v případě smluvního překročení kapacity. Upravena byla rovněž ustanovení, v nichž byla identifikována možnost nejednoznačného výkladu nastavených procesů nebo byla identifikována písařská nebo stylistická chyba. Snahou mělo, dle důvodové zprávy, být nastavit postupy a termíny tak, aby byl jednak umožněn výkon licencované činnosti na transparentním a předvídatelném základě, a dále aby nedošlo k založení nerovnováhy mezi jednotlivými účastníky trhu s plynem či k ohrožení zajištění bezpečnosti dodávek plynu pro zákazníky a zároveň k nárůstu cen pro zákazníky v důsledku přijetí řešení vyvolávajícího neopodstatněné náklady.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1.2017.

Novela prováděcí vyhlášky k zákonu o matrikách (27.12.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 14.12.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 413/2016 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Vedle dalších změn přijatých v reakci na dosavadní matriční praxi přináší novela především změny ve vzorech matričních tiskopisů „Dotazník k uzavření manželství“, „Protokol o uzavření manželství“ a „Dotazník k registrovanému partnerství“. Ty jsou, dle důvodové zprávy, modifikovány v návaznosti na aktuální znění občanského zákoníku a zákona o mezinárodním právu soukromém.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1.2017.

Novela vyhlášky o kontaktních místech veřejné správy (22.12.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 14.12.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 410/2016 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 364/2009 Sb., o seznamu obecních úřadů a zastupitelských úřadů, které jsou kontaktními místy veřejné správy (vyhláška o kontaktních místech veřejné správy), ve znění pozdějších předpisů.

Novela byla, dle důvodové zprávy, Ministerstvem vnitra zpracována za účelem dalšího rozšíření počtu kontaktních míst veřejné správy, tzv. Czech POINTů, a to na základě žádostí podaných příslušnými obcemi. Ty projevily zájem agendu kontaktních míst veřejné správy vykonávat, přičemž musely zároveň stvrdit, že jsou na to personálně i po technické stránce připraveny.

V novele je rovněž promítnut požadavek Ministerstva zahraničních věcí na rozšíření počtu kontaktních míst veřejné správy u devíti zastupitelských úřadů. Dílčí požadavky vyplynuly jednak ze zájmu českých občanů dlouhodobě pobývajících v dané zemi o agendu poskytovanou kontaktními místy veřejné správy, ale i z vlastní snahy samotných zastupitelských úřadů zkvalitnit poskytované služby s ohledem na trvale rostoucí přítomnost českých občanů v oblasti.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1.2017.

Vyhláška o činnostech zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany (21.12.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 14.12.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 409/2016 Sb. vyhláška o činnostech zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, zvláštní odborné způsobilosti a přípravě osoby zajišťující radiační ochranu registranta.

Také zde jde o další z vyhlášek Státního úřadu pro jadernou bezpečnost vydanou k provedení nového atomového zákona. Tato v podrobnostech upravuje například obsah dokumentace k povolení odborné přípravy, další odborné přípravy vybraných pracovníků a přípravy osob zajišťujících radiační ochranu registranta, výčet činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, druh a stupeň požadovaného vzdělání pro jednotlivé činnosti, typ a délku odborné praxe pro jednotlivé činnosti, náplň a způsob provádění odborné přípravy pro jednotlivé činnosti, výkonové a osobnostní charakteristiky, které jsou předpokladem pro výkon činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, a způsob ověřování osobnostní způsobilosti, rozsah, obsah a způsob provedení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro jednotlivé činnosti a způsob jejího hodnocení, či podmínky opakování zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost, ale i mnohé další.

Vyhláška je projevem transpozice evropské směrnice o volném přístupu ke kvalifikovaným povoláním v oblasti jaderné energie a směrnice 2013/59/Euratom, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření. Současně se jí zrušuje vyhláška č. 193/2005 Sb., o stanovení seznamu teoretických a praktických oblastí, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadovaných v České republice pro výkon regulovaných činností náležejících do působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Účinnosti nabývá dnem 1.1.2017.

Vyhláška o požadavcích na systém řízení (20.12.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 14.12.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 408/2016 Sb. vyhláška o požadavcích na systém řízení.

Jde o další z vyhlášek Státního úřadu pro jadernou bezpečnost vydanou k provedení nového atomového zákona. Tato v podrobnostech upravuje požadavky na zavedení, udržování a zlepšování systému řízení, obsah dokumentace systému řízení a způsob jejího vedení, pravidla provádění a řízení procesů a činností, pravidla provádění a řízení zvláštních procesů, způsob plánování v systému řízení a rozsah a způsob provedení dokumentace tohoto plánování, postup provádění změn systému řízení, pravidla posuzování účinnosti systému řízení, včetně procesů a činností a jejich změn, postupy řízení neshody, způsob zajištění kvalifikace pracovníků provádějících procesy a činnosti, rozsah a způsob zajištění trvalého rozvíjení a pravidelného hodnocení kultury bezpečnosti, a nakonec požadavky na obsah programu systému řízení.

Jde současně o transpozici příslušné evropské legislativy, a to konkrétně směrnic 2009/71/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení, 2011/70/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, a 2013/59/Euratom, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1.2017.

Statistická vyhláška (19.12.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 12.12.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 404/2016 Sb. vyhláška o náležitostech a členění výkazů nezbytných pro zpracování zpráv o provozu soustav v energetických odvětvích, včetně termínů, rozsahu a pravidel pro sestavování výkazů (statistická vyhláška).

Energetický regulační úřad vyhláškou vydanou podle energetického zákona stanovuje náležitosti a členění výkazů nezbytných pro zpracování zpráv o provozu soustav v energetických odvětvích, včetně termínů, rozsahu a pravidel pro sestavování výkazů.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1.2017.

Novela vyhlášky o personální bezpečnosti a o bezpečnostní způsobilosti (15.12.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 12.12.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 400/2016 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 363/2011 Sb., o personální bezpečnosti a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění vyhlášky č. 415/2013 Sb.

Dle Národního bezpečnostního úřadu, tvůrce vyhlášky, má tato novela ve svém důsledku snížit administrativní a finanční zátěž kladenou na fyzické osoby, jež podaly žádost fyzické osoby o vydání osvědčení fyzické osoby nebo o vydání dokladu o bezpečnostní způsobilosti, a na fyzické osoby, které jsou držiteli již vydaného osvědčení fyzické osoby nebo dokladu o bezpečnostní způsobilosti.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1.2017.

Vyhláška o nákladových indexech věkových skupin pojištěnců veřejného zdravotního pojištění pro rok 2017 (14.12.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 12.12.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 399/2016 Sb. vyhláška o nákladových indexech věkových skupin pojištěnců veřejného zdravotního pojištění pro rok 2017.

Ministerstvo zdravotnictví po dohodě s Ministerstvem financí v příloze k vyhlášce stanovuje, a to dle § 20 odst. 6 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, nákladové indexy věkových skupin pojištěnců pro přerozdělování pojistného na veřejné zdravotní pojištění pro rok 2017.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1.2017.

Vyhláška o požadavcích na některé druhy potravin (13.12.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 12.12.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 398/2016 Sb. vyhláška o požadavcích na koření, jedlou sůl, dehydratované výrobky, ochucovadla, studené omáčky, dresinky a hořčici.

Vyhláška vydaná podle zákona o potravinách a tabákových výrobcích navazuje na přímo použitelná evropská nařízení, kterými jsou především nařízení č. 852/2004 o hygieně potravin, nařízení č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, nařízení č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, nařízení č. 1925/2006 o přidávání vitamínů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin či nařízení č. 1333/2008 o potravinářských přídatných látkách.

V podrobnostech upravuje způsob označování koření, jedlé soli, dehydratovaných výrobků, ochucovadel, studených omáček, dresinků a hořčice v návaznosti na jejich členění podle druhu, skupiny nebo podskupiny, druhy koření, jedlé soli, dehydratovaných výrobků, ochucovadel, studených omáček, dresinků a hořčice s členěním na skupiny a podskupiny, a pro jednotlivé druhy koření, jedlé soli, dehydratovaných výrobků, ochucovadel, studených omáček, dresinků a hořčice požadavky na jakost, požadavky na jakost vztahující se k názvu a přípustné záporné hmotnostní a objemové odchylky balení.

Nahrazuje přitom dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 331/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro koření, jedlou sůl, dehydratované výrobky a ochucovadla a hořčici. Ta se s účinností nové vyhlášky zrušuje, a to včetně své novely.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.7.2017.

Vyhláška o požadavcích na mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje (12.12.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 12.12.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 397/2016 Sb. vyhláška o požadavcích na mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje.

Vyhláška vydaná podle zákona o potravinách a tabákových výrobcích je projevem transpozice evropské směrnice 2001/114/ES o některých druzích zahuštěného a sušeného mléka určeného k lidské spotřebě a směrnice 2015/2203 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kaseinů a kaseinátů určených k lidské spotřebě, navazuje také na přímo použitelná evropská nařízení, jakými jsou například nařízení č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, nařízení č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům či nařízení č. 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu.

V podrobnostech upravuje způsob označování potravin, v návaznosti na jejich členění podle druhu, skupiny nebo podskupiny, a složení potraviny, druhy potravin s členěním na skupiny a podskupiny, pro jednotlivé druhy potravin požadavky na jakost, technologické požadavky, požadavky na jakost vztahující se k názvu a přípustné záporné hmotnostní a objemové odchylky balení, a pro jednotlivé druhy potravin teplotní režimy při uchovávání či zmrazování, způsoby uchovávání a manipulace s potravinami během jejich uvádění na trh, zvláštní požadavky na přepravu a minimální technologické požadavky.

Nová vyhláška nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 77/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje. Ta se s účinností nové vyhlášky zrušuje, a to včetně svých novel.

Vyhláška nabývá účinnosti, s výjimkou několika ze svých ustanovení, dnem 1.1.2017.

Sdělení o antigenním složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování pro rok 2017 (09.12.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 2.12.2016 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 390/2016 Sb. sdělení Ministerstva zdravotnictví o antigenním složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování pro rok 2017.

Složení očkovacích látek bylo v režimu zákona o ochraně veřejného zdraví stanoveno na základě doporučení Národní imunizační komise. Jde přitom jak o pravidelná očkování například proti záškrtu, dávivému kašli, tetanu, dětské přenosné obrně, virové hepatitidě B, spalničkám, příušnicím nebo zarděnkám, ale i dalšímu, tak o zvláštní očkování proti virové hepatitidě A a B nebo vzteklině či o očkování mimořádná (proti virové hepatitidě A).

Novela prováděcí vyhlášky k zákonu o církvích a náboženských společnostech (08.12.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 2.12.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 388/2016 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 232/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů.

Ministerstvo kultury k novelizaci přistoupilo, aby do právní úpravy reprezentované touto prováděcí vyhláškou řádně promítlo změny v jí prováděném zákoně o církvích a náboženských společnostech. Ten je s účinností k počátku roku 2017 měněn zákonem publikovaným pod č. 192/2016 Sb., přičemž dané změny souvisejí s rozsáhlou novelou zákona o základních registrech.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1.2017.

Vyhláška o odborné způsobilosti pro distribuci spotřebitelského úvěru (07.12.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 30.11.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 384/2016 Sb. vyhláška o odborné způsobilosti pro distribuci spotřebitelského úvěru.

Vyhláška byla Českou národní bankou vydána k provedení § 60 odst. 6, § 63 odst. 3 a § 69 odst. 5 nového zákona o spotřebitelském úvěru. Tento zákon, publikovaný ve Sbírce zákonů pod č. 257/2016 Sb., totiž zavádí nový systém prokazování odborné způsobilosti distributorů spotřebitelského úvěru, přičemž vyžaduje prokazování odborných znalostí a dovedností distributorů spotřebitelského úvěru prostřednictvím odborné zkoušky u osoby akreditované Českou národní bankou.

Nová vyhláška pak v návaznosti na to v podrobnostech upravuje rozsah odborných znalostí a dovedností podle skupin odbornosti pro poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru a další požadavky na formu odborné zkoušky k jejich ověření, minimální rozsah požadavků na věcné, kvalifikační, organizační a personální předpoklady žadatele o udělení akreditace, ale také minimální standard odborné zkoušky, pravidla pro poskytování souboru vypracovaných zkouškových otázek akreditovaným osobám, nakládání s nimi a jejich aktualizaci a způsob jednání a složení komise, požadavky na zkouškový řád a na průběh, formu, rozsah a způsob hodnocení odborné zkoušky.

Vyhláška nabyla účinnosti společně se zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy dnem 1.12.2016.

Novela vyhlášky o užívání pozemních komunikací zpoplatněných časovým poplatkem (06.12.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 30.11.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 383/2016 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 306/2015 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných časovým poplatkem.

Ministerstvo dopravy novelou definuje nové popisy a vzory kupónů prokazujících zaplacení časového poplatku pro emisi na rok 2017, ke změnám dochází rovněž v rozsahu zpoplatněných pozemních komunikací.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.12.2016, s výjimkou ustanovení nově definujícího seznam pozemních komunikací, jejichž užití podléhá časovému poplatku. To nabývá účinnosti dnem 1.1.2017.

Vyhláška o žádostech, oznámeních a předkládání výkazů podle zákona o spotřebitelském úvěru (01.12.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 25.11.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 381/2016 Sb. vyhláška o žádostech, oznámeních a předkládání výkazů podle zákona o spotřebitelském úvěru.

Vyhláška byla Českou národní bankou přijata k provedení řady ustanovení nového zákona o spotřebitelském úvěru publikovaného ve Sbírce zákonů pod č. 257/2016 Sb. Blíže vymezuje podrobnosti náležitostí žádostí o udělení oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele a akreditace k pořádání odborné zkoušky, změnu udělené akreditace a prodloužení této akreditace, podrobnosti náležitostí oznámení pro účely zápisu vázaného zástupce a zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru do registru, o prodloužení činnosti vázaného zástupce a zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru, a o ukončení činnosti vázaného zástupce a zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru, náležitosti oznámení o ukončení činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru a samostatného zprostředkovatele, či oznámení změny údajů o akreditované osobě, ale také další náležitosti oznámení změny údajů zapsaných v registru a jiných údajů souvisejících s provozovanou činností nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, samostatného zprostředkovatele, vázaného zástupce a zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru.

Zabývá se rovněž formáty a dalšími technickými náležitostmi žádostí a oznámení, způsobem zaplacení správního poplatku za prodloužení platnosti oprávnění, či pravidly, formou a způsobem předkládání ročního výkazu činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru.

Účinnosti nabývá společně se zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy dnem 1.12.2016.

Rozhodnutí prezidenta o vyhlášení opakovaných voleb do Senátu (30.11.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 22.11.2016 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 380/2016 Sb. rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení opakovaných voleb do Senátu Parlamentu České republiky.

Rozhodnutím vydaným dle čl. 63 odst. 1 písm. f) Ústavy a podle zákona o volbách do Parlamentu ČR prezident republiky vyhlásil opakované volby ve volebním obvodu č. 4, když stanovil za dny jejich konání pátek 27.1.2017 a sobotu 28.1.2017.

Další prováděcí předpisy k novému atomovému zákonu (29.11.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 18.11.2016 bylo v částkách 150 a 151 Sbírky zákonů publikováno dalších šest prováděcích vyhlášek k novému atomovému zákonu zveřejněnému pod č. 263/2016 Sb.

Jde konkrétně o vyhlášku o evidenci a kontrole jaderných materiálů a oznamování údajů o nich publikovanou pod č. 374/2016 Sb., vyhlášku o vybraných položkách v jaderné oblasti publikovanou pod č. 375/2016 Sb., vyhlášku č. 376/2016 Sb. o položkách dvojího použití v jaderné oblasti, vyhlášku č. 377/2016 Sb. o požadavcích na bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem a o vyřazování z provozu jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie, vyhlášku č. 378/2016 Sb. o umístění jaderného zařízení, a nakonec o vyhlášku č. 379/2016 Sb. o schválení typu některých výrobků v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření a přepravě radioaktivní nebo štěpné látky.

Všechny tyto vyhlášky nabývají účinnosti společně s novým atomovým zákonem, tedy dnem 1.1.2017.

Vyhláška o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému (28.11.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 16.11.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 373/2016 Sb. vyhláška o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému.

Vyhláškou vydanou k provedení § 70 odst. 6 a § 78 zákona o zdravotních službách Ministerstvo zdravotnictví nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 116/2012 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému. Ta se s účinností nové vyhlášky zrušuje.

Národní zdravotnický informační systém je jednotný celostátní informační systém veřejné správy určený k evidenci zákonem stanovených údajů týkajících se zdravotnictví, vyhláška specifikuje, jakým způsobem se do něj takové údaje předávají. K přípravě nové právní úpravy ministerstvo přistoupilo především v návaznosti na novelu zákona o zdravotních službách publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 147/2016 Sb. a na změny, jež přinesla.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1.2017.

Novela zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty (24.11.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 14.11.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 371/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.

Dle důvodové zprávy byly u nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty požadavky pro 1. kategorii rizika uzavřeného nakládání doposud přísnější, než vyžadovaly předpisy EU. Oprávněné osoby i správní úřady tak byly zatěžovány nadbytečnou administrativou. Deklarovaným cílem novely tak je odstranit povinnosti, které šly nad rámec příslušné evropské směrnice 2009/41/ES, a to při zachování spolehlivosti hodnocení rizika nakládání s geneticky modifikovanými organismy.

Vedle toho zde existuje evropská směrnice 2015/412 novelizující směrnici o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí, jež členským státům umožňuje na svém území omezit či zakázat pěstování geneticky modifikovaných organismů, které byly na úrovni EU pro uvádění na trh schváleny. Zákon takové omezení nebo zákaz neumožňoval, což bylo vyhodnoceno jako problematické v případě, že na úrovni EU bude vydáno povolení k pěstování určité geneticky modifikované plodiny, přičemž Česká republika bude chtít toto pěstování na svém území v odůvodněných případech omezit nebo zakázat. Novela má na tuto situaci reagovat, a to včetně stanovení příslušných postupů v daných případech.

Současně byla ve shodné částce Sbírky zákonů publikována pod č. 372/2016 Sb. související novelizační vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 209/2004 Sb., o bližších podmínkách nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů.

Oba předpisy, jak zákon, tak vyhláška, nabývají účinnosti dnem 1.1.2017.

Novela zákona o pozemních komunikacích (23.11.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 14.11.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 370/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

Novela, jejíž návrh byl poslaneckou iniciativou, je reakcí na dřívější novelu zákona o pozemních komunikacích publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 268/2015 Sb. Ta měla, dle důvodové zprávy, přinést problémy, které bylo nutné co možná nejdříve odstranit. Zmiňována je především nemožnost uložení infrastruktury v tělese komunikací s výjimkou komunikací místních, ale také zakotvení pravidla, dle něhož je speciálním stavebním úřadem každý obecní úřad v České republice. Tyto změny měly v praxi vyvolávat velké potíže.

Ambicí tvůrců návrhu novely bylo vypořádat se s danými problémy tím způsobem, že bude jednak opět umožněno ukládat infrastrukturu do tělesa komunikací v zastavěné části obcí, a dále stanoveno pravidlo, dle něhož působnost speciálního stavebního úřadu ve věcech místních komunikací vykonává obecní úřad obce s rozšířenou působností.

Zákon nabývá účinnosti dnem 14.12.2016.

Novela zákona o ochraně ovzduší (22.11.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 14.11.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 369/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Dle důvodové zprávy jsou základními cíli, jejichž naplnění má novela zajistit, uspokojení závazků přijatých v rámci mezinárodní spolupráce v oblasti nízkoemisních zón, stejně tak jako zvýšení a zabezpečení ochrany ovzduší tak, aby nadále nebyla snižována kvalita ovzduší v důsledku působení emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší. Toho má být dosaženo posílením kontrolních pravomocí orgánů ochrany ovzduší za účelem efektivního vymáhání zákonem stanovených povinností a zlepšením procesních podmínek pro rozhodování orgánů ochrany ovzduší.

Změn prováděných v zákoně o ochraně ovzduší je bezmála stovka. V návaznosti na to je novelizován rovněž zákon o správních poplatcích.

Zákon nabývá účinnosti, s výjimkou některých ze svých ustanovení, dnem 1.1.2017.

Novela zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (21.11.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 14.11.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 368/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Důvodová zpráva označuje za hlavní příčinu novelizace revizi doporučení Finančního akčního výboru skupiny G7 z roku 2012, která reaguje na neustálý vývoj v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a nově i financování šíření zbraní hromadného ničení. V návaznosti na to totiž Evropská unie přišla s novou směrnicí 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu, stejně tak jako s nařízením 2015/847 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků. Prostřednictvím novely je pak tato evropská úprava promítána také do vnitrostátního právního řádu.

Zaváděn je například princip hodnocení rizik, a to na všech úrovních, ať již jde o Evropskou unii, národní hodnocení rizik nebo hodnocení na úrovni jednotlivých povinných osob. Pokud jde třeba o národní hodnocení, v jeho rámci by měla Česká republika identifikovat, vyhodnotit a porozumět rizikům praní peněz a financování terorismu, kterým čelí, a následně přijmout vhodná opatření k jejich snížení. Zákon stanoví jednotlivým subjektům, na které se princip vztahuje, základní mantinely, ve kterých se mohou pohybovat. V rámci těchto mantinelů se však již povinné osoby musí samy aktivně rozhodovat a samy aplikovat jednotlivá zákonná ustanovení na konkrétní situace vyskytující se v průběhu jejich činnosti.

Rozšiřuje se také působnost zákona v tom směru, aby se vztahoval i na financování šíření zbraní hromadného ničení. Změn je však mnohem více. Jen v zákoně o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu počet změnových bodů čítá na bezmála dvě stovky. Vedle toho je novelizována více než desítka dalších zákonů, mezi nimi například zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, zákon o provádění mezinárodních sankcí, zákon o soudních poplatcích, zákon o zadávání veřejných zakázek, zákon o bankách či daňový řád.

Zákon nabývá účinnosti, s výjimkou některých ze svých ustanovení, dnem 1.1.2017.

Vyhláška o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2017 (18.11.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 11.11.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 366/2016 Sb. vyhláška o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2017.

Jako každoročně, Ministerstvo financí v příloze vyhlášky vydané podle § 189 odst. 4 zákoníku práce stanovilo základní sazby zahraničního stravného v cizí měně, tentokrát pro rok 2017. Současně se, s účinností nové vyhlášky, zrušuje vyhláška č. 309/2015 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2016.

Dle důvodové zprávy je základním cílem těchto vyhlášek každoročně zajistit zaměstnancům dostatečnou finanční kompenzaci v případech, kdy je zaměstnavatel vyšle na zahraniční pracovní cestu a v této souvislosti jim vzniknou výdaje na stravování. Prostřednictvím stanovení základních sazeb pro jednotlivé země jsou zohledňovány rozdílné cenové hladiny v příslušných destinacích. Vyhláškou stanovené částky mají uvedeným zaměstnancům pokrýt jejich zvýšené náklady na zajištění běžné celodenní stravy při pracovních cestách v zahraničí ve veřejných stravovacích zařízeních střední kvalitativní třídy, resp. první kvalitativní třídy v rozvojových zemích Asie, Afriky a Latinské Ameriky. V těchto oblastech jde totiž většinou o limitovaný počet vybraných stravovacích zařízení, a to zpravidla pouze hotelových restaurací, v nichž se lze stravovat bezpečně. Výše sazeb je tradičně připravována na základě podkladů a konzultací s českými zastupitelskými úřady v zahraničí, jejichž pracovníci jsou bezprostředně seznámeni s aktuální cenovou hladinou ve veřejném stravování v místě svého působení.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1.2017.

Prováděcí předpisy k novému atomovému zákonu (16.11.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 9.11.2016 bylo v částce 143 Sbírky zákonů publikováno pět prováděcích vyhlášek k novému atomovému zákonu zveřejněnému pod č. 263/2016 Sb.

Jde konkrétně o vyhlášku o požadavcích na zajišťování kvality a technické bezpečnosti a posouzení a prověřování shody vybraných zařízení publikovanou pod č. 358/2016 Sb., vyhlášku o podrobnostech k zajištění zvládání radiační mimořádné události publikovanou pod č. 359/2016 Sb., vyhlášku č. 360/2016 Sb. o monitorování radiační situace, vyhlášku č. 361/2016 Sb. o zabezpečení jaderného zařízení a jaderného materiálu, a nakonec o vyhlášku č. 362/2016 Sb. o podmínkách poskytnutí dotace ze státního rozpočtu v některých existujících expozičních situacích.

Všechny tyto vyhlášky nabývají účinnosti společně s novým atomovým zákonem, tedy dnem 1.1.2017.

Vyhláška o zdravotní způsobilosti k výkonu vojenské činné služby (15.11.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 4.11.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 357/2016 Sb. vyhláška o zdravotní způsobilosti k výkonu vojenské činné služby.

Vyhláška vydaná k provedení branného zákona a zákona o vojácích z povolání nově v podrobnostech upravuje společné zásady pro posuzování zdravotní způsobilosti, proces samotného posuzování zdravotní způsobilosti, ať již jde o lékařské prohlídky vojáků v činné službě, posuzování zdravotní způsobilosti uchazečů, posuzování zdravotní způsobilosti občana, který požádal o zařazení do aktivní zálohy nebo o účast na vojenském cvičení, posuzování zdravotní způsobilosti občana v odvodním řízení či o posuzování zdravotní způsobilosti specialisty, ale také náležitosti a využití lékařského posudku o zdravotní způsobilosti a způsob posuzování zdravotní způsobilosti vojáků k vojenské činné službě při přezkumném řízení.

Nahrazuje přitom dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 103/2005 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě. Ta se s účinností nové vyhlášky zrušuje.

K přijetí zcela nové právní úpravy Ministerstvo obrany přistoupilo proto, že již dosavadní právní úpravu považovalo za poplatnou době svého vzniku, a to jak terminologicky, tak i věcně, a v současné době již nesplňující požadavky, jejichž naplnění je jí sledováno. Důvodová zpráva za jeden z předních cílů nové úpravy uvádí nutnost upravit některé parametry jednotlivých kritérií posuzování zdravotní způsobilosti tak, aby ozbrojené síly mohly podle svých skutečných potřeb disponovat vojáky, u nichž kromě odpovídajícího zdravotního stavu bude možné pro jejich zařazení využít také jejich občanské specializace, vzdělání a dalších dovedností, vše v souladu s modernizací ozbrojených sil a s novými technologiemi a postupy, jichž využívají.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 4.11.2016.

Vyhláška o Programu statistických zjišťování na rok 2017 (14.11.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 4.11.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 355/2016 Sb. vyhláška o Programu statistických zjišťování na rok 2017.

Jako každý rok, Český statistický úřad vydává na základě zmocnění v § 27 písm. b) zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, vyhlášku obsahující program statistických zjišťování, která budou Českým statistickým úřadem dle § 10 uvedeného zákona v následujícím roce, tentokrát tedy v roce 2017, prováděna. Vyhláška je vydávána v návaznosti na přímo použitelná evropská nařízení, jichž je aktuálně na čtyři desítky. Stejně tak odkazuje na bezmála desítku evropských směrnic.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1.2017.

Vyhláška o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání (10.11.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 31.10.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 353/2016 Sb. vyhláška o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání.

Vyhláška vydaná k provedení několika ustanovení školského zákona upravuje podrobnosti organizace přijímacího řízení, a to jak do prvního ročníku vzdělávání ve střední škole, tak do ročníků vyšších. Nahrazuje přitom dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách. Ta se s účinností nové vyhlášky zrušuje, a to včetně svých novel.

Jednotlivá ustanovení se zabývají například náležitostmi přihlášek, pozvánkou k přijímací zkoušce, školní přijímací zkouškou, formou, obsahem a rozsahem jednotné zkoušky, předáváním údajů z přihlášek Centru pro zjišťování výsledků vzdělávání, zkušební dokumentací jednotné zkoušky, průběhem a délkou trvání této zkoušky, ochranou informací veřejně nepřístupných, bezpečnostními a organizačními incidenty a jejich řešeními, úpravou podmínek uchazečům se speciálními vzdělávacími potřebami, hodnocením výsledků jednotné zkoušky cizinců, zveřejňováním výsledků přijímacího řízení či odvolacím řízením, ale i mnohým dalším.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy k přijetí nové právní úpravy dané materie přistoupilo v návaznosti na novelu školského zákona publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 178/2016 Sb. Ta, vedle mnohého dalšího, vnesla nikoliv nepodstatné změny také do procesu přijímání uchazečů ke střednímu vzdělávání. Novému stavu bylo potřeba přizpůsobit rovněž podzákonnou prováděcí právní úpravu.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 31.10.2016.

Nařízení o sazbách poplatků na odbornou činnost SÚpJB (09.11.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 26.10.2016 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 347/2016 Sb. nařízení vlády o sazbách poplatků na odbornou činnost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Nařízení bylo vydáno k provedení nového atomového zákona publikovaného ve Sbírce zákonů pod č. 263/2016 Sb. Ten ve svém § 36 určuje, které z činností Státního úřadu pro jadernou bezpečnost jsou předmětem poplatku za žádost a tzv. udržovacího poplatku, jednotlivé sazby pak vymezuje právě vydané nařízení.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 1.1.2017.

Nařízení o lodní výstroji (08.11.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 26.10.2016 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 345/2016 Sb. nařízení vlády o lodní výstroji.

Nařízení vydané dle řady ustanovení zákona o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh je projevem transpozice evropské směrnice 2014/90/EU o lodní výstroji do českého právního řádu. V podrobnostech upravuje technické požadavky na lodní výstroj, způsob posuzování shody lodní výstroje, podmínky a pravidla pro vypracování EU prohlášení o shodě a pro umisťování značky shody, podrobnosti k činnostem hospodářských subjektů a oznámených subjektů, ale také formální nedostatky, jejichž neodstranění umožňuje orgánu dozoru rozhodnout o přijetí příslušných ochranných opatření. V obecné rovině je cílem nové úpravy určit, a to souladně s evropskou legislativou, pravidla pro umísťování námořní lodní výstroje na loď, a vedle toho stanovit technické požadavky, jež musí tato výstroj při umístění na loď splňovat.

Nahrazuje se přitom dosavadní právní úprava prezentovaná nařízením vlády č. 266/2009 Sb., o technických požadavcích na námořní zařízení. To se s účinností nového nařízení zrušuje, a to včetně svých novel.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 10.11.2016.

Sdělení o výši redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu v nemocenském pojištění (07.11.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 26.10.2016 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 343/2016 Sb. sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2017.

Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělením vydaným dle § 22 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění vyhlásilo, že v roce 2017 bude činit výše první redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu 942 Kč, výše druhé redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu 1 412 Kč a výše třetí redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu 2 824 Kč.

Vyhláška o úhradě nákladů na provedení odborných úkonů podle zákona o biocidech (03.11.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 17.10.2016 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 333/2016 Sb. vyhláška o úhradě nákladů na provedení odborných úkonů podle zákona o biocidech.

Vyhláška byla Ministerstvem zdravotnictví vydána k provedení nového zákona o biocidech publikovaného na začátku října ve Sbírce zákonů pod č. 324/2016 Sb., a to konkrétně dle jeho § 19 odkazujícího na ustanovení upravující úhradu nákladů na provedení odborných úkonů. Definuje výši záloh na úhradu nákladů na provedení odborných úkonů, maximální výši úhrad nákladů na provedení odborných úkonů v rámci jednotlivých činností a sazby za provedení odborných úkonů.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 18.10.2016.

Vyhláška o stanovení vzoru vojenských dokladů a osobní známky (02.11.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 10.10.2016 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 328/2016 Sb. vyhláška o stanovení vzoru dotazníku, vzorů vojenských dokladů a nakládání s nimi a vzoru osobní známky a pravidel jejího nošení.

Vyhláška vydaná Ministerstvem obrany podle § 19 odst. 6 a § 33e branného zákona v podrobnostech nově upravuje, jak už její název napovídá, vzor dotazníku sloužícího k získání základních údajů o občanovi pro účely odvodního řízení, vzory vojenských dokladů, jakými jsou vojenský průkaz, vojenská knížka a povolávací rozkaz, a nakládání s nimi, ale také vzor osobní známky a pravidla jejího nošení. Nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 102/2005 Sb., o stanovení vzoru dotazníku a vzorů vojenských dokladů. Ta se, s účinností nové vyhlášky, zrušuje.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 10.10.2016.

Novela nařízení o platových poměrech státních zaměstnanců (01.11.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 7.10.2016 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 327/2016 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění nařízení vlády č. 279/2015 Sb.

Novela přichází s institutem oborů služby, ve kterých mohou být služební místa označena za klíčová, mění se rovněž přílohy upravující stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů. Dle Ministerstva práce a sociálních věcí mají změny zajistit, aby systém odměňování více podporoval stabilizaci a platovou konkurenceschopnost státní služby, stejně tak jako rozvoj a dlouhodobou motivaci státních zaměstnanců pro její kvalitní výkon.

Nařízení nabylo účinnosti, s výjimkou jednoho ze svých ustanovení, dnem 1.11.2016.

Nařízení o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015 (31.10.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 7.10.2016 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 325/2016 Sb. nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2017 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2017 a o zvýšení důchodů v roce 2017.

Vláda nařízením vydaným dle § 107 odst. 1 písm. a) až d) zákona o důchodovém pojištění stanovila výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015 hodnotou 27 156 Kč, výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu pak za rok 2015 činí 1,0396. Výše redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu byla pro rok 2017 určena částkami 12 423 Kč v případě první a 112 928 Kč v případě druhé, výše základní výměry starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu pak pro rok 2017 činí 2 550 Kč. Veškeré tyto údaje jsou nezbytné pro provádění důchodového pojištění v roce 2017.

Vedle toho nařízení rovněž upravuje zvýšení důchodů v roce 2017, což se týká důchodů starobních, invalidních, vdovských, vdoveckých a sirotčích přiznaných před 1.1.2017.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 1.1.2017.

Zákon o biocidech (27.10.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 3.10.2016 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 324/2016 Sb. zákon o biocidních přípravcích a účinných látkách a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o biocidech).

Zákon nově v podrobnostech upravuje některé povinnosti právnických a podnikajících fyzických osob při dodávání biocidních přípravků na trh na území České republiky a jejich používání, povinnost poskytovatele zdravotních služeb hlásit údaje o otravách biocidními přípravky a účinnými látkami do Národního zdravotnického informačního systému, působnost správních orgánů při výkonu státní správy v oblasti dodávání a používání biocidních přípravků, v oblasti účinných látek a v oblasti dodávání ošetřených předmětů, ale také sankce za porušení povinností stanovených

jednak přímo použitelnými předpisy EU upravujícími dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání, jednak i tímto zákonem.

Navazuje přitom na přímo použitelné evropské předpisy, jakými jsou například nařízení č. 528/2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání, prováděcí nařízení č. 354/2013 o změnách biocidních přípravků povolených podle nařízení č. 528/2012, prováděcí nařízení č. 414/2013, kterým se stanoví postup pro povolování stejných biocidních přípravků v souladu s nařízením č. 528/2012, či nařízení č. 492/2014, kterým se doplňuje nařízení č. 528/2012, pokud jde o pravidla pro obnovení povolení biocidních přípravků, která podléhají vzájemnému uznávání, ale i nařízení další.

Zákon nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou zákonem č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh. Ten se, s účinností nového zákona, ve své první a čtvrté části zrušuje, a to včetně novel. Rekodifikace dané právní materie byla realizována v návaznosti na zrušení evropské směrnice 98/8/ES, jejíž byl dosavadní zákon transpozicí, a na novou evropskou legislativu prezentovanou primárně již zmíněným nařízením č. 528/2012.

Zákonem je dále novelizován zákon o správních poplatcích a chemický zákon. Účinnosti nabyl dnem 18.10.2016.

Změny v zákonech v oblasti peněžního oběhu a devizového hospodářství (26.10.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 3.10.2016 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 323/2016 Sb. zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti peněžního oběhu a devizového hospodářství a kterým se zrušuje zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů.

Novým zákonem je novelizován především zákon o oběhu bankovek a mincí. Primárním účelem této novely je, dle důvodové zprávy, zajistit jeho soulad s požadavky praxe, stejně tak jako legislativní zpřehlednění jeho textu. Aplikační praxe totiž měla poukázat na problematičnost jeho některých ustanovení. Konkrétně má jít například o definici nestandardně poškozených tuzemských bankovek a nestandardně poškozených tuzemských mincí, jež se měla ukázat jako příliš široká, nebo o nadmíru přísné požadavky na tzv. neanonymní technická zařízení přijímající, vyměňující či vyplácející tuzemské bankovky či tuzemské mince. Tady jde zejména o bankomaty či automatické pokladní systémy. Deklarovaným cílem pak je snížit zátěž dotčených subjektů při výměně nestandardně poškozených bankovek a mincí a sladit právní úpravu s politikou České národní banky uplatňovanou v oblasti klasifikace poškozených bankovek a mincí a s tím související výměny tuzemských bankovek a mincí. Vše by mělo přispět ke zlepšení podmínek pro zajišťování plynulého a efektivního peněžního oběhu hotovosti.

Zákonem je novelizován rovněž krizový zákon a trestní zákoník, a to v souvislosti se zrušením devizového zákona z roku 1995. Ten se totiž, dle zákonodárce, stal v důsledku rapidního úbytku jeho materie vlivem postupné liberalizace nadbytečným a s výjimkou jediného jeho ustanovení týkajícího se nouzového stavu v devizovém hospodářství je možné jej zrušit bez náhrady. To také zákonodárce činí. A právě krizový zákon byl vyhodnocen jako vhodný zákon k převzetí problematiky nouzového stavu v devizovém hospodářství.

Zákon nabyl účinnosti dnem 18.10.2016.

Novely volebních zákonů (25.10.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 3.10.2016 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 322/2016 Sb. zákon, kterým se mění volební zákony a další související zákony.

Zákonem jsou ve větší míře novelizovány takřka všechny z volebních zákonů, ať již jde o zákon o volbách do Parlamentu České republiky, zákon o volbách do zastupitelstev krajů, zákon o volbách do Evropského parlamentu či o zákon o volbě prezidenta republiky. Menší rozsah změn se pak týká zákona o volbách do zastupitelstev obcí, zákona o jednacím řádu Senátu a soudního řádu správního.

Zákon má, dle důvodové zprávy, v podstatě reagovat na dosavadní stav, kdy je volební kampaň upravena v jednotlivých volebních zákonech nejednotně a velmi kuse. Ambicí zákonodárce bylo prostřednictvím novely sjednotit pravidla volební kampaně a jejího financování, a to s akcentem na vytvoření dostatečných předpokladů pro omezení výskytu nečestných jednání nebo dokonce korupce. V tomto duchu přichází s výslovnou podrobnější a jednotnou právní úpravou volebního účtu, financování volební kampaně, výdajů na volební kampaň, zveřejňování údajů o financování volební kampaně, volební kampaně vedené registrovanou třetí osobou, dohledu nad financováním volební kampaně či přestupků a správních deliktů na tomto úseku.

Novelizovaná právní úprava má zdostatečnit rozsah veřejně dostupných informací o financování volební kampaně, jenž doposud, dle důvodové zprávy, neumožňoval zejména potenciálním voličům získat reálný obraz o chování kandidujících subjektů. Cílem je zajistit vyšší míru transparentnosti financování volební kampaně, a to především v kontextu s finanční a věcnou podporou třetími osobami.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.1.2017.

Novely zákonů v souvislosti s prokazováním původu majetku (24.10.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 3.10.2016 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 321/2016 Sb. zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku.

Právní úprava prokazování příjmů se v rámci daňové soustavy České republiky dotýká tzv. přímých důchodových daní zahrnujících daně z příjmů fyzických a právnických osob. Ty jsou upraveny zákonem o daních z příjmů, jež je aktuálně publikovaným předpisem novelizován.

Dle důvodové zprávy dochází často k tomu, že správce daně disponuje informacemi získanými například v rámci vyhledávací činnosti nebo místního šetření, a to v tom smyslu, že majetek, spotřeba nebo jiné vydání daňového subjektu neodpovídá příjmům, které tvrdil v daňovém přiznání. Správce daně však doposud neměl, zejména pokud byl daňový subjekt nesoučinný, dostatečně účinné nástroje k prokázání existence těchto příjmů a k jejich následnému zdanění.

Novelou si zákonodárce kladl za cíl zajistit, aby v budoucnu mohly být pro tyto případy efektivněji využity stávající instituty daňového a trestního práva, jakými je například stavění lhůty pro stanovení daně či oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob. Zároveň však přináší nové speciální instituty, jež by měly dopomoci k efektivnímu odhalení zatajených či nezdaněných příjmů poplatníka a k jejich následnému zdanění. Zde je možné zmínit třeba institut stanovení daně podle pomůcek či institut prohlášení o majetku.

Vedle zákona o daních z příjmů je v jednom místě novelizován rovněž trestní zákoník. V něm je u trestného činu porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku upravována výše trestní sazby a doplněna možnost peněžitého trestu.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.12.2016.

Zákon o Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře (20.10.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 3.10.2016 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 320/2016 Sb. zákon o Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře.

Zákon odpovídá příslušné evropské legislativě reprezentované směrnicí 2012/34/EU o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru, rozhodnutím Komise 2009/750/ES o definici evropské služby elektronického mýtného a jejích technických prvků a směrnicí 2009/12/ES o letištních poplatcích, když upravuje postavení, působnost a organizaci nově zřizovaného Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře a právní poměry při zaměstnávání některých fyzických osob v něm zařazených.

Jednotlivá ustanovení se zabývají postavením, působností a sídlem úřadu, jeho spoluprací s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, mezinárodní spoluprací či každoroční zprávou o jeho činnosti a hospodaření, další z nich upravují relevantní otázky stran jeho předsedy, místopředsedy a zákazu konkurence v jejich případě.

Důvodová zpráva při předestření kontextu, v němž zákon vznikal, hovoří o odvětví síťové dopravy jako o trhu, jenž je na straně provozování infrastruktury náchylný k vtvoření přirozených monopolů. Na straně poskytování dopravních služeb pak na něm má, a to z historicky daných důvodů, ve většině členských států EU dominantní postavení jeden dopravce jakožto národní dopravce vlastněný státem. Také infrastruktura bývá převážně ve vlastnictví státu a podporována poskytováním veřejných prostředků, stejně tak jako osobní drážní doprava za účelem zajištění dopravní obslužnosti. Evropská unie proto ve svém právním řádu zakotvila a postupně dále rozvíjí požadavky na větší či menší oddělení provozovatelů infrastruktury a dopravců od státu, a to nejen pokud jde o zabezpečení podnikatelského způsobu vedení a řízení, ale také co se týče výkonu státní správy a zajištění nezávislosti dotčených správních orgánů. Se zřetelem k tomuto tak vzniká nový orgán, jehož hlavním úkolem je dohlížet na zajištění přístupu k drážní infrastruktuře a možnost jejího užití ze strany dopravců. Primárním cílem jeho činnosti by měla být ochrana dopravce coby slabší smluvní strany před libovůlí provozovatele infrastruktury, na jejíž využití je dopravce odkázán, a vedle toho zajištění spravedlivé soutěže mezi dopravci ve smyslu ochrany před narušením této soutěže právě ze strany provozovatelů infrastruktury. Zákon má postavení takového nového vnitrostátního orgánu vykonávajícího působnost regulačního subjektu po stránce institucionální a organizační zabezpečit.

Zákon nabývá účinnosti, s výjimkou dvou ze svých ustanovení, dnem 1.4.2017.

Novela zákona o dráhách (19.10.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 3.10.2016 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 319/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Základním cílem, jenž byl, dle důvodové zprávy, pro tuto rozsáhlou novelu čítající bezmála stovku novelizačních bodů vytýčen, je řádná implementace evropské směrnice 2012/34/EU o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru a části směrnice 2004/49/ES o bezpečnosti železnic do českého právního řádu. To odpovídá profilaci drážní dopravy jakožto relativně široce a intenzivně harmonizovaného odvětví.

Změny směřují do několika zákonem upravovaných oblastí, přičemž prioritní by mělo být zajištění nediskriminačního přístupu při užívání drážní infrastruktury. Konkrétně jsou zmiňována témata jako kategorizace drah, podnikání dopravce a provozovatele dráhy, licence, přístup na dráhu a jeho omezení, organizace státní správy v oblasti drážní dopravy, financování drážní infrastruktury, cenové regulace, vyšetřování nehod a mimořádných událostí, ale i další. Na aktuální problém kolize zákona o dráhách se zákonem o ochraně přírody a krajiny má reagovat změna úpravy postupu při kácení dřevin v obvodu a ochranném pásmu dráhy.

Vedle zákona o dráhách je novelizován rovněž například kompetenční zákon, zákon o ochraně přírody a krajiny, zákon o pozemních komunikacích, zákon o civilním letectví, zákon o akciové společnosti České dráhy a státní organizaci Správa železniční dopravní cesty, zákon o správních poplatcích či zákon o státní službě.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.4.2017.

Novela nařízení o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě (18.10.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 29.9.2016 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 316/2016 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.

Dle Ministerstva práce a sociálních věcí, jež bylo předkladatelem návrhu této novely, nařízení zvyšuje stupnice platových tarifů pro zaměstnanců ve veřejných službách a správě a ve zdravotnictví. Jeho prostřednictvím docházejí nového znění přílohy č. 1 - 8 novelizovaného nařízení.

Nařízení nabývá účinnosti, s výjimkou dvou ze svých ustanovení, dnem 1.11.2016.

Nařízení vlády o stanovení prostředků státního rozpočtu podle zákona o podporovaných zdrojích energie (17.10.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 26.9.2016 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 310/2016 Sb. nařízení vlády o stanovení prostředků státního rozpočtu podle § 28 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie pro rok 2017.

Nařízení bylo vládou schváleno a vydáno v souladu s § 28 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie, dle kterého vláda stanovuje prostředky státního rozpočtu pro poskytnutí dotace na úhradu složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny, na úhradu provozní podpory tepla a na kompenzaci na elektřinu spotřebovanou zákazníkem v České republice vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie v jiném členském státě Evropské unie, smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci. Pro rok 2017 byl uvedený limit prostředků stanoven ve výši více než 26 mld. Kč.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 1.1.2017.

Novela vyhlášky o energetickém auditu a energetickém posudku (13.10.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 26.9.2016 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 309/2016 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku.

Dle Ministerstva průmyslu a obchodu bylo nutné novelu přijmout v souvislosti s nedávnou novelou zákona o hospodaření energií, jež upravila ustanovení týkající se povinnosti zpracovávat energetický posudek a zavedla nově zpracování analýz nákladů a přínosů. Na tyto změny bylo potřeba zareagovat rovněž na podzákonné úrovni.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 11.10.2016.

Novela prováděcí vyhlášky k zákonu o zahraničním obchodu s vojenským materiálem (12.10.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 23.9.2016 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 308/2016 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů.

Dle Ministerstva průmyslu a obchodu, které bylo zpracovatelem této novely, byla vyhláška přijata za účelem řádné implementace evropské směrnice 2016/970, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES, pokud jde o seznam produktů pro obranné účely, do českého právního řádu. Legislativně-technicky novela vkládá do vyhlášky nové znění její přílohy č. 1 upravující seznam vojenského materiálu ve smyslu podmínek definovaných výše zmíněným zákonem o zahraničním obchodu s vojenským materiálem.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 28.9.2016.

Nové prováděcí vyhlášky k zákonu o pojišťovnictví (11.10.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 23.9.2016 byly ve Sbírce zákonů publikovány tři nové prováděcí vyhlášky k aktuálně novelizovanému zákonu č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví.

Vyhláška č. 305/2016 Sb., o předkládání výkazů pojišťovnami a zajišťovnami České národní bance, byla vydána k provedení § 83 odst. 1 a 2 a § 92k odst. 1 zákona o pojišťovnictví. Nově upravuje obsah, formu, četnost, lhůty a způsob sestavování a předkládání výkazů České národní bance tuzemskými pojišťovnami, tuzemskými zajišťovnami, pobočkami pojišťoven a zajišťoven z jiného členského státu, pobočkami pojišťoven a zajišťoven z třetího státu a Českou kanceláří pojistitelů.

Vyhláška č. 306/2016 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví, provádí řadu jeho ustanovení. V podrobnostech upravuje způsob výpočtu solventnostního kapitálového požadavku, podmínky pro použití úplného nebo částečného interního modelu pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku, výpočet skupinové solventnosti, podmínky pro použití a způsob výpočtu vyrovnávací úpravy bezrizikové výnosové křivky, rozsah, způsob a lhůty pro uveřejňování údajů, vyhodnocování citlivosti technických rezerv a použitelného kapitálu, náležitosti a strukturu zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému a zprávy o ověření uveřejňovaných informací ve zprávě o solventnosti a finanční situaci, ale také způsob výplaty a stanovení odměny a náhrady hotových výdajů nuceného správce tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, jeho zástupce a likvidátora tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pobočky pojišťovny z třetího státu nebo pobočky zajišťovny z třetího státu.

A konečně vyhláška č. 307/2016 Sb., o žádostech podle zákona o pojišťovnictví, stanovuje náležitosti žádostí, formáty a další technické náležitosti žádostí podle aktualizované podoby zákona o pojišťovnictví.

Všechny tři vyhlášky nabyly účinnosti dnem 23.9.2016.

Novela zákona o pojišťovnictví (10.10.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 23.9.2016 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 304/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Tato rozsáhlá novela čítající více než tři stovky novelizačních bodů byla, dle důvodové zprávy, přijata primárně za účelem uvedení podmínek provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a výkonu dohledu Českou národní bankou nad těmito činnostmi do souladu s aktuálním vývojem úpravy Evropské unie v dané oblasti. Jejím prostřednictvím má být posílena finanční stabilita pojišťovacích subjektů a v důsledku toho zajištěna lepší ochrana spotřebitelů pojišťovacích služeb.

Konkrétně toho má být dosaženo díky vytvoření vnitřního trhu s pojištěním a zajištěním s využitím takzvaného jednotného evropského pasu a výlučnou pravomocí finančního dohledu domovského členského státu, usnadnění přístupu k pojišťovacím a zajišťovacím činnostem a k jejich výkonu, zajištění přiměřené ochrany pojistníků a oprávněných osob a také finanční stability trhu, vytvoření nového modelu založeného na rizikově orientovaném přístupu k solventnostnímu kapitálovému požadavku, a ruku v ruce s tím také díky vytvoření dohledového rámce založeného na prospektivním přístupu citlivém na rizika s cílem zajistit řádný a včasný zásah orgánu dohledu. O to všechno se má novela zasloužit.

Současně je novelizováno dalších pět zákonů, a sice živnostenský zákon, zákon o rezervách pro zajištění základu daně z příjmů, zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zákon o finančních konglomerátech a zákon o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění. Vedle toho se zrušuje vyhláška č. 433/2009 Sb., o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazů pojišťovny a zajišťovny, a vyhláška č. 434/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví, a to včetně jejich novel.

Zákon nabyl účinnosti dnem 23.9.2016.

Novela zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (07.10.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 21.9.2016 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 302/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Zákonodárce měl, dle důvodové zprávy, ambici novelou zajistit vyšší míru transparentnosti financování politických stran a politických hnutí, a to především v kontextu s jejich finanční a věcnou podporou třetími osobami, a vedle toho vyšší míru kontroly hospodaření politických stran a hnutí doplněnou o efektivnější systém sankcí. Toho má být dosaženo například prostřednictvím strukturování přehledu příjmů a výdajů stran a hnutí tak, aby dostatečně zobrazovaly skutečný tok peněžních prostředků, zpřísnění pravidel pro výběr auditora, zlepšení dostupnosti údajů o hospodaření stran a hnutí pro veřejnost pro účely veřejné kontroly, či vytvořením systému sankcí v oblasti hospodaření stran a hnutí, jež budou efektivně reagovat na porušení jednotlivých povinností.

Vedle zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích je novelizován rovněž kompetenční zákon, zákon o bankách, zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu, zákon o střetu zájmů a zákon o státní službě.

Zákon nabývá účinnosti, s výjimkou několika ze svých ustanovení, dnem 1.1.2017.

Zákon o centrální evidenci účtů (06.10.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 21.9.2016 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 300/2016 Sb. zákon o centrální evidenci účtů.

V podrobnostech upravuje práva a povinnosti související s vytvořením, užíváním a provozem centrální evidence účtů jako jednoho z prostředků sloužících k odhalování trestné činnosti a stíhání pachatelů trestných činů a k zajištění významných hospodářských a finančních zájmů a bezpečnosti České republiky nebo Evropské unie. Zákonem se nově zřizuje centrální evidence o účtech vedených bankami, zahraničními bankami, které vykonávají svou činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky, a spořitelními a úvěrními družstvy pro jejich klienty. Jejím správcem je Česká národní banka.

Dle důvodové zprávy má evidence umožnit oprávněným orgánům veřejné moci na jednom místě zjistit, u které úvěrové instituce má či měla konkrétní osoba účet, jehož je či byla vlastníkem nebo disponentem, a na základě této informace k podrobnostem dotazovat již jen příslušnou úvěrovou instituci. Má tak odpadnout plošné dotazování desítek institucí, minimalizovat se riziko úniku informací v citlivých kauzách, zvýšit se rychlost přístupu oprávněných subjektů k relevantním informacím a ve výsledku být celý systém výrazně efektivnější.

V souvislosti s novým zákonem byl přijat a ve shodné částce Sbírky zákonů publikován rovněž změnový zákon, tedy zákon č. 301/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o centrální evidenci účtů. Ten mění šest dalších zákonů, a sice zákon o informačních systémech veřejné správy, zákon o bankách, zákon o spořitelních a úvěrních družstvech, zákon o svobodném přístupu k informacím, trestní řád a zákon o ochraně osobních údajů.

Oba zákony nabyly účinnosti, s výjimkou několika ustanovení prvního z nich, dnem 6.10.2016.

Novela zákona o auditorech (05.10.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 21.9.2016 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 299/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Tato vpravdě rozsáhlá novela čítající více než dvě stovky změnových bodů je reakcí na relativně nedávné novelizace příslušných evropských předpisů. Konkrétně jde o směrnici 2014/56/EU, kterou se mění směrnice 2006/43/ES o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, a o nařízení č. 537/2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu. Těm má být česká vnitrostátní právní úprava prostřednictvím právě publikovaného zákona přizpůsobena.

Jak uvádí důvodová zpráva, jako nejefektivnější byla vyhodnocena cesta novelizace dosavadního zákona o auditorech a nikoliv zpracování zákona zcela nového, když změny dosavadní právní úpravu z valné většiny doplňují či jen upřesňují, a to také s ohledem na praktické zkušenosti s aplikací dané materie. Cílem bylo zajistit plnou harmonizaci zákona o auditorech se směrnicí o povinném auditu v novelizované podobě, stejně tak jako úplnou a efektivní aplikovatelnost zmíněného nařízení.

Úpravy se týkají především nezávislosti auditora, systému kontroly kvality, veřejného dohledu, disciplinárního a sankčního systému a povinného auditu subjektů veřejného zájmu. Vedle zákona o auditorech je novelizován rovněž zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.

Zákon nabyl účinnosti dnem 1.10.2016.

Zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (04.10.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 19.9.2016 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 297/2016 Sb. zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.

Zákon přijatý v návaznosti na přímo aplikovatelné evropské nařízení č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu upravuje, dle svého úvodního ustanovení, některé postupy poskytovatelů služeb vytvářejících důvěru, některé požadavky na služby vytvářející důvěru, působnost Ministerstva vnitra v oblasti služeb vytvářejících důvěru a sankce za porušení povinností v oblasti služeb vytvářejících důvěru.

Doposud byly některé instituty, jež jsou uvedeným evropským nařízením chápány jako služby vytvářející důvěru, upraveny zákonem č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ale také vyhláškou č. 378/2006 Sb., o postupech kvalifikovaných poskytovatelů certifikačních služeb, a vyhláškou č. 212/2012 Sb., o ověřování platnosti zaručeného elektronického podpisu. Tyto předpisy se s účinností nové právní úpravy ruší, a to včetně svých novel.

Cílem této nové právní úpravy, jež je nahrazuje, je adaptovat vnitrostátní právní řád na výše zmíněné evropské nařízení zvané též eIDAS tak, aby s ním byl v plném souladu.

V souvislosti s tím byl přijat a ve shodné částce Sbírky zákonů publikován rovněž změnový zákon, a sice zákon č. 298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Ten mění bezmála sedm desítek dalších zákonů.

Oba zákony nabyly účinnosti, s výjimkou několika málo ustanovení druhého z nich, dnem 19.9.2016.

Vyhláška stanovící podrobnosti odůvodnění návrhu na povolení spojení soutěžitelů (29.09.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 19.9.2016 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 294/2016 Sb. vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti odůvodnění návrhu na povolení spojení soutěžitelů a dokladů osvědčujících skutečnosti rozhodné pro spojení.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vyhláškou vydanou podle § 26 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže nově stanovuje náležitosti návrhu na povolení spojení včetně dotazníků, jež je nutné, řádně a úplně vyplněné, k takovému návrhu připojit.

Nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 252/2009 Sb., kterou se stanoví náležitosti návrhu na povolení spojení soutěžitelů, Ta se, s účinností nové vyhlášky, zrušuje.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 19.10.2016.

Novela zákona o ochraně hospodářské soutěže (27.09.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 19.9.2016 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 293/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 135/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek.

Důvodová zpráva uvádí, že k aktuální novelizaci bylo přistoupeno především za účelem uvedení zákona o ochraně hospodářské soutěže do souladu s účinnou právní úpravou soukromého práva po její rekodifikaci. Dosavadní znění jí totiž stále terminologicky neodpovídalo.

Vedle toho dochází například k přesnějšímu vymezení případů, na které dopadá § 19a upravující dozor Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nad orgány veřejné správy, k doplnění ustanovení usnadňujících mezinárodní spolupráci soutěžních úřadů nebo k připojení ustanovení o využívání údajů z informačních systémů veřejné správy. Změn je však samozřejmě více.

Obecně lze konstatovat, že jde o změny spíše dílčí povahy, často legislativně-technického charakteru, ať již jde o přeformulování některých ustanovení tak, aby byla srozumitelnější a přesněji reflektovala požadavky praxe, či o úpravy a aktualizace odkazů v poznámkách pod čarou.

Vedle zákona o ochraně hospodářské soutěže je novelizován rovněž zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek.

Zákon nabývá účinnosti, s výjimkou některých ze svých ustanovení, dnem 19.10.2016.

Vyhláška o rozsahu a způsobu poskytování proviantních a výstrojních náležitostí vojákům v záloze ve službě (26.09.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 12.9.2016 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 287/2016 Sb. vyhláška o rozsahu a způsobu poskytování proviantních a výstrojních náležitostí vojákům v záloze ve službě.

Vyhláška vydaná Ministerstvem obrany v intencích § 22 zákona o službě vojáků v záloze v podrobnostech upravuje poskytování bezplatného stravování vojáku v záloze ve službě, poskytování náhrady v penězích nebo jiných potravin namísto výdeje teplé stravy, stravní dávky a přídavky potravin, finanční, energetickou a výživovou hodnotu potravin, způsob poskytování výstrojních náležitostí, vojenskou výstroj při pohřbu, podrobnosti stran ortopedické obuvi a nadměrných velikostí vojenské výstroje, ale také obměnu vojenské výstroje.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 12.9.2016.

Prováděcí vyhláška k zákonu o pyrotechnice (22.09.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 12.9.2016 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 284/2016 Sb. vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pyrotechnice.

Vyhláška byla Ministerstvem průmyslu a obchodu vydána podle § 11 odst. 5, § 17 odst. 2, § 26 odst. 3, § 28, § 38 odst. 2 a 4, § 39 odst. 2 a § 52 odst. 3 zákona o pyrotechnice publikovaného ve Sbírce zákonů pod č. 206/2015 Sb. V podrobnostech upravuje vzor formátu rejstříku pyrotechnických výrobků, kterým oznámený subjekt udělil certifikát, požadavky na bezpečnostní opatření k zajištění protipožárních opatření, označení, skladování a používání pyrotechnických výrobků, vymezení a zajištění ohroženého prostoru a podmínky při vystavování pyrotechnických výrobků, obsah evidence skladovaných pyrotechnických výrobků, požadavky na konstrukci stěn, přepážek, dveří a střešních konstrukcí, povrchovou úpravu vnitřních stěn, stropu a podlah, bezpečnostní vzdálenost a obložnost a požární zabezpečení skladu a ochranu před účinky vnějších vlivů, rozsah a délku odborného školení, plán teoretické a praktické části odborného školení a zkušební řád, obsah lékařských prohlídek, náležitosti lékařského posudku a podmínky pro posouzení zdravotní způsobilosti k zacházení s pyrotechnickými výrobky určitých kategorií, nemoci, vady nebo stavy, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k zacházení s pyrotechnickými výrobky určitých kategorií, a nakonec popis a obsah zkoušky detonační charakteristiky pyrotechnického výrobku.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 27.9.2016.

Nařízení vlády o stanovení prioritních dopravních záměrů (21.09.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 12.9.2016 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 283/2016 Sb. nařízení vlády o stanovení prioritních dopravních záměrů.

Nařízení je vydáváno s odkazem na § 23a odst. 1 písm. d) a § 23a odst. 5 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a vymezuje prioritní dopravní záměry vlády, včetně těch, u nichž oznamovatel v podkladu obsahujícím popis aktuálního technického řešení záměru a jeho vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví musí uvést také nástin studovaných hlavních variant a stěžejní důvody pro jeho volbu vzhledem k vlivu na životní prostředí. Až na jednu výjimku v podobě modernizace železniční trati jde výhradně o pozemní komunikace.

Nařízení nabylo účinnosti dnem 12.9.2016.

Vyhláška o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách (20.09.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 5.9.2016 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 282/2016 Sb. vyhláška o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních.

Vyhláška vydaná Ministerstvem školství podle § 32 odst. 2 školského zákona v podrobnostech upravuje požadavky na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních. Stanovuje rovněž výjimky, za nichž lze v odůvodněných případech nabízet k prodeji nebo prodávat potraviny, které požadavky stanovené touto vyhláškou nesplňují, pokud se nejedná o nabízení k prodeji nebo prodej žákům do splnění povinné školní docházky. Nevztahuje se naopak na školní stravování ve smyslu vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 20.9.2016.

Novela vyhlášky o předškolním vzdělávání (19.09.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 31.8.2016 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 280/2016 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, a některé další vyhlášky.

Účelem této novely je uvést vyhlášku o předškolním vzdělávání do souladu s novelizovaným zněním školského zákona, které získal po novelizaci provedené zákonem publikovaným ve Sbírce zákonů pod č. 178/2016 Sb. Změny souvisí se zavedením povinného předškolního vzdělávání, se zařazením lesních mateřských škol do rejstříku škol a školských zařízení a s nárokem dětí starších dvou let na přijetí do mateřské školy.

Vyhláška nabyla účinnosti, s výjimkou několika ze svých ustanovení, dnem 1.9.2016.

Nařízení o oblastech vzdělávání ve vysokém školství (15.09.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 31.8.2016 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 275/2016 Sb. nařízení vlády o oblastech vzdělávání ve vysokém školství.

Nařízení bylo vydáno dle § 44a zákona o vysokých školách, jenž byl do něj vložen rozsáhlou novelou publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 137/2016 Sb. Nově stanovuje vymezení jednotlivých oblastí vzdělávání dle zákona o vysokých školách. To zahrnuje základní tematické okruhy, které jsou pro danou oblast vzdělávání charakteristické a určující, výčet typických studijních programů spadajících pod danou oblast vzdělávání, ale také rámcový profil absolventů v dané oblasti vzdělávání s uvedením hlavních cílů vzdělávání, zahrnujících odborné znalosti, dovednosti a další kompetence a charakteristických profesí, zejména pak profesí regulovaných, které jsou relevantní.

Nařízení nabylo účinnosti dnem 1.9.2016.

Nařízení o standardech pro akreditace ve vysokém školství (14.09.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 31.8.2016 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 274/2016 Sb. nařízení vlády o standardech pro akreditace ve vysokém školství.

Nařízení bylo vydáno na základě zmocnění uvedeného v nově vloženém § 82a zákona o vysokých školách. Vláda jím pro vysoké školství stanovuje standardy pro institucionální akreditaci, standardy pro akreditaci studijního programu, standardy pro akreditaci habilitačního řízení a standardy pro akreditaci řízení ke jmenování profesorem.

Nařízení nabylo účinnosti dnem 1.9.2016.

Novela nařízení o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě (13.09.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 31.8.2016 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 273/2016 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.

Dle Ministerstva práce a sociálních věcí, které bylo zpracovatelem návrhu této novely, je nařízení projevem realizace úkolu uloženého usnesením vlády č. 672/2016 a mělo by znamenat navýšení platových tarifů nepedagogických pracovníků v regionálním školství o 4 %, u pedagogických pracovníků pak v průměru o 6 %.

Nařízení nabylo účinnosti dnem 1.9.2016.

Vyhláška o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů (12.09.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 31.8.2016 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 272/2016 Sb. vyhláška o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů.

Vyhláška vydaná Ministerstvem financí na základě § 4 odst. 11 zákona o rozpočtovém určení daní nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou shodného názvu publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 213/2015 Sb. Ta se s účinností nové vyhlášky zrušuje.

Ministerstvo financí je povinno na základě výše uvedeného ustanovení zákona o rozpočtovém určení daní zpracovat danou vyhlášku každoročně, a to na základě údajů Českého statistického úřadu, Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Konkrétně jde o bilanci počtu obyvatel jednotlivých obcí, výměry jejich katastrálních území a počty dětí účastnících se předškolního vzdělávání a žáků plnících povinnou školní docházku ve školách zřizovaných obcemi.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.9.2016.

Evropské nařízení stanovící kodex sítě pro připojení spotřeby (08.09.2016, Mgr. Martin Glogar)

Z Úředního věstníku EU

Dne 18.8.2016 bylo v Úředním věstníku EU, řada L, č. 223, str. 10 an., zveřejněno nařízení Komise (EU) 2016/1388 ze dne 17.8.2016, kterým se stanoví kodex sítě pro připojení spotřeby.

Nařízení bylo zpracováno v návaznosti na evropské nařízení č. 714/2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a je jím zaváděn kodex sítě, jenž stanoví požadavky na připojení některých prvků k elektrizační soustavě. Jde o odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě, distribuční zařízení připojená k přenosové soustavě, distribuční soustavy, a to včetně uzavřených distribučních soustav, a odběrné jednotky používané odběrným elektrickým zařízením nebo uzavřenou distribuční soustavou k poskytování služeb odezvy na straně poptávky příslušným provozovatelům soustav a příslušným provozovatelům přenosových soustav. Stanovuje rovněž povinnosti, jež mají zajistit, aby provozovatelé soustav využívali schopností odběrných elektrických zařízení a distribučních soustav vhodným, transparentním a nediskriminačním způsobem za účelem zajištění rovných podmínek v celé EU.

Nařízení by mělo přispět k zajištění spravedlivých podmínek hospodářské soutěže na vnitřním trhu s elektřinou, k zajištění bezpečnosti provozu soustavy a integrace obnovitelných zdrojů elektřiny do soustavy a k usnadnění obchodu s elektřinou v celé EU. Prioritou totiž je zachování bezpečnosti dodávek energie, zvýšení konkurenceschopnosti a zajištění toho, aby všichni spotřebitelé mohli nakupovat energii za dostupné ceny, čemuž by mělo napomoci rychlé dokončení plně funkčního a navzájem propojeného vnitřního trhu s energií.

Nařízení vstupilo v platnost dnem 7.9.2016, jeho požadavky se pak použijí po uplynutí tří let od vyhlášení.

Vyhláška o způsobu tvorby podpisového kódu a bezpečnostního kódu poplatníka (07.09.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 24.8.2016 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 269/2016 Sb. vyhláška o způsobu tvorby podpisového kódu poplatníka a bezpečnostního kódu poplatníka.

Jde o prováděcí vyhlášku k novému zákonu o evidenci tržeb. Ministerstvo financí jí stanovuje způsob tvorby podpisového kódu poplatníka a způsob tvorby bezpečnostního kódu poplatníka, jež jsou dle § 19 zákona o evidenci tržeb jedněmi z údajů o evidované tržbě zasílaných datovou zprávou správci daně. Jak uvádí důvodová zpráva, v případě obou kódů jde o kryptografické parametry systému, jejichž účelem je zejména zajistit, aby každá transakce, která je systémem evidence tržeb evidována, byla unikátním způsobem identifikována tak, aby nebyla možná její záměna s jinou transakcí.

Jde tedy o ryze technickou vyhlášku, která obsahuje v principu toliko konkretizaci standardu tvorby a zabezpečení jednoznačnosti zmíněných identifikátorů nezbytných pro řádné fungování celého sytému evidence tržeb.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.12.2016.

Novela vyhlášky o technicko-ekonomických parametrech (06.09.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 19.8.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 266/2016 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 296/2015 Sb., o technicko-ekonomických parametrech pro stanovení výkupních cen pro výrobu elektřiny a zelených bonusů na teplo a o stanovení doby životnosti výroben elektřiny a výroben tepla z obnovitelných zdrojů energie (vyhláška o technicko-ekonomických parametrech).

Touto novelou prováděcí vyhlášky k zákonu o podporovaných zdrojích energie je aktualizován jeden z parametrů pro stanovení výkupních cen pro výrobu elektřiny v malých vodních elektrárnách. Energetický regulační úřad ke změně přistoupil, jak uvádí ve své důvodové zprávě k novele, s ohledem na neustálý vývoj a zdokonalování technologií využívajících obnovitelné zdroje na jedné straně a s ohledem na změny cen vstupů na straně druhé.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1.2017.

Atomový zákon (05.09.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 10.8.2016 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 263/2016 Sb. zákon atomový zákon.

Do českého právního řádu promítá obsah příslušných předpisů Evropského společenství pro atomovou energii a Evropské unie stejně tak jako navazuje na ty přímo aplikovatelné. V souladu s tím v podrobnostech nově upravuje podmínky mírového využívání jaderné energie, podmínky vykonávání činností v rámci expozičních situací, nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem, schvalování typu některých výrobků v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření a podmínky přepravy radioaktivní nebo štěpné látky, radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události, podmínky zabezpečení jaderného zařízení, jaderného materiálu a zdroje ionizujícího záření, požadavky k zajištění nešíření jaderných zbraní a výkon státní správy v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření.

Současně s atomovým zákonem byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 264/2016 Sb. zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím atomového zákona. Jím se především ruší podstatná část předchozího atomového zákona, tedy zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření. Vedle toho je novelizován například trestní řád, horní zákon, zákon o metrologii, zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, zákon o státní pomoci při obnově území či zákon o správních poplatcích, stavební zákon, zákoník práce, zákon o zdravotních službách nebo zákon o specifických zdravotních službách, ale i zákony další.

Zákonodárce k této rekodifikaci, jak uvádí v důvodové zprávě, přistoupil zejména proto, že i přes množství novelizací dosavadního atomového zákona praxe při jeho užívání stále poukazovala na celou řadu problémů, a to jak v nastavení administrativních opatření, tak i v oblasti aktuálnosti technických požadavků. Rozhodl se tedy přijít s koncepcí zcela novou, lépe odpovídající moderním trendům a aktuálnímu vývoji.

Oba zákony nabývají účinnosti dnem 1.1.2017.

Vyhláška o tabákových výrobcích (01.09.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 8.8.2016 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 261/2016 Sb. vyhláška o tabákových výrobcích.

Vyhláška vydaná Ministerstvem zemědělství podle zákona o potravinách a tabákových výrobcích nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 344/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky na tabákové výrobky. Ta se s účinností nové vyhlášky zrušuje, a to včetně své novely.

Nová vyhláška je předmětem transpozice příslušného evropského práva, především pak směrnice 2014/40/EU o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků, a směrnice 2014/109/EU, kterou se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU vytvořením knihovny obrazových varování pro použití na tabákových výrobcích.

V podrobnostech nově upravuje způsob poskytování informací o tabákových výrobcích, požadavky na vzhled, vlastnosti, obsah, složení a způsob uvádění tabákových výrobků na trh, maximální úrovně emisí cigaret, umístění a vlastnosti jedinečného identifikátoru a rozsah údajů v něm obsažených, umístění a vlastnosti bezpečnostního prvku, zakázané prvky a rysy tabákových výrobků a jejich jednotkových a zvláštních balení, informace týkající se odvykání kouření a skupiny kombinovaných zdravotních varování, rozsah, lhůty, způsob informování a způsob nakládání s informacemi při uvádění tabákových výrobků na trh, prioritní seznam přísad, rozsah, prvky, způsob zpracování, zaměření a způsob předložení studie pro přísady uvedené v prioritním seznamu a rozsah, lhůtu a způsob předložení zprávy o výsledku studie pro přísady uvedené v prioritním seznamu, rozsah údajů požadovaných pro registraci před zahájením uvádění tabákových výrobků na trh formou přeshraničního prodeje na dálku a způsob provedení této registrace, seznam zakázaných látek, které nesmí obsahovat tabákové výrobky uváděné na trh, rozsah, lhůtu a způsob informování o novém tabákovém výrobku, či druhy tabákových výrobků a jejich členění na skupiny a podskupiny.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 7.9.2016.

Vyhláška o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů a elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek (31.08.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 8.8.2016 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 260/2016 Sb. vyhláška o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody.

Vyhláška vydaná Ministerstvem pro místní rozvoj podle zákona o zadávání veřejných zakázek v podrobnostech stanovuje podmínky poskytování a přístupu k dokumentům a informacím prostřednictvím elektronického nástroje, podmínky doručování prostřednictvím elektronického nástroje, podmínky podávání, příjmu a otevírání nabídek, žádostí o účast a návrhů v soutěži o návrh prostřednictvím elektronického nástroje, požadavky na provádění elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek, požadavky na pořizování záznamů o elektronických úkonech, podmínky pro vydání certifikátu shody, náležitosti a platnost certifikátu shody, požadavky na funkční vlastnosti elektronického nástroje a prostředí, ve kterém má být elektronický nástroj provozován ve vztahu k certifikaci elektronického nástroje, či technické náležitosti profilu zadavatele.

Použije se přitom na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti služeb vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Tím je například evropské nařízení č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.10.2016.

Novela vyhlášky o vodních cestách a plavebním provozu v přístavech (30.08.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 8.8.2016 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 259/2016 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů.

Jejím cílem je zpřesnit znění § 8 novelizované vyhlášky týkajícího se nejmenší podjezdné výšky nově stavěných nebo rekonstruovaných mostů, jehož interpretace po novele č. 66/2015 Sb. činila jisté obtíže. Dle Ministerstva dopravy by jejím prostřednictvím měly být odstraněny pochybnosti vyplývající z nejednoznačné úpravy a tím přispěno k hospodárnému vynakládání finančních prostředků z veřejných zdrojů a k bezkoliznímu rozhodování stavebních úřadů v předmětné věci.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.9.2016.

Senát schválil 10 nových zákonů, 4 vrátil k dalšímu projednání (29.08.2016, Mgr. Martin Glogar)

Z legislativního procesu

Senát Parlamentu ČR na své schůzi konané ve dnech 24. - 25.8.2016 schválil deset nových zákonů.

V tomto balíku je obsažena například novela zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, novela zákona o ochraně hospodářské soutěže, zákon o centrální evidenci účtů, novela zákona o pojišťovnictví, novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, novela zákona o auditorech, zákon o Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře či zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.

Všechny schválené zákony nyní poputují k podpisu prezidentu republiky. Pokud je ten nevetuje, nemělo by nic bránit jejich brzké publikaci ve Sbírce zákonů.

Naopak některé návrhy nových zákonů byly s pozměňovacími návrhy vráceny zpět do Poslanecké sněmovny k dalšímu projednání. Jde například o zákon o biocidech, zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku, novelu zákona o dráhách či o novelu některých volebních zákonů.

Zákon o spotřebitelském úvěru (25.08.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 5.8.2016 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 257/2016 Sb. zákon o spotřebitelském úvěru.

Nový zákon nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Ten se s účinností nového zákona ruší, a to včetně své novely.

S odkazem na příslušnou evropskou legislativu, zejména na směrnici 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru, směrnici 2014/17/EU o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a nařízení č. 1125/2014 zákon nově upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. Má především chránit spotřebitele a eliminovat některé nežádoucí sociální jevy, jež mohou být s nedostatečnou regulací oblasti úvěrů pro spotřebitele spojeny.

Současně s novým zákonem o spotřebitelském úvěry byl ve shodné částce Sbírky zákonů zveřejněn pod č. 258/2016 Sb. zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o spotřebitelském úvěru. Ten novelizuje tucet dalších zákonů, mezi nimi například zákon o České obchodní inspekci, živnostenský zákon, zákon o bankách, zákon o České národní bance, zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů či zákon o platebním styku, ale i zákony další.

Oba zákony nabývají účinnosti dnem 1.12.2016.

Novela zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí (24.08.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 5.8.2016 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 255/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Primárním cílem novely by mělo být, dle důvodové zprávy, snížit počet ohlašovatelů do integrovaného registru znečišťování a ruku v ruce s tím snížit rovněž jejich administrativní zátěž, zejména s důrazem na menší a střední podnikatelské subjekty. Nejenže se snižuje počet ohlašovatelů na základě kriterií, jako je činnost či prahová hodnota pro kapacitu příslušné činnosti; pro řadu činností se také ve vztahu k integrovanému registru znečišťování odstraňují evidenční povinnosti.

Zákonodárce měl ambici prostřednictvím nového vymezení přesněji specifikovat, na koho se povinnosti ve vztahu k integrovanému registru znečišťování vztahují, omezit povinnosti pro malé provozovatele a umožnit jednodušší identifikaci, zda povinnost ve vztahu k integrovanému registru znečišťování vzniká či nikoli.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.9.2016.

Novela zákonného opatření o dani z nabytí nemovitých věcí (23.08.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 5.8.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 254/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí.

Zákonodárce v důvodové zprávě k novele za její hlavní cíl označuje odstranění nedostatků dosavadní právní úpravy, jež doposud vyplynuly z její reálné aplikace v praxi a ze zkušeností v ní nabytých. Šlo také o určitá upřesnění a odstranění aktuálních nejednoznačností, včetně snížení možnosti případné nežádoucí daňové optimalizace v této oblasti. Za primárně nezbytné bylo označeno jednoznačné vymezení osoby poplatníka daně z nabytí nemovitých věcí a odstranění možnosti smluvního ujednání o poplatníkovi v případech koupě nebo směny.

Daň z nemovité věci je tedy nově koncipována, když osoba poplatníka bude od účinnosti novely sjednocena v osobě nabyvatele, a to ve všech případech, kdy dochází ke vzniku předmětu daně. Měly by tím být odstraněny obtíže vyplývající z dosavadní právní úpravy, dle níž je v některých případech poplatníkem daně převodce a v některých nabyvatel. Mění se rovněž koncepce zdanění nabytí inženýrských sítí, úprava osvobození nabytí vlastnického práva k nemovitým věcem územním samosprávným celkem či se zjednodušuje způsob určení základu daně u směny, změn je však mnohem více.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.11.2016.

Novela zákona o státním podniku (22.08.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 5.8.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 253/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.

Jediným vlastníkem státního podniku je a může být pouze stát. Nemaje svůj vlastní majetek, k provozu své podnikatelské činnosti státní podnik používá a využívá majetek státu, s nímž má právo hospodařit. Stát státním podnikům svěřuje svůj majetek do práva hospodařit nejen proto, aby jej využívaly k provozování podnikatelské činnosti, ale rovněž proto, aby o něj řádně pečovaly a chránily ho před zničením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením.

Z analýzy zpracované Ministerstvem průmyslu a obchodu sice vyplynulo, že zákon o státním podniku v dosavadní podobě plnil svou úlohu v oblasti právní regulace činnosti státních podniků, současně však měla analýza poukázat na řadu vážných problémů a nedostatků, jež postavení státních podniků oslabují a vedou k nehospodárnému, neúčelnému nebo neefektivnímu využívání jejich majetku, případně též k nesprávnému nakládání s majetkem podniku a s jeho finančními prostředky. Dalším z faktorů, jenž se zasloužil o přijetí právě publikované novely, byl podnět prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu předsedovi vlády stran nutnosti na zákonné úrovni jednak zakotvit povinnost definovat kriteria pro hodnocení účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti provozování státního podniku, ale také doplnit právní úpravu v dalších ohledech.

Důvodová zpráva k novele uvádí, že ta byla přijata primárně za účelem přesného vymezení postavení, kompetencí a odpovědnosti ředitelů a členů dozorčích rad státních podniků a vztahů orgánů podniků k jejich zakladatelům. Dalším z cílů bylo stanovit základní soubor práv a povinností podniku představujících obsah práva hospodařit s majetkem státu.

Ambicí bylo uvést do praxe zásady dobré správy a péče řádného hospodáře, přičemž přesné vymezení povinností a odpovědnosti orgánů podniků a stanovení regulace pro dispozice s majetkem podniků by mělo nejen že přinést celkové zvýšení kvality výkonu práva hospodařit s majetkem státu v transparentním prostředí, ale také vést ke zlepšení hospodářských výsledků jednotlivých podniků, k posilování jejich postavení na trhu a tím, ve svém důsledku, i ke zvýšení příjmů státního rozpočtu.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.1.2017.

Zákon o některých přestupcích (18.08.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 3.8.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 251/2016 Sb. zákon o některých přestupcích.

Zákon upravuje některé přestupky vyskytující se na různých úsecích veřejné správy, včetně druhu a výše správních trestů, které lze za jejich spáchání uložit. Jde konkrétně o přestupky proti pořádku ve státní správě vyskytující se na více úsecích státní správy, přestupky na úseku všeobecné vnitřní správy, přestupky proti pořádku ve státní správě a přestupky proti pořádku v územní samosprávě, přestupky proti veřejnému pořádku, přestupek křivého vysvětlení, přestupky proti občanskému soužití, přestupky proti majetku, přestupky na úseku podnikání, přestupky na úseku porušování práv

k obchodní firmě a o přestupek na úseku zdravotnictví.

Cílem zákonodárce, dle důvodové zprávy, bylo upravit ty skutkové podstaty přestupků obsažených ve zvláštní části dosavadního zákona o přestupcích, jejichž znakem je jednání, pro něž neexistuje v jiných zákonech adekvátní právní úprava, respektive v nich absentuje úprava odpovídajících právních povinností, jejichž porušení je znakem skutkové podstaty přestupku.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.7.2017.

Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (17.08.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 3.8.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 250/2016 Sb. zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.

Zákon zcela nově upravuje podmínky odpovědnosti za přestupek, druhy správních trestů a ochranných opatření a zásady pro jejich ukládání, postup před zahájením řízení o přestupku a postup v řízení o přestupku. Nahrazuje totiž dosavadní právní úpravu prezentovanou zákonem č. 200/1990 Sb., o přestupcích, jenž se s účinností nového zákona zrušuje, a to včetně svých novel.

Zákonodárce k této rekodifikaci, jak osvětluje v důvodové zprávě, přistoupil především z důvodu zastaralosti a nedostatečnosti dosavadní právní úpravy. Největším problémem byla absence komplexní úpravy správněprávní odpovědnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob v českém právním řádu, zde působnost přestupkového zákona vůbec nesahala. Nový přestupkový zákon by naopak měl konečně zajistit jednotnou a komplexní právní úpravu základů správněprávní odpovědnosti jak fyzických, tak i právnických a podnikajících fyzických osob, a to včetně právní úpravy řízení k jejímu uplatnění.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.7.2017.

Vyhláška o náležitostech obsahu žádosti o předchozí stanovisko k uzavření smlouvy a ke změně závazku ze smlouvy podle zákona o zadávání veřejných zakázek (16.08.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 3.8.2016 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 248/2016 Sb. vyhláška o náležitostech obsahu žádosti o předchozí stanovisko k uzavření smlouvy a ke změně závazku ze smlouvy podle zákona o zadávání veřejných zakázek.

Vyhláška byla Ministerstvem financí vydána v relacích § 186 nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Dle tohoto ustanovení je k uzavření smlouvy veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. d) (územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace) nebo e) (jiná právnická osoba, pokud byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu), je-li územní samosprávný celek zřizovatelem nebo zakladatelem této právnické osoby nebo tuto právnickou osobu převážně financuje, ovládá nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu, nebo ke změně závazku ze smlouvy nutné, aby si veřejný zadavatel v případě koncesí vyžádal předchozí stanovisko Ministerstva financí. O stanovisko ke změně závazku ze smlouvy se zase žádá, pokud se navrhované změny závazku týkají výše finančních závazků žadatele. Náležitosti obsahu takových žádostí má přitom stanovit vyhláška Ministerstva financí.

A tou je právě publikovaná vyhláška. Ta upřesňuje jak náležitosti obsahu žádosti o předchozí stanovisko k uzavření smlouvy, tak náležitosti obsahu žádosti o předchozí stanovisko ke změně závazku ze smlouvy.

Vyhláška nabývá účinnosti společně se zákonem o zadávání veřejných zakázek, tedy dnem 1.10.2016.

Prováděcí předpisy k novému celnímu zákonu (15.08.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 29.7.2016 byly ve Sbírce zákonů publikovány tři prováděcí právní předpisy k novému celnímu zákonu.

Pod č. 244/2016 Sb. jde o nařízení vlády k provedení některých ustanovení celního zákona v oblasti statistiky. Ve shodné částce Sbírky zákonů pak byla rovněž zveřejněna vyhláška k provedení některých ustanovení celního zákona, a sice pod č. 245/2016 Sb., a vyhláška o způsobu provádění osobní prohlídky celníkem; ta pod č. 246/2016 Sb.

Jde o prováděcí právní předpisy k novému celnímu zákonu, tedy k zákonu č. 242/2016 Sb. První z nich, nařízení, vymezuje okruh vykazovaných údajů a náležitosti dokladu pro statistické účely podle přímo použitelného předpisu EU, vzor dokladu pro statistické účely v listinné podobě, prahy pro vykazování údajů a způsob vykazování opravených nebo chybějících údajů. Druhý z uvedených prováděcích předpisů blíže určuje doplňující náležitosti celního prohlášení pro celní, daňové a statistické účely, náležitosti a vzory celního prohlášení pro osoby požívající výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy, záruční listiny a záručního dokladu pro zajištění cla mimo celní režim tranzitu, záruční listiny pro účely zajištění cla celním zástupcem, který jedná na základě přímého zastoupení, osvědčení uživatele souborné jistoty a osvědčení dlužníka zproštěného povinnosti poskytnout jistotu, paušální náklady řízení ve věci závazné informace podle přímo použitelného předpisu EU a podmínky provádění celního řízení mimo prostor správce cla nebo celní prostor anebo mimo úřední hodiny správce cla pro veřejnost a způsob určení výše nákladů za toto provedení. Poslední z uvedených předpisů pak, jak již jeho název napovídá, přibližuje způsob provádění osobní prohlídky celníkem.

Všechny tři prováděcí předpisy nabyly účinnosti dnem 29.7.2016.

Nový celní zákon (11.08.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 29.7.2016 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 242/2016 Sb. zákon celní zákon.

Celní problematika je v členských státech EU, a tedy i v České republice, v současné době upravena především sekundárními právními akty EU. Jde zejména o evropská nařízení, jež jsou na základě mezinárodních závazků přímo aplikovatelná a v případě rozporu s vnitrostátními právními normami mají před nimi přednost. Základním předpisem pro oblast cel je evropské nařízení č. 952/2013, tzv. celní kodex Unie.

Vnitrostátními předpisy mohou být upraveny jen ty oblasti činnosti celních orgánů, jež jsou pro řádný výkon jejich působnosti nezbytné, a které buďto nejsou v právní úpravě EU postiženy vůbec, nebo v ní zahrnuty jsou, ale vzhledem k praktickým potřebám výkonu působnosti celních orgánů je nutné, aby byly upraveny podrobněji či konkrétněji. Doposud byl takovým adaptačním předpisem vůči celníku kodexu zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon. Nyní byl zpracován celní zákon nový, jímž se předchozí nahrazuje.

Zákonodárce dle důvodové zprávy k rekodifikaci přistoupil z důvodu zastaralosti, nepřehlednosti a povšechné překonanosti předchozího zákona. Se vstupem České republiky do EU byla totiž značná část jeho ustanovení zrušena, když zůstala platná pouze ta obsahující nezbytná navazující pravidla, jež celní orgány nutně potřebují pro výkon své působnosti v oblasti správy cla. I ta však již byla mnohokrát novelizována. Bylo tak rozhodnuto o přijetí právní úpravy zcela nové. Jak již bylo výše naznačeno, zákon nepředstavuje komplexní úpravu celní problematiky. Tvoří jej spíše množství partikulárních úprav dílčích institutů z dané oblasti, které doplňují celní kodex Unie, případně i tvoří speciální právní úpravu vůči českým procesním předpisům. Cílem bylo, aby zákon plně odpovídal platné evropské celní legislativě a zároveň bez problémů zapadal do kontextu českého právního řádu.

Zákonem se ruší předchozí celní zákon, tedy zákon č. 13/1993 Sb., a to včetně svých novel a navazujících podzákonných právních předpisů. Současně s novým celním zákonem byl ve Sbírce zákonů publikován rovněž zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím celního zákona, a to pod č. 243/2016 Sb. Tímto změnovým zákonem je v souvislosti s novým celním zákonem novelizováno bezmála pět desítek dalších zákonů.

Oba zákony nabyly účinnosti, s výjimkou několika ze svých ustanovení, dnem 29.7.2016.

Vyhláška stanovící seznam činností zakázaných těhotným příslušnicím, příslušnicím do konce devátého měsíce po porodu a příslušnicím, které kojí (10.08.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 27.7.2016 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 238/2016 Sb. vyhláška, kterou se stanoví seznam činností zakázaných těhotným příslušnicím, příslušnicím do konce devátého měsíce po porodu a příslušnicím, které kojí.

Vyhláška vydaná podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů nově upravuje činnosti a místa výkonu služby, které jsou zakázány těhotným příslušnicím bezpečnostních sborů, příslušnicím-matkám do konce devátého měsíce po porodu a příslušnicím, které kojí. Bezpečnostním sborem se přitom rozumí Policie, Hasičský záchranný sbor, Celní správa, Vězeňská služba, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace.

Vyhláška je jedním z projevů transpozice evropské směrnice 92/85/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň a směrnice 2006/54/ES o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání. Nahrazuje přitom dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou shodného názvu zveřejněnou ve Sbírce zákonů pod č. 432/2004 Sb. Ta se s účinností nové vyhlášky zrušuje, a to včetně své novely.

Nová vyhláška byla zpracována v návaznosti na vyhlášku Ministerstva zdravotnictví o zakázaných pracích a pracovištích, jež byla publikována pod č. 180/2015 Sb., a dle Ministerstva vnitra především upravuje činnosti a místa výkonu služby, které jsou uvedeným příslušnicím zakázány.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 27.7.2016.

Vyhláška o odběru, přípravě a metodách zkoušení kontrolních vzorků potravin a tabákových výrobků (09.08.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 22.7.2016 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 231/2016 Sb. vyhláška o odběru, přípravě a metodách zkoušení kontrolních vzorků potravin a tabákových výrobků.

Jakožto prováděcí předpis k zákonu o potravinách a tabákových výrobcích je projevem transpozice několika příslušných evropských směrnic, zároveň navazuje na přímo použitelná evropská nařízení č. 882/2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat, a nařízení č. 543/2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny.

Nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 211/2004 Sb., o metodách zkoušení a způsobu odběru a přípravy kontrolních vzorků, jež se ruší, a to včetně svých novel. Tu už Ministerstvo zemědělství pokládalo za zastaralou a neaktuální.

Nová vyhláška proto v podrobnostech nově upravuje požadavky na odběr, přípravu a metody zkoušení kontrolního vzorku za účelem zjišťování souladu potravin a tabákových výrobků a podmínek jejich výroby nebo uvádění na trh s právními předpisy v rámci státního dozoru, ale také požadavky na balení, přepravu, uchování a další nakládání se vzorkem, na označování vzorku, na záznam o odběru vzorku a náležitosti protokolu o zkoušce.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.8.2016.

Novela zákona o podpoře sportu (08.08.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 22.7.2016 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 230/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Zákon byl, dle důvodové zprávy, přijat s primárním cílem zvýšit transparentnost poskytování podpory sportu z veřejných prostředků. Má přizpůsobit právní úpravu mezinárodním závazkům České republiky, jeho prostřednictvím má být lépe zohledněna veřejná a zdravotní prospěšnost sportu jako takového.

Přináší nové instituty, jakými je například rejstřík jakožto informační systém veřejné správy sloužící k vedení údajů o sportovních organizacích, sportovcích a sportovních zařízeních, nebo plány v oblasti sportu určující cíle státní politiky v oblasti sportu, prostředky, které jsou nezbytné k dosahování těchto cílů, a vymezující priority a kritéria podpory sportu ze státního rozpočtu. Přichází také s novou právní úpravou podpory sportu ve formě dotací ze státního rozpočtu, podpory významných sportovních akcí a koordinace poskytování podpory.

Vedle zákona o podpoře sportu novelizuje rovněž zákon o rozhodčím řízení, zákon o vysokých školách a školský zákon.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.1.2017.

Novela zákona o zbraních (04.08.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 22.7.2016 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 229/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Jde o rozsáhlou novelu zákona o zbraních, která jej mění ve více než půl druhé stovce novelizačních bodů. Zákonodárce si jí vytkl za cíl jednak stanovit jednoznačný právní režim nakládání s municí civilními subjekty na území České republiky, a to v návaznosti především na události v muničním areálu ve Vrběticích, jednak zefektivnit systém prověřování a vymáhání požadavků na zdravotní způsobilost držitelů zbrojních průkazů. Tady se zase odráží tragická událost v Uherském Brodě. Změny se tak dotýkají širokého spektra institutů, jež jsou zákonem o zbraních upraveny, ať již jde například o kategorizaci zbraní a střeliva, nabývání jejich vlastnictví, držení a nošení, zbrojní průkaz, zdravotní způsobilost, zbrojní licenci, registraci a průkaz zbraně, jejich dovoz, vývoz a tranzit, jejich zadržení a zajištění, odstranění střeliva, munici a pyrotechnický průzkum, výkon státní správy, přestupky a správní delikty na úseku zbraní a střeliva či o oprávnění příslušníka policie v dané souvislosti.

Vedle zákona o zbraních je novelizován rovněž zákon o požární ochraně, živnostenský zákon, zákon o správních poplatcích, zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem a zákon o pyrotechnice.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.8.2017, výjimkou je však řada ustanovení, jež své účinnosti nabudou již dnem 6.8.2016.

Vyhláška o stanovení podmínek provozu mezinárodních letišť z hlediska ochrany hranic (03.08.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 21.7.2016 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 228/2016 Sb. vyhláška o stanovení podmínek provozu mezinárodních letišť z hlediska ochrany hranic.

Vyhláška vydaná Ministerstvem vnitra podle § 5 odst. 7 zákona o ochraně státních hranic České republiky upravuje podmínky, které v souvislosti s ochranou hranic musí splňovat mezinárodní letiště, na němž se na vnějších letech odbaví alespoň 5 000 osob v kalendářním roce. Navazuje přitom na přímo použitelné evropské nařízení č. 2016/399, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex).

Definuje, co se rozumí neschengenskou zónou letiště, a v podrobnostech upravuje oddělení cestujících na vnějších letech, nutné vybavení a technické podmínky, jimž musí vyhovět odbavovací pracoviště pro provádění hraniční kontroly a pracoviště pro provádění dalších úkonů souvisejících s hraniční kontrolou, ale také podrobnosti stran místnosti pro cizince, kterým byl odepřen vstup na území České republiky.

Vyhláška nabyla účinnosti, s výjimkou jednoho ze svých ustanovení, dnem 1.8.2016.

Vyhláška o náležitostech formulářů žádosti o opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů (02.08.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 21.7.2016 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 227/2016 Sb. vyhláška o náležitostech formulářů žádosti o opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů a žádosti o opis z evidence přestupků.

Vyhláška byla Ministerstvem spravedlnosti vydána k provedení § 16 a 16j zákona o Rejstříku trestů. Dle těchto ustanovení bude od začátku října tohoto roku nutné podávat žádosti o opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů a z evidence přestupků prostřednictvím elektronické aplikace přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. A tyto náležitosti stanovuje právě publikovaná vyhláška.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.10.2016.

Novela vyhlášky o jednacím řádu státního zastupitelství (01.08.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 21.7.2016 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 226/2016 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů.

Novela byla dle Ministerstva spravedlnosti přijata za účelem změny příslušnosti státních zastupitelství k výkonu dozoru nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení ve věcech trestných činů, jež lze obecně zahrnout pod kategorii teroristických trestných činů.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.8.2016.

Zákon o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě (28.07.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 20.7.2016 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 223/2016 Sb. zákon o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě.

Zákon v podrobnostech stanovuje omezení prodejní doby v maloobchodě a velkoobchodě, tedy dobu, kdy je prodej zakázán, přičemž jde o státní a ostatní svátky, a vedle toho případy, kdy se takové omezení nepoužije. Definuje rovněž správní delikty, jichž se v dané oblasti může právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba dopustit, a sankce, které je možné za takový správní delikt uložit.

Zákonodárce očekává příznivé sociální dopady nové právní úpravy, neboť předpokládá, že se lidé budou v nabytém volném čase více věnovat své rodině a koníčkům

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.10.2016.

Zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (27.07.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 20.7.2016 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 222/2016 Sb. zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv).

Zákon přinese zcela novou koncepci Sbírky zákonů a mezinárodních smluv jakožto platformy pro vyhlašování závazných znění právních předpisů, mezinárodních smluv a jiných aktů stanovených zákonem. Nahradí přitom současnou právní úpravu prezentovanou zákonem č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, jenž bude s účinností nového zákona zrušen, a to včetně svých novel.

Nově koncipovaná sbírka bude vedena jak v elektronické podobě, tak i v podobě listinné, přičemž obě budou mít stejné právní účinky. Elektronický systém Sbírky zákonů a mezinárodních smluv bude informačním systémem veřejné správy, který bude spravovat Ministerstvo vnitra.

Nove koncipovaná Sbírka zákonů a mezinárodních smluv má, dle důvodové zprávy, zvýšit dostupnost, přehlednost a srozumitelnost platného práva a usnadnit, zkvalitnit a zefektivnit jeho tvorbu napříč celým legislativním procesem.

Zákon nabude své účinnosti za relativně dlouhou dobu, a sice dnem 1.1.2020.

Vyhláška o postupu při služebním hodnocení vojáků v záloze ve službě a jeho hlediscích (26.07.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 19.7.2016 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 220/2016 Sb. vyhláška o postupu při služebním hodnocení vojáků v záloze ve službě a jeho hlediscích.

Vyhlášku Ministerstvo obrany připravilo jako prováděcí předpis k § 13 nového zákona č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze, dle něhož po ukončení ucelené části výcviku nebo služby vojáka v záloze ve službě zpracovává služební orgán jeho písemné služební hodnocení. Vyhláška upravuje především obsahové náležitosti takového hodnocení, kriteria, na jejichž základě má být vypracováno, skutečnosti, jež mají být v jeho rámci zhodnoceny, vzorový formulář pro takové hodnocení, ale také postup seznámení vojáka v záloze ve službě se služebním hodnocením a kroky nutné učinit v případě, kdy voják vyjádří do služebního hodnocení svůj nesouhlas s jeho obsahem.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 3.8.2016.

Nařízení o posuzování shody tlakových zařízení při jejich dodávání na trh (25.07.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 18.7.2016 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 219/2016 Sb. nařízení vlády o posuzování shody tlakových zařízení při jejich dodávání na trh.

Nařízení vydané k provedení zákona č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, je projevem transpozice evropské směrnice 2014/68/EU o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání tlakových zařízení na trh do českého právního řádu. V podrobnostech upravuje technické požadavky na tlaková zařízení, které musí splňovat při uvedení na trh, podmínky a postupy při jejich dodávání na trh a způsoby posuzování shody. Vztahuje se přitom na návrh, výrobu a posuzování shody tlakových zařízení a sestav s nejvyšším dovoleným tlakem PS větším než 0,5 bar, naopak se nevztahuje na mnohá zařízení, jež jsou vyčtena v jeho § 1.

Nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou nařízením č. 26/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení. To se s účinností nového nařízení zrušuje, a to včetně svých novel. Jako cíl rekodifikace dané první úpravy je uváděna snaha o zkvalitnění regulace trhu s tlakovými zařízeními.

Nařízení nabylo účinnosti dnem 19.7.2016.

Novela vyhlášky provádějící některá ustanovení zákona o sociálních službách (21.07.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 15.7.2016 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 218/2016 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

Novelizovaná vyhláška, vedle dalšího, vymezuje ve smyslu zákona o sociálních službách způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby. Schopnost osoby zvládat základní životní potřeby se pro účely stanovení stupně závislosti hodnotí podle aktivit, jež jsou pro jednotlivé základní životní potřeby definovány v rámci přílohy č. 1 novelizované vyhlášky. A právě tato příloha se aktuálně publikovanou vyhláškou mění. Novela dle Ministerstva práce a sociálních věcí upravuje znění přílohy tak, aby byla podrobnější a lépe vystihovala komplexnost schopností a dějů v rámci jednotlivých základních životních potřeb.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.9.2016.

Novela vyhlášky stanovující paušální částku nákladů řízení o přestupcích (20.07.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 11.7.2016 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 214/2016 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 231/1996 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přestupcích, ve znění vyhlášky č. 340/2003 Sb.

Vyhláška byla přijata za účelem zvýšit maximální výše paušální částky nákladů řízení o přestupcích, která může být uložena pachateli přestupku v případě, kdy byl v řízení o přestupku přibrán znalec. Ministerstvo vnitra jakožto zpracovatel novely dospělo k závěru, že rozsah maximálních vyhláškou stanovených částek je poplatný době před více než deseti lety a je zcela neadekvátní současné výši výdajů, zejména pak za znalecké posudky v oboru zdravotnictví odvětví toxikologie a v oboru dopravy.

Základní paušální náhrada nákladů řízení o přestupcích se tak v případě, byl-li v řízení o přestupcích přibrán znalec, bude nově zvyšovat o 2.500 Kč, byl-li přibrán znalec z oboru dopravy nebo oboru zdravotnictví odvětví psychiatrie nebo toxikologie, zvýší se nově o 5.000 Kč. Bude-li k podání znaleckého posudku přibráno více znalců, může paušální částka nákladů řízení po takovém zvýšení činit nově až 10 000 Kč.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 15.7.2016.

Další novela zákona o důchodovém pojištění (19.07.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 11.7.2016 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 213/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Impulsem, který dal vzniknout této novele, byly dle důvodové zprávy požadavky Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu týkající se řešení dopadů nepříznivých pracovních podmínek horníků. Řešení mělo spočívat, mimo jiné, v přijetí legislativní úpravy, jež by umožnila horníkům dřívější odchod do starobního důchodu. Vyústěním následných jednání je právě publikovaná novela.

Ta byla přijata s cílem obecně stanovit nižší důchodový věk pro vybrané skupiny pojištěnců, konkrétně pro osoby pracující v hornictví ve vybraných povoláních, které mají stálé pracoviště pod zemí v hlubinných dolech, a to bez ohledu na to, v kterém období do tohoto povolání poprvé nastoupily.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.10.2016.

Novela zákona o důchodovém pojištění (18.07.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 11.7.2016 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 212/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Novela primárně modifikuje systém zvyšování důchodů. Dosavadní systém byl plně automatický, navázaný na statisticky zjištěné údaje a bez možnosti jej ovlivnit rozhodnutím vlády. Dle důvodové zprávy však mohla dosavadní pravidla v určitých situacích vést k velmi nízkému nominálnímu zvýšení vyplácených důchodů. Při nízkém růstu průměrné mzdy určující růst základní výměry důchodu a nízké inflaci, jež je faktorem rozhodující měrou ovlivňujícím celkové zvýšení důchodů, jsou zmiňováni především poživatelé nízkých důchodů, jejichž situace je označována za obtížně zvládnutelnou. Zákonodárce si tedy položil otázku, zda dosavadní pravidla valorizace dostatečně chrání, zejména příjemce nízkých důchodů, před rizikem chudoby. Vyústěním těchto úvah je právě publikovaná novela. Má představovat nástroj, který umožní přinejmenším zmírnit, nejlépe však úplně odstranit dopady nominálně nízkého zvýšení důchodů.

Vedle zákona o důchodovém pojištění je novelizován rovněž zákon o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu a zákon o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám a o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.8.2016.

Dohoda s Cookovými ostrovy o výměně informací v daňových záležitostech (14.07.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce mezinárodních smluv

Dne 11.7.2016 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 34/2016 Sb.m.s. sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Cookovými ostrovy o výměně informací v daňových záležitostech.

Dle dohody podepsané v Aucklandu dne 4.2.2015 si budou příslušné orgány obou stran poskytovat pomoc prostřednictvím výměny informací, u kterých lze předpokládat, že jsou významné pro provádění a prosazování vnitrostátních právních předpisů týkajících se daní, na které se dohoda vztahuje. V případě České republiky jde generálně o daně všeho druhu a pojmenování zavedené vnitrostátními právními předpisy.

Dohoda vstoupila v platnost dnem 10.5.2016.

Novela vyhlášky o významných informačních systémech a jejich určujících kritériích (13.07.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 29.6.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 205/2016 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 317/2014 Sb., o významných informačních systémech a jejich určujících kritériích.

Novelizovanou vyhláškou Národní bezpečnostní úřad společně s Ministerstvem vnitra stanovují významné informační systémy a jejich určující kritéria ve smyslu zákona o kybernetické bezpečnosti. S aktuální, právě publikovanou novelou přicházejí s novým, aktualizovaným seznamem významných informačních systémů obsaženým v Příloze č. 1 vyhlášky.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.7.2016.

Novela vyhlášky o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků (12.07.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 29.6.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 204/2016 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 528/2005 Sb., o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků, ve znění pozdějších předpisů.

Národní bezpečnostní úřad dle svých slov novelu vyhlášky, jež je prováděcím předpisem k zákonu o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, přijal za účelem uvedení znění vyhlášky, respektive její Přílohy č. 1, do souladu s novými příslušnými Českými technickými normami.  

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 14.7.2016.

Novela vyhlášky o státních jazykových zkouškách (11.07.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 17.6.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 196/2016 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 33/2005 Sb., o jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky a státních jazykových zkouškách.

Dle důvodové zprávy má novela přinést především zpřehlednění a modernizaci organizace zkoušek, s čímž by ruku v ruce měla přijít i jejich lepší kontrolovatelnost. Nový zkušební řád pro státní jazykové zkoušky v jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky, který je prostřednictvím novely formulován, by měl být podrobnější a lépe zaručovat spravedlivý průběh zkoušek ve všech jazykových školách. Vedle dalšího se například stanovuje pevná délka jednotlivých částí zkoušek, zakotvují se principy důslednější kontroly a opravy testů a jejich uchovávání. Zvyšují se také nejvyšší přípustné hladiny úplat, jež mohou být za státní jazykové zkoušky vybírány.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.7.2016.

Novela zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (08.07.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 17.6.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 194/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů.

Dle důvodové zprávy jde o reakci zákonodárce na nové, přímo použitelné evropské nařízení č. 651/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem - General Block Exemption Regulation, stejně tak jako na nařízení č. 702/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem - Agricultural Block Exemption Regulation.

Novela má do českého právního řádu přinést prakticky jen technické změny, jež byly vynuceny změněnou evropskou legislativou. Jde tak především o implementační předpis, jenž má v zájmu lepší aplikovatelnosti, srozumitelnosti a jednoznačnosti sjednotit pojmosloví evropské a vnitrostátní legislativy. Jeho cílem je předejít případným kolizím přímo aplikovatelného evropského práva s příslušným právem vnitrostátním.

Zákon nabyl účinnosti, s výjimkou některých ze svých ustanovení, dnem 2.7.2016.

Novela zákona o základních registrech (07.07.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 17.6.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 192/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Změny, jež tato rozsáhlá novela zákona o základních registrech čítající více než čtrnáct desítek novelizačních bodů přináší, dopadají jak na základní registr obyvatel, tak na základní registr právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, základní registr územní identifikace, adres a nemovitostí a základní registr agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností. Důvodová zpráva u každého z registrů přibližuje rozmanité cíle, jichž má být prostřednictvím novelizace ustanovení týkajících se příslušného registru dosaženo.

Pokud jde o obecná ustanovení, tam je jako cíl novelizace uváděno, vedle mnoha dalších, například sjednocení a upřesnění právní terminologie, harmonizace definice informačního systému základních registrů se zákonem o informačních systémech veřejné správy či rozšíření okruhu údajů, které mohou být vedeny v základních registrech, o provozní údaje a jiné údaje stanovené právním předpisem.

Vedle zákona o základních registrech je novelizován rovněž zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zákon o církvích a náboženských společnostech, zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, zákon o zdravotních službách a zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

Zákon jako celek nabývá účinnosti dnem 1.1.2017, s výjimkou některých ze svých ustanovení, jež nabyly své účinnosti již dnem 1.7.2016.

Zákon o ochraně státních hranic (30.06.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 17.6.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 191/2016 Sb. zákon o ochraně státních hranic České republiky a o změně souvisejících zákonů (zákon o ochraně státních hranic).

Nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou zákonem č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic). Ten se, s účinností nového zákona, zrušuje, a to včetně svých novel.

Nově upravuje ochranu státních hranic České republiky proti jejich nedovolenému překračování a vymezuje působnost Ministerstva vnitra a Policie České republiky v této oblasti státní správy. Navazuje přitom na přímo použitelné evropské nařízení č. 562/2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob, tzv. Schengenský hraniční kodex. Nový zákon má, oproti svému předchůdci, zcela vycházet z unijní úpravy představované Schengenským hraničním kodexem, jíž pouze doplňuje a specifikuje v oblastech, v nichž je pro vnitrostátní právní úpravu ponechán prostor. Odstraňují se tak stávající duplicity mezi vnitrostátními a unijními předpisy v oblasti ochrany hranic. Dle důvodové zprávy má nová úprava představovat především kvalitativní změnu spočívající v jejím zjednodušení, modernizaci a přizpůsobení nyní již pevnému a dlouhodobému zakotvení České republiky a sousedních států v schengenském prostoru.

Zákonem je rovněž novelizován zákon o přestupcích, zákon o pobytu cizinců na území České republiky a zákon o cestovních dokladech.

Zákon nabývá účinnosti, s výjimkou jednoho ze svých ustanovení, dnem 1.8.2016.

Zákon o dani z hazardních her (28.06.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 15.6.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 187/2016 Sb. zákon o dani z hazardních her.

Zákon byl připraven spolu s novým zákonem o hazardních hrách, jenž byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 186/2016 Sb., s ním také tvoří nedílný celek. Dosavadní právní úprava zdanění hazardu totiž, dle důvodové zprávy, vykazovala značné množství nedostatků jak věcného, tak legislativního charakteru, které ústily v nepřehledný a netransparentní systém. Zákonodárce tak využil příležitosti a v souvislosti s komplexní změnou právní úpravy provozování hazardních her podrobil revizi také systému zdanění provozovatelů hazardních her a zdanění výherců. Za hlavní cíl nové úpravy je zde označováno zajištění opatření k předcházení a potírání sociálně patologických jevů spojených s provozováním hazardních her a ochrana hráčů. Neméně důležitým aspektem je očekávané zvýšení daňových výnosů.

Společně se zákonem o hazardních hrách a zákonem o dani z hazardních her byl ve Sbírce zákonů publikován rovněž zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hazardních hrách a zákona o dani z hazardních her, a to pod č. 188/2016 Sb. Ten přináší změny týkající se například živnostenského zákona, zákona o daních z příjmů, zákona o ochraně spotřebitele, zákona o regulaci reklamy, zákona o dani z přidané hodnoty, ale i mnoha dalších. Celkově jde o devatenáct novelizovaných zákonů.

Oba zákony nabývají účinnosti, s výjimkou některých ze svých ustanovení, dnem 1.1.2017.

Zákon o hazardních hrách (27.06.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 15.6.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 186/2016 Sb. zákon o hazardních hrách.

Nově upravuje hazardní hry a jejich druhy, podmínky jejich provozování, působnost správních orgánů v oblasti jejich provozování a opatření pro zodpovědné hraní. Hazardní hrou se přitom rozumí hra, sázka nebo los, do nichž sázející vloží sázku, jejíž návratnost se nezaručuje, a v nichž o výhře nebo prohře rozhoduje zcela nebo zčásti náhoda nebo neznámá okolnost. Konkrétně se zákon vztahuje na loterii, kursovou sázku, totalizátorovou hru, bingo, technickou hru, živou hru, tombolu a turnaj malého rozsahu.

Dle důvodové zprávy má nová úprava přinést především efektivnější výběr daní, lepší ochranu sázejících a jejich okolí či účinnější opatření k předcházení a potírání sociálně patologických jevů spojených s provozováním hazardních her. Přichází také například s pravidly pro provozování hazardních her prostřednictvím internetu.

Zákon nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou zákonem č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách. Ten se, s účinností nového zákona, zrušuje, a to včetně svých novel. Stejně tak se zrušuje vyhláška č. 223/1993 Sb., o hracích přístrojích, vyhláška č. 285/1998 Sb., o podmínkách monitorování a uchovávání záznamů v kasinu, a vyhláška č. 315/1999 Sb., o způsobu oznamování soutěží, anket a jiných akcí o ceny, které nejsou spotřebitelskou loterií.

Zákon nabývá účinnosti, s výjimkou několika ze svých ustanovení, dnem 1.1.2017.

Novela zákona o Státním pozemkovém úřadu (23.06.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 13.6.2016 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 185/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Cílem zákonodárce bylo prostřednictvím novely zajistit řádné a hospodárné nakládání s pozemky ve vlastnictví státu a v příslušnosti hospodaření pro Státní pozemkový úřad, jenž byl zřízen k počátku roku 2013 jakožto správní úřad s celostátní působností, na který přešla agenda Pozemkového fondu ČR a pozemkových úřadů. Naplnění cíle má dopomoci zavedení nových kompetencí Státního pozemkového úřadu jakožto správce rezervy státních pozemků, jenž je oprávněn s těmito pozemky v rámci vytváření a udržitelnosti rezervy státních pozemků nakládat.

Jeho dosavadní působnost totiž byla postavena především jako pokračování většiny činností Pozemkového fondu, kdy hlavním úkolem bylo zrealizovat co nejvíce převodů a prodeje státního majetku v jeho správě. Vzhledem ke stávající zbývající výměře státních pozemků v příslušnosti hospodaření úřadu však nyní, dle důvodové zprávy, vyvstala potřeba zabezpečit dostatečné množství pozemků pro potřeby státu tak, aby po neuvážených převodech v budoucnu nebyl následně zbytečně nucen jiné pozemky draze nakupovat či jinak nabývat od fyzických či právnických osob. Jde například o blokaci pozemků v příslušnosti hospodaření úřadu pro realizaci pozemkových úprav, o zajištění vydávání pozemků pro oprávněné osoby podle zákona o půdě na základě pravomocného soudního rozhodnutí, o převody pozemků v případech nárokových žádostí o převod pozemků, o blokace pro jiné organizační složky státu a státní organizace žádající o pozemky

potřebné k zajištění výkonu jejich činnosti nebo vyžaduje-li to veřejný zájem, či o vytváření rezerv státních pozemků pro potřeby ústředních orgánů státní správy. Stát na základě vyhodnocení dosavadního vývoje dospěl k závěru, že je žádoucí zajistit dostatečné rezervy státních pozemků pro zabezpečení jeho fungování a potřeb. Z tohoto důvodu především k novele přistoupil.

Vedle zákona o Státním pozemkovém úřadu je novelizován rovněž zákon o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, zákon o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, zákon o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby a zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Vedle toho se zrušuje nařízení vlády č. 218/2014 Sb., o stanovení rezervy státních pozemků pro uskutečňování rozvojových programů státu.

Zákon nabývá účinnosti, s výjimkou několika ze svých ustanovení, dnem 1.8.2016.

Novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob (22.06.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 13.6.2016 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 183/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů.

Zákonodárce prostřednictvím novely realizuje svůj záměr zcela změnit koncepci co do vymezení okruhu trestných činů, za které může být právnická osoba trestně postižitelná. Právnické osoby již do budoucna nemají být trestně odpovědné toliko za vyjmenované trestné činy, mají být naopak zásadně odpovědné za veškeré trestné činy s výjimkou těch, u kterých to bude zákonem výslovně vyloučeno. Namísto pozitivního výčtu trestných činů, za něž může být právnická osoba trestně stíhána, přichází zákon s výčtem negativním.

Při přípravě zákona o trestní odpovědnosti právnických osob byly zvažovány dvě varianty vymezení okruhu trestných činů právnických osob, z nichž byla nakonec vybrána varianta pozitivního výčtu. Již od počátku jeho účinnosti však začaly, dle důvodové zprávy, v politických i odborných debatách sílit hlasy volající po zahrnutí některých dalších činů do katalogu činů, jejichž spáchání je možné právnické osobě přičítat. S přibývajícími požadavky na zahrnutí dalších trestných činů do katalogu zákonodárce nakonec přistoupil ke změně dosavadního přístupu, když výslovně stanovil, že trestnými činy se pro účely tohoto zákona rozumí zločiny nebo přečiny uvedené v trestním zákoníku, s výjimkou trestných činů taxativně vyjmenovaných. V souvislosti se změnou se rovněž upravují například pravidla vyloučení z promlčení.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.12.2016.

Nařízení o stanovení vyměřovacího základu u osoby, za kterou je plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění stát (21.06.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 9.6.2016 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 181/2016 Sb. nařízení vlády o stanovení vyměřovacího základu u osoby, za kterou je plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění stát.

Nařízením vydaným podle § 3c odst. 2 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění je vyměřovací základ pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát, stanoven ve výši 6 814 Kč na kalendářní měsíc.

S účinností nařízení se zrušuje předchozí právní úprava prezentovaná nařízením č. 158/2015 Sb.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 1.1.2017.

Novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích (20.06.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 9.6.2016 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 180/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Důvodová zpráva jako základní cíl, jehož má být prostřednictvím novely dosaženo, uvádí zvýšení ochrany spotřebitele a jeho informovanosti jak v oblasti tabákových výrobků a výrobků souvisejících s tabákovými výrobky, tak v oblasti potravin.

Co se týče tabákových a dalších souvisejících výrobků, novela je především projevem transpozice evropské směrnice 2014/40/EU o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků. Ta má, kromě odstranění rozdílných požadavků v právních předpisech členských států pokud jde o uvádění na trh tabákových a souvisejících výrobků, především zajistit co možná nejvyšší úroveň ochrany veřejného zdraví a omezit rozšiřování kuřáctví mezi mladými lidmi.

Pokud jde o potraviny, přináší novela úpravy týkající se jak upřesnění povinností provozovatelů potravinářských podniků, tak upřesnění kompetencí mezi dozorovými orgány při výkonu dozoru nad dodržováním požadavků potravinového práva v potravinovém řetězci.

Vedle zákona o potravinách a tabákových výrobcích je novelizován rovněž zákon o Státní zemědělské a potravinářské inspekci, zákon o regulaci reklamy, zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání a zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání.

Zákon nabývá účinnosti, s výjimkou řady ze svých ustanovení, dnem 7.9.2016.

Novela školského zákona (16.06.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 8.6.2016 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 178/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

Tato rozsáhlá novela měnící školský zákon v bezmála stovce novelizačních bodů byla, dle důvodové zprávy, přijata především za účelem naplnění tři základních cílů. Jde o zavedení povinného roku předškolního vzdělávání před zahájením povinné školní docházky, o úpravu systému přijímacího řízení do oborů středního vzdělání ukončených maturitní zkouškou, ale také o úpravu modelu a hodnocení maturitní zkoušky a některých náležitostí přezkumného řízení výsledků maturitní zkoušky. Změn však samozřejmě přináší více.

V případě tohoto zákona prezident republiky využil svého práva suspenzivního veta, vyjádřil s danou novelou svůj nesouhlas, zákon nepodepsal a dne 4.5.2016 jej vrátil zpět Poslanecké sněmovně k dalšímu projednání. Poslanecká sněmovna však veto prezidenta přehlasovala a na zákonu setrvala.

Zákon nabývá účinnosti, s výjimkou mnoha ze svých ustanovení, dnem 1.9.2016.

Prováděcí nařízení k zákonu o zadávání veřejných zakázek (15.06.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 8.6.2016 byla ve Sbírce zákonů vydána dvě nařízení vlády určená k provedení některých ustanovení nového zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

Pod č. 172/2016 Sb. bylo publikováno nařízení vlády o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek. Bylo vydáno podle § 18 odst. 3 a § 25 zákona, přičemž navazuje na příslušnou evropskou legislativu a v podrobnostech upravuje finanční limity pro určení nadlimitní veřejné zakázky, stejně tak jako částky pro účely možnosti vyčlenění jednotlivé části veřejné zakázky, která nemusí být zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

Pod č. 173/2016 Sb. pak bylo publikováno nařízení vlády o stanovení závazných zadávacích podmínek pro veřejné zakázky na pořízení silničních vozidel. To se vztahuje k § 37 odst. 7 písm. a)

a § 118 odst. 3 zákona, když upravuje stanovení závazných zadávacích podmínek při zadávání veřejných zakázek na dodávky, jejichž předmětem je pořízení silničního vozidla kategorie N1, N2, N3, M1, M2 nebo M3 podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.

Obě nařízení nabývají účinnosti současně se zákonem, tedy dnem 1.10.2016.

Prováděcí vyhlášky k zákonu o zadávání veřejných zakázek (14.06.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 31.5.2016 byly ve Sbírce zákonů vydány tři vyhlášky k provedení některých ustanovení nového zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

Pod č. 168/2016 Sb. byla publikována vyhláška o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele. Vztahuje se k § 212 odst. 9, § 214 odst. 4 a § 219 odst. 4 zákona.

Pod č. 169/2016 Sb. byla publikována vyhláška o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. Ta provádí jeho § 92 odst. 1.

A pod č. 170/2016 Sb. to pak byla vyhláška o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, jež specifikuje paušální částku dle § 266 odst. 1 zákona.

Všechny tři vyhlášky nabývají účinnosti současně se zákonem, tedy dnem 1.10.2016.

Nařízení o příspěvku ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s restrukturalizací podniků zabývajících se těžbou černého uhlí (13.06.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 27.5.2016 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 167/2016 Sb. nařízení vlády o příspěvku ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s restrukturalizací a útlumem činnosti právnických osob v insolvenci zabývajících se těžbou černého uhlí.

Nařízením vydaným k provedení zákona o rozpočtových pravidlech vláda stanovuje příspěvek ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s restrukturalizací a útlumem činnosti právnických osob v insolvenci zabývajících se těžbou černého uhlí a podmínky a způsob jeho poskytování. Dle přílohy k nařízení se pro jeho účely určenou těžební společností v tomto případě rozumí OKD, a.s. Příspěvek má z prostředků státního rozpočtu poskytovat Ministerstvo průmyslu a obchodu.

S účinností nařízení se zrušuje nařízení vlády č. 287/2001 Sb., o příspěvku souvisejícím s restrukturalizací a útlumem hnědouhelného hornictví, a to včetně své novely.

Nařízení nabylo účinnosti dnem 1.6.2016.

Novela vyhlášky o zdraví zvířat a jeho ochraně (09.06.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 23.5.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 164/2016 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 342/2012 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností, ve znění pozdějších předpisů.

Novela byla Ministerstvem zemědělství vypracována jakožto reakce na evropskou novelizační směrnici 2013/55/EU, kterou se mění směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací a nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu.

Dle důvodové zprávy je jejím cílem zajistit plnou harmonizaci vnitrostátních předpisů v oblasti uznávání odborných kvalifikací získaných v jiných členských státech s příslušným evropským právem. Zevšeobecněním specializovaného oboru atestační studia má být účastníkům tohoto studia umožněno prokázat svou odbornou úroveň ve zvoleném oboru zpracováním odborné kvalifikační práce i v oborech veterinární hygieny, bezpečnosti potravin a veterinární asanace a klasifikace těl jatečných zvířat.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.6.2016.

Novela trestního řádu a trestního zákoníku (08.06.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 23.5.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 163/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Důvodová zpráva předestírá tři základní cíle, jež zákonodárce novelou sleduje. Prvním z nich je snaha motivovat subjekty k oznamování případů pasivní korupce. Změny mají pomoci překonávat důkazní nouzi, v níž se v takových případech orgány činné v trestním řízení často vyskytují, případně stavy, kdy se o takové jednání ani vůbec nedozvědí.

Dalším z cílů, jichž má být prostřednictvím novely dosaženo, je zavedení možnosti dočasně odložit a přerušit trestní stíhání v případě jeho dočasné nepřípustnosti. Za touto změnou stojí snaha adekvátně reagovat na přijetí ústavního zákona č. 98/2013 Sb. Prostřednictvím této novely došlo k omezení trestněprávní imunity poslanců, senátorů a soudců Ústavního soudu, a to pouze na dobu trvání mandátu poslance nebo senátora či po dobu výkonu funkce soudce Ústavního soudu. Změny však byly realizovány výhradně na úrovni ústavního práva, řešení na zákonné úrovni v trestně právních předpisech bylo doposud opominuto. To má právě publikovaná novela napravit. Pokud totiž k trestnímu stíhání nedal příslušný oprávněný orgán souhlas, trestní stíhání takové osoby bylo nepřípustné, nebylo možné je zahájit, popřípadě bylo-li již zahájeno, muselo být zastaveno, přičemž zastavení trestního stíhání zakládá do budoucna překážku věci rozhodnuté. Změnami provedenými na ústavní úrovni tak fakticky nebylo, dle důvodové zprávy, plně dosaženo cíle, aby po skončení mandátu či funkce bylo v trestním stíhání pokračováno. Nebyl-li totiž oprávněným orgánem, v tomto případě Poslaneckou sněmovnou nebo Senátem, dán souhlas k trestnímu stíhání, bylo nutné trestní stíhání zastavit a nebylo v něm možné dle trestního řádu pokračovat. Proto přichází právní úprava nová, která má umožnit, aby v případě dočasné překážky trestního stíhání došlo toliko k dočasnému odložení trestního stíhání nebo bylo toto stíhání přerušeno. Trestní stíhání by pak bylo možné zahájit, popřípadě v něm pokračovat, odpadne-li dočasná překážka nestíhatelnosti. Novela však má problematiku řešit co do dotčených subjektů komplexněji, tedy například i pro osoby, které požívají imunit podle mezinárodního práva, či pro osoby, u nichž překážka trestního stíhání vyplývá ze zásady speciality.

Třetí okruh změn se pak má postarat o zavedení trestnosti přípravy u trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Postihovat přípravné jednání k trestnému činu daně bylo možné dle předchozího trestního zákona, s příchodem nového trestního zákoníku v roce 2009 bylo od této možnosti upuštěno. Nyní má být do právního řádu navrácena.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.7.2016.

Novela notářského tarifu (07.06.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 23.5.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 162/2016 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory České republiky, (notářský tarif), ve znění pozdějších předpisů.

Ministerstvo spravedlnosti novelu připravilo v návaznosti na novelu zákona o soudních poplatcích a zákona o zvláštních řízeních soudních publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 161/2016 Sb. Stanovuje jí jednak výši odměny notáře za sepsání notářského zápisu o tzv. jednoduchém zakladatelském právním jednání společnosti s ručením omezeným, jednak jí doplňuje odměnu notáře jako soudního komisaře za vydání, změnu nebo zrušení evropského dědického osvědčení, stejně tak jako za prodloužení doby platnosti jeho ověřené kopie nebo za vydání jeho nové ověřené kopie.

Stejně tak jako zmíněný zákon, i vyhláška nabývá účinnosti dnem 7.6.2016.

Novela zákona o soudních poplatcích a zákona o zvláštních řízeních soudních (06.06.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 23.5.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 161/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., a zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění zákona č. 375/2015 Sb.

Novela se dotýká tří základních oblastí, v jejichž rámci přizpůsobuje český právní řád úpravě obsažené v přímo aplikovatelných evropských nařízeních.

Nový institut evropského dědického osvědčení zavedlo nařízení č. 650/2012, o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení. Má být využíváno dědici, odkazovníky, vykonavateli závětí a správci dědictví k prokázání svého statusu nebo k vykonání práv v jiném členském státu. Fungovat to má tak, že jakmile bude vydáno evropské dědické osvědčení, vyvolá účinky ve všech členských státech, aniž by toto vydání vyžadovalo zvláštní postup. Novela poskytuje tomuto institutu příslušnou oporu v českém vnitrostátním právním řádu.

Účel evropského nařízení č. 606/2013, o vzájemném uznávání ochranných opatření v občanských věcech, je deklarován v tom smyslu, že by zde měla existovat možnost příslušného orgánu v dožádaném členském státě upravit skutkové prvky ochranného opatření, je-li tato úprava nezbytná k tomu, aby uznání ochranného opatření mohlo z praktického hlediska v dožádaném členském státě plnit svůj účel. Skutkovými prvky je myšlena adresa, obecně určené místo nebo minimální vzdálenost, jíž osoba, která představuje nebezpečí, musí zachovávat od chráněné osoby, adresy nebo obecně určeného místa. Ač je nařízení přímo aplikovatelné, bylo vyhodnoceno, že bude vhodné, za účelem jeho správné aplikace, přizpůsobit mu i český právní řád.

Poslední skupina změn, jež novela přináší, se týká splnění tzv. předběžných podmínek dle evropského nařízení č. 1303/2013, o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu. Předběžné podmínky ve smyslu tohoto nařízení jsou členské státy povinny splnit, jinak se vystavují nebezpečí nezapočetí čerpání z Evropských strukturálních a investičních fondů nebo pozastavení průběžných plateb dotčených částí programů ze strany Evropské komise. V tomto konkrétním případě jde o podmínku provedení zvláštních opatření, o něž se opírá podpora podnikání, zohledňující tzv. „Small Business Act“, stejně tak jako o podmínku existence strategického rámce politiky podpory začínajících podniků v kategorii Samostatná výdělečná činnost, podnikání a zakládání firem.

Zákon nabývá účinnosti dnem 7.6.2016.

Vyhláška o stanovení podrobností ochrany kvality zemědělské půdy (02.06.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 17.5.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 153/2016 Sb. vyhláška o stanovení podrobností ochrany kvality zemědělské půdy a o změně vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu.

Vyhláška, jež byla Ministerstvem životního prostředí vydána podle § 22 odst. 1 písm. b) a c) zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, v podrobnostech stanovuje jednak preventivní hodnoty obsahů rizikových prvků a rizikových látek a indikačních hodnot obsahů rizikových prvků a rizikových látek v zemědělské půdě, jednak postupy pro zjišťování a hodnocení obsahů rizikových prvků a rizikových látek v zemědělské půdě.

Nová vyhláška je ve skutečnosti reakcí na novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 41/2015 Sb., jež do něj zmocnění k vydání takové vyhlášky vložila. Dosavadní úprava dané problematiky zakotvená ve vyhlášce č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, dle důvodové zprávy již neodpovídala současným znalostem vědy v oblasti posuzování kvality a degradace půdy, kriteria pro posouzení kontaminace půd už byla zastaralá. Proto je nahrazena úpravou novou, a to prezentovanou právě publikovanou vyhláškou.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.6.2016.

Novela trestního řádu (01.06.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 17.5.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 150/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Důvodová zpráva uvádí, že primárním cílem předmětné novelizace všech tří uvedených zákonů je zefektivnění kontroly plnění podmínek a omezení uložených obviněnému v rámci některého opatření nahrazujícího vazbu, a to za pomoci využití elektronického monitorovacího systému, který umožňuje detekci pohybu obviněného. To má pomoci zvýšit četnost ukládání alternativních opatření k vazbě a naopak snížit počet vazebně stíhaných osob.

Za další cíl bylo vytýčeno rozšíření pravomocí pověřených orgánů Vojenské policie konat vyšetřování v některých případech, kdy se to s ohledem na efektivitu a ekonomičnost jeví jako vhodné, stejně tak jako zrušení pravidelných soudních přezkumů důvodů pro trvání ambulantního ochranného léčení.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.7.2016.

Novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu (31.05.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 17.5.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 148/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Primárním cílem novely je implementovat do české právní úpravy podnikání na kapitálovém trhu novinky z legislativy EU, jejichž promítnutí ze strany ČR je očekáváno a vyžadováno. Jde především o směrnici 2013/50/EU, kterou se mění směrnice 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a směrnice 2003/71/ES o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, nařízení č. 909/2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů, směrnici 2007/36/ES o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi, ale i o směrnice 2014/51/EU či 2014/91/EU.

Důležitá je rovněž harmonizace úpravy příslušných správních poplatků v zákoně o správních poplatcích. Novela má, dle důvodové zprávy, celkově přispět k vyšší atraktivitě fondového podnikání a českého kapitálového trhu a zajistit jeho lepší fungování, to vše při současném zvýšení ochrany spotřebitele.

Vedle zákona o podnikání na kapitálovém trhu a zákona o správních poplatcích je novelizován rovněž zákon o dohledu v oblasti kapitálového trhu, zákon o investičních společnostech a investičních fondech či zákon o daních z příjmů.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.6.2016.

Novela zákona o zdravotních službách (30.05.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 17.5.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 147/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.

Zpracovatel návrhu novelizačního zákona, jímž bylo Ministerstvo zdravotnictví, označuje v důvodové zprávě za základní cíle, jichž má být prostřednictvím novely dosaženo, jednoznačné definování působnosti Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR jakožto správce Národního zdravotnického informačního systému s přesně vymezenými kompetencemi a povinnostmi, upřesnění, respektive částečně nové vymezení obsahu a účelu systému především v oblasti analýzy indikátorů kvality a bezpečnosti zdravotních služeb a zajištění kvality a udržitelnosti systému zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění, nové stanovení obsahu a funkčnosti Národního registru zdravotnických pracovníků či vymezení Národního registru hrazených zdravotních služeb. Nově jsou rovněž ustanoveny Národní diabetologický registr a Národní registr intenzivní péče.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.7.2016.

Směrnice o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení (26.05.2016, Mgr. Martin Glogar)

Z Úředního věstníku EU

Dne 21.5.2016 byla v Úředním věstníku EU, řada L, č. 132, str. 1 an., publikována směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11.5.2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení.

Jejím cílem je zavést procesní záruky, které zajistí, že děti, tedy osoby mladší 18 let, jež jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení, budou schopny toto řízení chápat a sledovat a uplatňovat své právo na spravedlivý proces. Stejně tak je směrnicí sledován cíl zabránit dětem v opakování trestné činnosti a podpořit jejich sociální integraci.

Prostřednictvím společných minimálních pravidel pro ochranu procesních práv podezřelých nebo obviněných dětí má být posílena důvěra členských států v systémy trestního soudnictví ostatních členských států, čímž by mělo dojít ke zlepšení vzájemného uznávání rozhodnutí v trestních věcech. Stejně tak by touto cestou mělo být přispěno k odstraňování překážek volného pohybu občanů na území členských států.

Směrnice vstupuje v platnost dnem 10.6.2016, členské státy jsou povinny uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 11.6.2019.

Vyhláška o vykazování energie z podporovaných zdrojů (25.05.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 11.5.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 145/2016 Sb. vyhláška o vykazování elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů a k provedení některých dalších ustanovení zákona o podporovaných zdrojích energie (vyhláška o vykazování energie z podporovaných zdrojů).

Vyhláška nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 478/2012 Sb., o vykazování a evidenci elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů a biometanu, množství a kvality skutečně nabytých a využitých zdrojů a k provedení některých dalších ustanovení zákona o podporovaných zdrojích energie. Ta se, s účinností nové vyhlášky, zrušuje.

Nová vyhláška obsahuje například právní úpravu vykazovaných údajů o kvalitě skutečně nabytých a využitých zdrojů energie, vykazování a předávání naměřených a vypočtených hodnot elektřiny a naměřených hodnot tepla, způsobu stanovení množství elektřiny nebo tepla vyrobeného z podporovaných zdrojů energie při společné výrobě elektřiny nebo tepla z různých zdrojů energie, způsobu měření množství paliva, elektřiny a tepla, způsobu a postupu uvedení výroben elektřiny a tepla do provozu či způsobu registrace místa předání vyrobeného tepla nebo užitečného tepla.

K rekodifikaci dané právní úpravy Ministerstvo průmyslu a obchodu přistoupilo především v souvislosti s novelou zákona o podporovaných zdrojích energie publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 131/2015 Sb. a účinnou od počátku tohoto roku.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.6.2016.

Novela zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (24.05.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 6.5.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 140/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Dle zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením přísluší určitým osobám s těžkou zdravotní vadou nebo postižením (podrobně definovaným v § 9) nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku. Příjemcem příspěvku je tak osoba, jíž je zvláštní pomůcka určena, ta se také následně stává jejím vlastníkem. Jelikož se však u zvláštních pomůcek většinou pracuje s hodnotami v řádu desítek až stovek tisíců korun, v případě, že je příjemcem příspěvku nezletilé dítě (respektive osoba s omezenou svéprávností), musí být už nutně brán v potaz § 898 občanského zákoníku hovořící o souhlasu soudu s právním jednáním týkajícím se existujícího i budoucího jmění dítěte či jednotlivé součásti tohoto jmění, pokud se nejedná o běžné záležitosti nebo o záležitosti sice výjimečné, nicméně týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty. Obdobně se vyjadřuje § 461 občanského zákoníku stran zákonného zástupce a opatrovníka ve vztahu ke jmění zastoupeného. Stav byl tedy takový, že v případě pořízení zvláštních pomůcek, kdy bylo oprávněnou osobou nezletilé dítě, respektive osoba s omezenou svéprávností, byl předchozí souhlas soudu na základě dosavadní právní úpravy vyžadován.

Předkladatel návrhu novelizačního zákona považoval, dle důvodové zprávy v reakci na konkrétní situace, s nimiž byly dotčení adresáti dané právní úpravy reálně konfrontováni, takový požadavek v daném případě za nadbytečný, v čemž mu dal zákonodárce schválením zákona za pravdu. Nově tak už při rozhodování o nároku a výši příspěvku na zvláštní pomůcku v případě, že je jeho příjemcem nezletilé dítě nebo osoba s omezenou svéprávností, nebude předchozí souhlas soudu podle občanského zákoníku vyžadován.

Zákon nabyl účinnosti dnem 21.5.2016.

Vyhláška o vyznačování hranic a pásem na území vojenských újezdů (23.05.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 6.5.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 141/2016 Sb. vyhláška o vyznačování hranic vojenských újezdů a vyznačování bezpečnostních a ochranných pásem na území vojenských újezdů (o vyznačování hranic a pásem na území vojenských újezdů).

Vyhláškou vydanou podle § 33 odst. 2 zákona o zajišťování obrany České republiky stanovuje Ministerstvo obrany způsob, obsah a formu vyznačení jednak hranic vojenských újezdů v terénu, jednak bezpečnostních a ochranných pásem na území vojenských újezdů.

Vyhláška byla přijata v návaznosti na novelu provedenou v zákoně o zajišťování obrany ČR zákonem o hranicích vojenských újezdů publikovaným ve Sbírce zákonů pod číslem 15/2015 Sb. a účinným od počátku tohoto roku.

Vydání vyhlášky koresponduje s nově uloženým úkolem svěřeným do působnosti újezdního úřadu spočívajícím v péči o trvalé označení územních hranic vojenského újezdu a v odpovědnosti za vyznačení hranic újezdu v terénu a bezpečnostních a ochranných pásem na území újezdu. Vyhláška má být předpisem, jenž stanoví jednotná pravidla jak co do formy vyznačování hranic, tak co do způsobu a obsahu jeho provádění. Dle důvodové zprávy byly tyto činnosti doposud zajišťovány pouze na základě pravidel stanovených vnitřními předpisy Ministerstva obrany, jež vycházely ze zvyklostí újezdních úřadů.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 21.5.2016.

Novela zákona o audiovizi (19.05.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 6.5.2016 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 139/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), a zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Prostřednictvím novely si zákonodárce kladl za cíl především zajistit dostatečné finanční prostředky na podporu kinematografie. Důvodová zpráva uvádí, že takto zajištěné financování umožní Státnímu fondu kinematografie stabilně a předvídatelně plánovat podporu projektů. Podpora se má týkat především kulturních projektů s vysokým socioekonomickým přínosem v podobě kvalitní kinematografické tvorby, změny mají také napomoci mezinárodní konkurenceschopnosti české kinematografie a filmového průmyslu jako takovému. Mají se pozitivně projevit z hlediska zaměstnanosti, mají být rovněž přínosné pro odběr českých služeb a zboží v regionech, to vše díky oproti dosavadnímu stavu významnějším zahraničním investicím a s tím spojeným zahraničním koprodukcím a zakázkám.

Vedle zákona o audiovizi je novelizován rovněž zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání.

Zákon nabyl účinnosti, s výjimkou několika ze svých ustanovení, dnem 6.5.2016.

Vyhlášení voleb do Senátu a do zastupitelstev krajů (18.05.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 6.5.2016 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 138/2016 Sb. rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb do Senátu Parlamentu České republiky a o vyhlášení voleb do zastupitelstev krajů.

Rozhodnutím vydaným dle čl. 63 odst. 1 písm. f) a čl. 16 odst. 2 Ústavy a podle zákona o volbách do Parlamentu České republiky prezident republiky vyhlásil volby do Senátu Parlamentu ČR, a to ve 27 volebních obvodech. Stejným rozhodnutím vyhlásil také volby do zastupitelstev krajů. Datum konání veškerých uvedených voleb stanovil na dny 7. a 8. 10. 2016.

Prezident vetoval novelu školského zákona (17.05.2016, Mgr. Martin Glogar)

Z legislativního procesu

Dne 4.5.2016 prezident republiky využil svého práva suspenzivního veta a vrátil Poslanecké sněmovně zpět k dalšímu projednání zákon ze dne 20.4.2016, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon je v Poslanecké sněmovně projednáván pod číslem sněmovního tisku 611.

Prezident se v odůvodnění svého veta odvolává především na stanovisko Svazu měst a obcí a v něm obsažené argumenty, jež považuje za závažné. Jeho výtky se týkají nově zamýšleného vymezení školských obvodů spádových mateřských škol, ale také plánované povinnosti mateřských škol přijmout všechny přihlášené děti, které dosáhly věku 2 let. Uvádí, že na plnění této povinnosti, jež má poprvé vyvstat v roce 2020, se mateřské školy mohou jen těžko připravit, neboť nelze dopředu odhadnout, o jaký počet dětí se bude ve skutečnosti jednat. Jelikož se tyto děti doposud ani nenarodily, přičemž přesný počet těchto dětí bude jednotlivým mateřským školám znám až po zápisu v květnu roku 2020, považuje prezident za téměř nemožné, aby zřizovatelé skutečné kapacity jednotlivých mateřských škol relevantně přizpůsobily, ať již stavebně, technicky, hygienicky či personálně. Současně prezident ve svém vyjádření zmiňuje inkluzi, u niž se odkazuje na negativní stanovisko rady krajů.

Zákon se tedy vrací zpět do Poslanecké sněmovny k dalšímu projednání. K setrvání Poslanecké sněmovny na tomto zákoně, a tedy k jeho úplné akceptaci nezbytné pro publikaci ve Sbírce zákonů, bude nyní potřeba podpory nejméně 101 poslanců.

Novela zákona o vysokých školách (16.05.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 2.5.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 137/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Tato vpravdě rozsáhlá novela čítající bezmála tři stovky novelizačních bodů je zaměřena na několik hlavních oblastí právní úpravy vysokého školství. Jde především o hodnocení kvality vysokých škol, o úpravu akreditací studijních programů tak, aby byly akreditační mechanismy na jedné straně zefektivněny, na straně druhé umožňovaly vysokým školám lépe naplňovat jejich akademické svobody, o postavení a pravomoci Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství, kdy mají být vytvořeny lepší podmínky pro nezávislé odborné rozhodování o akreditacích, o pravidla působení zahraničních vysokých škol na území České republiky či o řízení o vyslovení neplatnosti ve věci získání vysokoškolského vzdělání nebo kvalifikace tak, aby byla účinněji ochraňována dobrá víra a právo na spravedlivý proces.

Změn je však samozřejmě více. Další z nich mají směřovat k nápravě některých dílčích nedostatků, jež byly na základě dosavadní aplikace zákona průběžně identifikovány. Důvodová zpráva obecně hovoří o promítnutí společenských změn, jež za více než patnáctiletou účinnost zákona proběhly, a tedy o uzpůsobení znění zákona aktuálním potřebám regulace vysokoškolské vzdělávací a tvůrčí činnosti.

Vedle zákona o vysokých školách je novelizován rovněž zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákon o státní sociální podpoře, zákon o důchodovém pojištění, zákon o zaměstnanosti, zákon o správních poplatcích a zákon o státní službě. Současně se zrušuje vyhláška č. 42/1999 Sb., o obsahu žádosti o akreditaci studijního programu, a to včetně své novely.

Zákon nabývá účinnosti, s výjimkou několika ze svých ustanovení, dnem 1.9.2016.

Prezident podepsal dva nové zákony (13.05.2016, Mgr. Martin Glogar)

Z legislativního procesu

Prezident republiky v tomto týdnu podepsal dva nové zákony.

Dne 9.5.2016 to byl zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Dne 10.5.2016 pak podepsal zákon, kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., a zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění zákona č. 375/2015 Sb.

Legislativní proces obou zákonů tak byl dovršen a jejich brzké publikaci ve Sbírce zákonů už nic nebrání.

Novela nařízení o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti (12.05.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 29.4.2016 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 136/2016 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, a nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti.

Dle Ministerstva práce a sociálních věcí, jež bylo předkladatelem návrhu této novely, je cílem navrhovaných změn v části týkající se nařízení o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích sladit tento prováděcí předpis se schválenými změnami v zákoně č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ale také s poznatky z praxe. Z té totiž mělo vyplynout, že je pro efektivnější aplikaci uvedeného předpisu žádoucí provést některé úpravy.

Pokud jde o nařízení o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti, změny v něm činěné by se měly zasloužit o standardizaci činnost držitelů akreditací, přičemž záměrem bylo zvýšit úroveň ověřování znalostí a dovedností spadajících do obou odborných způsobilostí podle zákona, a tím zvýšit odbornou úroveň osob odborně způsobilých.

Nařízení nabylo účinnosti dnem 1.5.2016.

Zákon o zadávání veřejných zakázek (11.05.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 29.4.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 134/2016 Sb. zákon o zadávání veřejných zakázek.

Zákon upravující zcela nově problematiku zadávání veřejných zakázek nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou především zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Ten se, s účinností nového zákona, zrušuje, a to včetně svých novel a prováděcích předpisů.

Nový zákon v podrobnostech upravuje pravidla pro zadávání veřejných zakázek, včetně zvláštních postupů předcházejících jejich zadání, povinnosti dodavatelů při zadávání veřejných zakázek a při zvláštních postupech předcházejících jejich zadání, uveřejňování informací o veřejných zakázkách, zvláštní podmínky fakturace za plnění veřejných zakázek a zvláštní důvody pro ukončení závazků ze smluv na veřejné zakázky. Obsahuje rovněž právní úpravu informačního systému o veřejných zakázkách, systému kvalifikovaných dodavatelů, systému certifikovaných dodavatelů a dozoru nad dodržováním tohoto zákona.

Je přitom projevem transpozice několika evropských směrnic. Jde především o směrnici 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek, směrnici 2014/25/EU o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, směrnici 2014/23/EU o udělování koncesí, směrnici 2009/81/ES o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti, směrnici 89/665/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce, směrnici 92/13/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací, či o směrnici 2014/55/EU o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek.

Dle důvodové zprávy si zákonodárce od nové právní úpravy slibuje, vedle zajištění plného souladu s evropskou legislativou, především nastavení jasných pravidel, které by v míře dovolující předmětem zákona zabránily korupci, garantovaly hospodárné nakládání s veřejnými prostředky, rychlou realizaci potřebných veřejných projektů a férovou soutěž dodavatelů. Za další z generálních cílů nové úpravy pak označil maximálně možné snížení administrativní náročnosti procesu zadávání veřejných zakázek při současném zajištění dostatečné transparentnosti tohoto procesu.

V souvislosti s novým zákonem o zadávání veřejných zakázek byl ve Sbírce zákonů publikován rovněž změnový zákon, tedy zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek, a to pod č. 135/2016 Sb.

Oba zákony nabývá účinnosti, s výjimkou několika z ustanovení prvního z nich, dnem 1.10.2016.

Novela vyhlášky o technických silničních kontrolách (10.05.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 25.4.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 133/2016 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 82/2012 Sb., o provádění kontrol technického stavu vozidel a jízdních souprav v provozu na pozemních komunikacích (vyhláška o technických silničních kontrolách).

Také tato novela je reakcí Ministerstva dopravy na novelu zákona o silničním provozu publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 48/2016 Sb., přičemž má opět souvislost se zavedením institutu zadržení osvědčení o registraci vozidla. Obsahuje například také vzor dokladu o zadržení osvědčení o registraci vozidla či vzor dokladu o zadržení osvědčení o registraci vozidla, které dosud nebylo odevzdáno.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 25.4.2016.

Novela vyhlášky o technických prohlídkách a měření emisí vozidel (09.05.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 25.4.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 132/2016 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 302/2001 Sb., o technických prohlídkách a měření emisí vozidel, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláškou reaguje Ministerstvo dopravy na poslední novelu zákona o silničním provozu, jež byla ve Sbírce zákonů publikována v únoru tohoto roku pod č. 48/2016 Sb. a jež své účinnosti nabyla dnem 20.2.2016. Ta, mimo jiné, zavedla nový institut zadržení osvědčení o registraci vozidla, přičemž upravila rovněž s tímto institutem spojené postupy, které mají směřovat k jeho naplnění. Stejně tak se v návaznosti na to zabývala vrácením takto zadrženého osvědčení. Těmto změnám na úrovni zákonné bylo potřeba přizpůsobit podzákonné právní předpisy, čehož je nyní právě publikovaná vyhláška projevem.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 25.4.2016.

Novela zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury (05.05.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 25.4.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 129/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů.

Novela je, dle důvodové zprávy, zejména reakcí na ne zcela adekvátně nastavený rozsah účelů, na které lze poskytnout finanční prostředky ze Státního fondu dopravní infrastruktury, a na s tím spojené problémy při čerpání prostředků z fondu i z unijních zdrojů. Stejně tak se zaměřuje na některé dílčí procedurální a organizační problémy spojené s vnitřní činností fondu.

Primárně tak rozšiřuje účel fondu, tedy okruh činností, jež může fond ze svého rozpočtu financovat, a to zejména s vizí zefektivnit proces vícezdrojového financování dopravní infrastruktury. Reaguje také na potřebu implementace evropské směrnice 2012/34/EU o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru.

Nejobecněji deklarovaným cílem je pak zefektivnit průběh financování dopravní infrastruktury tak, aby nemusely být paralelně vytvářeny implementační struktury na Ministerstvu dopravy a fondu pro věcně obdobné investice, čehož má být dosaženo právě rozšířením účelu fondu.

Zákon nabývá účinnosti dnem 10.5.2016.

Novela zákona o státní památkové péči (04.05.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 25.4.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 127/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

Novela byla dle důvodové zprávy přijata proto, aby doplnila § 6 zákona o státní památkové péči, na jehož základě může Ministerstvo kultury po projednání s krajským úřadem prohlásit určité území, historické prostředí nebo část krajinného celku za památkovou zónu a určit podmínky její ochrany, o formu, kterou bude Ministerstvo kultury zmocněno památkové zóny prohlašovat. Nově bude výslovně stanoveno, že se památkové zóny prohlašují opatřením obecné povahy podle části šesté správního řádu. Současně bude stanoven takový postup i pro všechny památkové zóny prohlášené v minulosti formou vyhlášek jak Ministerstva kultury, tak i krajských vyhlášek či nařízení, a to v tom smyslu, že se jakékoliv další změny již existujících památkových zón budou provádět rovněž opatřením obecné povahy.

Jde tak v podstatě o technickou novelu, jejímž cílem je upravit zmocnění pro formu prohlášení památkové zóny a především zavést tuto jednotnou formu i pro případné změny všech stávajících předpisů, jimiž byly památkové zóny dosud prohlášeny.

Zákon nabývá účinnosti dnem 10.5.2016.

Novela zákona o uznávání odborné kvalifikace (03.05.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 25.4.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 126/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Dle důvodové zprávy je primárním cílem dosáhnout prostřednictvím právě publikované novely plné harmonizace vnitrostátních předpisů v oblasti uznávání odborných kvalifikací získaných v jiných členských státech s ustanoveními evropské směrnice 2013/55/EU, kterou byla novelizována směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací.

Podstatou uznávání kvalifikačních předpokladů je překonat teritoriální omezení výkonu určitého regulovaného povolání, tedy povolání, pro jehož výkon jsou vnitrostátními právními předpisy stanoveny podmínky odborné kvalifikace, a to při splnění určitých formálních i materiálních podmínek. Uznáním kvalifikace osoba, jejíž kvalifikace k výkonu stejného povolání pocházející z jiného státu byla uznána, má shodná oprávnění jako osoba, jež této kvalifikace dosáhla v hostitelském státě. Jde jednoduše o situace, kdy je zahraniční kvalifikace považována za rovnoprávnou s kvalifikací tuzemskou. Novelou směrnice, a v souvislosti s tím tedy i zákona, mají být konkrétně reformována například obecná pravidla pro usazení v jiném členském státě nebo pro dočasnou změnu působiště, modernizován systém automatického uznávání, vytvořen právní rámec pro částečně kvalifikované odborníky či zjednodušen přístup občanů k informacím a on-line přístup k žádostem a podáním.

Vedle zákona o uznávání odborné kvalifikace je novelizován rovněž živnostenský zákon, zákon o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, veterinární zákon, zákon o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, zákon o nelékařských zdravotnických povoláních, zákon o správních poplatcích, zákon o volném pohybu služeb a zákon o zdravotních službách.

Zákon nabyl účinnosti, s výjimkou novely zákona o správních poplatcích, dnem 1.5.2016.

Novela zákona o daních z příjmů (02.05.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 25.4.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 125/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Dle důvodové zprávy zákonodárce přichází s novelou zákona o daních z příjmů primárně proto, aby učinil zadost své povinnosti implementovat do českého vnitrostátního právního řádu úpravu vyplývající z novelizací tzv. dividendové směrnice, tedy evropské směrnice 2011/96/EU o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států.

Ta upravuje osvobození dividend a jiných forem rozdělování zisku vyplácených dceřinými společnostmi jejich mateřským společnostem od srážkových daní a odstraňuje dvojí ekonomické zdanění zisku, které považuje za překážku rozvoje vnitřního trhu, zejména pro rozpor se svobodou volného pohybu kapitálu. Evropská unie v poslední době přijala dvě novelizace této směrnice. První si kladla za cíl zamezit dvojímu nezdanění příjmů odepřením osvobození ve státu příjemce plateb, které jsou odečitatelné od základu daně v členském státu plátce, druhá se pak zaměřovala na zamezení zneužívání dividendové směrnice v případech, kdy by výhody vyplývající ze směrnice měly být přiznány vztahům, které jsou založeny pouze za účelem získání těchto výhod.

Změny, které právě publikovaný zákon přináší, se však týkají také daňového zvýhodnění na vyživované děti, ale i o oblastí dalších.

Zákon nabyl účinnosti dnem 1.5.2016.

Novela zákona o volbách do Parlamentu České republiky (28.04.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 13.4.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 114/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a ostatní volební zákony.

Dle § 59 zákona o volbách do Parlamentu ČR upravujícího problematiku vytváření a změn volebních obvodů pro volby do Senátu v případě, že počet obyvatel v některém volebním obvodu poklesne nebo se zvýší o 15 % oproti průměrnému počtu obyvatel připadajícímu na jeden mandát v České republice, změní se území volebních obvodů. V nedávné době bylo identifikováno několik obvodů, v nichž došlo k poklesu nebo ke zvýšení počtu obyvatel pod, respektive nad zákonem stanovený koeficient. Primárním cílem novely je tak změnit vymezení těchto senátních obvodů tak, aby znovu odpovídaly zákonnému požadavku. Stejně tak bylo v rámci vymezení jednotlivých volebních obvodů potřeba zohlednit změny, jež přinesl zákon o hranicích vojenských újezdů účinný od 1.1.2016. V souvislosti s tím došlo například ke vzniku nových obcí na katastrálních územích, která se z území vojenských újezdů i s jejich obyvateli vyčlenila. Dohromady tak jde o 13 volebních obvodů pro volby do Senátu, konkrétně se sídly v Lounech, Táboře, Berouně, Příbrami, Mělníku, Kladně, České Lípě, Jičíně, Benešově, Kolíně, Olomouci, Bruntále a Opavě, v jejichž vymezení ke změnám dochází.

Vedle zákona o volbách do Parlamentu ČR je novelizován rovněž zákon o volbách do zastupitelstev krajů, zákon o volbách do zastupitelstev obcí, zákon o volbách do Evropského parlamentu a zákon o volbě prezidenta republiky.

Zákon nabyl účinnosti dnem 13.4.2016.

Zákon o evidenci tržeb (27.04.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 13.4.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 112/2016 Sb. zákon o evidenci tržeb.

Dle svého úvodního ustanovení zákon, jenž byl v průběhu jeho schvalování předmětem mnoha bouřlivých debat, upravuje práva, povinnosti a postupy uplatňované při evidenci tržeb a postupy s nimi související. Působnost podle něj vykonávají orgány Finanční správy, působnost k prověřování plnění povinností při evidenci tržeb mají pak také orgány Celní správy.

V podrobnostech upravuje například určení subjektu a předmětu evidence tržeb, vymezení evidované tržby a formální náležitosti pro ni, tržby evidované ve zjednodušeném režimu a tržby vyloučené z evidence tržeb, povinnosti poplatníka, pravomoci orgánu příslušného k prověřování plnění povinností při evidenci tržeb, informační povinnosti, správní delikty, opatření k vynucení nápravy či závazná posouzení o určení evidované tržby.

Společně se zákonem o evidenci tržeb byl ve shodné částce Sbírky zákonů publikován, a to pod č. 113/2016 Sb., zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb. V souvislosti s novým zákonem je tak novelizován zákon o daních z příjmů, zákon o dani z přidané hodnoty a zákon o správních poplatcích.

Oba zákony nabývají účinnosti, s výjimkou několika ze svých ustanovení, dnem 1.12.2016.

Novela zákona o podporovaných zdrojích energie (26.04.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 6.4.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 107/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Novela, jejíž návrh byl poslaneckou iniciativou, napravuje dle důvodové zprávy legislativní pochybení, k nimž došlo v rámci novelizace zákona o podporovaných zdrojích energie zákonem publikovaným ve Sbírce zákonů pod č. 131/2015 Sb. Tehdy mělo vlivem použité formulace návětí u pozměňovacích návrhů dojít ke schválení znění § 4 odst.12 a § 6 odst.8 uvedeného zákona, jež obsahovala pouze pozměňovací návrh, ale nikoliv již původní vládní návrh uvedených ustanovení, v důsledku čehož schválené znění neodpovídalo původnímu záměru vládního návrhu.

Novela tak má daná legislativní pochybení napravit a uvést zmíněná ustanovení do souladu s původním záměrem vlády i poslanců. Současně má eliminovat nebezpečí možných rozsáhlých finančních škod, které by v souvislosti s tím mohly vzniknout některým výrobcům elektrické energie a tepla při zemědělské výrobě.

Zákon nabyl účinnosti dnem 6.4.2016.

Novela zákonů o obcích a o krajích (25.04.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 6.4.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 106/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).

Zákonodárce si danou novelou klade za cíl vyřešit problematiku sporných hranic obcí, jež vznikly nesouladem území obce s katastrálním členěním či absencí vlastního katastrálního území obce (tzv. územní anomálie) a které v současnosti výrazně komplikují výkon nejen územní samosprávy, ale i státní správy. Dle důvodové zprávy dosavadní podoba právních předpisů umožňovala řešit tento stav toliko dohodou dotčených obcí. Praxe však ukazovala, jak nedosažitelné takové dohody reálně jsou. Právní úprava v novelizované podobě proto má poskytnout právní nástroj k řešení všech identifikovaných územních anomálií, jenž bude aplikován tam, kde dohoda mezi obcemi není dlouhodobě skutečně možná. Předpokládá se, že v dohledné době budou prostřednictvím nového nástroje veškeré územní anomálie odstraněny.

Další změny, jež zákon přináší, jsou pak spojeny s rekodifikací soukromého práva. Ačkoliv byly zákony o územních samosprávných celcích v souvislosti s novým občanským zákoníkem v minulosti již novelizovány, z praxe vyplynulo, že se nepodařilo vyřešit veškeré aplikační problémy, jež mohly být s rekodifikací potenciálně spjaty. Novela má tak legislativní cestou odstranit ty ze zmíněných aplikačních problémů, které nelze uspokojivě řešit interpretací a u nichž taktéž není možné, s ohledem na požadavek právní jistoty, vyčkat na sjednocení výkladu cestou precedentních soudních rozhodnutí. Změn však novelizovaná právní úprava přináší daleko více, pro zajímavost zmiňme například výslovná stanovení samostatných působností v oblasti ocenění významných životních událostí občanů.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.7.2016.

Novela zákona o stavebním spoření (21.04.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 6.4.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 104/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Novelou, jejíž návrh byl poslaneckou iniciativou, má být omezena administrativa spočívající v nutnosti žádat soud o souhlas při ukončení stavebního spoření nezletilých dětí ze strany jejich zákonných zástupců. Ukončení smlouvy o stavebním spoření pro nezletilého účastníka se nově považuje za běžnou záležitost při správě jmění dítěte, dojde-li k němu po uplynutí šestiletého období, kdy účastník s uspořenou částkou nijak nenakládal. Souhlas soudu se bude nadále vyžadovat, pokud s ukončením smlouvy pro nezletilého účastníka nebude souhlasit alespoň jeden z jeho zákonných zástupců.

Zákon nabyl účinnosti dnem 6.4.2016.

Nařízení vlády o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěrů na pořízení obydlí (20.04.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 6.4.2016 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 100/2016 Sb. nařízení vlády o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěrů na pořízení obydlí osobami mladšími 36 let pečujícími o dítě do 6 let.

Nařízení vydané podle § 9 zákona o Státním fondu rozvoje bydlení v podrobnostech nově upravuje podmínky pro poskytnutí úvěru, podrobnosti žádosti o úvěr, výši úrokové sazby a úvěru, podmínky čerpání úvěru, jeho splatnost a další podmínky splácení.

Nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou nařízením č. 97/2002 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou bytu osobami mladšími 36 let, nařízením č. 249/2002 Sb., o podmínkách poskytování příspěvků k hypotečnímu úvěru osobám mladším 36 let, a nařízením č. 616/2004 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením bytu některými osobami mladšími 36 let. Tato nařízení se s účinností nového nařízení zrušují, a to včetně svých novel.

Nové nařízení má dle jeho předkladatele, jímž bylo Ministerstvo pro místní rozvoj, sjednotit a upravit podmínky pro poskytování podpory na pořízení bydlení podle současných potřeb a lépe zacílit podpory na mladé rodiny s dětmi.

Účinnosti nabývá dnem 21.4.2016.

Nařízení o sazbách úhrady z vydobytých nerostů (19.04.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 6.4.2016 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 98/2016 Sb. nařízení vlády o sazbách úhrady.

Nařízením vydaným podle § 33k odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), jež bude s účinností od počátku roku 2017 do zákona vloženo jeho novelou publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 89/2016 Sb., vláda stanovuje sazby úhrady z vydobytých nerostů pro jednotlivé dílčí základy úhrady.

Zmíněná novela zákona, respektive změny, jež přináší, má totiž, dle důvodové zprávy, změnit poměr rozdělení příjmů z úhrad z vydobytých nerostů mezi státní rozpočet České republiky a obce, zjednodušit a zprůhlednit postup při výpočtu, vybírání a vymáhání úhrad, a celkově navýšit příjmy z úhrad z vydobytých nerostů. Počítá se, že změny povedou ke zvýšení příjmů státního rozpočtu při zachování výše příjmů obcí. Prováděcí nařízení je dalším dílkem do mozaiky změn předmětné právní úpravy, jež má umožnit vytyčených cílů dosáhnout.

Nařízení nabude účinnosti dnem 1.1.2017.

Nařízení o technických požadavcích na výbušniny (18.04.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 6.4.2016 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 97/2016 Sb. nařízení vlády o technických požadavcích na výbušniny.

Nařízením vydaným k provedení několika ustanovení zákona o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh vláda do českého právního řádu částečně transponuje směrnici 2014/28/EU o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání výbušnin pro civilní použití na trh a dozoru nad nimi, směrnici 2008/43/ES kterou se podle směrnice Rady 93/15/EHS zřizuje systém pro identifikaci a sledovatelnost výbušnin pro civilní použití, a směrnici 2012/4/EU, novelizační směrnici předchozí směrnice.

V podrobnostech nařízením konkrétně upravuje technické požadavky na výbušniny, způsob posuzování shody výbušnin, podmínky a pravidla pro vypracování EU prohlášení o shodě a pro umisťování označení CE, postupy při dodávání výbušnin na trh, a podrobnosti k činnostem hospodářských subjektů a oznámených subjektů při posuzování shody.

Nařízením je nahrazována dosavadní právní úprava prezentovaná nařízením vlády č. 358/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výbušniny pro civilní použití při jejich uvádění na trh. To se, s účinností nového nařízení, zrušuje, a to včetně své novely.

Nařízení nabývá účinnosti, s výjimkou jednoho ze svých ustanovení, dnem 20.4.2016.

Nařízení o rekreačních plavidlech a vodních skútrech (14.04.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 31.3.2016 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 96/2016 Sb. nařízení vlády o rekreačních plavidlech a vodních skútrech.

Nařízení, jehož zpracovatelem bylo Ministerstvo dopravy, vydala vláda podle zákona o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh. Transponuje tím evropskou směrnici 2013/53/EU o rekreačních plavidlech a vodních skútrech, přičemž jím upravuje požadavky na plavidla, jejich součásti a hnací motory, způsob posuzování shody, podmínky a pravidla pro vypracování EU prohlášení o shodě a pro připojování označení CE, postupy při dodávání příslušných výrobků na trh a podrobnosti k činnostem hospodářských subjektů a oznámených subjektů při posuzování shody.

Nařízení nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou nařízením č. 174/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rekreační plavidla a na jejich vybrané části, na vodní skútry a pohonné motory rekreačních plavidel a vodních skútrů, jež se s účinností nové právní úpravy zrušuje.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 15.4.2016.

Vyhláška o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů (13.04.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 31.3.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 94/2016 Sb. vyhláška o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.

Ministerstvo životního prostředí společně s Ministerstvem zdravotnictví touto vyhláškou v podrobnostech nově upravuje obsah žádosti o udělení pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, obsah návrhu na prodloužení platnosti pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, obsah školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, kritéria, metody a postup hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, obsah žádosti o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, obsah osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadů a obsah sdělení o přítomnosti nebezpečných vlastností v hodnoceném odpadu.

Vyhláška je projevem transpozice evropské směrnice 2008/98/ES o odpadech do českého právního řádu, ale především navazuje na přímo aplikovatelné evropské nařízení č. 1357/2014, kterým se nahrazuje příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech. Na tuto právní úpravu, respektive na změny, které nařízení přineslo, český právní řád adaptuje.

Navazuje rovněž na novelu zákona o odpadech publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 223/2015 Sb., jež se dotýká například náležitostí sdělení o přítomnosti jedné nebo více nebezpečných vlastností v hodnoceném odpadu, elektronizace agendy hodnocení nebezpečných vlastností odpadů nebo provádění hodnocení nebezpečných vlastností odpadu více pověřenými osobami. Další motivací k rekodifikaci předmětné právní úpravy byl dle důvodové zprávy rovněž vědeckotechnický pokrok, k němuž od vydání dosavadní vyhlášky v příslušných oborech došlo, ale také snaha adekvátně zareagovat na změny v přístupu k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů na úrovni EU promítnuté v technických normách.

Vzhledem ke značnému rozsahu změn bylo vyhodnoceno, že bude dosavadní právní úprava prezentovaná vyhláškou č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů., namísto novelizace rovnou nahrazena. Dosavadní vyhláška se tak, s účinností nové vyhlášky, zrušuje, a to včetně své novely.

Nová vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.4.2016.

Vyhláška o Katalogu odpadů (12.04.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 31.3.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 93/2016 Sb. vyhláška o Katalogu odpadů.

Ministerstvo životního prostředí vyhláškou vydanou podle § 5 odst. 3 zákona o odpadech nově v podrobnostech stanovuje Katalog odpadů, postup pro zařazování odpadu podle Katalogu odpadů a náležitosti návrhu obecního úřadu obce s rozšířenou působností na zařazení odpadu podle Katalogu odpadů. Promítá přitom do českého právního řádu příslušné evropské předpisy, ať už jde o směrnici 2008/98/ES o odpadech, či o rozhodnutí Komise 2014/955/EU, kterým se mění rozhodnutí 2000/532/ES o seznamu odpadů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES. Změny, které rozhodnutí přineslo, dosavadní právní úprava nezohledňovala. Je proto nyní nahrazována zcela novým, a to právě publikovaným předpisem.

Dosavadní právní úpravu je reprezentována vyhláškou č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů). Ta se, s účinností nové vyhlášky, zrušuje, a to včetně svých novel. Ministerstvo vzhledem k rozsahu změn, jež bylo nutné v důsledku evropské legislativy v české právní úpravě učinit, vyhodnotilo jako krok vstřícný přehlednosti a srozumitelnosti přijmout právní předpis zcela nový, namísto novelizace dosavadního.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.4.2016.

Zákon o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh (11.04.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 31.3.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 90/2016 Sb. zákon o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh.

Zákon nově upravuje postup státních orgánů při ochraně trhu před výrobky, které by mohly ohrozit život, zdraví, majetek nebo životní prostředí nebo jiný veřejný zájem. Navazuje přitom na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES o společném rámci pro uvádění výrobků na trh, ale především je projevem transpozice příslušných evropských směrnic z oblasti dodávání výrobků na trh. Jde například o směrnice o rekreačních plavidlech a vodních skútrech, směrnice o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání na trh výbušnin pro civilní použití, rádiových zařízení, jednoduchých tlakových nádob, vah s neautomatickou činností či měřidel, směrnice o harmonizaci právních předpisů týkajících se výtahů a bezpečnostních komponent pro výtahy, elektromagnetické kompatibility, zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu nebo lodní výstroje, ale i o mnohé směrnice další.

Změny, které měly být do českého právního řádu v této souvislosti implementovány, byly vyhodnoceny jako změny koncepčního charakteru a jako takové překračující možnosti pouhé novely zákona o technických požadavcích na výrobky. Zmíněná evropská legislativa, na níž ta česká navazuje, je reálným projevem nového evropského legislativního rámce pro uvádění výrobků na trh, jehož cílem bylo vytvořit vhodný a účinný regulační model umožňující inovaci technologií a posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu. V této souvislosti jsou klíčová evropská nařízení č. 764/2008, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování některých vnitrostátních technických pravidel u výrobků uvedených v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě, a č. 765/2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh.

Legislativci si od takto koncipované právní úpravy slibují zlepšení pravidel pro dozor nad trhem, čímž bude lépe zajištěna ochranu spotřebitelů i podnikatelů před nebezpečnými výrobky, a zkvalitnění procesu posuzování shody a posílení důvěry v něj, čehož má být dosaženo stanovením přísnějších a jasnějších pravidel pro notifikaci subjektů posuzování shody. Mají být stanovena jasná a transparentní pravidla pro akreditaci subjektů posuzování shody, zakotven společný právní rámec pro výrobky, ze kterého bude čerpat budoucí legislativa, včetně definic běžně užívaných pojmů, čímž má být zajištěno, že legislativa upravující jednotlivé sektory výrobků bude konzistentní a snadněji implementovatelná. V neposlední řadě pak má být zdůrazněn význam označení CE a posílena jeho důvěryhodnost.

Český, právě publikovaný zákon v duchu uvedeného v podrobnostech upravuje obecné zásady pro dodávání výrobků na trh, popřípadě uvádění výrobků do provozu, způsob stanovení výrobků k posuzování shody a technických požadavků, které musí výrobky splňovat, práva a povinnosti osob, které uvádějí na trh nebo na trh dodávají, popřípadě uvádějí do provozu výrobky, u kterých má být před uvedením na trh posouzena shoda s požadavky stanovenými v právních předpisech, posuzování shody výrobků, výkon státní správy v oblasti státního zkušebnictví a dozoru nad trhem, práva a povinnosti osob oprávněných k činnostem podle tohoto zákona, které souvisejí se státním zkušebnictvím, ale také dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a jejich označování a výkon státní správy v oblasti výrobků.

V souvislosti s tím byl ve shodné částce Sbírky zákonů publikován pod č. 91/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Vedle zákona o technických požadavcích na výrobky je tak novelizován rovněž živnostenský zákon, zákon o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě a stavební zákon.

Oba zákony nabývají účinnosti, s výjimkou jednoho z ustanovení prvního z nich, dnem 15.4.2016.

Novela horního zákona (07.04.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 31.3.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 89/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Úpravy, jež novela přináší, se týkají především úhrad z dobývacích prostorů a z nerostů vydobytých na výhradních ložiskách. Obecným cílem bylo změnit poměr rozdělení příjmů z úhrad z vydobytých nerostů mezi státní rozpočet České republiky a obce, zjednodušit a zprůhlednit postup při výpočtu, vybírání a vymáhání úhrad, a celkově navýšit příjmy z úhrad z vydobytých nerostů. Počítá se, že změny povedou ke zvýšení příjmů státního rozpočtu při zachování výše příjmů obcí.

V rámci snahy zefektivnit státní statistickou službu redukcí počtu resortních statistických zjišťování a jejich převedením do působnosti resortních právních předpisů dochází k vyřazení statistického výkazu Hor (Roční výkaz báňsko-technických a provozních údajů) z dalšího programu statistického zjišťování a k jeho nahrazení báňsko-technickou evidencí vedenou Ministerstvem průmyslu a obchodu.

S účinností zákona se rovněž zrušuje vyhláška č. 617/1992 Sb., o podrobnostech placení úhrad z dobývacích prostorů a z vydobytých vyhrazených nerostů, a to včetně svých novel.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.1.2017.

Novela zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (06.04.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 31.3.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 88/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Za hlavní cíl novelizace důvodová zpráva uvádí snahu uvést znění zákona do absolutního souladu s požadavky, jež vyplynuly z dosavadní aplikační praxe dané právní úpravy tvořící nedílnou součást pracovněprávní úpravy právních vztahů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to při zohlednění veškerých poznatků. Zákonodárce ve skutečnosti reaguje především na výsledky kontrol zajišťovaných orgány inspekce práce v oblasti bezpečnosti práce a kontrol prováděných u držitelů akreditací Ministerstvem práce a sociálních věcí. Šlo mu o zajištění vyšší úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na pracovištích a na staveništích a o lepší podmínky pro výkon činnosti všech účastníků výstavby.  

Deklarovaným cílem bylo upřesnit práva a povinnosti účastníků vztahů vznikajících při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na pracovištích a zejména na staveništích při přípravě a realizaci staveb a při jejich údržbě, a to nikoliv z pohledu kvality staveb a efektivnosti výstavby, jak to upravuje například stavební zákon, ale především z hlediska bezpečného a zdraví neohrožujícího výkonu práce při provádění staveb a při zajišťování jejich bezpečné údržby.

Toho má být dosaženo, vedle dalšího, například specifikací kvalifikačních předpokladů pro jednotlivé odborně způsobilé osoby v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, úpravou některých povinností koordinátorů, rozvojem některých již existujících pojmů či zavedením komplexní evidence odborně způsobilých osob.

Výsledky kontrol orgánů inspekce práce totiž stále potvrzovaly obecně známou skutečnost, že staveniště patří k nejrizikovějším pracovištím, na kterých se lze setkat s pracovními činnostmi zahrnujícími rizika z různých odvětví. Snahou legislativce tak také bylo prostřednictvím skutkových podstat nových správních deliktů a přestupků vést jednotlivé účastníky výstavby k vyšší úrovni dodržování právních předpisů v oblasti bezpečnosti práce na staveništích, a to i za situace, kdy ekonomické podmínky ve stavebnictví v posledních letech nebyly zrovna příznivé.

Vedle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je novelizován rovněž zákon o inspekci práce, živnostenský zákon a zákon o zaměstnanosti.

Zákon nabývá účinnosti, s výjimkou některých ze svých ustanovení, dnem 1.5.2016.

Nový Schengenský hraniční kodex (05.04.2016, Mgr. Martin Glogar)

Z Úředního věstníku EU

Dne 23.3.2016 bylo v Úředním věstníku EU řady L, č. 77, str. 1 an., publikováno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9.3.2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (kodifikované znění).

Nařízením se nově stanovují pravidla, kterými se řídí opatření na ochranu hranic ve vztahu k osobám překračujícím vnější hranice členských států EU, stejně tak jako neprovádění opatření na ochranu hranic ve vztahu k osobám překračujícím vnitřní hranice mezi členskými státy EU. Nahrazuje totiž dosavadní právní úpravu prezentovanou nařízením EP a Rady č. 562/2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex), jež se s novým kodexem zrušuje.

Dosavadní nařízení totiž bylo již několikrát podstatně změněno. Evropští legislativci tak dospěli k závěru, že by mělo být, z důvodu přehlednosti a srozumitelnosti, kodifikováno.

Nařízení vstupuje v platnost dnem 12.4.2016.

Nařízení o poskytování mimořádné podpory v rámci EU (04.04.2016, Mgr. Martin Glogar)

Z Úředního věstníku EU

Dne 16.3.2016 bylo v Úředním věstníku EU řady L, č. 70, str. 1 an., publikováno nařízení Rady (EU) 2016/369 ze dne 15.3.2016 o poskytování mimořádné podpory v rámci Unie.

Nařízením je stanovován rámec, v němž může být poskytována mimořádná podpora EU prostřednictvím konkrétních opatření, jež jsou přiměřená hospodářské situaci, v případě probíhajících či potenciálních přírodních nebo člověkem způsobených pohrom. Takovou mimořádnou podporu bude možné poskytovat pouze v případech, kdy výjimečný rozsah a dopad těchto pohrom povede k závažným dalekosáhlým humanitárním důsledkům v jednom nebo více členských státech, a pouze za výjimečných okolností, k jejichž řešení nebude dostačovat žádný jiný nástroj, který je členským státům a EU k dispozici.

Rada dala přijetím daného předpisu najevo, že považuje vzájemnou pomoc a podporu poskytovanou v souvislosti s pohromami za základní projev univerzální hodnoty solidarity mezi lidmi, jakož i za morální imperativ, neboť tyto pohromy mohou vést k situaci, kdy značný počet lidí není schopen naplnit své základní potřeby, což může mít závažné nepříznivé účinky na jejich zdraví a život. Zohlednila totiž, že dopad přírodních nebo člověkem způsobených pohrom uvnitř EU je čím dál tím závažnější, což je spojeno s řadou faktorů, jako je například změna klimatu, ale také s jinými vnějšími faktory a okolnostmi, které k tomu přispívají a jež lze zaznamenat v sousedství EU.

Nařízení vstoupilo v platnost dnem 16.3.2016. Rada jím současně rozhodla o aktivaci mimořádné podpory pro současný příliv uprchlíků a migrantů do EU, a to na období tří let.

Prezident podepsal tři nové zákony (01.04.2016, Mgr. Martin Glogar)

Z legislativního procesu

Dne 30.3.2016 podepsal prezident republiky tři nové zákony, z nichž dva na své schůzi konané dne 16.3.2016 schválil Senát Parlamentu ČR, o jednom pak Poslanecká sněmovna hlasovala opětovně poté, co jí byl ze Senátu vrácen s pozměňovacími návrhy.

V této skupině zákonů je obsažen především zákon o evidenci tržeb, a to společně s jeho změnovým zákonem novelizujícím některé zákony v souvislosti s jeho přijetím. Posledním je pak novela zákona o volbách do Parlamentu České republiky a dalších volebních zákonů.

Brzké publikaci všech uvedených zákonů ve Sbírce zákonů by tedy nemělo už nic stát v cestě.

Směrnice posilující některé aspekty presumpce neviny (31.03.2016, Mgr. Martin Glogar)

Z Úředního věstníku EU

Dne 11.3.2016 byla v Úředním věstníku EU řady L, č. 65, str. 1 an., publikována směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 ze dne 9.3.2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem.

Směrnice vztahující se na fyzické osoby podezřelé nebo obviněné v trestním řízení stanovuje společná minimální pravidla týkající se některých aspektů presumpce neviny v trestním řízení a práva být přítomen při trestním řízení před soudem. Použít se přitom má ve všech stadiích trestního řízení od okamžiku, kdy se určitá osoba stane podezřelou nebo je obviněna ze spáchání trestného činu nebo údajného trestného činu, až do okamžiku nabytí právní moci konečného rozhodnutí o tom, zda tato osoba uvedený trestný čin spáchala.

Evropský parlament a Rada EU k harmonizaci předmětné právní úpravy přistupují na základě empirického poznatku v tom smyslu, že přestože jsou všechny členské státy EU stranami Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, ještě to vždy samo o sobě nezaručuje dostatečnou úroveň důvěry v systémy trestního soudnictví jiných členských států. Cílem směrnice je tak posílit právo na spravedlivý proces v trestním řízení stanovením společných minimálních pravidel pro některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při řízení před soudem, což by mělo vést k posílení důvěry členských států v systémy trestního soudnictví jiných členských států a tím usnadnit vzájemné uznávání rozhodnutí v trestních věcech.

Směrnice vstoupila v platnost dnem 31.3.2016, členské státy mají povinnost uvést právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí v účinnost do 1.4.2018.

Prezident podepsal čtyři nové zákony (30.03.2016, Mgr. Martin Glogar)

Z legislativního procesu

Dne 22.3.2016 podepsal prezident republiky čtyři nové zákony, jež na své schůzi konané dne 16.3.2016 schválil Senát Parlamentu ČR.

V této skupině zákonů je obsažena například novela zákona o podporovaných zdrojích energie, novela zákona o obcích, zákona o krajích, zákona o hlavním městě Praze a katastrálního zákona, zákon, jímž se mění některé zákony v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní a zrušuje se zákon o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní, či očekávaná novela zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření.

Brzké publikaci všech uvedených zákonů ve Sbírce zákonů by tedy nemělo už nic bránit.

Nařízení o povolání vojáků k plnění úkolů Policie v souvislosti s teroristickými útoky v Belgii (29.03.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 23.3.2016 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 92/2016 Sb. nařízení vlády o povolání vojáků v činné službě k plnění úkolů Policie České republiky v souvislosti s bezpečnostními opatřeními přijatými po teroristických útocích v Belgii.

Vláda na svém zasedání dne 22.3.2016 rozhodla, že vojáci v činné službě, a to v maximálním počtu 550, budou dočasně povoláni k plnění úkolů Policie České republiky při zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti s cílem ochránit životy, zdraví a majetek osob a pro naplnění bezpečnostních opatření přijatých v souvislosti s nedávnými teroristickými útoky v Belgii. Dává tím najevo, že je takové opatření stran řešení bezpečnostních rizik, na něž uvedené události poukázaly, přinejmenším vhodné.

Nařízení nabylo účinnosti dnem 23.3.2016, své platnosti pozbude uplynutím dne 23.5.2016.

Novela vyhlášky provádějící pravidla provozu na pozemních komunikacích (24.03.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 21.3.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 84/2016 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích.

K její novelizaci Ministerstvo dopravy přistupuje proto, aby adekvátně zareagovalo na novelu zákona o silničním provozu publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 48/2016 Sb., jež nabyla své účinnosti dnem 20.2.2016. Novelizovanému znění zákona bylo totiž nutné prováděcí vyhlášku přizpůsobit.

V souvislosti s rozšířením okruhu osob oprávněných zastavovat vozidla je například rozšiřován okruh osob, které na sobě musí mít při zastavování vozidel oblečen výstražný oděv. V návaznosti na zavedení nových institutů typu osobního přepravníku či cyklistické zóny jsou pak prostřednictvím novely definovány příslušné dopravní značky.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 21.3.2016.

Novela vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady (23.03.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 21.3.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 83/2016 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů.

Novela byla Ministerstvem životního prostředí vypracována v návaznosti na novelu zákona o odpadech publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 223/2015 Sb. Změny, jež přináší, směřují především ke zlepšení kontroly výkupu kovových odpadů a ke snížení rizik souvisejících s trestnou činností spojenou s krádežemi kovových předmětů a s jejich prodejem jako kovového odpadu do zařízení ke sběru a výkupu odpadů. Dle důvodové zprávy je totiž s výkupem odpadů v České republice dlouhodobě spojen problém výskytu krádeží kovů. Osoby, které předávají kovové odpady do zařízení ke sběru a výkupu odpadů, se při získávání kovových předmětů dopouštějí řady trestných činů od krádeží, poškození cizí věci, ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení až po obecné ohrožení. Aktuální novela vyhlášky má přinést další z řady opatření, jež by měla tyto jevy přinejmenším potlačit, ne-li eliminovat.

Další skupina změn, jež tato rozsáhlá novela přináší, se dotýká např. úpravy hlášení o poplatcích za ukládání odpadů na skládku, kdy šlo ministerstvu o nastavení administrativně co možná nejjednoduššího a nejlevnějšího způsobu podávání tohoto hlášení, či problematiky způsobu přidělování identifikačního čísla zařízením pro nakládání s odpady. Tam mají být bližší podmínky přidělování čísel nastaveny tak, aby byla tato čísla skutečně funkčně používána a aby umožňovala zamýšlené zjednodušení vedení evidence a ohlašování odpadů tak, aby bylo možné účelně vyhodnocovat plány odpadového hospodářství a plnit reportingovou povinnost vůči Evropské komisi. Dochází také k rozšíření obsahu identifikačního listu nebezpečného odpadu, jenž doposud neobsahoval identifikaci nebezpečnosti na základě kódu a názvu nebezpečné vlastnosti odpadu.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 21.3.2016.

Novela vyhlášky o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu (22.03.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 21.3.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 82/2016 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu, ve znění vyhlášky č. 569/2006 Sb.

Ministerstvo financí novelu zpracovalo v reakci na novelu zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 51/2016 Sb., jež nabyla své účinnosti dnem 1.3.2016. Bylo nutné novému znění zákona podzákonnou právní úpravu přizpůsobit. Novela zmíněného zákona měla totiž, dle důvodové zprávy, přinést, vedle dalšího, rovněž určitou reformulaci některých zákonných zmocnění, byť bez zásadních věcných posunů, stejně tak jako elementární přizpůsobení zákona rekodifikaci soukromého práva, včetně některých změn terminologických. Zároveň přinesla modifikace vyvolané potřebami praxe a zájmem na posílení efektivnosti a transparentnosti nakládání s majetkem státu. Všechny tato změny by pak měly být v závislosti na rozsahu zmocnění promítnuty i ve vyhlášce.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.4.2016.

Novela nařízení o podmínkách poskytnutí a použití finančních prostředků SFRB formou úvěru na podporu výstavby nájemních bytů (21.03.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 17.3.2016 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 78/2016 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 284/2011 Sb., o podmínkách poskytnutí a použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na podporu výstavby nájemních bytů na území České republiky, ve znění nařízení vlády č. 268/2012 Sb., a ruší některá nařízení vlády.

Dle předkladatele návrhu, jímž bylo Ministerstvo pro místní rozvoj, má novelizace pomoci především zpřehlednit právní úpravu podpory výstavby nájemních bytů. Parametry podpory mají být přitom změněny tak, aby odpovídaly současné situaci na trhu, zvýšila se atraktivnost této formy podpory a rozšířila se cílová skupina nájemníků o osoby do 30 let.

Současně se zrušuje nařízení vlády č. 481/2000 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů, nařízení vlády č. 146/2003 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů pro příjmově vymezené osoby, a nařízení vlády č. 333/2009 Sb., o podmínkách použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části nákladů spojených s výstavbou sociálních bytů formou dotace právnickým a fyzickým osobám, všechny včetně svých novel.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 1.4.2016.

Novela prováděcí vyhlášky k zákonu o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel (17.03.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 14.3.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 76/2016 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 167/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Tato novela je přímou reakcí Ministerstva dopravy na novelu zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 48/2016 Sb., jež nabyla své účinnosti dnem 20.2.2016. Podzákonnou právní úpravu bylo třeba novému znění zákona přizpůsobit.

Změny se konkrétně týkají například označení osádky výcvikového motocyklu, tematických celků výuky teorie řízení a zásad bezpečné jízdy, úpravy obsahu a rozsahu praktického výcviku k získání řidičského oprávnění či možnosti vedení knihy evidence o výcviku v řízení vozidla v elektronické podobě.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 14.3.2016.

Novela vyhlášky o řidičských průkazech a o registru řidičů (16.03.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 14.3.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 75/2016 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění pozdějších předpisů.

Novelu bylo, dle Ministerstva dopravy, nezbytně nutné přijmout proto, aby byla podzákonná právní úprava posunuta do souladu s relevantní úpravou na zákonné úrovni a vyhověla jejím požadavkům. Dne 20.2.2016 totiž nabyla účinnosti novela zákona o silničním provozu publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 48/2016 Sb. Z ní, mimo dalšího, vyplývá povinnost upravit na úrovni prováděcích právních předpisů rozsah, obsah a způsob provádění dopravně psychologického vyšetření a vzor posudku o jeho výsledku. To je tak hlavní sada změn, jež aktuální novela přináší. Vedle toho definuje nové znění Přílohy č. 5 stanovící harmonizované kódy a národní kódy, jejichž prostřednictvím jsou v řidičských průkazech zaznamenávány podmínky a omezení řidičského oprávnění, profesní způsobilost řidiče a další administrativní záležitosti.

Vyhláška nabyla účinnosti, s výjimkou některých ze svých ustanovení, dnem 14.3.2016.

Novela nařízení o technických požadavcích na provozní a technickou propojenost evropského železničního systému (15.03.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 7.3.2016 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 72/2016 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 133/2005 Sb., o technických požadavcích na provozní a technickou propojenost evropského železničního systému, ve znění pozdějších předpisů.

Novela má dle předkladatele, jímž bylo Ministerstvo dopravy, učinit zadost transpozičním závazkům a zahrnout do českého právního řádu úpravu odpovídající, vedle již zohledněných předpisů EU, také evropské směrnici 2014/106/EU novelizující směrnici o interoperabilitě železničního systému ve Společenství. Zohledněno je rovněž prováděcí nařízení Komise (EU) č. 402/2013 o společné bezpečnostní metodě pro hodnocení a posuzování rizik, včetně jeho novelizačního nařízení č. 2015/1136. To nahradilo předchozí nařízení (ES) č. 352/2009.

Konkrétně se změny týkají například úpravy ověřování subsystému jakožto dílčího strukturálního a provozního celku evropského železničního systému, postupu ověřování subsystémů nebo obsahu ES prohlášení o ověření subsystému.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 22.3.2016.

Prezident podepsal pět nových zákonů (14.03.2016, Mgr. Martin Glogar)

Z legislativního procesu

Dne 10.3.2016 podepsal prezident republiky pět nových zákonů, jež na své schůzi konané ve dnech 2. - 3. 3. 2016 schválil Senát Parlamentu ČR.

V této skupině zákonů je obsažen například zákon o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, novela zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zákona o inspekci práce, novela zákona o vysokých školách, novela zákona o ochraně a využití nerostného bohatství či novela zákona o technických požadavcích na výrobky.

Brzké publikaci všech uvedených zákonů ve Sbírce zákonů by tedy nemělo už nic bránit.

Nařízení, kterým se stanoví funkční požitky osob zastávajících vysokou veřejnou funkci v EU (10.03.2016, Mgr. Martin Glogar)

Z Úředního věstníku EU

Dne 4.3.2016 bylo v Úředním věstníku EU, řada L, č. 58, str. 1 an., zveřejněno nařízení Rady (EU) 2016/300 ze dne 29.2.2016, kterým se stanoví funkční požitky osob zastávajících vysokou veřejnou funkci v Unii.

Platy, náhrady a důchody osob zastávajících v Evropské unii vysokou veřejnou funkci stanovuje Rada, jež této své povinnosti činí aktuálně zadost právě publikovaným nařízením. To se vztahuje na předsedu Evropské rady, předsedu a členy Evropské komise, včetně vysokého představitele EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, předsedu, členy a vedoucího soudní kanceláře Soudního dvora Evropské unie, včetně předsedů, členů a vedoucích soudní kanceláře Tribunálu a specializovaných soudů, generálního tajemníka Rady a předsedu a členy Účetního dvora.

Funkční požitky a další dávky vyplácené osobám zastávajícím veřejnou funkci mají být dle Rady nastaveny tak, aby odpovídaly vysoké odpovědnosti spojené s jejich úkoly. Bylo vyhodnoceno, že již nastal vhodný čas k jejich revizi zejména s ohledem na změny zavedené nařízením č. 1023/2013, tzv. služebním řádem, a to tak, aby byla v oblasti odměňování zachována rovnováha mezi zaměstnanci EU a osobami, které v EU zastávají veřejnou funkci.

Revize je realizována právě publikovaným nařízením, jež vstoupilo v platnost dnem 4.3.2016.

Senát schválil pět nových zákonů, jeden vrátil k dalšímu projednání (08.03.2016, Mgr. Martin Glogar)

Z legislativního procesu

Senát Parlamentu ČR na své schůzi konané ve dnech 2. - 3.3.2016 schválil pět nových zákonů.

V tomto balíku je obsažena například novela zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zákona o inspekci práce, novela horního zákona, novela zákona o technických požadavcích na výrobky, nový zákon o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh či velmi diskutovaná novela zákona o vysokých školách.

Všechny schválené zákony nyní poputují k podpisu prezidentu republiky. Pokud je ten nevetuje, nemělo by nic bránit jejich brzké publikaci ve Sbírce zákonů.

Naopak návrh zákona, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a ostatní volební zákony, jenž byl v Poslanecké sněmovně veden pod číslem sněmovního tisku 682, byl s pozměňovacími návrhy vrácen zpět do Poslanecké sněmovny k dalšímu projednání.

Vyhláška o požadavcích na maso, produkty rybolovu, vejce a výrobky z nich (07.03.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 4.3.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 69/2016 Sb. vyhláška o požadavcích na maso, masné výrobky, produkty rybolovu a akvakultury a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich.

Vyhláška vydaná podle § 18 odst. 1 písm. a), b), g) a h) zákona o potravinách a tabákových výrobcích v podrobnostech upravuje způsob označování potravin v návaznosti na jejich členění podle druhu, skupiny nebo podskupiny, a složení potraviny, druhy potravin s členěním na skupiny a podskupiny, a pro jednotlivé druhy potravin požadavky na jakost, technologické požadavky, požadavky na jakost vztahující se k názvu a přípustné záporné hmotnostní a objemové odchylky balení. Pro jednotlivé druhy potravin rovněž definuje teplotní režimy při uchovávání či zmrazování, způsoby uchovávání a manipulace s potravinami během jejich uvádění na trh, zvláštní požadavky na přepravu a minimální technologické požadavky.

Navazuje přitom na přímo použitelná evropská nařízení č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, a č. 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu.

Nová vyhláška nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 326/2001 Sb., jíž se prováděl § 18 písm. a), d), g), h), i) a j) zákona o potravinách a tabákových výrobcích. Ta se, s účinností nové vyhlášky, zrušuje, a to včetně svých novel. K rekodifikaci Ministerstvo zemědělství dle důvodové zprávy přistoupilo, neboť vyhodnotilo, že je již nutné přizpůsobit danou právní úpravu jednak výše uvedeným evropským předpisům, jednak novým vědeckým poznatkům a technologickému vývoji v potravinářství, například v oblasti používání přídatných látek. Ministerstvo při přípravě zohlednilo praktické poznatky z aplikace dosavadní právní úpravy.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.8.2016.

Rozpočet EU na rok 2016 (03.03.2016, Mgr. Martin Glogar)

Z Úředního věstníku EU

Dne 24.2.2016 bylo v Úředním věstníku EU, řada L, č. 48, str. 1 an., publikováno přijetí souhrnného rozpočtu Evropské unie (EU, Euratom) 2016/150 na rozpočtový rok 2016 s konečnou platností.

Souhrnný rozpočet EU je nástrojem, kterým se stanoví a schvalují celkové částky příjmů a výdajů, jež jsou každoročně považovány pro Evropskou unii a Evropské společenství pro atomovou energii za nezbytné. Má být sestaven a prováděn v souladu se zásadami jednotnosti, správnosti rozpočtu, ročního rozpočtu, vyrovnanosti, zúčtovací jednotky, obecnosti, specifikace, řádného finančního řízení a průhlednosti.

Celkové příjmy i výdaje mají v roce 2016 dosáhnout výše téměř 144 mld. EUR, což oproti roku 2015 činí nárůst o 1,84 procentních bodů.

Novela nařízení o ocenění výsledků výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (02.03.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 25.2.2016 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 66/2016 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 71/2013 Sb., o podmínkách pro ocenění výsledků výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

Novela má, dle jejího předkladatele, jímž byl Úřad vlády ČR, nově umožnit ocenit, vedle vynikajících výsledků výzkumných pracovníků, také činnost dalších osob, jež sice nevytvářejí nové poznatky, ale rozšiřují stávající znalosti, dlouhodobě se, ať již v rámci své profese, nebo soukromě, zajímají o nejnovější vědecké či výzkumné poznatky, nové objevy, technologie a inovace, o kterých pak dále populárně naučnou formou informují veřejnost. Tím totiž výzkumným pracovníkům pomáhají šířit výsledky jejich práce nebo jinak přispívají svými výstupy k významnému rozvoji, propagaci a popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 11.3.2016.

Novely nařízení vlády zaměřených na zemědělskou problematiku (01.03.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 25.2.2016 bylo v částce 24 Sbírky zákonů publikováno pět novel nařízení vlády z oblasti zemědělské politiky.

Jde konkrétně o následující předpisy:

- pod č. 61/2016 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění pozdějších předpisů, a další související nařízení vlády

- pod č. 62/2016 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 74/2015 Sb., o podmínkách poskytování dotací na opatření dobré životní podmínky zvířat, ve znění nařízení vlády č. 113/2015 Sb.

- pod č. 63/2016 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, ve znění nařízení vlády č. 113/2015 Sb., a nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů

- pod č. 64/2016 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 76/2015 Sb., o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství, ve znění nařízení vlády č. 113/2015 Sb., a o změně některých souvisejících nařízení vlády

- pod č. 65/2016 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 218/2014 Sb., o stanovení rezervy státních pozemků pro uskutečňování rozvojových programů státu

Uvedená nařízení nabývají účinnosti, s výjimkou některých z ustanovení prvního z nich, dnem 1.3.2016.

Novela vyhlášky o seznamu osob, pro jejichž činnost se nevyžaduje povolení k zacházení s návykovými látkami (29.02.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 24.2.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 59/2016 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 243/2009 Sb., o stanovení seznamu osob s uvedením jejich pracovišť, pro jejichž činnost se nevyžaduje povolení k zacházení s návykovými látkami a přípravky je obsahujícími, ve znění vyhlášky č. 28/2013 Sb.

Zákon o návykových látkách umožňuje nevyžadovat povolení k zacházení s nimi v případě, že se jedná o činnost právnických nebo fyzických osob, které zřizují soudně toxikologické laboratoře, laboratoře zdravotních ústavů, specializovaná diagnostická, vědecko-výzkumná a výuková pracoviště vysokých škol a specializovaná diagnostická a vědecko-výzkumná pracoviště Akademie věd České republiky. Jejich seznam stanovuje vyhláška, jež je právě novelizována. Cílem této úpravy je umožnit vysoce specializovaným pracovištím, jež nakládají s minimálním množstvím návykových látek, zacházet s nimi bez nadbytečných administrativních nároků a usnadnit jim jejich praktické využívání. V praxi totiž existuje řada případů, kdy není racionální ani účelné takové povolení vyžadovat.

Ministerstvo zdravotnictví, z jehož dílny aktuální novela popsané úpravy pochází, přijalo, dle důvodové zprávy, v poslední době množství nových žádostí o zařazení do seznamu osob, pro jejichž činnost se povolení nevyžaduje. Mnoho z nich považovalo za opodstatněné, což odůvodňuje především skutečností, že dochází k neustálému rozšiřování seznamu návykových látek a k rozšíření používání konopí pro léčebné účely a k s tím spojenému nárůstu počtu vědeckých pracovišť, která s těmito látkami nakládají. Stejně tak bylo žádoucí v seznamu po jisté době aktualizovat názvy a adresy již zařazených subjektů.

Ze všech těchto důvodů ministerstvo zpracovalo novelu, jež definuje seznam nový, již doplněný. A právě tato novela byla ve Sbírce zákonů aktuálně publikována. Účinnosti nabývá dnem 1.3.2016.

Vyhláška o státních zkouškách z grafických disciplín (25.02.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 22.2.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 58/2016 Sb. vyhláška o státních zkouškách z grafických disciplín a o změně vyhlášky č. 3/2015 Sb., o některých dokladech o vzdělání.

Vyhláškou vydanou podle § 171 odst. 6 a § 28 odst. 7 a 8 školského zákona Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nově upravuje rozsah a obsah státních zkoušek z grafických disciplín a jejich zkušební řád, pravidla konání zkoušek, včetně přihlašování na zkoušky, pravidla hodnocení výsledků zkoušek, úplatu za zkoušky a způsob její úhrady.

Po novele školského zákona provedené zákonem publikovaným ve Sbírce zákonů pod č. 82/2015 Sb. a účinné v tomto ohledu od 1.9.2015 totiž ministerstvo prostřednictvím jím zřízené a k tomu pověřené právnické osoby zajišťuje státní zkoušky z grafických disciplín. Těmi jsou konkrétně psaní na klávesnici, zpracování textu na počítači, těsnopis a stenotypistika. Zkoušky jsou neveřejné, zajišťují je zkušební komisaři, jež jsou zaměstnanci uvedených právnických osob. Přihlásit ke zkoušce se může každý, kdo získal alespoň základní vzdělání, dokladem o úspěšném vykonání státní zkoušky je pak vysvědčení. A právě vydanou vyhláškou ministerstvo stanovilo k praktické realizaci zkoušek nutné podrobnosti.

Současně je novelizována vyhláška č. 3/2015 Sb., o některých dokladech o vzdělání, a to především tím způsobem, že se do ní vkládají vzory tiskopisů vysvědčení státních zkoušek z grafických disciplín, ať již jde o psaní na klávesnici základní, se zvýšenou rychlostí či mistrovské, o těsnopis základní, těsnopis zvýšenou rychlostí či komorní těsnopis, stenotypistiku nebo zpracování textu na počítači.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 22.2.2016.

Nařízení o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod (24.02.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 19.2.2016 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 57/2016 Sb. nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních.

Nařízení vydané podle § 38 odst. 5 a 8 vodního zákona v podrobnostech definuje ukazatele a hodnoty přípustného znečištění odpadních vod a náležitosti povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních, ale také stanovuje přípustné hodnoty znečištění. Nahrazuje přitom dosavadní právní úpravu prezentovanou nařízením č. 416/2010 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních. To se, s účinností nového nařízení, zrušuje.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 1.3.2016.

Novela vyhlášky o rozpočtové skladbě (23.02.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 15.2.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 56/2016 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů.

Novela je další z pravidelných novelizací vyhlášky o rozpočtové skladbě a má dle Ministerstva financí, jež ji zpracovalo, především zohledňovat nové právní předpisy zavádějící nové příjmy a výdaje, které je třeba zařadit na položky rozpočtové skladby. Veškeré zaváděné změny přitom mají přispět k lepší práci zaměstnanců útvarů rozpočtu a účetnictví organizačních složek státu, obcí a krajů, a odstranit nejistoty, které někteří z nich při aplikaci dané právní úpravy doposud pociťovali.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 15.2.2016.

Novela zákona o majetku ČR (22.02.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 8.2.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 51/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Cílem zákonodárce, dle důvodové zprávy, bylo prostřednictvím této rozsáhlé novely, jež čítá více než jedno sto změn, zrychlit proces nakládání s nepotřebným nemovitým majetkem státu a zefektivnit využívání těch nemovitostí, které organizačním složkám státu a státním organizacím k plnění jejich úkolů slouží. Toho má být dosaženo zejména postupným soustředěním vybraného majetku státu u jedné specializované organizační složky státu. Stejně tak má aktuální novela přizpůsobit v nezbytném rozsahu znění zákona o majetku České republiky podmínkám, jež nastavil nový občanský zákoník.

Vedle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích je novelizován rovněž zákon o působnosti Správy státních hmotných rezerv, zákon o zpravodajských službách České republiky, zákon o veřejných dražbách, zákon o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a zákon o Policii České republiky.

Zákon nabývá účinnosti, s výjimkou některých ze svých ustanovení, dnem 1.3.2016.

Novela zákona o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů (18.02.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 5.2.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 50/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití.

Zákonodárce měl ambici danou novelou odstranit některé nejasnosti a celkovou nepřehlednost dosavadní právní úpravy. Dle důvodové zprávy mu konkrétně šlo o eliminaci nekoncepčnosti a nejasnosti některých pojmů a ustanovení, což by mělo předejít vyvolávání řady domněnek a otázek, o odstranění stavu právní i praktické nejistoty ohledně rozsahu povoleného, resp. zakázaného jednání, ale také o umožnění aplikace zákona Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v rámci jím vedených správních řízení, zejména pak prostřednictvím vyjasnění pojmů a stanovením konkrétních oprávnění úřadu. To by se mělo pozitivně projevit v rychleji vedených správních řízeních.

Zákon prostřednictvím dané novely prochází zásadní revizí. Byť čítá pouhých jedenáct paragrafů, byl považován za příliš rozsáhlý a nepřehledný, a to především díky přílohám obsahujícím relativně vysoký počet skutkových podstat zakázaných jednání, jichž se mohl subjekt disponující tržní silou, a to za splnění dalších zákonem předpokládaných podmínek, dopustit. Díky nejasnostem, k nimž některé v zákoně užité pojmy sváděly, bylo potřeba v rámci jeho aplikace dovozovat význam takových pojmů výkladem správního orgánu, což vedlo k četným námitkám účastníků stran výkladu textu zákona a v důsledku toho k neúměrnému prodlužování správních řízení. Správní orgán byl jednoduše nucen permanentně se vypořádávat s nejasnostmi v některých pojmech.

Ona revize technicky spočívá ve zrušení výše zmíněných příloh a v přesunutí těžiště elementární materie do rekonstruovaných úvodních ustanovení zákona, jak bývá koneckonců obvyklé. Cílem bylo vymezit, na rozdíl od dosavadní právní úpravy, jasně, srozumitelně a určitě předmět právní regulace, ale také územní působnost zákona, upřesnit pojmy, zvláště pak co se týče subjektů, a základní náležitosti smluvního vztahu subjektů. Jednoznačně má být vymezeno zneužití tržní síly s uvedením konkrétních skutkových podstat, doplňují se také ustanovení o sankcích.

Zákon nabývá účinnosti dnem 6.3.2016.

Novela zákona o silničním provozu (17.02.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 5.2.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 48/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

Za obecné cíle novelizace prezentované právě publikovaným zákonem důvodová zpráva označuje jednak zefektivnění fungování některých zákonných institutů, čemuž má být dopomoženo odstraněním mezer dosavadní právní úpravy ať již jde o cyklistickou dopravu, dopravně psychologická vyšetření či kauce, jednak zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích zavedením některých nových, v zákoně dosud neobsažených pravidel a institutů. Tady jde o úpravu provozu samohybných osobních vozítek, zadržení osvědčení o registraci vozidla nebo viditelnosti chodců. Snahou rovněž bylo odstranit některá administrativní a procedurální pravidla týkající se například profesní způsobilosti řidiče, jež byla shledána nadbytečnými a zatěžujícími, ale také eliminovat dílčí rozpory s právem Evropské unie. Změn v zákoně o provozu na pozemních komunikacích novela přináší relativně dost, počet novelizačních bodů čítá na sedm desítek.

Vedle zákona o silničním provozu dochází také k novelizaci zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a zákona o přestupcích.

Zákon nabývá účinnosti dnem 20.2.2016.

Zákon o službě vojáků v záloze (16.02.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 5.2.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 45/2016 Sb. zákon o službě vojáků v záloze.

Upravuje právní postavení vojáka v záloze, průběh vojenské činné služby, na kterou byl voják v záloze povolán, jeho nároky související s výkonem vojenské činné služby, podmínky pro zařazení a vyřazení z aktivní zálohy a podmínky finanční podpory zaměstnavatele vojáka v záloze zařazeného do aktivní zálohy.

Nahrazuje přitom dosavadní právní úpravu prezentovanou zákonem č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze. Ten se, s účinností nového zákona, zrušuje, a to včetně svých novel a prováděcích právních předpisů. Zde jde konkrétně o nařízení vlády č. 39/2008 Sb., kterým se upravuje výše služného vojáků v záloze povolaných na vojenské cvičení, vyhlášku č. 271/1999 Sb., kterou se stanoví výše zástupného a příplatků a podrobnější podmínky k poskytování peněžních náležitostí vojákům v základní nebo náhradní službě a vojákům v záloze povolaným na vojenské cvičení, a vyhlášku č. 272/1999 Sb., o rozsahu a způsobu poskytování naturálních náležitostí vojákům v základní nebo náhradní službě a vojákům v záloze povolaným na vojenské cvičení.

Dle důvodové zprávy byla dosavadní právní úprava rekodifikována proto, aby došlo k relevantní reflexi právních i faktických změn, jež nastaly od doby přijetí předchozího zákona č. 220/1999 Sb. Mezi nimi lze v první řadě zmínit zrušení povinné vojenské služby a profesionalizaci armády. V souvislosti s těmito změnami a dlouhodobým snižováním rozpočtu Ministerstva obrany byly jako reakce vlády přijaty Koncepce mobilizace ozbrojených sil České republiky a Koncepce aktivní zálohy ozbrojených sil České republiky.

Právě publikovaný zákon má přinést právní úpravu nezbytnou pro realizaci legislativních opatření daných uvedenými koncepcemi, zejména pak Koncepcí aktivní zálohy. Hlavním cílem totiž bylo vytvořit předpoklady pro zvýšení participace státních občanů České republiky na obraně vlasti a pro zefektivnění chodu ozbrojených sil České republiky. To má pomoci lépe se adaptovat na současnou komplikovanou bezpečnostní situaci ve světě při celkově nižší rozpočtové náročnosti.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.7.2016.

Vyhláška o elektřině z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřině z druhotných zdrojů (15.02.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 29.1.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 37/2016 Sb. vyhláška o elektřině z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřině z druhotných zdrojů.

Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu určená k provedení § 6 odst. 1 a § 47 zákona o podporovaných zdrojích energie je jedním z projevů transpozice evropské směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti. V podrobnostech upravuje vzor žádosti o vydání osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla nebo z druhotných zdrojů a podmínky pro jeho vydávání, způsob výpočtu úspory primární energie a způsob určení množství elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřiny z druhotných zdrojů.

Nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 453/2012 Sb., o elektřině z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřině z druhotných zdrojů, jež se s účinností nové vyhlášky zrušuje.

Vyhláška nabyla účinnosti, s výjimkou některých ze svých ustanovení, dnem 29.1.2016.

Vyhláška o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty (11.02.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 29.1.2016 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 34/2016 Sb. vyhláška o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty.

Vyhlášku Ministerstvo vnitra připravilo k provedení § 44 odst. 3, § 45 odst. 2 a § 47 odst. 3. zákona o požární ochraně. V podrobnostech je v ní upraven způsob čištění spalinové cesty a způsob její kontroly, doba, kdy se provádí revize spalinové cesty, a opět způsob, jakým se provádí, ale také lhůty čištění a kontrol spalinové cesty, vzor písemné zprávy o provedeném čištění a kontrole spalinové cesty či vzor písemné zprávy o revizi spalinové cesty.

Důvodem vydání nové prováděcí právní úpravy byla potřeba adekvátně reagovat na změnu právní úpravy zákonné. Vyhláška, co se týče svého pojetí, dle důvodové zprávy vychází z dosavadní právní úpravy prezentované nařízením vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv, jež bylo s koncem předchozího roku zrušeno novým zákonem o hasičském záchranném sboru publikovaným ve Sbírce zákonů pod č. 320/2015 Sb. Část materie čištění, kontroly a revize spalinové cesty byla novelizací přesunuta do zákona o požární ochraně a nyní je vyhláškou podrobněji prováděna. V podstatě má zachovávat základní principy předchozí právní úpravy.

Cílem ministerstva bylo, aby nový předpis odpovídal moderním požadavkům odborníků na čištění spalinových cest a na provádění jejich revizí, ale také vyjasnil vzájemné vztahy a povinnosti mezi profesními odborníky, jež se na čištěních, kontrolách a revizích palivových cest podílejí.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 29.1.2016.

Nařízení vlády o prokazování znalosti českého jazyka pro účely získání povolení k trvalému pobytu (10.02.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 29.1.2016 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 31/2016 Sb. nařízení vlády o prokazování znalosti českého jazyka pro účely získání povolení k trvalému pobytu.

Vláda nařízením vydaným podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky nově pro účely získání povolení k trvalému pobytu na území České republiky upravuje rozsah znalostí českého jazyka pro účely zkoušky z jazyka, bližší pravidla organizace zkoušky z jazyka, a to včetně určování zadání zkoušky Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, organizačního řádu a zveřejňování informací o organizaci zkoušky, vzor dokladu o absolvování zkoušky z jazyka či strukturu a termíny předkládání přehledu o počtech zkoušených. Specifikuje také jazykové zkoušky, jež jsou pro účely získání povolení k trvalému pobytu považovány za rovnocenné.

Prostřednictvím opatření upravených novou právní úpravou má být, mimo jiné, usnadněn výkon státní kontroly průběhu daných zkoušek.

Nařízení nabylo účinnosti dnem 29.1.2016.

Vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných (09.02.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 28.1.2016 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 27/2016 Sb. vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.

Vyhláška vydaná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy podle § 19, § 23 odst. 3 a § 26 odst. 4 školského zákona nově v podrobnostech upravuje pravidla vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, vzdělávání žáků uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona a vzdělávání žáků nadaných. Nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Ta se, s účinností nové vyhlášky, zrušuje, a to včetně svých novel.

Jako stěžejní důvod, pro který bylo potřeba nově pravidla vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných upravit a rekodifikovat tak dosavadní právní úpravu, Ministerstvo školství uvádí potřebu adekvátně zareagovat na novelu školského zákona publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 82/2015 Sb.

Konkrétně má jít o systematické rozčlenění podpůrných opatření podle jejich věcné i finanční náročnosti, o zpřesnění pravidel přiznávání podpůrných opatření s důrazem na kvalitní diagnostiku, spolupráci rodičů, poradenských zařízení a škol, a o dostupnost revizních nástrojů. Důležitou materií jsou také pojistky proti zneužívání podpůrných opatření, a to, mimo jiné, s ohledem na závazky, jež Česká republika přijala.

Vyhláška nabývá účinnosti se začátkem následujícího školního roku, tedy dnem 1.9.2016.

Novela služebního zákona (08.02.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 25.1.2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 26/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů.

Důvodová zpráva k novele na vysvětlenou uvádí, že se, vzhledem ke specifickému charakteru zahraniční služby, záhy po účinnosti projevila potřeba přizpůsobit právní úpravu obsaženou ve služebním zákoně daným specifikům alespoň v minimální míře tak, aby bylo možné zachovat některé zvyklosti příznačné pro výkon zahraniční služby a aby nedošlo k narušení jejího stabilního fungování. Šlo především o obsazování služebních míst uvolněných po státních zaměstnancích vyslaných k výkonu zahraniční služby, o obsazování služebních míst na služebním působišti v zahraničí osobami v pracovním poměru na dobu určitou, kterými jsou manželé a partneři státních zaměstnanců vyslaných k výkonu zahraniční služby, odborní pracovníci či osoby s dlouholetým pobytem v místě zastupitelského úřadu, či o zařazování státních zaměstnanců, jež se vrátili z výkonu zahraniční služby, na služební místa.

Deklarovaným cílem veškerých změn bylo zachovat zásadní rysy stávajícího systému fungování zahraniční služby. Ten má v mnoha ohledech významně přispívat ke zvyšování odbornosti a profesionality státní správy a rovněž napomáhat slaďování rodinného a osobního života státních zaměstnanců s výkonem státní služby.

Zákon nabyl účinnosti dnem 25.1.2016.

Vyhláška o podmínkách připojení k elektrizační soustavě (04.02.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 22.1.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 16/2016 Sb. vyhláška o podmínkách připojení k elektrizační soustavě.

Další z vyhlášek Energetického regulačního úřadu, tentokrát vydaná k provedení k provedení § 23 odst. 1 písm. a), § 24 odst. 10 písm. a), § 25 odst. 10 písm. a) a § 28 odst. 1 písm. a) energetického zákona, nově stanovuje podmínky připojení výroben elektřiny, distribučních soustav a odběrných míst zákazníků k elektrizační soustavě, způsob stanovení podílu nákladů spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu nebo výkonu elektřiny, a pravidla pro posuzování souběžných požadavků na připojení.

Nahrazuje přitom dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě. Ta se, s účinností nové vyhlášky, zrušuje, a to včetně své novely.

Energetický regulační úřad si s přijetím nové právní úpravy vytkl za cíl stanovit jednotným způsobem obecné podmínky připojení zařízení jednotlivých účastníků trhu s elektřinou k přenosové nebo distribuční soustavě, přičemž případná specifika připojování rozdílných účastníků trhu budou definována jako zvláštní ustanovení k ustanovením obecným, stejně tak jako specifikovat podmínky pro připojení mikrozdroje žadatele k distribuční soustavě a určit podíly žadatele o připojení zařízení k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě na oprávněných nákladech. Reagováno je přitom na zákon publikovaný ve Sbírce zákonů pod č. 131/2015 Sb. a novelizující rovněž energetický zákon. Tato novela, mimo mnoha dalších změn, má, dle důvodové zprávy, realizovat záměr Ministerstva průmyslu a obchodu a Energetického regulačního úřadu na zjednodušení procesů připojování malých výroben elektřiny k distribuční soustavě a výroby elektřiny ve výrobnách s instalovaným výkonem do 10 kW bez licence. Snížené administrativní nároky na připojení a provoz malých zdrojů do 10 kW určených zejména k vlastní spotřebě mají přispět k rozvoji malých obnovitelných a dalších decentralizovaných zdrojů a spolu s budoucími změnami v tarifních systémech přispět k rozvoji inteligentních domácností a zavádění inteligentních sítí. Další úpravy pak reagují na praktické zkušenosti účastníků trhu s elektřinou s procesy připojení zařízení žadatele k přenosové nebo distribuční soustavě.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.2.2016.

Vyhláška o vzoru informačního přehledu o systému pojištění pohledávek z vkladů pro klienta (03.02.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 19.1.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 12/2016 Sb. vyhláška o vzoru informačního přehledu o systému pojištění pohledávek z vkladů pro klienta.

Vyhláška, jež upravuje vzor informačního přehledu o systému pojištění pohledávek z vkladů pro klienta pro potřeby informování klientů podle § 11 odst. 2 - 6 zákona o bankách, je jedním z projevů transpozice evropské směrnice 2014/49/EU o systémech pojištění vkladů do českého právního řádu. V rámci transpozice této směrnice označované též jako DSG II byl novelizován jak zákon o bankách, tak zákon o spořitelních a úvěrních družstvech, přičemž na tuto novelizaci Česká národní banka právě publikovanou vyhláškou reaguje.

Cílem zmíněné směrnice, vedle přesnějšího vymezení působnosti pojištění pohledávek z vkladů, stanovení kratších lhůt pro výplatu či nových požadavků na financování systémů pojištění pohledávek z vkladů, je zajistit lepší informovanosti klientů o systému pojištění pohledávek z vkladů.

Banky, pobočky zahraničních bank, spořitelní a úvěrní družstva tak budou nově poskytovat informace klientům formou uvedeného informačního přehledu. Obsahem vzoru informačního přehledu pro klienta budou základní informace o ochraně vkladů, včetně pole pro potvrzení klienta (vkladatele) toho, že informace obdržel. Patří mezi ně například informace o tom, u koho jsou vklady pojištěny, o limitu pojištění, o lhůtě pro výplatu v případě selhání úvěrové instituce či o měně, v níž bude vklad vyplacen, ale i informace další. V informačním přehledu musí být rovněž uveden odkaz na internetové stránky příslušného systému pojištění pohledávek z vkladů, na kterých mají být požadované klientovi poskytované informace taktéž uvedeny.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 20.1.2016.

Vyhláška o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích (02.02.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 19.1.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 8/2016 Sb. vyhláška o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích.

Vyhláška vydaná Energetickým regulačním úřadem k provedení § 7 energetického zákona nově v podrobnostech stanovuje způsoby prokazování finančních a technických předpokladů a odborné způsobilosti pro jednotlivé druhy licencí, způsoby určení vymezeného území a provozovny, prokázání vlastnického nebo užívacího práva k užívání energetického zařízení, náležitosti prohlášení odpovědného zástupce, vzory žádostí k udělení, změně a zrušení licence a vzory žádostí o uznání oprávnění k podnikání uděleného v jiném členském státě Evropské unie.

Nahrazuje přitom dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích. Ta se, s účinností nové vyhlášky, zrušuje, a to včetně svých novel.

K celkové rekodifikaci příslušné právní úpravy Energetický regulační úřad dle důvodové zprávy přistoupil především vzhledem k rozsáhlosti změn, jež měl v úmyslu oproti dosavadní právní úpravě provést. Vyhodnotil, že prospěje přehlednosti, pokud bude vydána vyhláška zcela nová. Výrazně upravil její systematiku, což má, vedle již zmíněné přehlednosti, zvýšit celkový uživatelský komfort při její aplikaci.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.2.2016.

Vyhláška o postupech registrace podpor u operátora trhu (02.02.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 19.1.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 9/2016 Sb. vyhláška o postupech registrace podpor u operátora trhu a provedení některých dalších ustanovení zákona o podporovaných zdrojích energie (registrační vyhláška).

Vyhláška vydaná Energetickým regulačním úřadem k provedení § 8 odst. 5, § 9 odst. 5, § 11 odst. 3 a § 23 odst. 7 zákona o podporovaných zdrojích energie nově upravuje termíny a postupy výběru formy podpory elektřiny u operátora trhu, postup registrace formy podpory elektřiny a provozní podpory tepla u operátora trhu, termíny a postupy výběru a změn režimů zeleného bonusu na elektřinu a termín nabídnutí elektřiny výrobcem elektřiny z obnovitelných zdrojů povinně vykupujícímu.

Nahrazuje přitom dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 346/2012 Sb., o termínech a postupech výběru formy podpory, postupech registrace podpor u operátora trhu, termínech a postupech výběru a změn režimů zeleného bonusu na elektřinu a termínu nabídnutí elektřiny povinně vykupujícímu (registrační vyhláška). Ta se, s účinností nové vyhlášky, zrušuje.

Energetický regulační úřad měl, dle důvodové zprávy, k vydání nové vyhlášky několik důvodů. Předně byl nucen adekvátně zareagovat na zákon č. 131/2015 Sb., který s účinností od začátku roku novelizoval též zákon o podporovaných zdrojích energie, a přizpůsobit předmětnou právní úpravu změnám, jež přinesl, a aktuální praxi fungování celého systému výplaty a evidence podpor. Stejně tak šlo o zohlednění zrušení podpory pro biometan a decentrální výrobu elektřiny, kdy dosavadní registrační vyhláška upravovala postup registrace také pro tyto dvě formy podpory, přičemž však je od 1. ledna zavedena podpora nová, a to pro definované výrobny tepla. Tu bylo nutné v nové vyhlášce zohlednit. I zde úřad z důvodu rozsahu změn a celkové přehlednosti právní úpravy přistoupil ke zpracování vyhlášky zcela nové namísto novelizace té dosavadní.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 19.1.2016.

Smlouva s Lichtenštejnskem o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku (28.01.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce mezinárodních smluv

Dne 19.1.2016 bylo ve Sbírce mezinárodních smluv zveřejněno pod č. 8/2016 Sb.m.s. sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Lichtenštejnským knížectvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a Protokolu k ní.

Smlouva, jež byla podepsána v Praze dne 25.9.2014, je projevem deklarované snahy obou států rozvíjet jejich hospodářské vztahy a posílit spolupráci v daňových záležitostech tak, aby zde nebyly příležitosti k nezdanění nebo ke sníženému zdanění skrze daňové úniky či prostřednictvím vyhýbaní se daňové povinnosti. Vztahuje se na osoby, jež jsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních států, a na daně z příjmu a z majetku ukládané jménem každého ze smluvních států nebo jeho nižších správních útvarů nebo místních úřadů, ať je způsob vybírání jakýkoli.

Smlouva i protokol vstoupily v platnost dnem 22.12.2015, jejich ustanovení se budou provádět v souladu s článkem 30 smlouvy.

Sdělení MF určující emisní podmínky nového státního dluhopisu (27.01.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 15.1.2016 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod číslem 6/2016 Sb. sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2016–2019, 0,00 %.

Dle uvedeného sdělení vydává Česká republika prostřednictvím Ministerstva financí státní dluhopisy pojmenované Státní dluhopis České republiky, 2016–2019, 0,00 %. Dluhopisy jsou vydávány ve formě zaknihovaného cenného papíru na doručitele, jmenovitá hodnota byla určena ve výši 10.000,- Kč. Jako datum emise je stanoven den 15.1.2016, přičemž lhůta pro upisování emise počala běžet dne 13.1.2016 a skončí dnem 17.6.2019. Datem splatnosti je pak 17.7.2019. Výnos dluhopisu je tentokrát určen nulovou úrokovou sazbou, tedy 0,00 % p. a.

Dluhopisy se nabízejí k úpisu v České republice veřejně a dávají se do prodeje na primárním trhu prostřednictvím České národní banky. Jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky.

Novela vyhlášky stanovící minimální požadavky na studijní programy pro nelékařská zdravotnická povolání (26.01.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 8.1.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 3/2016 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání, ve znění vyhlášky č. 129/2010 Sb.

Dle Ministerstva zdravotnictví, které je původcem novely, má také tato dopomoci k dokončení transpozice evropské směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací, ve znění směrnice 2013/55/EU. Upravuje především podmínky pro přijetí ke studiu všeobecné sestry a porodní asistentky, formu studia a minimální požadavky na příslušné studijní programy.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 18.1.2016.

Novela vyhlášky o činnostech zdravotnických pracovníků (25.01.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 8.1.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 2/2016 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků.

Dle Ministerstva zdravotnictví, z jehož pera novela vzešla, jí má být dokončena transpozice evropské směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací, ve znění směrnice 2013/55/EU. Rozšiřuje škálu činností, jež má být všeobecná sestra ve zdravotnictví schopna uplatnit na základě dosažené kvalifikace, o motivaci a edukaci jednotlivců, rodin i skupin k přijetí zdravého životního stylu a k péči o sebe, o analýzu, zajištění a zhodnocení kvality a bezpečnosti poskytované ošetřovatelské péče, a o provádění opatření při řešení následků mimořádné události nebo krizové situace, samozřejmě v rozsahu své odborné způsobilosti.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 18.1.2016.

Zákon o jednorázovém příspěvku důchodci (21.01.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 28.12.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 381/2015 Sb. zákon o jednorázovém příspěvku důchodci.

Prostřednictvím zákona poskytl stát poživatelům důchodů jednorázový příspěvek jakožto finanční výpomoc. Výše příspěvku činí 1 200 Kč, kdy má důchodce na příspěvek nárok je v zákoně přesně definováno.

Zvyšování důchodů se v současnosti řídí systémem, který je plně automatický. Jsou nastolena určitá pravidla vázaná na statistické údaje, jež stanoví, za jakých podmínek ke zvýšení dojde a v jaké míře tomu bude. Vláda nemá přímo svým samostatným rozhodnutím možnost jej ovlivnit.

Zvyšování důchodů však přesto, dle důvodové zprávy, ne vždy stačí důchodcům vliv růstu cen kompenzovat. Vláda, jež byla navrhovatelem tohoto zákona, měla za to, že by samotné zachování současných pravidel bez dalších opatření vedlo jen k pokračování trendu zaostávání vývoje životní úrovně důchodců za vývojem životní úrovně ostatního obyvatelstva. Za příčinu snižování reálné hodnoty důchodů v minulých letech přitom považuje úsporná opatření, jež se v automatickém systému zvyšování důchodů v minulosti projevila. S vysokou pravděpodobností očekávala nedostatečný růst důchodů i v roce 2016, čemuž se rozhodla čelit mimořádným jednorázovým příspěvkem realizovaným tímto zákonem tak, aby se finanční situace důchodců v rámci možností státního rozpočtu vylepšila.

Zákon nabyl účinnosti dnem 28.12.2015.

Novela zákona o loteriích (20.01.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 28.12.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 380/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů.

Hlavním cílem novely má být, dle důvodové zprávy, posílení předcházení a potírání sociálně patologických jevů spojených s provozováním hazardních her a ochrana hráčů, přičemž jako prostředek k dosažení tohoto cíle bylo zvoleno zvýšení sazeb odvodu z loterií a jiných podobných her. Jde o realizaci proklamace vládních stran o vyšším zdanění hazardu z koaliční smlouvy.

Změny se týkají sazeb odvodu z loterií, kurzových sázek, sázkových her v kasinu, karetních turnajových a hotovostních sázkových her i ostatních loterií a jiných podobných her, ale i z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení. Tzv. technické hry budou i nadále zdaněny více než ostatní. Mění se rovněž poměry definující rozpočtové určení odvodu, kdy se procentuální vyjádření části výnosu určené pro obce sice snižuje, nicméně s předpokládaným vyšším výnosem by měl být objem prostředků obcím plynoucích přinejmenším zachován. Veškeré změny tak mají, vedle výše popsaného kýženého sociálního efektu, znamenat i zvýšení částky z výnosu odvodu z loterií a jiných podobných her plynoucí do státního rozpočtu.

Zákon nabyl účinnosti dnem 1.1.2016.

Novela zákona o pedagogických pracovnících (19.01.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 28.12.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 379/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Dle důvodové zprávy byl návrh na přijetí této novely předložen především proto, aby byla výslovně na zákonné úrovni stanovena speciální pravidla pro uzavírání pracovních poměrů s pedagogickými pracovníky na dobu určitou. Má jít o reakci na dosavadní negativní praxi v regionálním školství, kdy často bývaly s pedagogickými pracovníky uzavírány pracovní poměry na dobu určitou pouze na období školního vyučování školního roku, tedy od 1. září do 30. června. Takoví pedagogičtí pracovníci se pak po dobu hlavních letních prázdnin ocitali bez zaměstnání a namísto odpočinku, dalšího vzdělávání a přípravy na nový školní rok se potýkali s existenční nejistotou, pročež bývali často nuceni hledat si na ony dva měsíce další, náhradní zaměstnání. Této doposud obvyklé praxi má nová právní úprava propříště zamezit.

Další ze změn, jež novela přináší, nebyly součástí původního vládního návrhu a dostaly se do něj až na základě pozměňovacích návrhů v průběhu projednávání v Poslanecké sněmovně. Týkají se získávání odborné kvalifikace pro výkon povolání učitele prvního a druhého stupně základní školy, základní umělecké školy, střední školy, konzervatoře či vyšší odborné školy, ale také tzv. pedagoga volného času, kdy se nově počítá rovněž s vysokoškolským magisterským vzděláním v oblasti umění studijních oborů umělecko – pedagogického zaměření.

Zákon nabyl účinnosti dnem 12.1.2016.

Novela zákona o ochraně spotřebitele (18.01.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 28.12.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 378/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

K novelizaci zákonodárce dle důvodové zprávy přistoupil, aby zajistil správnou a úplnou transpozici směrnice 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu, ale také směrnice 2011/83/EU o právech spotřebitelů a směrnice 2013/11/EU o alternativním řešení spotřebitelských sporů. Právní úprava má být rovněž adaptována na evropské nařízení č. 524/2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line. Další významná skupina změn pak má směřovat k posílení kontrolních pravomocí České obchodní inspekce při kontrole organizovaných akcí v zájmu zajištění potřebných důkazů.

Změny se týkají například povinností při prodeji výrobků a poskytování služeb a z nich právní úpravy nekalé obchodní praktiky, klamavého konání či agresivní obchodní praktiky. Nově se hovoří o klamavém opomenutí, o prokazování tvrzení prodávajícím ve správním řízení či o zákazu nabízení, prodeje a skladování výrobků porušujících některá práva duševního vlastnictví. Do zákona se vkládá autonomní úprava mimosoudního řešení spotřebitelských sporů včetně postupu České obchodní inspekce v takovém případě, ale i zakotvení informační databáze o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele. Změn však novela skýtá samozřejmě více.

Vedle zákona o ochraně spotřebitele dochází rovněž k novelizaci zákona o České obchodní inspekci, zákona o finančním arbitrovi, zákona o elektronických komunikacích, zákona o poštovních službách a zákona o daňovém poradenství.

Zákon nabyl účinnosti, s výjimkou několika ze svých ustanovení, dnem 28.12.2015.

Zákon o ukončení důchodového spoření (14.01.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 28.12.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 376/2015 Sb. zákon o ukončení důchodového spoření.

Jak sám název výmluvně napovídá, zákon upravuje ukončení systému důchodového spoření podle zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů, a s tím související povinnosti penzijní společnosti, depozitáře důchodového fondu, správce pojistného na důchodové spoření, práva a povinnosti účastníka důchodového spoření a výkon dohledu.

Technicky dochází ke zrušení zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, a zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření, jejich novel, ale také vyhlášky č. 423/2012 Sb., o zvyšování důchodů vyplácených z pojistné smlouvy o pojištění důchodu, a vyhlášky č. 40/2013 Sb., o náležitostech nabídky pojištění důchodu.

Zrušení aktuálního systému důchodového spoření je iniciativou současné Vlády České republiky, která o způsobu jeho ukončení a vypořádání prostředků účastníků rozhodla v roce 2014. Dle důvodové zprávy má být realizováno tak, aby byla plně respektována vlastnická práva účastníků a byly minimalizovány dopady stran administrativní zátěže jak státní správy a penzijních společností, tak účastníků systému. Patrně primárním důvodem, proč bylo od tzv. druhého pilíře upuštěno a který je v důvodové zprávě uveden, je snaha o zastavení snižování objemu prostředků vybraných v rámci pojistného na důchodové pojištění na výplatu důchodů. Bylo rovněž vyhodnoceno, že by, vzhledem k relativně krátké době fungování systému a počtu jeho účastníků nepřekračujícího 90.000, nebylo jeho pokračování za stávajících podmínek při ukončení plateb pojistného ekonomicky efektivní.

Současně se zákonem o ukončení důchodového spoření byl ve shodné částce Sbírky zákonů publikován pod č. 377/2015 Sb. jeho změnový zákon, tedy zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření. Ten v souvislosti s ukončením systému důchodového spoření novelizuje bezmála třicítku dalších zákonů, mezi nimi například občanský soudní řád, kompetenční zákon, zákon o účetnictví, zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákon o daních z příjmů, zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákon o státní sociální podpoře, ale samozřejmě i řadu dalších.

Oba zákony nabývají, s výjimkou některých ze svých ustanovení, účinnosti dnem 1.1.2016.

Vyhláška o finančním vypořádání (12.01.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 23.12.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 367/2015 Sb. vyhláška o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání).

Vyhláška vydaná Ministerstvem financí podle § 75 zákona o rozpočtových pravidlech v podrobnostech upravuje zásady a lhůty pro finanční vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem pro organizační složky státu, příspěvkové organizace a příjemce dotací a návratných finančních výpomocí.

Nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 52/2008 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem. Ta se, s účinností nové vyhlášky, zrušuje. Dle důvodové zprávy dosavadní vyhláška již delší dobu nepředstavovala účinný a komplexní prováděcí předpis pro relevantní zpracování finančního vypořádání vztahů jednotlivých subjektů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem. Nereflektovala legislativní změny, k nimž v dané oblasti od roku 2008 došlo. Proto ministerstvo usoudilo, že nastal nejvyšší čas ke komplexní rekodifikaci předmětné právní úpravy. Nový text má být jednodušší, stručnější a přehlednější.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.1.2016.

Novela zákona o státních svátcích (11.01.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 21.12.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 359/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů.

Dle důvodové zprávy k novele zákona, jež byla poslaneckou iniciativou navrženou bezmála stovkou členů dolní komory, jsou státní a ostatní svátky nedílnou součástí života české společnosti, když odráží více než tisíciletou historii našeho národa a připomínají některé jeho významné osobnosti, události, kulturní a náboženské tradice.

Dosavadní výčet třinácti stanovených svátků se na základě ve Sbírce zákonů právě publikované novely rozrostl o jeden další, velikonoční Velký pátek. Ten se tak řadí po bok Nového roku, Velikonočního pondělí, Svátku práce a vánočních svátků mezi svátky ostatní.

Velký pátek, který je v současnosti svátkem v řadě evropských zemí, byl mezi svátky zařazen z důvodu významu Velikonoc pro křesťanskou kulturu na našem území. Ty jsou považovány za jednoznačně nejdůležitější křesťanské svátky. Odkazováno je rovněž na skutečnost, že Velký pátek již v minulosti tzv. státně uznaným svátkem byl, stejně tak jako je srovnáván počet českých státních svátků a z toho odvozených dnů pracovního klidu s ostatními evropskými státy, z nichž Česká republika zdaleka nevychází jako nejštědřejší. Je tomu spíše naopak. Zdůrazňován je také sociální aspekt klidného prožití velikonočních svátků, kdy má zavedení tohoto svátku podpořit prorodinnou politiku a přispět k lepšímu skloubení pracovního a rodinného života. Žáci základních škol a studenti středních škol mají v tento den již řadu let prázdniny. Rodičům tak má zařazení Velkého pátku mezi dny pracovního klidu pomoci vyřešit problém s hlídáním dětí a umožnit rodinám strávit čas pohromadě.

Zákon nabyl účinnosti dnem 21.12.2015.

Novela vyhlášky, kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami (07.01.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 21.12.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 350/2015 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhlášku Ministerstvo zdravotnictví novelizuje zpravidla každoročně, přičemž seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami má být měněn a doplňován s ohledem na aktuální vývoj v medicíně.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.1.2016.

Vyhláška o Pravidlech trhu s plynem (06.01.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 21.12.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 349/2015 Sb. vyhláška o Pravidlech trhu s plynem.

Vyhláška vydaná Energetickým regulačním úřadem k provedení energetického zákona v podrobnostech upravuje například pravidla přístupu k přepravní soustavě, k distribuční soustavě a k zásobníku plynu, rozsah zveřejňovaných informací pro umožnění přístupu k přepravní soustavě, distribuční soustavě a zásobníku plynu, a způsoby řešení nedostatku kapacit v plynárenské soustavě, termíny pro předkládání žádostí o uzavření smluv na trhu s plynem a termíny uzavírání smluv, postupy a podmínky pro přenesení a převzetí odpovědnosti za odchylku, rozsah a termíny předávání údajů pro vyhodnocování odchylek a vyúčtování dodávek plynu a ostatních služeb, postupy pro vyhodnocování, zúčtování a vyrovnávání odchylek, a zúčtování a vypořádání vyrovnávacího plynu ve stavu nouze a při předcházení stavu nouze, postupy a termíny pro předkládání nominací a renominací, ale i mnohé další.

Nahrazuje přitom dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 365/2009 Sb., o Pravidlech trhu s plynem. Ta se, s účinností nové vyhlášky, zrušuje a to včetně svých novel. Nová právní úprava navazuje na přímo použitelná evropská nařízení č. 984/2013, kterým se zavádí kodex sítě pro mechanismy přidělování kapacity v plynárenských přepravních soustavách, a č. 312/2014, kterým se stanoví kodex sítě pro vyrovnávání plynu v přepravních sítích.

Důvodová zpráva uvádí, že ke komplexní rekodifikaci došlo z několika důvodů. Předně šlo o adaptaci vnitrostátní právní úpravy na výše uvedená evropská nařízení, bylo také nutné dosáhnout souladu podzákonné právní úpravy se změnami, jež přinesla novela energetického zákona publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 131/2015 Sb. účinná od počátku roku 2016. V neposlední řadě bylo vyhodnoceno jako žádoucí přijmout do té míry upřesněnou úpravu, aby byla pravidla trhu s plynem nastavena co možná nejlépe efektivně a aby byl minimalizován výskyt jakýchkoliv výkladových obtíží.

Vyhláška nabyla účinnosti, s výjimkou několika ze svých ustanovení, dnem 1.1.2016.

Novela oceňovací vyhlášky (05.01.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 18.12.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 345/2015 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění vyhlášky č. 199/2014 Sb.

Novelizovaná vyhláška, která je prováděcím právním předpisem k zákonu o oceňování majetku, stanovuje ceny, koeficienty, přirážky a srážky pro oceňování pozemků, staveb, trvalých porostů, práva stavby, a jiných majetkových práv. Její aktuální novela má, jako každý rok, optimálně zareagovat na vývoj trhu a přiblížit zjištěné ceny nemovitých věcí k cenám reálně sjednávaným. Ministerstvo financí přitom, dle důvodové zprávy, při úpravách vycházelo z analýzy údajů o prodejích nemovitých věcí. Změn však novela přináší více.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.1.2016.

Zákon o registru smluv (04.01.2016, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 14.12.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 340/2015 Sb. zákon o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv).

O samotném přijetí dané právní úpravy a o jejím obsahu probíhala dlouhá a poměrně bouřlivá diskuze mezi jejími zastánci a odpůrci. Nakonec vše dopadlo tak, že se zřizuje registr smluv jakožto informační systém veřejné správy, jenž slouží k uveřejňování smluv tímto zákonem specifikovaných. Jde především o soukromoprávní smlouvy, jakož i o smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejichž jednou ze stran je Česká republika, územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, státní příspěvková organizace, státní fond, veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola, dobrovolný svazek obcí, regionální rada regionu soudržnosti, příspěvková organizace územního samosprávného celku, ústav založený státem nebo územním samosprávným celkem, obecně prospěšná společnost založená státem nebo územním samosprávným celkem, státní podnik nebo národní podnik, zdravotní pojišťovna, Český rozhlas, Česká televize či právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby. Nevztahuje se to však na právnické osoby založené podle jiného než českého práva, které působí převážně mimo území České republiky.

Zákon dále upravuje výjimky z povinnosti uveřejnění, požadovaný způsob uveřejnění, jeho následky i následky neuveřejnění. Obecně totiž smlouva, na niž se bude vztahovat povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, nabude účinnosti nejdříve dnem uveřejnění. Naopak nebude-li smlouva, která nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění, uveřejněna prostřednictvím registru smluv ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, bude platit, že je zrušena od počátku.

Zákon nabývá účinnosti, s výjimkou některých ze svých ustanovení, dnem 1.7.2016. Od 1.7.2017 nabývají účinnosti ustanovení stran následků uveřejnění a neuveřejnění dotčených smluv.

Novela prováděcí vyhlášky k zákonu o pozemních komunikacích (30.12.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 14.12.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 338/2015 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

K příslušné novelizaci Ministerstvo dopravy přistoupilo v návaznosti na novelu zákona o pozemních komunikacích publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 268/2015, jež své účinnosti nabyla částečně v polovině, částečně na konci prosince 2015. Novela vyhlášky rovněž zohledňuje některé potřeby, jež vyplynuly z dosavadní aplikační praxe správců pozemních komunikací.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 31.12.2015.

Vyhláška o pravidlech bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na lodi (29.12.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 11.12.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 336/2015 Sb. vyhláška o pravidlech bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na lodi.

Vyhláška vydaná Ministerstvem dopravy k provedení § 67a odst. 3 a § 67c odst. 2 zákona o námořní plavbě nově upravuje obsah, rozsah a způsob provádění výcviku a školení členů posádky, podmínky bezpečného stavu lodě, jejího zařízení a vybavení z hlediska ochrany zdraví při práci, podrobnosti zásad a postupů pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ale také místa uložení výtisků zásad a postupů bezpečnosti práce na lodi. Má přitom vyhovovat požadavkům relevantní evropské právní úpravy představované směrnicemi 1999/63/ES o dohodě o úpravě pracovní doby námořníků uzavřené mezi Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Federací odborů pracovníků v dopravě v Evropské unii (FST), 2009/13/ES, kterou se provádí dohoda k Úmluvě o práci na moři z roku 2006 uzavřená Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF), a 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci.

Nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 25/2001 Sb., o pravidlech bezpečnosti práce na námořní obchodní lodi, jež se, s účinností nové vyhlášky, zrušuje. Nová právní úprava z předchozí v podstatě vychází. Ministerstvo dopravy však dospělo k závěru, že je vhodné, vzhledem k vývoji, k němuž došlo od roku jejího vydání, tedy od roku 2001, ji podstatně revidovat. Rovněž bylo nutné na úrovni podzákonných právních předpisů adekvátně zareagovat na poslední novelu zákona o námořní plavbě, jež je účinná již od poloviny roku 2015. Cesta plnohodnotné rekodifikace se pak jevila jako nejvhodnější.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 26.12.2015.

Vyhláška o malých plavidlech (28.12.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 11.12.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 334/2015 Sb. vyhláška o vedení rejstříku malých plavidel a technické způsobilosti malých plavidel, převozních lodí a plovoucích zařízení k provozu na vodních cestách.

Vyhláška, která je vydávána k provedení řady ustanovení zákona o vnitrozemské plavbě, navazuje na novelu tohoto zákona publikovanou v září minulého roku pod č. 187/2014 Sb., respektive na její části týkající se malých plavidel.

V podrobnostech upravuje například způsob vedení evidence malých plavidel, technické požadavky na bezpečnost jejich provozu, plavební zóny, pro něž se schvaluje technická způsobilost plavidla, znaky jednotlivých druhů plavidel, postup při provádění technické prohlídky a její organizační zabezpečení a při provádění pravidelné technické prohlídky, včetně jejího rozsahu, vzor osvědčení plavidla a prozatímního osvědčení plavidla, lhůty pro podání žádosti o provedení pravidelné technické prohlídky, náležitosti typového osvědčení plavidla a údaje v něm zaznamenávané, lodní listiny, kterými musí být plavidlo vybaveno, a údaje do nich zaznamenávané, počet a odborné složení členů posádky či zvláštní požadavky a vlastnosti plavidla. Určuje rovněž plavidla, která lze provozovat na vodní cestě jen za podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla sjednaného jeho provozovatelem, rozsah a podmínky tohoto pojištění, ale také plavidla, která je třeba vybavit jiným zařízením sloužícím pro zajištění bezpečnosti plavby, a druhy těchto zařízení.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1.2016.

Prováděcí vyhláška k zákonu o azylu a k zákonu o dočasné ochraně cizinců (23.12.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 9.12.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 328/2015 Sb. vyhláška, kterou se provádí zákon o azylu a zákon o dočasné ochraně cizinců.

Vyhláška vydaná podle § 57 odst. 6 a § 86 odst. 4 zákona o azylu a podle § 34 odst. 6 zákona o dočasné ochraně cizinců upravuje seznamy zemí, které Česká republika považuje za bezpečné země původu, bezpečné třetí země (seznam bezpečných třetích zemí ve skutečnosti stanoven není) a evropské bezpečné třetí země. Stejně tak definuje vzor průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany a vzor průkazu žadatele o poskytnutí dočasné ochrany.

Odkazuje přitom na evropské směrnice, konkrétně 2013/32/EU o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany a 2013/33/EU, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu. Vyhláška totiž, dle důvodové zprávy, úzce souvisí s budováním tzv. společného evropského azylového systému, jenž je aktuálně hlavním hybatelem vývoje azylové problematiky na poli Evropské unie. Na konci tohoto procesu by měla stát plně harmonizovaná azylová politika jednotlivých členských států zahrnující všechny fáze řízení o mezinárodní ochraně, a to od přijímání až po integraci, případně návrat do země původu.

Vyhláška, jež má sloužit především pro účely správního řízení ve věci mezinárodní ochrany, nabyla účinnosti dnem 18.12.2015.

Nová prováděcí vyhláška pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví (22.12.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 7.12.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 325/2015 Sb. vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví.

Vyhláška byla Ministerstvem financí zpracována v návaznosti na novelu zákona o účetnictví, jež byla ve Sbírce zákonů publikována v září tohoto roku pod č. 221/2015 Sb. a své účinnosti nabude dnem 1.1.2016. Ta má, vedle mnoha dalšího, do jisté míry napravit dosavadní ne zcela utěšený stav stran jednoduchého účetnictví. Tento systém byl sice ze zákona o účetnictví s účinností již od roku 2004 vyňat (stalo se tak zákonem č. 437/2003 Sb.), některým účetním jednotkám však bylo umožněno vést jednoduché účetnictví i nadále s tím, že reálně postupovaly v souladu s již zrušeným právním předpisem. Zákonodárce výše uvedenou novelou zákona reflektoval neutuchající společenskou poptávku po jednoduchém účetnictví, a to zejména ze strany velmi malých účetních jednotek, které nejsou primárně založeny za účelem podnikání a které vykonávají převážně společensky prospěšnou činnost. Takové jednotky většinou nedisponují dostatečnými vlastními kapacitami, které by jim umožňovaly vedení podvojného účetnictví, či by pro ně takové vedení bylo finančně a administrativně náročné. V souvislosti s účinností nového občanského zákoníku u nich navíc vznikla určitá právní nejistota spočívající v tom, zda jak stávající, tak nově vzniklé účetní jednotky výše uvedeného charakteru mohou i nadále pokračovat ve vedení jednoduchého účetnictví, respektive zda mohou nově vzniklé účetní jednotky jednoduché účetnictví začít používat. Výsledkem na tento stav navazujících debat byl konsenzus o znovuzavedení a o výslovné legalizaci jednoduchého účetnictví, a to v případě některých, přesně specifikovaných účetních jednotek při splnění určitých kritérií. Stane se tak s účinností od 1.1.2016, a to na základě již zmíněného novelizačního zákona č. 221/2015 Sb. Zákonem daný rozsah jednoduchého účetnictví má být pro potřeby vykazování finanční situace popsaných účetních jednotek zcela dostačující a naopak na ně nemá klást nepřiměřené finanční a administrativní nároky.

Aktuálně publikovaná vyhláška některá příslušná ustanovení zákona o účetnictví týkající se znovuzavedené plně legální možnosti vést jednoduché účetnictví rozvíjí, když je prováděcím právním předpisem k § 1f odst. 6, § 4 odst. 8 písm. h) a § 13b odst. 6 zákona o účetnictví. Konkrétně je v ní stanoveno obsahové vymezení účetních knih v jednoduchém účetnictví k zajištění sestavení přehledů podle § 13b zákona o účetnictví. V podrobnostech se zaměřuje na peněžní deník, knihu pohledávek a závazků, pomocné knihy ostatních složek majetku, přehledy o příjmech a výdajích a o majetku a závazcích či metodu přechodu na jednoduché účetnictví.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1.2016.

Novela vyhlášky o datových schránkách (21.12.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 7.12.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 322/2015 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek, ve znění vyhlášky č. 422/2010 Sb.

Touto novelou Ministerstvo vnitra, jemuž to v červnu tohoto roku bylo uloženo usnesením vlády, zvyšuje maximální přípustnou velikost datové zprávy dodávané do datové schránky ze současných 10 MB na dvojnásobek. Impulsem ke změně byla snaha umožnit dodávat do datové schránky zákonem stanovené formulářové podání u daně z přidané hodnoty. Ministerstvo vnitra přitom vyhodnotilo, že daňové formulářové podání až na výjimky nepřesahuje velikost 20 MB, proto byla zvolena právě tato hranice.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1.2016.

Nový zákon o hasičském záchranném sboru (17.12.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 7.12.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 320/2015 Sb. zákon o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru).

Nový zákon nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou zákonem č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů. Ten se s účinností nové právní úpravy zrušuje, a to včetně svých novel a prováděcích předpisů.

Hasičský záchranný sbor České republiky je jednotný bezpečnostní sbor, jehož základním úkolem je chránit životy a zdraví obyvatel, životní prostředí, zvířata a majetek před požáry a jinými mimořádnými událostmi a krizovými situacemi. Podílí se dále na zajišťování bezpečnosti České republiky plněním a organizováním úkolů požární ochrany, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování, integrovaného záchranného systému a krizového řízení, ale také dalších obdobných úkolů. Ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí rovněž organizuje přijímání humanitární pomoci poskytované České republice ze zahraničí. Za zákonem stanovených podmínek pak plní mimořádně i úkoly, jejichž splnění je nezbytné v zájmu ochrany života nebo zdraví obyvatel, životního prostředí, zvířat nebo majetku.

Zákonodárce, dle důvodové zprávy, k celkové rekodifikaci dané materie přistoupil poté, co byla provedena analýza právního a skutkového stavu, jejímž výsledkem bylo konstatování potřeby nově upravit postavení a organizaci Hasičského záchranného sboru České republiky v návaznosti na změny, které v období od nabytí účinnosti dosavadní právní úpravy nastaly v oblasti právní i věcné. Úpravy se týkají, mimo mnohého dalšího, i pravomocí a působností sboru, tedy toho esenciálního. Reflektován má být přitom obecný společenský vývoj, vývoj v oblasti technologií, komunikačních a informačních systémů, ale i snaha o řešení dalších souvisejících otázek. Cílem pak bylo dosáhnout stavu, kdy postavení hasičského záchranného sboru bude regulováno právní úpravou koncipovanou přehledně a systematicky správně.

Zákonem je současně novelizován zákon o požární ochraně, zákon o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, rozpočtová pravidla, zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, krizový zákon, zákon o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel či branný zákon.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.1.2016.

Novela zákona o poštovních službách (16.12.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 7.12.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 319/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.

Počátkem roku 2013 nabyla účinnosti novela zákona o poštovních službách, která do českého právního řádu transponovala evropské právní předpisy a měla umožnit liberalizaci poskytování služeb na poštovním trhu. Ukázalo se však, že nastavený způsob kompenzace čistých nákladů na poskytování základních služeb prostřednictvím kompenzačního fondu nezajišťuje držiteli poštovní licence dostatečnou kompenzaci čistých nákladů, přičemž zároveň významným způsobem zatěžuje subjekty podnikající na trhu poštovních služeb. Dle důvodové zprávy proto představuje možnou překážku podnikání na tomto trhu.

Držitel poštovní licence je totiž nucen udržovat poměrně rozsáhlou a nákladnou infrastrukturu k realizaci své povinnosti zajistit všeobecnou dostupnost základních služeb na celém území České republiky, což zahrnuje například doručování 5 dní v týdnu, a to i do odlehlých oblastí, či povinnost provozovat síť pošt ve stanovené hustotě. To vše v situaci, kdy poptávka po tradičních poštovních službách dlouhodobě klesá, neboť jsou masivně nahrazovány elektronickou komunikací. Dle zákonodárce všechny popsané okolnosti ve výsledku vedou k postupnému snižování schopnosti financovat plnění poštovní povinnosti z výnosů poskytování těchto služeb.

Deklarovaným cílem novely je tak nastavit dlouhodobě udržitelný mechanismus financování čistých nákladů, který zajistí poskytování základních služeb v požadované kvalitě prostřednictvím sítě provozoven, jejíž hustota odpovídá nárokům veřejnosti, a dále odstranit zátěž, jež jsou v souvislosti s financováním čistých nákladů na poskytování základních služeb prostřednictvím kompenzačního fondu nuceni nést provozovatelé poštovních služeb, včetně držitele poštovní licence.

Vedle zákona o poštovních službách je novelizován rovněž zákon o státním podniku. Zrušuje se také vyhláška č. 432/2012 Sb., o způsobu vedení evidence výnosů a příjmů provozovatele, který poskytuje poštovní služby nebo zajišťuje zahraniční poštovní služby.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.1.2016.

Novela zákona o evidenci obyvatel (15.12.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 7.12.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 318/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Zákonodárce usoudil, že je na úseku evidence obyvatel a rodných čísel vhodné přistoupit k některým legislativně-technickým úpravám, stejně tak jako zrealizovat další sjednocení právní terminologie v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. Pamatováno je například na rozšíření a zpřesnění rozsahu údajů vedených v agendovém informačním systému evidence obyvatel a v registru rodných čísel, ale také údajů využívaných z informačních systémů provozovaných policií o cizincích s povolením k pobytu na území ČR.

Na úseku občanských průkazů a cestovních dokladů přináší novela, vedle mnoha dalších, změny týkající se místní příslušnosti pro podání žádosti o vydání a pro převzetí těchto dokladů, novelizován je rovněž zákon, kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích ČSFR, ČR a SR, zákon o Bezpečnostní informační službě, zákon o azylu, zákon o pobytu cizinců na území ČR, zákon o správních poplatcích, zákon o elektronických komunikacích, zákon o rozhlasových a televizních poplatcích, zákon o Policii ČR, zákon o účastnících odboje a odporu proti komunismu a katastrální zákon.

Zákon nabývá účinnosti, s výjimkou některých ze svých ustanovení, dnem 1.1.2016.

Novela zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a zákona o zaměstnanosti (14.12.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 7.12.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 317/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Dle důvodové zprávy je primárním cílem novely upřesnit dosavadní právní úpravu poskytování údajů z informačních systémů České správy sociálního zabezpečení řídicím orgánům a koordinačnímu orgánu určeným pro operační programy financované z evropských strukturálních a investičních fondů, a to k plnění jejich povinností stanovených právem EU. Má být zabezpečeno, že poskytování údajů, jež mají charakter osobních a citlivých údajů a které byly získány od ČSSZ podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a zákona o nemocenském pojištění, je v souladu s principy ochrany osobních údajů.

Stejně tak má být Ministerstvu práce a sociálních věcí umožněno poskytovat z Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí řídicím orgánům a koordinačnímu orgánu určeným pro operační programy financované z evropských strukturálních a investičních fondů údaje získané při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, které mají charakter osobních a citlivých údajů, jsou-li tyto údaje nezbytné k plnění úkolů vyplývajících pro ně z práva EU.

Získávání takových údajů přímo z informačních systémů ČSSZ a MPSV má několik výhod. V první řadě jde o jejich věrohodnost, která je považována za vyšší než v případě, kdy by byly získávány od jednotlivých podpořených osob. Nevýznamná není ani administrativní a finanční náročnost, která by provázela proces získání příslušných údajů od vysokého počtu osob podpořených v rámci programů Evropských strukturálních fondů. Těch je totiž téměř jeden milion.

Vedle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a zákona o zaměstnanosti je novelizován rovněž zákon o nemocenském pojištění a zákon o Úřadu práce České republiky.

Zákon nabyl účinnosti dnem 7.12.2015.

Novela zákona o spotřebních daních (10.12.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 3.12.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 315/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.

V souvislosti s povinnostmi zakotvenými v evropské směrnici 2011/64/EU o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků se právě publikovanou novelou především upravují sazby spotřební daně z tabákových výrobků, jejichž minimální výše se má odvíjet od přepočtu podle směnného kurzu koruny vůči euru. Důvodová zpráva uvádí, že z důvodu zajištění předvídatelnosti daňových příjmů a berouc v úvahu opakovaný požadavek vznášený v průběhu legislativního procesu zakotvit do zákona o spotřebních daních alespoň střednědobý plán zvyšování sazeb spotřební daně vyhodnotil zákonodárce jako nejvhodnější cestu nastavení tříletého plánu úprav sazeb spotřební daně z tabákových výrobků.

Změn však novela provádí více. Další z nich například směřuje k možnosti uvolnit zajištěné vybrané výrobky, případně dopravní prostředek, který je dopravoval, v případě, že jejich doprava byla provázena dokladem s nesprávnými nebo nepravdivými údaji, avšak následně se prokáže, že výrobky byly zdaněny nebo byly oprávněně nabyty bez spotřební daně. Obdobně se bude postupovat i v případě skladování.

Zákon nabývá účinnosti, s výjimkou dvou ze svých ustanovení, dnem 1.1.2016.

Novela zákona o azylu a zákona o pobytu cizinců na území ČR (09.12.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 3.12.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 314/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Primárním cílem této rozsáhlé novely, která v případě zákona o pobytu cizinců na území ČR provádí více než půl druhého sta a v případě zákona o azylu dokonce dvě stovky změn, je, dle důvodové zprávy, zajištění transpozice evropské azylových směrnic. Konkrétně jde o směrnici 2013/32/EU o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany a směrnici 2013/33/EU, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu. Promítnout bylo nutné rovněž nezbytné prvky z evropského nařízení 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států. Má jít o „posledními dílky skládačky“ z hlediska legislativní tvorby tzv. společného evropského azylového systému.

Další z řady změn pak mají směřovat k odstranění nejpalčivějších problémů, jež se vyprofilovaly při aplikaci dotčených zákonů v praxi. Vedle zákona o azylu a zákona o pobytu cizinců je novelizován rovněž zákon o dočasné ochraně cizinců, zákon o veřejném zdravotním pojištění, zákon o sociálně-právní ochraně dětí, zákon o ochraně státních hranic, zákon o zaměstnanosti a zákon o správních poplatcích. Zrušuje se také vyhláška č. 274/2004 Sb., kterou se stanoví seznam nemocí, které by mohly ohrozit veřejné zdraví, a seznam nemocí a postižení, které by mohly závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek.

Zákon nabývá účinnosti dnem 18.12.2015.

Novela vyhlášky o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik (08.12.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 27.11.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 312/2015 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, ve znění vyhlášky č. 49/2014 Sb.

Dle důvodové zprávy Ministerstvo životního prostředí s Ministerstvem zemědělství k novelizaci přistoupily, aby učinily zadost povinnosti transponovat do českého právního řádu evropskou směrnici 2013/39/ES, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky. Stejně tak dochází k doplnění transpozice samotné směrnice 2008/105/ES, jež již v minulosti transponována byla, ukázalo se však, že neúplně. To má být nyní novelou napraveno.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.12.2015.

Novela vyhlášky o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod (08.12.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 27.11.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 313/2015 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod.

Ministerstvo životního prostředí v důvodové zprávě uvádí, že si novelizaci vyžádaly zejména požadavky zakotvené v evropské směrnici 2013/39/EU, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky. Tu bylo potřeba neprodleně transponovat. Upravují se rovněž některé formální nedostatky dosavadního znění vyhlášky, ruší se také některé z příloh, jež jsou již řešeny samostatnými metodickými postupy pro hodnocení stavu povrchových vod certifikovanými ze strany ústředních vodprávních úřadů, tedy Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství. I v tomto případě se dodatečně napravuje neúplně provedená transpozice směrnice 2008/105/ES.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.12.2015.

Nařízení o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu (02.12.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 27.11.2015 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 308/2015 Sb. nařízení vlády o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu.

Vláda tímto nařízením vydaným k provedení občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb., stanovuje, co se v kontextu občanského zákoníku rozumí pojmy běžná údržba bytu a drobné opravy bytu, přičemž ve druhém případě se opírá jak o věcné, tak o nákladové vymezení včetně ročního limitu výše takových nákladů.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 1.1.2016.

Vyhláška o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2016 (02.12.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 27.11.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 309/2015 Sb. vyhláška o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2016.

Jako každoročně, Ministerstvo financí v příloze vyhlášky vydané podle § 189 odst. 4 zákoníku práce stanovilo základní sazby zahraničního stravného v cizí měně, tentokrát pro rok 2016. Současně se, s účinností nové vyhlášky, zrušuje vyhláška 242/2014 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2015.

Dle důvodové zprávy je základním cílem těchto vyhlášek každoročně zajistit zaměstnancům dostatečnou finanční kompenzaci v případech, kdy je zaměstnavatel vyšle na zahraniční pracovní cestu a v této souvislosti jim vzniknou výdaje na stravování. Prostřednictvím stanovení základních sazeb pro jednotlivé země jsou zohledňovány rozdílné cenové hladiny v příslušných destinacích. Vyhláškou stanovené částky mají uvedeným zaměstnancům pokrýt jejich zvýšené náklady na zajištění běžné celodenní stravy při pracovních cestách v zahraničí ve veřejných stravovacích zařízeních střední kvalitativní třídy, resp. první kvalitativní třídy v rozvojových zemích Asie, Afriky a Latinské Ameriky. V těchto oblastech jde totiž většinou o limitovaný počet vybraných stravovacích zařízení, a to zpravidla pouze hotelových restaurací, v nichž se lze stravovat bezpečně. Výše sazeb je tradičně připravována na základě podkladů a konzultací s českými zastupitelskými úřady v zahraničí, jejichž pracovníci jsou bezprostředně seznámeni s aktuální cenovou hladinou ve veřejném stravování v místě svého působení.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1.2016.

Novela vyhlášky o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným (01.12.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 25.11.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 307/2015 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným.

Vyhláškou se stanovují upravené seznamy dálnic a silnic I. třídy, jejichž užití podléhá mýtnému. Ke změně bylo dle Ministerstva dopravy přistoupeno v návaznosti na novelu zákona o pozemních komunikacích publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 268/2015 Sb., kdy dochází ke zrušení kategorie rychlostních silnic, ale také v souvislosti se zprovozněním dalšího úseku dálnice.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1.2016.

Vyhláška o užívání pozemních komunikací zpoplatněných časovým poplatkem (01.12.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 25.11.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 306/2015 Sb. vyhláška o užívání pozemních komunikací zpoplatněných časovým poplatkem.

Vyhláška vydaná k provedení § 20 odst. 1 a § 21e odst. 2 zákona o pozemních komunikacích podrobně stanovuje pozemní komunikace, jejichž užití podléhá časovému poplatku, vzory kupónů prokazujících úhradu časového poplatku a způsob jejich vyplňování a evidence, ale také způsob umístění kupónů prokazujících úhradu časového poplatku ve vozidle. Nahrazuje přitom dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 435/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných časovým poplatkem. Ta se, s účinností nové vyhlášky, zrušuje, a to včetně svých novel.

K vydání zcela nové vyhlášky bylo dle Ministerstva dopravy přistoupeno především z důvodu změn v popisu a vzorech kupónů emise pro rok 2016, ale také pro změny v seznamu komunikací podléhajících časovému zpoplatnění v návaznosti na novelu zákona o pozemních komunikacích.

Vyhláška nabývá účinnosti, s výjimkou jednoho ze svých ustanovení týkajícího se seznamu pozemních komunikací, jejichž užití podléhá časovému poplatku, dnem 1.12.2015.

Novela vyhlášky o báňské záchranné službě (30.11.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 23.11.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 305/2015 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů.

Novela byla Českým báňským úřadem připravena proto, aby zkvalitnila činnost báňské záchranné služby, přizpůsobila právní úpravu technickým, vývojovým a organizačním změnám, které se činnosti báňské záchranné služby v poslední době dotkly (jde například o technologické přístrojové vybavení typu dýchacích přístrojů a oživovací techniky), a aby obecně napomohla dosažení většího souladu mezi horními a zdravotnickými předpisy.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.12.2015.

Novela vyhlášky o lidské krvi (25.11.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 23.11.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 304/2015 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 143/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti lidské krve a jejích složek (vyhláška o lidské krvi), ve znění pozdějších předpisů.

Tato krátká jednobodová novela byla dle jejího předkladatele, Ministerstva zdravotnictví, zpracována z důvodu nutnosti transponovat do českého právního řádu evropskou směrnici 2014/110/EU, kterou se mění směrnice 2004/33/ES, pokud jde o kritéria dočasného vyloučení dárců allogenních odběrů krve.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 31.12.2015.

Vyhláška o nákladových indexech věkových skupin pojištěnců veřejného zdravotního pojištění pro rok 2016 (24.11.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 23.11.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 303/2015 Sb. vyhláška o nákladových indexech věkových skupin pojištěnců veřejného zdravotního pojištění pro rok 2016.

Ministerstvo zdravotnictví po dohodě s Ministerstvem financí v příloze k vyhlášce stanovuje, a to dle § 20 odst. 6 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, nákladové indexy věkových skupin pojištěnců pro přerozdělování pojistného na veřejné zdravotní pojištění pro rok 2016.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1.2016.

Vyhláška o Programu statistických zjišťování na rok 2016 (24.11.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 23.11.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 302/2015 Sb. vyhláška o Programu statistických zjišťování na rok 2016.

Jako každý rok, Český statistický úřad vydává na základě zmocnění v § 27 písm. b) zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, vyhlášku obsahující program statistických zjišťování, která budou Českým statistickým úřadem dle § 10 uvedeného zákona v následujícím roce, tentokrát tedy v roce 2016, prováděna. Vyhláška je vydávána v návaznosti na přímo použitelná evropská nařízení, jichž je aktuálně na čtyři desítky. Stejně tak odkazuje na bezmála desítku evropských směrnic.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1.2016.

Novela vyhlášky o předkládání výkazů bankami a pobočkami zahraničních bank České národní bance (23.11.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 10.11.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 300/2015 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 346/2013 Sb., o předkládání výkazů bankami a pobočkami zahraničních bank České národní bance, ve znění vyhlášky č. 216/2014 Sb.

Obecně je prostřednictvím novelizované vyhlášky zabezpečován systém sběru dat od bank a poboček zahraničních bank. Úkoly České národní banky zde vycházejí z požadavků a standardů Evropské centrální banky a Evropské unie. Získávané údaje jsou potřebné pro plnění úkolů v oblasti měnové politiky, jsou využívány k vytváření statistik, při výkonu dohledu nad finančním trhem, při zajišťování finanční stability, peněžního oběhu a podobně.

Novelou realizované změny ve výkaznictví bank a poboček zahraničních bank vychází, dle důvodové zprávy, zejména z požadavků Evropské unie na další postupnou implementaci jednotných reportovacích rámců. Novela přitom není transpoziční. Úpravami má být především dosaženo souladu s obecnými pokyny vydanými Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA), jež se týkají plánů financování a úrokového rizika investičního portfolia, tedy oblastí, které nejsou pokryty prováděcím nařízením č. 680/2014 a k jejichž naplňování se ČNB přihlásila. Mají taktéž zajistit potřebné informace k výpočtu příspěvků do Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize.

Vyhláška nabývá účinnosti, s výjimkou několika ze svých ustanovení, dnem 1.1.2016.

Novela vyhlášky o předkládání výkazů spořitelními a úvěrními družstvy České národní bance (23.11.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 10.11.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 301/2015 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 426/2013 Sb., o předkládání výkazů spořitelními a úvěrními družstvy České národní bance, ve znění vyhlášky č. 310/2014 Sb.

Spořitelní a úvěrní družstva jsou v evropském právu považována za úvěrové instituce. Jejich výkaznictví je v současné době upraveno zejména přímo použitelnými předpisy Evropské unie, v první řadě prováděcím nařízením č. 680/2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu. To však nevylučuje národní výkazy, které se orientují na oblasti nepokryté tzv. jednotnými evropskými reportovacími rámci a jež zahrnují oblasti, na které se vztahují specifické národní předpisy nebo kde neexistuje jednotná evropská regulace.

Úpravy ve výkaznictví spořitelních a úvěrních družstev prováděné právě publikovanou vyhláškou vycházejí, dle důvodové zprávy, zejména z nutnosti reagovat na změny zákonů upravujících činnost družstevních záložen, a to především v oblasti pojištění vkladů a řešení krizí, kdy je nezbytné sledovat specifické informace potřebné pro výpočet příspěvků do příslušných fondů. Další změny vyplývají z nutnosti zachovat určitý soulad ve vykazovacích povinnostech všech úvěrových institucí, jimiž jsou, vedle spořitelních a úvěrních družstev, také banky mající pro tento účel samostatný právní předpis. Ten (konkrétně jde o vyhlášku č. 346/2013 Sb.) je aktuálně také měněn.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1.2016.

Novela zákona o podpoře regionálního rozvoje (19.11.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 10.11.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 298/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Novela má, dle důvodové zprávy, posloužit k dosažení několika cílů. Předně má být jejím prostřednictvím uvedena právní úprava regionálního rozvoje do podoby odpovídající současným potřebám a podmínkám, do podoby po právní stránce akceptující věcné přístupy a řešení, které se v předmětné oblasti postupně prosadily v průběhu uplynulých let. Stejně tak má doznat změn úprava hospodářské, sociální a územní soudržnosti v tom ohledu, aby byla prosta dosavadních nedostatků stran koordinace na centrální úrovni a aby odpovídala podmínkám a požadavkům vyplývajícím z práva EU a z Dohody o partnerství pro nové programové období 2014-2020. V neposlední řadě pak mají být vytvořeny podmínky pro institucionální zajištění podpory implementace programů obsahujících územní dimenzi s využitím odborných kapacit pracovníků institucí, které zabezpečovaly administraci programů v území v programovém období 2007-2013.

Vedle zákona o podpoře regionálního rozvoje je novelizován rovněž zákon o krajích, zákon o hlavním městě Praze, zákoník práce a zákon o státní službě.

Zákon nabývá účinnosti dnem 25.11.2015.

Vyhláška o technicko-ekonomických parametrech (18.11.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 9.11.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 296/2015 Sb. vyhláška o technicko-ekonomických parametrech pro stanovení výkupních cen pro výrobu elektřiny a zelených bonusů na teplo a o stanovení doby životnosti výroben elektřiny a výroben tepla z obnovitelných zdrojů energie (vyhláška o technicko-ekonomických parametrech).

Vyhláškou vydanou k provedení § 7 odst. 3, § 12 odst. 1 písm. a), § 26 odst. 4 a § 27 odst. 9 zákona o podporovaných zdrojích energie Energetický regulační úřad nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 347/2012 Sb., kterou se stanoví technicko-ekonomické parametry obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny a doba životnosti výroben elektřiny z podporovaných zdrojů. Ta se, s účinností nové vyhlášky, zrušuje, a to včetně své novely.

Nová vyhláška podrobně stanovuje technicko-ekonomické parametry pro stanovení výkupních cen jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny a pro stanovení zelených bonusů na teplo z obnovitelných zdrojů pro výrobny tepla z bioplynu, dobu životnosti výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a dobu životnosti výroben tepla z bioplynu.

K přijetí nové právní úpravy dané materie Energetický regulační úřad přistoupil především v souvislosti s novelou zákona o podporovaných zdrojích energie publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 131/2015 Sb. Cílem, deklarovaným také důvodovou zprávou, bylo stanovit technicko-ekonomické parametry elektřiny z obnovitelných zdrojů tak, aby v případě podpory formou výkupních cen bylo při dodržení těchto parametrů dosaženo patnáctileté doby prosté návratnosti investic pro nové výrobny elektřiny využívající obnovitelné zdroje energie, které budou uvedeny do provozu v příštím roce. Stejně tak mají být stanoveny technicko-ekonomické parametry pro nově definované bioplynové stanice tak, aby bylo dosaženo patnáctileté doby návratnosti investic za podmínky splnění technicko-ekonomických parametrů, kterými jsou zejména náklady na instalovanou jednotku výkonu, účinnost využití primárního obsahu energie v obnovitelném zdroji, náklady na pořízení paliva a doba využití zařízení, přičemž právo na podporu u těchto výroben tepla trvá po dobu životnosti výrobny tepla, která je opět stanovena touto vyhláškou.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1.2016.

Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o krmivech (17.11.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 9.11.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 295/2015 Sb. vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o krmivech.

Vyhláška, která byla Ministerstvem zemědělství vydána k provedení § 3 odst. 7, § 4 odst. 10, § 5 odst. 10, § 6 odst. 4, § 7 odst. 6 a § 21a odst. 9 zákona o krmivech, nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 356/2008 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů. Ta se s účinností nové vyhlášky ruší, a to včetně svých novel.

Vyhláška je projevem transpozice příslušných evropských směrnic, a sice směrnice 82/475/EHS, kterou se stanoví skupiny krmných surovin, které mohou být použity k označování krmných směsí pro domácí zvířata, směrnice 2002/32/ES o nežádoucích látkách v krmivech a směrnice 2008/38/ES, kterou se stanoví seznam určených užití krmiv pro zvláštní účely výživy. Upravuje podrobnosti a požadavky pro výrobu, dovoz, používání, označování a uvádění krmiv, doplňkových látek a premixů na trh. Přijmout takovou novou právní úpravu bylo, dle důvodové zprávy, nezbytné především vzhledem k evropské legislativě, která na tomto poli doznala v poslední době rozsáhlých změn. Jde zejména, jak již bylo uvedeno, o požadavky a podrobnosti pro výrobu, dovoz, používání, balení, označování, přepravu a uvádění na trh krmiv, doplňkových látek a premixů, ale také o upřesnění pojmů, základní popisy a charakteristiky jednotlivých tabulkových příloh, požadavky na krmiva pro zvláštní účely výživy a na doplňkové látky, či o zpřesnění administrativních procesů registrace a schvalování krmivářských provozů. Zmíněny jsou rovněž požadavky na výrobní zařízení výrobců krmiv, stejně tak jako stanoveny principy biologického zkoušení krmiv.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 24.11.2015.

Vyhláška o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (16.11.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 9.11.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 294/2015 Sb. vyhláška, kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích.

Vyhláška nově podrobně provádí řadu ustanovení zákona o silničním provozu, když nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích. Ta se s účinností nové vyhlášky ruší, a to včetně svých novel.

Nová právní úprava se týká například svislých i vodorovných dopravních značek, jejich provedení, umístění, platnosti a rozdělení, světelných a akustických signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace, výjimek z omezení jízdy některých vozidel, označování osob, věcí a vozidel ve zvláštních případech (zmíněny jsou překážky provozu, oděvní doplňky s označením z retroreflexního materiálu, osoby oprávněné zastavovat vozidla, speciální označení vozidel a osob nebo sedadla vybavená zádržným systémem) či řízení provozu na pozemních komunikacích.

Ministerstvo dopravy dle svých slov přijetím nové právní úpravy reagovalo primárně na novelu zákona o pozemních komunikacích a zákona o provozu na pozemních komunikacích publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 268/2015. Ta se dotkla, pokud jde o zákon o silničním provozu, především ustanovení o povinnostech řidiče motorového vozidla, o rychlosti jízdy, jízdě vozidel s právem přednostní jízdy, speciálních označeních vozidel a osob, o místní a přechodné úpravě provozu na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných i nepřístupných účelových komunikacích či o působnosti orgánů státní správy.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1.2016.

Nařízení vlády o ochraně zdraví před neionizujícím zářením (11.11.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 3.11.2015 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 291/2015 Sb. nařízení vlády o ochraně zdraví před neionizujícím zářením.

Nové nařízení nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou nařízením vlády č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením. To se, s účinností nového nařízení, zrušuje, a to včetně své novely.

Je vydáno k provedení § 35 odst. 2 a § 36 zákona o ochraně veřejného zdraví, § 6 odst. 2 a § 7 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zákoníku práce a podle § 21 písm. a) zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, přičemž vychází z evropských směrnic 2006/25/ES o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (optickým zářením z umělých zdrojů) a 2013/35/EU o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (elektromagnetickými poli).

Nově v podrobnostech upravuje nejvyšší přípustné hodnoty neionizujícího záření ve frekvenční oblasti od 0 Hz do 1,7∙1015 Hz pro zaměstnance a fyzické osoby v komunálním prostředí, způsob jeho zjišťování, hodnocení expozice, minimální rozsah informací o ochraně zdraví při práci a minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnance, podmínky technické dokumentace laserů, zabezpečení jejich provozování a chodu, ale také označení míst, ve kterých nelze vyloučit expozici zaměstnance a fyzické osoby v komunálním prostředí překračující nejvyšší přípustné hodnoty ve frekvenční oblasti od 0 Hz do 1,7∙1015 Hz, výstrahou.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 18.11.2015.

Nařízení vlády o stanovení prostředků státního rozpočtu podle zákona o podporovaných zdrojích energie (10.11.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 29.10.2015 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 283/2015 Sb. nařízení vlády o stanovení prostředků státního rozpočtu podle § 28 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie pro rok 2016.

Nařízení bylo vládou schváleno a vydáno v souladu s § 28 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie, dle kterého vláda stanovuje prostředky státního rozpočtu pro poskytnutí dotace na úhradu složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny, na úhradu provozní podpory tepla a na kompenzaci na elektřinu spotřebovanou zákazníkem v České republice vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie v jiném členském státě Evropské unie, smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci. Pro rok 2016 byl uvedený limit prostředků stanoven ve výši bezmála 22 mld. Kč.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 1.1.2016.

Vyhláška o provádění ohňostrojných prací (10.11.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 3.11.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 288/2015 Sb. vyhláška o provádění ohňostrojných prací.

Vyhláškou vydanou podle § 33 odst. 6 a § 36 odst. 3 nového zákona o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi Český báňský úřad jednak upravuje způsob provádění ohňostrojných prací, pokud jde o bezpečnost a ochranu zdraví při práci a ochranu života, zdraví a majetku, a obsah technologického postupu, jednak definuje vzor osvědčení o odborné způsobilosti pro zacházení s pyrotechnickými výrobky.

Společně s vyhláškou o provádění ohňostrojných prací byla ve stejný den publikována ve Sbírce zákonů novela vyhlášky č. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, ve znění pozdějších předpisů, a to pod č. 289/2015 Sb.

Obě vyhlášky nabývají účinnosti dnem 15.11.2015.

Novela nařízení o platových poměrech státních zaměstnanců (09.11.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 26.10.2015 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 279/2015 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců.

Také zde vláda na základě jednání se zástupci odborů rozhodla, že zvýší platové tarify, tentokrát státních zaměstnanců. I tady jsou nahrazována dosavadní znění příloh obsahujících stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů přílohami novými.

Nařízení nabylo účinnosti dnem 1.11.2015.

Novela nařízení o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě (09.11.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 26.10.2015 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 278/2015 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.

Vláda na základě jednání se zástupci odborů rozhodla, že zvýší platové tarify zaměstnanců ve veřejných službách a správě. To realizuje právě publikovaným nařízením, jímž nahrazuje dosavadní znění příloh obsahujících stupnice platových tarifů přílohami novými.

Nařízení nabylo účinnosti, s výjimkou některých ze svých ustanovení nabývajících účinnosti počátkem příštího roku, dnem 1.11.2015.

Nařízení o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (06.11.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 26.10.2015 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 276/2015 Sb. nařízení vlády o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

Nařízení vydané podle nového ustanovení, a sice § 271c odst. 2 zákona zákoníku práce, které do něj bylo vloženo s účinnosti od 1.10.2015, podrobněji vymezuje, co se rozumí bolestí a ztížením společenského uplatnění, počty bodů pro jejich ohodnocení, hodnotu bodu či způsob bodového ohodnocení bolesti pro určení výše náhrady za bolest a způsob bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění pro určení výše náhrady za ztížení společenského uplatnění. Zabývá se rovněž příslušnými lékařskými posudky.

Nařízení nabylo své účinnosti dnem 26.10.2015.

Vyhláška o postupu při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění příslušníků bezpečnostních sborů (06.11.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 26.10.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 277/2015 Sb. vyhláška o postupu při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění příslušníků bezpečnostních sborů.

Vyhláška vydaná podle § 104 odst. 2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů v podrobnostech upravuje výši náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání, postup při určení její výše v jednotlivých případech a postup při vydávání lékařského posudku.

Jako důvod, proč bylo nutné danou materii nově upravit, uvádí Ministerstvo vnitra potřebu relevantně navázat na změny provedené v této oblasti novým občanským zákoníkem, ale také na změny právní úpravy v oblasti pracovněprávních vztahů. Doposud se v dané věci postupovalo podle § 228 odst. 1 výše uvedeného zákona, tedy podle obecného právního předpisu, kterým byla vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Jelikož ji nový občanský zákoník zrušil, připravilo Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Ministerstvem financí, Ministerstvem spravedlnosti, zpravodajskými službami a Generální inspekcí bezpečnostních sborů nový právní předpis, který byl přijat a je právě publikován. Cílem bylo vnést do oblasti poskytování náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění služebních úrazů a nemocí z povolání u příslušníků bezpečnostních sborů jakousi právní jistotu a stanovit relevantní postupy obdobně, jako je tomu pro případy pracovních úrazů a nemocí z povolání příslušným vládním nařízením provádějícím zákoník práce.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 26.10.2015.

Vyhláška o diplomatických a konzulárních hodnostech (05.11.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 23.10.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 274/2015 Sb. vyhláška o stanovení diplomatických a konzulárních hodností a postupu při jejich přiznávání a propůjčování.

Vyhláška vydaná Ministerstvem zahraničních věcí podle § 8 odst. 2 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, definuje diplomatické a konzulární hodnosti, které se v souladu s mezinárodní praxí a s mezinárodními smlouvami užívají pro státní zaměstnance jak v oboru služby „Zahraniční vztahy a služba“ zařazené na služební místo nebo jmenované na služební místo v Ministerstvu zahraničních věcí, tak ve stanoveném oboru služby v konzulárních úřadech. V podrobnostech popisuje rovněž postup pro přiznávání diplomatických hodností a postup při propůjčování diplomatických a konzulárních hodností.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.11.2015.

Novela vyhlášky o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel (02.11.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 21.10.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 271/2015 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel), ve znění pozdějších předpisů.

Deklarovaným cílem novelizované právní úpravy je řádně provést transpozici evropské směrnice 2014/85/EU, kterou se mění Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech, a upřesnit požadavky na zdravotní způsobilost řidičů a uchazečů o řidičské oprávnění. Ministerstvo zdravotnictví zde hovoří o nutné reflexi pokroku lékařské vědy a vědeckého poznání v dané oblasti, stejně tak jako o potřebě odstranit aplikační obtíže, které byly v souvislosti s dosavadní právní úpravou identifikovány. Další legislativně-technické úpravy pak navazují na aktuální účinná znění zákonů o zdravotních službách, o specifických zdravotních službách a o silničním provozu.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 5.11.2015.

Sdělení o výši redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu v nemocenském pojištění (02.11.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 21.10.2015 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 272/2015 Sb. sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2016.

Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělením dle § 22 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění vyhlásilo, že v roce 2016 bude činit výše první redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu 901 Kč, výše druhé redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu 1 351 Kč a výše třetí redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu 2 701 Kč.

Novela vyhlášky o podrobnostech nakládání s autovraky (28.10.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 16.10.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 270/2015 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných autovraků, o způsobu vedení jejich evidence a evidence odpadů vznikajících v zařízeních ke sběru a zpracování autovraků a o informačním systému sledování toků vybraných autovraků (o podrobnostech nakládání s autovraky), ve znění pozdějších předpisů.

Tato novela do vyhlášky o podrobnostech nakládání s autovraky vkládá nové znění příloh obsahujících jednak formulář potvrzení o převzetí autovraku do zařízení ke sběru autovraků, jednak formulář ročního hlášení o sběru a zpracování autovraků, jejich částí, o produkci a nakládání s odpady. Díky novele má Ministerstvo životního prostředí od zpracovatelů autovraků získávat komplexnější kvanta informací, které sbírá jak pro vnitrostátní účely, tak pro potřeby hlášení Evropské komisi.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1.2016.

Novela zákonů o pozemních komunikacích a o silničním provozu (27.10.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 14.10.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 268/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Rozsáhlý novelizační zákon čítající bezmála půl druhé stovky novelizačních bodů zasahuje do několika aspektů právní úpravy pozemních komunikací a silničního provozu. Reaguje zejména na požadavky, jež postupně vyplynuly z dosavadní aplikační praxe. Jim odpovídající změny se týkají například pojetí a tomu odpovídajícímu vymezení kategorií a tříd dálnic a silnic, ochrany veřejně přístupných účelových komunikací, nakládání s odtaženými motorovými vozidly, resp. s jejich vraky, křížení pozemních komunikací s dráhami, pravomocí obecních úřadů na úseku státní správy podle zákona o pozemních komunikacích či podmínek připojování ke stavbám veřejné infrastruktury a zřizování staveb v ochranných pásmech veřejné infrastruktury. Novinkou je také stanovení veřejné prospěšnosti u dálnic, silnic a místních komunikací I. třídy, jejich součástí, příslušenství a staveb souvisejících, či výslovné vymezení stavby dálnice, silnice a místní komunikace jako samostatné nemovité věci, která není součástí pozemku. Změn je však mnohem více.

Vedle zákona o pozemních komunikacích a zákona o provozu na pozemních komunikacích je novelizován rovněž zákon o posuzování vlivů na životní prostředí, zákon o správních poplatcích a zákon č. 347/2009 Sb. Ten měl svou platnou, ale doposud stále neúčinnou částí změnit způsob prokazování úhrady časového poplatku za užití vybraných pozemních komunikací, a to z papírové dálniční známky na elektronické zařízení, tzv. elektronický kupón. Zavedení tohoto ekonomicky náročnějšího způsobu prokazování bylo pojímáno jako předstupeň zavedení výkonového zpoplatnění, tedy mýtného, pro všechny kategorie vozidel s tím, že elektronický časový kupón bude následně využit i v systému mýtném. Vzhledem k tomu, že se zavedením mýtného systému pro vozidla pod 3,5 tuny se již nepočítá, zavádění elektronického kupónu, dle důvodové zprávy, zcela ztratilo svůj účel a ekonomický smysl. Představovalo by pouze významný nárůst zatížení veřejných rozpočtů, snížení výnosů z časového poplatku a zatížení soukromých rozpočtů bez odpovídajících přínosů. Proto se příslušná ustanovení zákona č. 347/2009 Sb. ruší.

Zákon nabývá účinnosti, s výjimkou některých ze svých ustanovení, dnem 31.12.2015.

Vyhláška o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům (27.10.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 16.10.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 269/2015 Sb. vyhláška o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům.

Vyhláškou vydanou podle § 14a zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, Ministerstvo pro místní rozvoj v podrobnostech upravuje rozsah výše základní a spotřební složky u rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům, jejich rozdělení mezi příjemce služeb, hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období, vymezení pojmů a další náležitosti k rozúčtování nákladů, ale také některé další náležitosti, které musí poskytovatel služeb uvést ve vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům.

Vyhláška nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele. Ta se, s účinností nové vyhlášky, zrušuje.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1.2016.

Novela zákona o místních poplatcích (26.10.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 14.10.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 266/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Na základě dosavadní právní úpravy mohly obce vyměřovat a následně exekučně vymáhat místní poplatky také po dětech. V praxi k tomu, dle důvodové zprávy, běžně docházelo především v případě poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, jehož poplatníkem se dítě stává již okamžikem svého narození. To vyústilo v situaci, kdy existuje nemálo dětí, jež na tomto místním poplatku dluží příslušné obci několikatisícové částky, přičemž jim tento dluh může každým rokem narůstat, aniž by o jeho existenci měly jakékoli tušení. Platební výměry totiž nejsou doručovány přímo dítěti, ale jeho zákonným zástupcům, zpravidla rodičům, tedy právě těm osobám, které mají primárně povinnost za dítě místní poplatek zaplatit. Tuto povinnost lze odvozovat z rodičovské zodpovědnosti.

Popsaný stav byl vyhodnocen jako rozporný se základními principy demokratického právního státu, kdy je vnímáno jako nesprávné, aby byly děti orgány veřejné moci postihovány za to, že jejich rodiče nesplnili svou povinnost vyplývající z jejich rodičovské zodpovědnosti. Stejně tak byl nalezen rozpor s čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, podle něhož musí být zájem dítěte předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy, správními nebo zákonodárnými orgány. Ambicí zákonodárce je nyní tento neutěšený stav prostřednictvím právě publikované novely narovnat.

Zákon nabývá účinnosti, s výjimkou několika ze svých ustanovení, dnem 1.1.2016.

Novela zákona o ochraně veřejného zdraví (26.10.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 14.10.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 267/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Poté, co byla v roce 2013 v rámci právní úpravy ochrany veřejného zdraví provedena transpozice a adaptace aktuálního práva Evropské unie a v roce 2014 realizováno sladění zákona o ochraně veřejného zdraví s novým kontrolním řádem, přichází na řadu novela, cílem kteréžto je, dle důvodové zprávy, uvést zákon do souladu se správním řádem a vymezit na úseku ochrany veřejného zdraví skutkové podstaty správních deliktů, což bylo dlouhodobě odkládáno. Ambicí zákonodárce bylo touto rozsáhlou novelou odstranit veškeré odchylky od správního řádu, ale také změnit v nutném rozsahu terminologii a sladit ji s pojmoslovím zvláštních zákonů, jakými jsou například zákon o chemických látkách a chemických směsích, živnostenský a školský zákon, zákon o sociálních službách, zákon o zdravotních službách a zákon o specifických zdravotních službách či základní pracovněprávní předpisy, a s terminologií nařízení Evropské unie v oblasti chemických látek a směsí. Změny se mají projevit ve snížení byrokratické zátěže osob zejména v oblasti ochrany zdraví při práci.

Změn, které se dotýkají i dalších oblastí, je však podstatně více, čemuž odpovídá i rozsah čítající více než tři stovky novelizačních bodů. Vedle zákona o ochraně veřejného zdraví je novelizován také zákon o přestupcích a živnostenský zákon.

Zákon nabývá účinnosti, s výjimkou jednoho ze svých ustanovení, dnem 1.12.2015.

Novela vyhlášky o jednacím řádu státního zastupitelství (20.10.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 14.10.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 263/2015 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů.

Díky novele dojde ke změně věcné příslušnosti ve věcech úmyslných trestných činů spáchaných v souvislosti s insolvenčním řízením. K výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení bude v těchto případech nově příslušný státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu je nižší státní zastupitelství, které by bylo jinak ve věci příslušné. Změna má dle Ministerstva spravedlnosti zefektivnit potírání kriminality s insolvenčním řízením spojené.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1.2016.

Vyhláška o regulačním výkaznictví (20.10.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 14.10.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 262/2015 Sb. vyhláška o regulačním výkaznictví.

Vyhláška vydaná Energetickým regulačním úřadem podle § 98a odst. 2 písm. e) energetického zákona stanovuje náležitosti a členění regulačních výkazů včetně jejich vzorů, odpisové sazby pro účely regulace, pravidla pro sestavování regulačních výkazů a termíny pro jejich předkládání. Samotné regulační výkazy energetický zákon definuje ve svém § 20, z údajů zasílaných regulovanými subjekty poté vychází Energetický regulační úřad při regulaci cen v energetice.

Vyhláška nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 59/2012 Sb., o regulačním výkaznictví. Ta se, s účinností nové vyhlášky, zrušuje.

Motivem zpracování nové právní úpravy bylo, dle důvodové zprávy, zejména sladit vykazovací povinnost jednotlivých subjektů se souvisejícími platnými právními předpisy, a sice s energetickým zákonem, se zákonem o podporovaných zdrojích energie a s vyhláškami o způsobu regulace cen a postupech pro regulaci cen v elektroenergetice a teplárenství, v plynárenství a za činnosti operátora trhu v elektroenergetice a plynárenství. Dalším ze sledovaných záměrů bylo začlenit do vyhlášky některé výkazy, které sice již byly v předchozím období regulovanými subjekty vykazovány, ale jen na základě žádosti Energetického regulačního úřadu o poskytnutí podkladů, a které Energetický regulační úřad pro účely regulace v oblasti elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství potřebuje.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1.2016.

Novela prováděcí vyhlášky k zákonu o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel (19.10.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 9.10.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 256/2015 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 167/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Novela dle jejího zpracovatele, jímž je Ministerstvo dopravy, reaguje na aktuální potřebu transpozice evropské směrnice 2014/85/EU, kterou se mění do českého právního řádu již transponovaná směrnice 2006/126/ES o řidičských průkazech. Důležitou pohnutkou pro podrobnější úpravu dané materie bylo rovněž zahájené řízení o porušení Smlouvy o fungování EU v této věci.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.11.2015.

Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení (19.10.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 6.10.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 254/2015 Sb. vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.

Vyhláškou Ministerstvo spravedlnosti upravuje výši paušální náhrady, která náleží účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 občanského soudního řádu a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce. Takovou paušální náhradu s odkazem na zvláštní právní předpis předpokládá jak 151 odst. 3 občanského soudního řádu, tak i § 89a exekučního řádu. A oním zvláštním předpisem je právě publikovaná vyhláška. Pro určení hodnoty sporu se budou obdobně používat ustanovení o tarifní hodnotě podle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 6.10.2015.

Novela vyhlášky stanovící podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách (13.10.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 30.9.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 245/2015 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách, ve znění pozdějších předpisů.

Právě publikovaná vyhláška je technickou novelou reagující na změny, které přinesla novela školského zákona publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 82/2015 Sb. Dle Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy dává do souladu postup při přijímání i při odvolání proti nepřijetí, případně přijetí uchazeče v přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání konanému ve školách, které nejsou zřizovány státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, s judikaturou Nejvyššího správního soudu a návazně s upraveným zněním § 165 a § 183 školského zákona. Při přijímacím řízení bude na školách všech zřizovatelů postupováno v souladu se správním řádem. Další technické úpravy souvisejí s praktickým zajištěním přijímacího řízení ve školách, uzpůsobují se rovněž podmínky pro uchazeče se speciálními vzdělávacími potřebami, a to v návaznosti na legislativní změny § 16 až 19 školského zákona.

Vyhláška nabyla účinnosti, s výjimkou několika ze svých ustanovení, dnem 30.9.2015.

Novely prováděcích vyhlášek k zákonu o účetnictví (13.10.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 2.10.2015 byly ve Sbírce zákonů publikovány tři vyhlášky Ministerstva financí novelizující tři prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví.

Pod č. 250/2015 Sb. to je vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.

Pod č. 251/2015 Sb. jde o vyhlášku, kterou se mění vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.

A konečně pod č. 252/2015 Sb. byla publikována vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů.

Jak vyplývá z důvodových zpráv k jednotlivým vyhláškám, důvodem zpracování výše uvedených novel byla především snaha o řádné dokončení transpozice evropské směrnice 2013/34/EU o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, novely rovněž reagují na změny, jež přinesla novela zákona o účetnictví publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 221/2015 Sb. a nabývající účinnosti dnem 1.1.2016.

Vyhlášky nabývají účinnosti taktéž dnem 1.1.2016.

Vyhláška o podrobnostech provádění zpětného odběru pneumatik (13.10.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 1.10.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 248/2015 Sb. vyhláška o podrobnostech provádění zpětného odběru pneumatik.

Vyhláškou vydanou podle § 38 odst. 11, § 38b odst. 11, § 38d odst. 6 a § 38e odst. 9 zákona o odpadech Ministerstvo životního prostředí stanovuje vzor návrhu na zápis do Seznamu povinných osob v oblasti zpětného odběru pneumatik, vzor žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému, obsah roční zprávy o plnění povinnosti zpětného odběru pneumatik za uplynulý kalendářní rok, podrobnosti způsobu provedení zpětného odběru pneumatik, ale také podmínky financování zpětného odběru pneumatik a nakládání s odpadními pneumatikami při kolektivním plnění povinností.

Nová vyhláška nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 465/2013 Sb., o stanovení vzoru návrhu na zápis do Seznamu povinných osob v oblasti zpětného odběru pneumatik a obsahu roční zprávy o plnění povinnosti zpětného odběru pneumatik. Ta byla s účinností nové vyhlášky zrušena. Nová vyhláška je reakcí na novelu zákona o odpadech publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 223/2015 Sb., jež, mimo jiné, změnila zákonnou právní úpravu zpětného odběru pneumatik. Umožnila totiž povinným osobám založit subjekt, jenž bude, na základě oprávnění uděleného Ministerstvem životního prostředí, zajišťovat kolektivní plnění povinností stanovených zákonem o odpadech pro zpětný odběr použitých pneumatik, zpracování a využití odpadních pneumatik.

Nová právní úprava má být, dle důvodové zprávy, nastavena tak, aby mohly takový kolektivní systém založit pouze povinné osoby, které mají určitý potenciál pro zpětný odběr odpadních pneumatik a stanou se tak stabilním kolektivním systémem a kvalitním partnerem v oblasti zpětného odběru odpadních pneumatik i pro ostatní subjekty, které chtějí využít možnosti kolektivního plnění. Předpokládá se, že kolektivní systém díky nové právní úpravě založí jen společnosti, jejichž význam na trhu s pneumatikami nebude bagatelní, a jelikož se cena likvidace promítá do celkové ceny pneumatik, očekává ministerstvo, že příspěvek hrazený kolektivnímu systému bude reálný a nikoliv spekulativní, což by hrozilo v případě zakládání kolektivních systémů společnostmi bez historie a zkušeností v této oblasti.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.10.2015.

Vyhláška o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2014 (12.10.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 30.9.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 244/2015 Sb. vyhláška o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2014, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2014, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2016 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2016 a o zvýšení důchodů v roce 2016.

Ministerstvo práce a sociálních věcí touto každoročně vydávanou vyhláškou dle § 108 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a b) zákona o důchodovém pojištění stanovilo výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2014 hodnotou 26 357 Kč, výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu pak za rok 2014 činí 1,0246. Výše redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu byla pro rok 2016 určena částkami 11 883 Kč v případě první a 108 024 Kč v případě druhé, výše základní výměry starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu pak pro rok 2016 činí 2 440 Kč. Veškeré tyto údaje jsou nezbytné pro provádění důchodového pojištění v roce 2016.

Vedle toho vyhláška rovněž upravuje zvýšení důchodů v roce 2016, což se týká důchodů starobních, invalidních, vdovských, vdoveckých a sirotčích přiznaných před 1.1.2016.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1.2016.

Novela nařízení o stanovení rozsahu přímé pedagogické činnosti pedagogických pracovníků (06.10.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 24.9.2015 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 239/2015 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění nařízení vlády č. 273/2009 Sb.

Novela v souladu s Plánem legislativních prací vlády upravuje stanovení rozsahu přímé pedagogické činnosti ředitelů škol, a to jak mateřských, včetně těch s internátním provozem, tak i základních.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 1.9.2016.

Novela vyhlášky stanovící požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl (06.10.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 17.9.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 237/2015 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl, ve znění pozdějších předpisů.

Český báňský úřad dle svých slov s novelou přichází za účelem relevantního promítnutí novely stavebního zákona, podle které po zajištění hlavního důlního díla již na návrh organizace příslušný stavební úřad nerozhoduje o stavební uzávěře, nýbrž o stanovení ochranného pásma, do předmětné vyhlášky. Reflektována je rovněž změna terminologie v horních předpisech spočívající v nahrazení dosavadního označení „událost mimořádná“ termínem „událost závažná“.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.10.2015.

Sdělení MF určující emisní podmínky nového státního dluhopisu (06.10.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 24.9.2015 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod číslem 241/2015 Sb. sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2015 – 2023, 0,45 %.

Dle uvedeného sdělení vydává Česká republika prostřednictvím Ministerstva financí státní dluhopisy pojmenované Státní dluhopis České republiky, 2015 – 2023, 0,45 %. Dluhopisy jsou vydávány ve formě zaknihovaného cenného papíru na doručitele, jmenovitá hodnota byla určena ve výši 10.000,- Kč. Jako datum emise je stanoven den 25.9.2015, přičemž lhůta pro upisování emise počala běžet dne 23.9.2015 a skončí dnem 25.9.2023. Datem splatnosti je pak 25.10.2023. Výnos dluhopisu je tentokrát určen pevnou úrokovou sazbou 0,45 % p. a.

Dluhopisy mohou upisovat a nabývat právnické a fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky i v zahraničí. Jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky.

Prezident podepsal tři zákony (05.10.2015, Mgr. Martin Glogar)

Z legislativního procesu

Dne 25.9.2015 podepsal prezident republiky tři nové zákony, které opětovně na své třicáté první schůzi konané od 15.9.2015 projednala Poslanecká sněmovna poté, co jí je k dalšímu projednání vrátil Senát.

Mezi podepsanými zákony nalezneme novelu zákona o místních poplatcích, novelu zákonů o pozemních komunikacích a o provozu na pozemních komunikacích a novelu zákona o ochraně veřejného zdraví. Dva první uvedené zákony sněmovna přijala v pozměněném znění schváleném Senátem, v případě novely zákona o ochraně veřejného zdraví setrvala na svém původně schváleném znění.    

Publikaci všech uvedených zákonů ve Sbírce zákonů lze očekávat v brzké době.

Vyhláška o stanovení podmínek stran léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití (05.10.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 17.9.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 236/2015 Sb. vyhláška o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití.

Vyhláška vydaná k provedení několika ustanovení zákona o léčivech nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 221/2013 Sb., kterou se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití. Ta se, s účinností nové vyhlášky, zrušuje.

V podrobnostech nově upravuje pravidla správné distribuční praxe konopí pro léčebné použití, jeho druhy a stanovení množstevního omezení, značení, předepisování individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití či jeho výdej.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 17.10.2015.

Novela nařízení o minimální mzdě (30.09.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 14.9.2015 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 233/2015 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Novelou nařízení je, v souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2015, realizováno od 1.1.2016 zvýšení minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy, když se základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin zvyšuje z 55 Kč za hodinu nebo 9 200 Kč za měsíc na 58,70 Kč za hodinu nebo 9 900 Kč za měsíc. Novelizováno je rovněž ustanovení o nejnižší úrovni zaručené mzdy, jež je odstupňována ve skupinách prací podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, stejně tak jako sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance.

Nařízení nabývá účinnosti, jak již bylo výše naznačeno, dnem 1.1.2016.

Novela vyhlášky o energetických specialistech (30.09.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 14.9.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 234/2015 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 118/2013 Sb., o energetických specialistech.

Novelizační vyhláška byla přijata v návaznosti na novelizaci zákona o hospodaření energií realizovanou prostřednictvím zákona č. 103/2015 Sb., která upravila ustanovení zákona týkající se oblasti energetických specialistů a jejich povinností.

V aktuálně novelizované vyhlášce bylo potřeba reagovat na změny, které uvedená novela zákona přinesla. Jednou z nich je skutečnost, že odborná zkouška energetických specialistů je nově pořádána Státní energetickou inspekcí a provádí se před zkušební komisí inspekcí jmenovanou dle pravidel stanovených prováděcím právním předpisem. Tímto předpisem je právě vyhláška o energetických specialistech. A vzhledem k tomu, že její dosavadní znění reflektovalo stav, kdy organizátorem zkoušky bylo Ministerstvo průmyslu a obchodu, bylo nutné vyhlášku v tomto ohledu upravit a stanovit v ní podrobnosti typu kdo je odpovědný za jmenování zkušební komise, kolik členů má minimálně komise mít či kdy je usnášeníschopná. Další změny se pak týkají například tematických zkušebních okruhů, ústní a písemné části odborné zkoušky nebo jejího hodnocení. Objevuje se nová funkce tajemníka, jenž zabezpečuje organizační a administrativní práce související s jednáním zkušební komise a jejího jednání se účastní.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 29.9.2015.

Nařízení o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci (29.09.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 14.9.2015 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 232/2015 Sb. nařízení vlády o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci.

Nařízení vydané podle § 3 odst. 7 a § 4 odst. 9 zákona o hospodaření energií v podrobnostech stanovuje obsah a způsob zpracování státní energetické koncepce a obsah a strukturu podkladů pro její zpracování a vyhodnocení, ale také obsah a způsob zpracování územní energetické koncepce a obsah a strukturu podkladů pro její zpracování a pro zpracování zprávy o jejím uplatňování. Nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou nařízením č. 195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce. To se, s účinností nového nařízení, zrušuje.

Podnětem k formulaci nové právní úpravy byla, dle Ministerstva průmyslu a obchodu, snaha o standardizaci formy zpracování státní energetické koncepce, a to včetně vymezení vrcholových cílů státu v oblasti strategického plánování v energetice. Toho má být dosaženo stanovením obsahu a způsobu zpracování státní energetické koncepce a také obsahu a struktury analytických podkladů pro její zpracování a vyhodnocení.

Nařízení nabylo účinnosti dnem 29.9.2015.

Novela vyhlášky o energetické náročnosti budov (29.09.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 11.9.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 230/2015 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov.

Vyhláška o energetické náročnosti budov účinná od 1.4.2013 byla vydána k provedení ustanovení zákona o hospodaření energií, a to v reakci na jeho novelu publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 318/2012 Sb. Byla jedním z projevů transpozice evropské směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov do českého právního řádu.

Transpozice právě této směrnice je aktuálně předmětem řízení o porušení smlouvy o fungování EU. Evropská komise totiž v rámci vyhodnocení transpozičního procesu nalezla v dosavadní české právní úpravě nedostatky, jež je žádoucí odstranit. Dle Ministerstva průmyslu a obchodu má být část nápravy realizována novelizací zákona o hospodaření energií, část pak právě publikovanou novelou vyhlášky o energetické náročnosti budov.

Změny se konkrétně dotýkají ustanovení o posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie, o vzoru stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy a o vzoru a obsahu průkazu, ale také vzorů průkazů energetické náročnosti budovy.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.12.2015.

Prováděcí předpisy k zákonu o prevenci závažných havárií (22.09.2015, Mgr. Martin Eliášek)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 11.9.2015 byly spolu se zákonem o prevenci závažných havárií publikovány v částkách 93 a 94/2015 Sbírky zákonů vyhlášky provádějící ustanovení tohoto zákona.

225/2015 Sb. Vyhláška o stanovení rozsahu bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu zařazeného do skupiny A nebo skupiny B

Tato vyhláška upravuje požadavky na rozsah analýzy možností neoprávněných činností a provedení případného útoku na objekt. Stanoví požadavky na zajištění fyzické ostrahy a dalších bezpečnostních opatření, přijímaných v objektu. Stanoví kategorie a povahu jednotlivých technických prostředků a režimových opatření.

226/2015 Sb. Vyhláška o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře

Tato vyhláška upravuje zásady pro vymezení zóny havarijního plánování a postup při jejím vymezení a stanoví strukturu a náležitosti obsahu vnějšího havarijního plánu.

227/2015 Sb. Vyhláška o náležitostech bezpečnostní dokumentace a rozsahu informací poskytovaných zpracovateli posudku

Tato vyhláška upravuje náležitosti, strukturu, obsah, rozsah a způsob zpracování bezpečnostní dokumentace:
- bezpečnostní program,
- vnitřní a vnější havarijní plán,
- bezpečnostní zpráva a zpráva o posouzení bezpečnostní zprávy,
- záznam o provedeném přezkumu bezpečnostního programu,
- posouzení rizik závažné havárie.
Vyhláška dále stanoví povahu informací, které je pro účely posouzení návrhu bezpečnostní dokumentace zpracovatel posudku oprávněn požadovat.

228/2015 Sb. Vyhláška o rozsahu zpracování informace veřejnosti, hlášení o vzniku závažné havárie a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie

Tato vyhláška upravuje náležitosti obsahu informace:
- o nebezpečí závažné havárie, včetně možného domino efektu,
- o preventivních bezpečnostních opatřeních,
- o žádoucím chování obyvatel v případě vzniku závažné havárie,
- o vzniku závažné havárie,
- konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie,
včětně rozsahu a způsobu, ve kterém se tyto informace zpracovávájí a sdělují.

229/2015 Sb. Vyhláška o způsobu zpracování návrhu ročního plánu kontrol a náležitostech obsahu informace o výsledku kontroly a zprávy o kontrole

Tato vyhláška upravuje bezpečnostní kontroly, zejm. obsah a strukturu zprávy o kontrole a informace o výsledku kontroly. Dále upravuje proces schvalování ročního plánu kontrol a způsob stanovení termínů kontrol. Stanoví také kritéria hodnocení vysledků systematického posuzování nebezpečí závažné havárie.

Všechny uvedené vyhlášky nabývají účinnosti shodně se zákonem o prevenci závažných havárií, tj. dnem 1.10.2015

Zákon o prevenci závažných havárií (22.09.2015, Mgr. Martin Eliášek)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 11.9.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 224/2015 Sb. zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií)

Nový zákon o prevenci závažných havárií nahrazuje stávající zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, a představuje transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2012/18/EU o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek, která obodbně nahradila předchozí směrnici Rady č. 96/82/ES.

Zákon především reaguje na změny v systému klasifikace nebezpečných chemických látek, jejichž přítomnost v objektu zakládá povinnost provozovatele zavést v tomto objektu systém prevence závažných havárií. Zavádějí se tři nové kategorie toxicity, které ne zcela odpovídají předešlým dvěma kategoriím a jsou zde stanoveny odlišné mezní nebo limitní hodnoty. Nové kategorie toxicity jsou dále rozděleny podle tří cest expozice (orální, dermální a inhalační). Změna režimu se v České republice bude týkat pouze několika z 210 v současnosti evidovaných objektů, u nichž dojde ke změně zařazení. Oproti předchozímu zákonu však dochází k rozšíření působnosti i na podzemní zásobníky plynu, pro které bude třeba nově splnit povinnosti ukládané zákonem, zejména vypracování příslušné bezpečnostní dokumentace a zavedení systému prevence závažných havárií.

Při schvalování bezpečnostní dokumentace již nebude třeba posudek Ministerstva životního prostředí. Posudky bude nově vypracovávat pověřená právnická osoba zřízená Ministerstvem práce a sociálních věcí. Ministerstvo životního prostředí bude fungovat jen jako přezkumný a dozorový orgán. Klíčovou roli při výkonu státní správy na úseku prevence závažných havárií budou nadále sehrávat krajské úřady, které vedle schvalování bezpečnostní dokumentace mají nově za úkol také informovat veřejnost. Krajské úřady musí veřejnost informovat především o objektech obsahujících nebezpečné látky, bezpečnostní dokumentaci, havarijních plánech a eventuelně také o vzniku a následcích závažných havárií.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.10.2015

Novela zákona o odpadech (21.09.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 10.9.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 223/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

Dle důvodové zprávy zákonodárce novelou reaguje na infrigementové řízení, které je s Českou republikou vedeno ze strany Komise k nesprávné transpozici evropské směrnice č. 2008/98/ES o odpadech, a to v oblasti působnosti zákona, definic, hierarchie nakládání s odpady, obsahu plánů odpadového hospodářství a vymezení jednotlivých způsobů využívání a odstraňování odpadů v přílohách upravujících způsoby využívání odpadů, způsoby jejich odstraňování a vzorec pro výpočet energetické účinnosti. Současně má být novelou transponována směrnice 2013/56/EU novelizující směrnici o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech, a vnitrostátní právní řád adaptován na evropské nařízení č. 493/2012 stanovící prováděcí pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů. Dalšími z adaptovaných nařízení jsou pak evropská nařízení č. 1257/2013 o recyklaci lodí a č. 660/2014, kterým se mění nařízení č. 1013/2006 o přepravě odpadů. Zákon má rovněž reagovat na podněty z další etapy aktualizace ekoauditu, které se vztahovaly k elektronizaci přepravy nebezpečných odpadů a některých evidenčních povinností a k vynětí minerálních olejů ze zpětného odběru.

Jde o novelu rozsáhlou, čítá rovných osm desítek novelizačních bodů. Změny se tak konkrétně dotýkají například působnosti zákona, definic, hierarchie nakládání s odpady, způsobu využívání a odstraňování odpadů, zpětného odběru minerálních olejů, baterií a akumulátorů, výjimek u knoflíkových článků, přenosných baterií a akumulátorů pro bezšňůrové elektrické nástroje či hodnocení a evidence přepravy nebezpečných odpadů, ale i oblastí dalších.

Zákon nabývá účinnosti, s výjimkou několika ze svých ustanovení, dnem 1.10.2015.

Novela zákona o svobodném přístupu k informacím (21.09.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 10.9.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 222/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon o svobodném přístupu k informacím, který ve smyslu čl. 17 odst. 5 Listiny stanovuje podmínky pro realizaci práva na informace, představuje v rámci českého právního řádu obecný právní předpis pro poskytování informací. Je podle něj postupováno v případech, kdy zvláštní právní předpis nestanoví jinak (komplexně např. zákon o právu na informace o životním prostředí, v dílčích aspektech např. zákon o archivnictví a spisové službě nebo knihovní zákon).

Aktuální novela zákona o svobodném přístupu k informacím je, dle důvodové zprávy, reakcí na evropskou směrnici č. 2013/37/EU, kterou se mění směrnice č. 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru. Původní znění směrnice bylo do zákona transponováno prostřednictvím novely č. 61/2006 Sb. Nyní bylo potřeba na změny již dříve transponované evropské legislativy adekvátně reagovat.

Má jít o změny svým charakterem převážně technické, přesto by měly napomoci k efektivnějšímu zveřejňování informací veřejného sektoru a jejich opakovanému použití, a to především díky povinnosti zveřejňovat informace v otevřených a případně též ve strojově čitelných formátech. Umožní to kvalitativní posun v možnostech využití zveřejňovaných informací. Informace veřejného sektoru jsou totiž dále využívány ke komerčnímu i nekomerčnímu použití ze strany subjektů stojících mimo veřejný sektor.

Cílem je, aby novela přispěla k možnosti využívat výhody otevřených dat v podnikatelské sféře, v neziskovém sektoru i v akademickém výzkumu za současného zkvalitnění veřejných služeb, neboť kromě požadavku na formáty zveřejňovaných a poskytovaných informací explicitně zavádí možné způsoby poskytování informací na základě žádosti. Kromě tradičních uvádí též způsob poskytnutí informace formou sdílení dat prostřednictvím rozhraní informačního systému a umožněním dálkového přístupu k informacím, které se v průběhu času mění, obnovují, doplňují nebo opakovaně vytvářejí. Možností je také jejich pravidelné předávání jiným způsobem. Mělo by pak být především na žadateli, aby požadavek na způsob poskytnutí informace sám v žádosti specifikoval, přičemž výčet v zákoně uvedených možných způsobů je pouze demonstrativní. Povinný subjekt je v zásadě povinen požadavku vyhovět, pokud nejde o situaci, kdy žadatelem zvolený způsob není realizovatelný nebo by pro povinný subjekt představoval nepřiměřenou zátěž. V takovém případě vyhoví povinný subjekt žádosti tím, že poskytne informaci jiným způsobem umožňujícím její účinné využití žadatelem.

Zákon nabyl účinnosti dnem 10.9.2015.

Novela zákona o účetnictví (16.09.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 10.9.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 221/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Zákonodárce k novelizaci přistupuje především proto, aby učinil zadost povinnosti transponovat do českého právního řádu evropskou směrnici 2013/34/EU o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků. Ta má zohledňovat program Evropské komise o zlepšování právní úpravy a zejména sdělení Komise s názvem „Inteligentní regulace v Evropské unii“, jehož cílem je navrhovat a přijímat právní předpisy nejvyšší kvality, které dodržují zásadu subsidiarity a proporcionality, a současně zajistit, aby byla administrativní zátěž úměrná výhodám, které přináší. Další sdělení s názvem „Zelená malým a středním podnikům“ pro Evropu pak uznává ústřední úlohu, kterou sehrávají malé a střední podniky v hospodářství Evropské unie, a klade si za cíl zkvalitnit celkový přístup k podnikání a zakotvit do tvorby politiky, a to od regulace až po veřejnou službu, zásadu „zelenou malým a středním podnikům“. Vedle toho pak zde existuje Strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst, jejímž cílem je snížit administrativní zátěž a zlepšit podnikatelské prostředí zejména pro malé a střední podniky a podpořit jejich internacionalizaci. Také Evropská rada v minulosti vyzvala, aby byla na úrovni Evropské unie i na úrovni členských států snížena celková regulační zátěž, a to zejména pro malé a střední obchodní korporace. V oblasti účetnictví mělo k realizaci shora uvedených záměrů a cílů dojít vydáním výše uvedené směrnice, jejíž transpozice je právě publikovanou novelou prováděna.

Novela dle důvodové zprávy rovněž reaguje na existenci jiných právních předpisů, které mají přímý dopad na povinnosti ukládané účetním jednotkám právě zákonem o účetnictví (je jím například zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob). Mají jí být, nyní již v drobném rozsahu, rovněž dokončeny úpravy v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, s nimiž bylo započato prostřednictvím zákonného opatření Senátu publikovaného ve Sbírce zákonů pod č. 344/2013 Sb.

Dochází taktéž k nápravě doposud ne zcela utěšeného stavu ohledně jednoduchého účetnictví, jež bylo jako systém ze zákona sice vyřazeno již novelou z roku 2003, některým účetním jednotkám však bylo umožněno vést jej i nadále s tím, že reálně postupovaly v souladu s již zrušeným právním předpisem. Zákonodárce reflektoval společenskou poptávku po jednoduchém účetnictví, a to zejména ze strany velmi malých účetních jednotek, které nejsou primárně založeny za účelem podnikání a které vykonávají převážně společensky prospěšnou činnost. V souvislosti s účinností nového občanského zákoníku u nich navíc vznikla určitá právní nejistota spočívající v tom, zda jak stávající, tak nově vzniklé účetní jednotky výše uvedeného charakteru mohou i nadále pokračovat ve vedení jednoduchého účetnictví, respektive zda mohou nově vzniklé účetní jednotky jednoduché účetnictví začít používat. Výsledkem na tento stav navazujících debat byl konsenzus o znovuzavedení a o legalizaci jednoduchého účetnictví, a to v případě některých, přesně specifikovaných účetních jednotek při splnění určitých kritérií. Ten je pak realizován právě publikovanou novelou.

Vedle zákona o účetnictví je novelizován rovněž zákon o daních z příjmů, zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů a zákon o auditorech.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.1.2016.

Novela zákona o zpravodajských službách (15.09.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 10.9.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 219/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Důvodová zpráva k právě publikované novele popisuje, že činnosti, jejichž odhalování je v působnosti zpravodajských služeb, vyžadují ke své realizaci většinou značné finanční krytí. Má jít zejména, nikoli však výlučně, o činnosti, jejichž důsledky mohou ohrozit významné ekonomické zájmy České republiky, ale také o informace týkající se organizovaného zločinu, terorismu nebo korupce. Zpravodajské služby považovaly své dosavadní možnosti získávat informace daného typu o těchto činnostech za omezené, a to jednak tím, že jim chybí možnost získávat informace od Finanční správy, jednak tím, že jejich oprávnění získávat informace o klientech bank se vztahuje pouze na získávání informací v oblasti potlačování financování terorismu. Stejně tak doposud nemohla, vzhledem k zákonem stanovené mlčenlivosti, ani Finanční správa České republiky při případné kontrole subjektu požádat příslušnou zpravodajskou službu o poskytnutí informací, které by mohla následně využít. Jako problém bylo rovněž vnímáno, že zpravodajské služby doposud neměly přístup k databázi účastníků veřejně dostupné telefonní služby od osob tuto službu poskytujících. Nebyly proto schopny zjistit majitele určité telefonní stanice nebo naopak telefonní číslo účastníka. V případech, kdy nasadily zpravodajskou techniku při odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikačního provozu, měly sice k dispozici obsah hovoru a telefonní číslo stanice, se kterou byl hovor veden, operativní zjištění, komu tato stanice patří, respektive kdo jsou komunikující osoby, však již pro ně bylo velmi obtížné.

Novela má popsaný stav změnit, a to v tom smyslu, aby zákon umožnil obousměrný tok informací jak od zpravodajských služeb ke Generálnímu finančnímu ředitelství, tak i opačně. Ve vztahu k zaměstnancům Generálního finančního ředitelství dochází pro určité případy k prolomení mlčenlivosti, jíž jsou jinak podle daňového řádu vázáni. Pokud jde o údaje o klientech bank, měly by být nově poskytovány, pokud je bude zpravodajská služba potřebovat k plnění konkrétního úkolu ve své působnosti, a to nikoli pouze ve vymezeném úseku své působnosti v oblasti potlačování financování terorismu, jako tomu bylo doposud. Takové poskytování údajů má být podrobeno kontrole ze strany soudní moci. A nakonec, cílem je rovněž umožnit zpravodajským službám, aby mohly efektivně ztotožnit účastníky komunikace prostřednictvím telefonu, a tím zvýšit účinnost jejich dalších zákonných oprávnění, jakým právě použití odposlechu je.

Zákon nabývá účinnosti dnem 25.9.2015.

Sdělení MF určující emisní podmínky nového státního dluhopisu (14.09.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 9.9.2015 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod číslem 218/2015 Sb. sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2015–2017, 0,00 %.

Dle uvedeného sdělení vydává Česká republika prostřednictvím Ministerstva financí státní dluhopisy pojmenované Státní dluhopis České republiky, 2015–2017, 0,00 %. Dluhopisy jsou vydávány ve formě zaknihovaného cenného papíru na doručitele, jmenovitá hodnota byla určena ve výši 10.000,- Kč. Jako datum emise je stanoven den 11.9.2015, přičemž lhůta pro upisování emise počala běžet dne 9.9.2015 a skončí dnem 10.10.2017. Datem splatnosti je pak 9.11.2017. "Výnos" dluhopisu je tentokrát určen pevnou úrokovou sazbou 0,00 % p. a.

Dluhopisy mohou upisovat a nabývat právnické a fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky i v zahraničí. Jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky.

Novela vyhlášky o stavu nouze v plynárenství (09.09.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 4.9.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 215/2015 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu k novele uvádí, že bude mít v praxi kladný dopad na podnikatelské prostředí a přispěje ke zvýšení energetické bezpečnosti České republiky v oblasti plynárenství. Má jít v první řadě o technickou úpravu prováděnou na základě závěrů z kontrol účastníků trhu s plynem, které provedl Energetický regulační úřad a v nichž se především zaměřoval na problematiku zajišťování a písemné dokladování bezpečnostního standardu dodávky plynu předepsaného pro chráněné zákazníky. Novela dále zohledňuje výsledky simulace vyhlášení stavu nouze a jeho předcházení provedené v říjnu 2014 a v neposlední řadě praktické zkušenosti účastníků trhu s dosavadní právní úpravou. Změny se konkrétně dotýkají například právní úpravy předcházení stavu nouze či stanovení a způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, ale i otázek dalších.

Vyhláška nabývá účinnosti, s výjimkou několika ze svých ustanovení, dnem 10.9.2015.

Novela vyhlášky o bateriích a akumulátorech (07.09.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 28.8.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 212/2015 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 170/2010 Sb., o bateriích a akumulátorech a o změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů.

Novelizovaná vyhláška stanovuje, vedle dalšího, obsahové náležitosti a rozsah roční zprávy o plnění povinností zpětného odběru a odděleného sběru baterií a akumulátorů, kterou výrobci či kolektivní systémy zasílají Ministerstvu životního prostředí. To pak z těchto údajů čerpá informace o zpětném odběru a odděleném sběru baterií a akumulátorů, jež následně využívá jak pro vnitrostátní účely, tak pro potřeby hlášení Evropské komisi.

Od roku 2013 členské státy zasílají hlášení Evropské komisi prostřednictvím systému eDamis. Komise při přípravě reportingové povinnosti změnila strukturu požadovaných dat, z důvodu čehož, dle důvodové zprávy, už nebyl dosavadní rozsah roční zprávy dostačující. Obsah a struktura uvedené roční zprávy se proto právě publikovanou novelou mění tak, aby zpráva novým požadavkům plně vyhovovala.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1.2016.

Novela vyhlášky o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou (07.09.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 31.8.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 214/2015 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů.

Dle Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy byla novela zpracována a přijata na základě novelizace § 81 odst. 6 a odst. 11 školského zákona provedené zákonem č. 82/2015 Sb. Ta umožnila nahradit jednu ze zkoušek profilové části maturitní zkoušky výsledkem úspěšně vykonané standardizované zkoušky z tohoto cizího jazyka doložené jazykovým certifikátem. Novelizační vyhláška upřesňuje podmínky tohoto nahrazování.

Konkrétně stanovuje minimální jazykovou úroveň standardizované jazykové zkoušky, jež může být nahrazující zkouškou za zkoušku z cizího jazyka profilové části maturitní zkoušky, pokud tak ředitel školy stanoví, termín pro zveřejnění informace o standardizovaných jazykových zkouškách, které ředitel školy může zohlednit při nahrazování zkoušek z cizího jazyka, ministerstvem a termín, dokdy musí žák požádat ředitele školy o nahrazení zkoušky standardizovanou zkouškou doloženou jazykovým certifikátem. Specifikuje se rovněž způsob evidence a hodnocení při náhradě zkoušky standardizovanou jazykovou zkouškou.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.9.2015.

Vyhláška o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů (07.09.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 31.8.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 213/2015 Sb. vyhláška o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů.

V souladu se zmocněním daným v § 4 odst. 11 zákona o rozpočtovém určení daní je Ministerstvo financí povinno vydat vždy k 1. září vyhlášku, jež stanoví procenta podílů každé obce na celostátních hrubých výnosech daně z přidané hodnoty a daní z příjmů. Právě publikovaná vyhláška tak nahrazuje minuloroční vyhlášku č. 186/2014 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů. Ta se, s účinností nové vyhlášky, ruší.

Nové procentní podíly na zákonem dané části celostátního hrubého výnosu daní jsou, dle důvodové zprávy, propočteny na základě aktuálních údajů o počtu obyvatel podle bilance obyvatel Českého statistického úřadu, o výměrách katastrálních území obce podle údajů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a o počtu dětí a žáků podle údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, vychází ale také z počtu zaměstnanců vykázaných v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků, kteří měli místo výkonu práce v dané obci.

Vyhláška, jak již bylo naznačeno, nabyla účinnosti dnem 1.9.2015.

Nařízení o technických požadavcích na pyrotechnické výrobky a jejich uvádění na trh (01.09.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 20.8.2015 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 208/2015 Sb. nařízení vlády o technických požadavcích na pyrotechnické výrobky a jejich uvádění na trh.

Nařízení vydané podle § 7 odst. 3, § 8 odst. 3, § 9 odst. 4 a § 10 odst. 3 aktuálně publikovaného zákona o pyrotechnice v rámci transpozice evropské směrnice 2013/29/EU o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání pyrotechnických výrobků na trh v podrobnostech upravuje popis a obsah jednotlivých postupů posuzování shody, včetně dokumentace, která má být

uchovávána u jednotlivých postupů posuzování shody, a postup výrobce a oznámeného subjektu u jednotlivých postupů posuzování shody, rozsah a popis dokumentace náležející k jednotlivým postupům posuzování shody, popis a náležitosti certifikátu EU přezkoušení typu a osvědčení o posouzení shody, a nakonec vzor EU prohlášení o shodě.

Nařízení nabývá účinnosti, stejně jako uvedený zákon, dnem 4.9.2015.

Novela nařízení o stanovení některých pyrotechnických výrobků, podmínek, za nichž lze uskutečnit jejich dovoz, a vzoru žádosti o udělení povolení (01.09.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 20.8.2015 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 207/2015 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 178/2011 Sb., o stanovení některých pyrotechnických výrobků, podmínek, za nichž lze uskutečnit jejich dovoz, a vzoru žádosti o udělení povolení.

Novelou se v souvislosti s aktuálně pod č. 206/2015 Sb. publikovaným zákonem o pyrotechnice nově definuje seznam stanovených výrobků, jejichž dovoz se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů.

Nařízení nabývá účinnosti shodně s uvedeným zákonem, tedy dnem 4.9.2015.

Prezident podepsal šest zákonů (01.09.2015, Mgr. Martin Glogar)

Z legislativního procesu

Dne 25.8.2015 podepsal prezident republiky šest nových zákonů, které na své na své jedenácté schůzi konané dne 12.8.2015 schválil Senát.

V balíku podepsaných zákonů je obsažena například novela zákona o zpravodajských službách České republiky, novela zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, novela zákona o účetnictví, novela zákona o odpadech či novela zákona o svobodném přístupu k informacím. Jedním ze skupiny podepsaných zákonů je také zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi.  

Publikaci všech uvedených zákonů ve Sbírce zákonů lze očekávat v brzké době.

Zákon o pyrotechnice (01.09.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 20.8.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 206/2015 Sb. zákon o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice).

Zákon v podrobnostech upravuje pravidla určená k dosažení volného pohybu pyrotechnických výrobků na vnitřním trhu, základní bezpečnostní požadavky, které musí pyrotechnické výrobky splňovat před jejich dodáním na trh, a další požadavky pro zajištění ochrany lidského života, zdraví, majetku, veřejné bezpečnosti, včetně ochrany a bezpečnosti spotřebitelů, a to s přihlédnutím k zájmu na ochraně životního prostředí. Zabývá se rovněž právy a povinnostmi výrobců, dovozců a distributorů pyrotechnických výrobků i osob s odbornou způsobilostí, výkonem státní správy v oblasti pyrotechnických výrobků a posuzováním shody pyrotechnických výrobků. Definuje přitom pyrotechnické výrobky, na které se nevztahuje. Jím poskytovaná právní úprava nedopadá například na pyrotechnické výrobky určené k nekomerčnímu využití ozbrojenými silami, ozbrojenými bezpečnostními sbory nebo Hasičským záchranným sborem, na střelivo včetně munice, ale i na další.

Transponuje přitom evropskou směrnici 2013/29/EU o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání pyrotechnických výrobků na trh a prováděcí směrnici 2014/58/EU, kterou se zřizuje systém pro sledovatelnost pyrotechnických výrobků. Podnětem pro vydání nového zákona byla především skutečnost, že pyrotechnické výrobky a zacházení s nimi byly doposud upraveny celou řadou právních předpisů, což činilo právní úprava poněkud roztříštěnou a neposkytující ucelený přehled, který je v oboru pyrotechniky z pohledu legislativně chráněných zájmů velmi důležitý. S ohledem na závazek implementovat výše uvedené směrnice tedy byla zvolena cesta kodifikace rozptýlené právní úpravy do jednoho komplexního předpisu. Ten má danou materii plošně postihnout.

Současně je novelizován zákon o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o zacházení s některými pyrotechnickými výrobky, zákon o zbraních, zákon o správních poplatcích, živnostenský zákon, zákon o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě a zákon o ochraně spotřebitele. Zrušuje se také vyhláška č. 123/2014 Sb., o bezpečnostních a technických požadavcích na zacházení s pyrotechnickými výrobky.

Zákon nabývá účinnosti dnem 4.9.2015.

Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců se ruší (31.08.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 17.8.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 205/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony.

Novým zákonem se především ruší zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, a to včetně svých novel. Ten byl ve Sbírce zákonů publikován již v roce 2006, své účinnosti však nikdy nenabyl. Jeho účinnost totiž byla posunuta, a to dokonce několikrát, naposledy na rok 2017. Dle zákonodárce by však v dnešních podmínkách nebyl bez rozsáhlých změn prakticky realizovatelný, jeho smutná a nikdy nenaplněná pouť českým právním řádem tak bez výraznější stopy končí.

V souvislosti s tím zákon mění několik dalších předpisů, především pak zákoník práce, občanský soudní řád, zákon o sociálně-právní ochraně dětí, zákon o pomoci v hmotné nouzi, zákon o zdravotních službách, ale i mnohé další.

Za nejpodstatnější změnu lze označit navrácení hmotněprávní úpravy odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, obsažené dočasně v přechodných ustanoveních zákoníku práce, zpět do jeho části jedenácté, v níž je soustředěna právní úprava náhrady majetkové a nemajetkové újmy v pracovněprávních vztazích. Původně se totiž počítalo s tím, že současně s novým zákoníkem práce nabude počátkem roku 2007 účinnosti také současně projednávaný zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, v němž budou právní vztahy úrazového pojištění zaměstnanců pro případ poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání upraveny. Poté, co byla jeho účinnost odložena, bylo potřeba hmotněprávní úpravu odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání v účinné formě do právního řádu ukotvit, aby tak mohla být, v souladu s mezinárodními úmluvami, realizována práva poškozených zaměstnanců a pozůstalých po nich. Jelikož se mělo jednat o řešení dočasné a krátkodobé, byla zvolena forma přechodných ustanovení v zákoníku práce. Jak už to tak bývá, z dočasného řešení na jediný rok se stalo řešení na téměř celé desetiletí. Proto nyní zákonodárce ne zcela utěšený stav narovnává a v souvislosti se zrušením zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, který stihl za svá léta neustále odkládané účinnosti ideově zastarat, integruje předmětnou právní úpravu do standardní struktury zákoníku práce. Současně dochází k terminologickému sjednocení některých pojmů pracovněprávní úpravy v oblasti odškodňování s pojmy zavedenými novým občanským zákoníkem.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.10.2015.

Novela přestupkového zákona a zákona o Rejstříku trestů (25.08.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 17.8.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 204/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Deklarovaným záměrem zákonodárce bylo prostřednictvím novely realizovat myšlenku zavedení evidence přestupků, která ve společnosti rezonuje již několik let. Ta by měla jít ruku v ruce s přísnějším postihem recidivy vybraných závažnějších druhů přestupků, jakými jsou přestupky proti majetku, proti občanskému soužití či proti veřejnému pořádku, jejichž spáchání bude nově předmětem evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů. To má umožnit účinnější boj s bagatelní kriminalitou, se kterou se běžný občan s největší pravděpodobností setkává nejčastěji. Informace o páchání přestupků by totiž měly sloužit při projednávání přestupků a ukládání sankcí za ně tak, aby byla recidiva co nejefektivněji sankcionována, mají však být využívány také pro programy prevence bagatelní kriminality.

Vedle přestupkového zákona a zákona o Rejstříku trestů jsou novelizovány i další zákony, mezi nimi například zákon o správních poplatcích, zákon o hornické činnosti, zákon o obecní policii, zákon o České národní bance, zákon o zpravodajských službách, zákony o výkonu vazby a o výkonu trestu odnětí svobody, zákon o vojácích z povolání, zákon o myslivosti, zákon o rybářství, zákon o zbraních, ale i mnohé další.

Zákon nabývá účinnosti, s výjimkou některých ze svých ustanovení, dnem 1.10.2016.

Novela zákona o regulaci reklamy (25.08.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 17.8.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 202/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Dle důvodové zprávy je primárním cílem novely odstranit závady implementace evropské směrnice 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu do zákona o regulaci reklamy, jež České republice vytkla Evropská komise, ale také adaptovat tento zákon na přímo použitelné evropské nařízení č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům tak, aby mu co nejlépe odpovídal a byl s ním v souladu.

Pokud jde o nedokonalou implementaci směrnice, Komise České republice především vytkla právní úpravu přesahující rámec maximální harmonizace předpokládaný směrnicí, ale i to, že v některých případech česká vnitrostátní úprava směrnici sice odpovídala, ale byla obsažena duplicitně jak v zákoně o regulaci reklamy, tak v zákoně o ochraně spotřebitele. Výtky se týkaly například právní úpravy reklamy založené na podprahovém vnímání, reklamy skryté, nevyžádané reklamy, pokud by vedla k výdajům adresáta nebo pokud by ho obtěžovala, reklamy cílící na osoby mladší 18 let či reklamy šířené společně s jiným sdělením. Veškerá vytýkaná pochybení má právě publikovaná novela napravit, navíc má odstranit některé nepřesnosti a neprovázanosti stávající právní úpravy, jež vyplynuly z dosavadní aplikační praxe.

Zákon nabyl účinnosti dnem 17.8.2015.

Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění a dalších (24.08.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 17.8.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 200/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Vláda ve svém programovém prohlášení v části týkající se zdravotnictví deklarovala svůj závazek posílit státní dozor nad finančními toky zdravotního pojištění a nad fungováním zdravotních pojišťoven. A realizuje jej právě publikovaným zákonem, jehož prostřednictvím mění výše uvedené předpisy upravující systém veřejného zdravotního pojištění a činnost zdravotních pojišťoven.

Změny se konkrétně týkají například zveřejňování smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb. Dosavadní právní úprava kontroly nakládání s finančními prostředky systému veřejného zdravotního pojištění, zejména v oblasti smluvních vztahů mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotních služeb, totiž byla vyhodnocena jako nedostatečná. Další skupina změn je zaměřena na nábor pojištěnců zdravotními pojišťovnami prostřednictvím třetích osob. Stávající praxe zdravotních pojišťoven provádět nábor pojištěnců prostřednictvím tzv. třetích osob, tedy právnických a fyzických osob, které vykonávají tuto činnost na základě smlouvy a za provizi mimo pracovněprávní vztah s pojišťovnou, se totiž ukázala být, dle důvodové zprávy, problematickou a stále neutěšenou i přes předchozí snahy o alespoň částečnou regulaci.

Změny se však týkají také systému sankcí za porušení povinností zdravotními pojišťovnami, kdy doposud mohly být potenciálně sankcionovány pouze dvě protiprávní jednání zdravotních pojišťoven, což má nová právní úprava změnit, či právní úpravy překážek pro výkon funkce ředitele a členů orgánů zdravotních pojišťoven. Novela je rovněž projevem snahy vyřešit některé dílčí problémy vyplývající z aplikace zmiňovaných právních předpisů v oblasti veřejného zdravotního pojištění.

Zákon nabývá účinnosti, s výjimkou několika ze svých ustanovení, dnem 1.9.2015.

Novela zákona o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna za hranicemi pravomocí států (24.08.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 17.8.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 201/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 158/2000 Sb., o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna za hranicemi pravomocí států a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon je, dle důvodové zprávy, měněn za účelem implementace povinností vyplývajících z evropské směrnice 2013/30/EU o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři do českého právního řádu. Směrnice je vyústěním snahy EU sjednotit bezpečnostní předpisy svých členských států v oblasti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři poté, co došlo v roce 2010 k havárii na těžební plošině Deep Horizon společnosti British Petrol v Mexickém zálivu. Pro Českou republiku jakožto vnitrozemský stát, který nemá ve své výlučné ekonomické zóně žádnou oblast, kde by se tyto činnosti prováděly, vyplývá ze směrnice povinnost implementovat obsah jediného článku. Jde zde o spolupráci v oblasti bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři, samozřejmě v rámci svých možností.

Pokud je totiž ve vnitrozemském státě registrovaná společnost, jež provádí činnosti v odvětví ropy a zemního plynu v moři mimo státy EU a dojde u ní při této činnosti k závažné havárii, je na požádání Evropské komise prostřednictvím státu, ve kterém je registrovaná, povinna poskytnout informace o této havárii, přičemž povinnost se vztahuje i na dceřiné společnosti výše zmíněné společnosti. Za dané situace tedy nebylo přistoupeno ke zpracování samostatného zákona, nýbrž jen k novelizaci zákona obsahově nejbližšího.

Zákon nabyl účinnosti dnem 17.8.2015.

Novela nařízení o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání (19.08.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 14.8.2015 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 197/2015 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů.

Novela do soustavy oborů poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou doplňuje obor Dvojjazyčné gymnázium, pro který Ministerstvo školství ve spolupráci s Národním ústavem pro vzdělávání připravilo ke schválení samostatný Rámcový vzdělávací program pro dvojjazyčná gymnázia. Vznik nového oboru, jenž má v souladu s novelizovaným § 13 odst. 4 školského zákona stanoveny dva povinné vyučovací jazyky, vyplynul, dle Ministerstva školství, ze závěrů vyhodnocení pokusného ověřování tvorby rámcového vzdělávacího programu a školních vzdělávacích programů pro bilingvní gymnázia a z následného vzdělávání podle vytvořených školních vzdělávacích programů pro bilingvní gymnázia.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 31.8.2015.

Vyhláška o způsobu regulace cen a postupech pro regulaci cen v elektroenergetice a teplárenství (19.08.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 10.8.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 194/2015 Sb. vyhláška o způsobu regulace cen a postupech pro regulaci cen v elektroenergetice a teplárenství.

Vyhláška vydaná Energetickým regulačním úřadem podle § 98a odst. 2 písm. f) energetického zákona a podle § 53 odst. 2 písm. h) zákona o podporovaných zdrojích energie nově v podrobnostech upravuje způsob regulace cen v elektroenergetice, cen elektřiny dodavatele poslední instance, cen tepelné energie a cen za činnost povinně vykupujícího, ale také postup tvorby cen při jejich regulaci.

Vyhláška nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 436/2013 Sb., o způsobu regulace cen a postupech pro regulaci cen v elektroenergetice a teplárenství a o změně vyhlášky č. 140/2009 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen, ve znění vyhlášky č. 195/2014 Sb. Ta se, s účinností nové vyhlášky, zrušuje.

Předchozí, aktuálně zrušovaná vyhláška stanovuje, dle důvodové zprávy, metodiku regulace do roku 2015. Proto bylo potřeba připravit nová pravidla a postupy pro následující období počínající rokem 2016. Ta mají reflektovat situaci v daných sektorech a vyváženě upravovat zájmy všech účastníků trhu.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1.2016.

Vyhláška o způsobu regulace cen a postupech pro regulaci cen v plynárenství (19.08.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 10.8.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 195/2015 Sb. vyhláška o způsobu regulace cen a postupech pro regulaci cen v plynárenství.

Vyhláška vydaná Energetickým regulačním úřadem podle § 98a odst. 2 písm. f) energetického zákona nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 195/2014 Sb., o způsobu regulace cen a postupech pro regulaci cen v plynárenství. Ta se, s účinností nové vyhlášky, zrušuje.

Právě publikovaná vyhláška nově upravuje způsob regulace cen v plynárenství, cen plynu dodavatele poslední instance a postup tvorby těchto cen. Předchozí, aktuálně zrušovaná vyhláška totiž stanovila pravidla regulace cen pro regulační období počínající dnem 1.1.2010 a končící dnem 31.12.2015. Dle důvodové zprávy má být tímto časovým omezením zajištěna především stabilita pravidel regulace na vymezené období tak, aby byla pro regulované subjekty předvídatelná a transparentní. Stejně tak má pravidelná novelizace pravidel umožnit, aby pravidla vždy co nejlépe odpovídala aktuální situaci v energetických odvětvích. Proto Energetický regulační úřad nyní přistoupil k přijetí vyhlášky nové. Měl ambici jí nastavenými aktualizovanými pravidly a postupy zajistit i nadále jak přiměřenou úroveň zisku pro regulované společnosti v plynárenství, tak dostatečnou kvalitu poskytovaných služeb zákazníkům při účelně vynaložených nákladech, podporu budoucích investic a zdroje pro obnovu sítí s cílem dalšího zvyšování efektivity, ze které budou profitovat také zákazníci.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1.2016.

Vyhláška o způsobu regulace cen a postupech pro regulaci cen za činnosti operátora trhu v elektroenergetice a plynárenství (19.08.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 10.8.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 196/2015 Sb. vyhláška o způsobu regulace cen a postupech pro regulaci cen za činnosti operátora trhu v elektroenergetice a plynárenství.

Také tato vyhláška, stejně, jako dvě předchozí, byla Energetickým regulačním úřadem vydána podle § 98a odst. 2 písm. f) energetického zákona. Velmi úspornou formou upravuje způsob regulace cen za činnosti operátora trhu v elektroenergetice a plynárenství a postup jejich tvorby. Regulaci má nastavovat tak, aby zajistila dlouhodobé a strategické záměry ohledně budování kvalitní, spolehlivé a bezpečné energetické sítě, jež by znamenala dostatečně vysokou kvalitu dodávek pro konečné zákazníky.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1.2016.

Ruší se vyhláška stanovící rozsah stanovisek k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci, závazných stanovisek při ochraně zájmů chráněných zákonem o hospodaření energií a podmínky pro určení energetických zařízení (11.08.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 5.8.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 191/2015 Sb. vyhláška, kterou se zrušuje vyhláška č. 195/2007 Sb., kterou se stanoví rozsah stanovisek k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci, závazných stanovisek při ochraně zájmů chráněných zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a podmínky pro určení energetických zařízení.

Zrušovaná vyhláška byla původně vydána k provedení § 13 zákona o hospodaření energií. Ten v otázce rozsahu stanovisek a závazných stanovisek odkazoval na prováděcí právní předpis, jímž vyhláška byla. Novela zákona o hospodaření energií publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 103/2015 Sb. tuto koncepci mění. Nově jsou konkrétní situace, kdy je Státní energetická inspekce dotčeným orgánem státní správy a vydává závazné stanovisko nebo stanovisko, definovány přímo v zákoně. Prováděcí právní předpis je tak již v situaci, kdy je jím upravená materie nyní dána zákonem, zcela nadbytečný. Proto dochází k jeho zrušení.

Vyhláška nabývá účinnosti (a zrušovaná vyhláška se tak zrušuje) dnem 5.8.2015.

Schválení Evropské úmluvy o právní ochraně služeb s podmíněným přístupem (11.08.2015, Mgr. Martin Glogar)

Z legislativního procesu

Dne 29.7.2015 bylo v Úředním věstníku EU, řada L, č. 199, str. 3 an., publikováno rozhodnutí Rady (EU) 2015/1293 ze dne 20.7.2015 o uzavření Evropské úmluvy o právní ochraně služeb s podmíněným přístupem a služeb tvořených podmíněným přístupem jménem Evropské unie.

Tímto rozhodnutím se jménem Evropské unie schvaluje Evropská úmluva o právní ochraně služeb s podmíněným přístupem a služeb tvořených podmíněným přístupem, která byla jménem EU podepsána a jejíž znění bylo v Úředním věstníku EU zveřejněno v prosinci roku 2011. Úmluva se týká služeb informační společnosti a rozhlasových služeb poskytovaných za úhradu a založených na podmíněném přístupu nebo jím tvořených. Jejím účelem je přitom učinit na území smluvních stran protiprávním určitý počet činností, které umožňují nedovolený přístup k chráněným službám, a obecně celkově sblížit právní předpisy smluvních stran v této oblasti.

Úmluva má zavést téměř shodný regulatorní rámec, jaký poskytuje evropská směrnice 98/84/ES o právní ochraně služeb s podmíněným přístupem a služeb tvořených podmíněným přístupem. Má rovněž přispět k širšímu uplatňování ustanovení podobných ustanovením uvedené směrnice mimo území EU a k zavedení práva služeb s podmíněným přístupem, které by se uplatňovalo na celém evropském kontinentu.

Vyhláška o postupu při služebním hodnocení vojáků a jeho hlediscích (11.08.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 4.8.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 189/2015 Sb. vyhláška o postupu při služebním hodnocení vojáků a jeho hlediscích.

Služební hodnocení je dle § 17 zákona o vojácích z povolání podkladem pro rozhodování ve věcech služebního poměru vojáka, přičemž spočívá zejména v posouzení plnění služebních úkolů, povinností vojáka, jeho odborné a psychické způsobilosti ke služebnímu zařazení, zdravotní způsobilosti a fyzické zdatnosti pro další výkon služby. Musí být písemné a hodnocený voják s ním musí být seznámen.

Ministerstvo obrany právě publikovanou vyhláškou nově stanovuje postup při takovém služebním hodnocení a jeho hlediska, když nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 414/2009 Sb., o postupu při služebním hodnocení vojáků. Ta se, s účinností nové vyhlášky, zrušuje.

Vyhláška blíže specifikuje osobu hodnotitele, podrobnosti zpracování služebního hodnocení a relevantní podklady. Zabývá se bodovým hodnocením vojáka či postupem v případě rozdílu ve služebním hodnocení, upravuje ale také proces seznámení hodnoceného vojáka s jeho služebním hodnocením, případného podání námitek proti služebnímu hodnocení, vypracování nového služebního hodnocení a ukončení hodnotícího procesu.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 4.8.2015.

Nařízení o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy (05.08.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 29.7.2015 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 185/2015 Sb. nařízení vlády o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy a o změně některých souvisejících nařízení vlády.

Nařízení vydané podle § 2c odst. 5 zákona o zemědělství a podle § 1 odst. 3 zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy EU podmínky poskytování dotací v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy. Takovými je například nařízení č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, nařízení č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky, nařízení č. 702/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem, ale i další.

Nařízení se zabývá otázkou, kdo může být žadatelem o poskytnutí dotace, podrobnostmi ohlášení vstupu do opatření zalesňování zemědělské půdy a žádosti o poskytnutí dotací na založení lesního porostu, na péči o lesní porost a na ukončení zemědělské výroby, sazbou dotace, podmínkami poskytnutí dotace, snížením a možností neposkytnutí dotace, vrácením dotace či převodem závazku.

Současně je novelizováno nařízení vlády č. 112/2008 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám, a nařízení č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům.

Dle Ministerstva zemědělství bylo přijato v návaznosti na zahájení nového programového období 2014 – 2020, které je v České republice realizováno prostřednictvím Programu rozvoje venkova České republiky na období 2014 – 2020. Vláda si nařízením kladla za cíl stanovit bližší podmínky poskytování dotací pro opatření zalesňování zemědělské půdy tak, aby Česká republika mohla tyto dotace poskytovat. Opatření zalesňování zemědělské půdy mají směřovat především k udržitelnému využívání lesní půdy prostřednictvím prvního zalesnění zemědělské půdy.

Nařízení nabylo účinnosti dnem 1.8.2015.

Nařízení o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky (05.08.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 27.7.2015 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 182/2015 Sb. nařízení vlády o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky.

Nařízením vláda, jak již z názvu vyplývá, v intencích zákona o státní památkové péči prohlásila některé památky mající aktuálně status kulturních památek za národní kulturní památky, čímž soubor národních kulturních památek doplnila o dalších devět položek. Jde konkrétně o Žlutický kancionál, iluminovaný rukopis ze 16. století, Madonu z Veveří, deskový obraz ze 14. století, Astronomické hodiny Engelberta Seigeho ze druhé poloviny 18. století, Soubor dvou renesančních sextantů Josta Bürgiho a Erasma Habermela z doby okolo roku 1600, Staroboleslavské palladium, což je měděný reliéf z přelomu 14. a 15. století situovaný v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi, Oltářní křídla z Roudník, tedy dvě oboustranné deskové malby z 15. století ve sbírkách Husitského muzea v Táboře, Vyšebrodský cyklus, devět deskových oltářních obrazů ze 14. století situovaných v klášteře cisterciáků ve Vyšším Brodě, a Šlikovská šperkovnice, stříbrná šperkovnice ze 17. století nacházející se v mobiliárním fondu zámku Náchod.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 1.1.2016.

Novela vyhlášky stanovící podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a další podmínky (05.08.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 24.7.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 181/2015 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění vyhlášky č. 107/2013 Sb.

Vyhláška vydaná k provedení § 37, § 39 a § 41 zákona o ochraně veřejného zdraví je, dle Ministerstva zdravotnictví, aktuálně publikovanou vyhláškou novelizována v souvislosti s požadavkem na upřesnění správného postupu při zařazení prací s chemickými látkami nebo směsmi do kategorie druhé nebo třetí. Realizovány jsou rovněž menší úpravy věnované fyziologii práce.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.10.2015.

Prezident podepsal sedm zákonů (05.08.2015, Mgr. Martin Glogar)

Z legislativního procesu

Dne 4.8.2015 podepsal prezident republiky sedm nových zákonů, které na své na své desáté schůzi konané ve dnech 22.-23.7.2015 schválil Senát.

V balíku podepsaných zákonů je obsažena například novela zákona o zaměstnanosti a zákona o pobytu cizinců na území ČR, novela zákona o regulaci reklamy a zákona o pohřebnictví, novela zákona o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna za hranicemi pravomocí států, který má být nově pojmenován jako zákon o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna a o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři, novela přestupkového zákona a zákona o Rejstříku trestů, novela zákona o veřejném zdravotním pojištění a zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky či nový zákon o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi. Jedním ze skupiny podepsaných zákonů se také, vedle novelizace zákoníku práce a dalších příslušných zákonů, zruší zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců.

Publikaci všech uvedených zákonů ve Sbírce zákonů lze očekávat v brzké době.

Vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích (05.08.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 24.7.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 180/2015 Sb. vyhláška o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích).

Vyhláška vydaná podle § 238 a § 246 zákoníku práce je projevem transpozice příslušné evropské legislativy do českého právního řádu. Jde především o směrnice 92/85/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň, 94/33/ES o ochraně mladistvých pracovníků či 2006/54/ES o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání, ale i další. Vyhláška rovněž navazuje na přímo použitelné evropské nařízení 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí.

V podrobnostech upravuje práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, ale také práce a pracoviště, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a podmínky, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání. Nahrazuje přitom dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání. Ta se, s účinností nové vyhlášky, zrušuje.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.9.2015.

Nařízení o stanovení minimálního počtu provozoven pro poskytování základních (poštovních) služeb (29.07.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 24.7.2015 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 178/2015 Sb. nařízení vlády o stanovení minimálního počtu provozoven pro poskytování základních služeb.

Dle § 3 odst. 2 zákona o poštovních službách musí být základní poštovní služby poskytovány na celém území České republiky trvale prostřednictvím sítě provozoven, jejichž minimální počet stanoví na návrh Českého telekomunikačního úřadu vláda svým nařízením. Do tohoto počtu se přitom započítávají i provozovny vedené třetí stranou jménem a na účet držitele poštovní licence. A právě aktuálně publikované nařízení vlády tento počet stanovuje, když uvádí, že minimální počet provozoven pro poskytování základních služeb činí 3 200. Tento krok má zvýšit právní jistotu pokud jde o zajištění dostupnosti základních poštovních služeb prostřednictvím poštovních provozoven.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 1.1.2016.

Novela nařízení o provádění některých opatření společné organizace trhu s ovocem a zeleninou (29.07.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 24.7.2015 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 179/2015 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 318/2008 Sb., o provádění některých opatření společné organizace trhu s ovocem a zeleninou, ve znění pozdějších předpisů.

Novela byla, dle Ministerstva zemědělství, které je jejím iniciátorem, vypracována za účelem adaptace příslušných nařízení EU a s tím spojeného nového vymezení Vnitrostátní strategie České republiky pro udržitelné operační programy organizací producentů v sektoru ovoce zeleniny včetně stanovení Vnitrostátního rámce České republiky pro operační programy organizací producentů v sektoru ovoce a zeleniny týkající se environmentálních opatření pro období 2015 – 2020.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 1.8.2015.

Senát schválil 7 nových zákonů (28.07.2015, Mgr. Martin Glogar)

Z legislativního procesu

Senát Parlamentu ČR na své desáté schůzi konané ve dnech 22.-23.7.2015 schválil sedm nových zákonů, jež mu byly postoupeny z Poslanecké sněmovny.

V balíku schválených je obsažena například novela zákona o zaměstnanosti a zákona o pobytu cizinců na území ČR, novela zákona o regulaci reklamy a zákona o pohřebnictví, novela zákona o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna za hranicemi pravomocí států, který má být nově pojmenován jako zákon o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna a o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři, novela přestupkového zákona a zákona o Rejstříku trestů, novela zákona o veřejném zdravotním pojištění a zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky či nový zákon o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi. Jedním ze schválených zákonů se také, vedle novelizace zákoníku práce a dalších příslušných zákonů, zrušuje zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců.

Všechny tyto zákony nyní poputují k podpisu prezidentu republiky. Pokud je ten nevetuje, nemělo by nic bránit jejich brzké publikaci ve Sbírce zákonů.

Dalších šest návrhů zákonů, již schválených Poslaneckou sněmovnou, má Senát připraveno k projednání na své následující schůzi, která bude zahájena dne 12.8.2015.

Smlouva se Srbskem o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací (28.07.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce mezinárodních smluv

Dne 17.7.2015 bylo ve Sbírce mezinárodních smluv zveřejněno pod č. 40/2015 Sb.m.s. sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Srbskou republikou o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací.

Deklarovaným cílem smlouvy podepsané v Bělehradu dne 13.5.2013 je zajištění ochrany utajovaných informací vyměněných nebo vytvořených v průběhu spolupráce smluvních stran nebo právnických a fyzických osob pod jejich jurisdikcí, přičemž smlouva se má aplikovat na jakoukoliv smlouvu, ujednání či jakoukoliv jinou formu spolupráce, jež zahrnuje utajovanou informaci. Zpravodajské služby smluvních stran si pak vyměňují utajované informace přímo. Utajovanou informací se přitom rozumí každá informace, bez ohledu na svoji formu, která v souladu s vnitrostátními právními předpisy některé smluvní strany vyžaduje ochranu proti vyzrazení, zneužití nebo ztrátě, a která byla takto označena.

Smlouva v podrobnostech dále upravuje například přístup k utajovaným informacím, bezpečnostní zásady, bezpečnostní spolupráci, předávání, reprodukci, překlad a ničení utajovaných informací, zmiňuje bezpečnostní incidenty, ale i další aspekty dané spolupráce.

Smlouva vstoupila v platnost dnem 1.6.2015.

Novela vyhlášky o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách (20.07.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 10.7.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 171/2015 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele.

Dle Ministerstva pro místní rozvoj, které je autorem novely, bylo k novelizaci přistoupeno z důvodu aktuální potřeby upravit systém uveřejňování informací na profilu zadavatele. Nově má zadavatelům umožnit změnu jejich profilu bez nutnosti zajistit migraci velkého objemu informací a dokumentů k veřejné zakázce.

Vyhláška nabude účinnosti dnem 1.8.2015.

Poslanecká sněmovna schválila 13 návrhů zákonů (20.07.2015, Mgr. Martin Glogar)

Z legislativního procesu

Poslanecká sněmovna na své 29. schůzi, která byla ukončena dne 10.7.2015, schválila ve třetím čtení 13 návrhů zákonů.

Je mezi nimi například novela zákona o zaměstnanosti, novela zákona o regulaci reklamy a zákona o pohřebnictví, novela přestupkového zákona, novela zákoníku práce, novela zákona o zpravodajských službách, novela zákona o účetnictví či novela zákona o odpadech, ale také třeba návrh nového zákona o prevenci závažných havárií nebo zákona o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi.

Zákony nyní projedná Senát, který tak může učinit na své schůzi konané od 22.7.2015.

Vyhláška o informační povinnosti příjemce potravin v místě určení (20.07.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 10.7.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 172/2015 Sb. vyhláška o informační povinnosti příjemce potravin v místě určení.

Vyhláška vydaná podle § 18 odst. 1 písm. f) zákona o potravinách a tabákových výrobcích nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 320/2014 Sb., o informační povinnosti příjemce potravin v místě určení ve vztahu k některým druhům potravin. Ta se, s účinností nové vyhlášky, zrušuje.

V návaznosti na přímo použitelná evropská nařízení č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, a č. 882/2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat, nově v podrobnostech upravuje provozovateli potravinářského podniku v místě určení (příjemci potravin v místě určení) rozsah informačních povinností, které výše uvedené ustanovení zákona o potravinách předpokládá.

Vyhláška nabude účinnosti dnem 1.8.2015.

Vyhláška o zkoušce z českého jazyka pro žadatele o přijetí do služebního poměru, kteří nejsou státními občany ČR (20.07.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 15.7.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 175/2015 Sb. vyhláška o zkoušce z českého jazyka pro žadatele o přijetí do služebního poměru, kteří nejsou státními občany České republiky.

Dle § 25 odst. 2 služebního zákona musí žadatel o přijetí do služebního poměru, který není státním občanem České republiky, prokázat znalost českého jazyka, a to zkouškou u osoby, která jako plnoprávný člen Asociace jazykových zkušebních institucí v Evropě uskutečňuje touto asociací certifikovanou zkoušku z českého jazyka jako cizího jazyka (to neplatí, doloží-li, že absolvoval alespoň po dobu 3 školních roků základní, střední nebo vysokou školu, na kterých byl vyučovacím jazykem český jazyk). A právě publikovaná vyhláška blíže stanovuje obsah a rozsah takové zkoušky.

Takto koncipované řešení má, dle důvodové zprávy, ve svém důsledku zvýšit jazykovou znalost cizinců pracujících ve státní správě a zároveň sjednotit podmínky pro přijetí do služebního poměru. Deklarovaným cílem je motivovat žadatele k výuce českého jazyka a zlepšit tak jejich znalost češtiny, která je pro práci v dané oblasti velmi důležitá. Porozumění česky psaným textům i dobré komunikační schopnosti nyní mají být nezbytným předpokladem pro zařazení na jakoukoliv pozici ve státní službě.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 15.7.2015.

Smlouva s Kolumbijskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (14.07.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce mezinárodních smluv

Dne 3.7.2015 bylo ve Sbírce mezinárodních smluv zveřejněno pod č. 39/2015 Sb.m.s. sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Kolumbijskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu.

Smlouva podepsaná v Bogotě dne 22.3.2012 se vztahuje na osoby, které jsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních států, a na daně z příjmu ukládané jménem obou smluvních států, v případě České republiky i jménem jejích nižších správních útvarů nebo místních úřadů, ať je způsob vybírání jakýkoliv. Za daně z příjmu se přitom považují všechny daně vybírané z celkového příjmu nebo z jeho části, včetně daní ze zisků ze zcizení movitého nebo nemovitého majetku, daní z celkového objemu mezd či platů vyplácených podniky a rovněž daní z přírůstku majetku.

Smlouva vstoupila v platnost dnem 6.5.2015, její ustanovení se budou provádět v souladu s jejím článkem 27.

Novela právní úpravy Finančního analytického útvaru (13.07.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 1.7.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 166/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů.

Novelizovaný zákon, vedle mnohého dalšího, upravuje činnost české finanční zpravodajské jednotky (v zahraničí jsou orgány tohoto typu obecně označovány anglickým termínem „financial intelligence unit“), Finančního analytického útvaru. Ten působí v rámci Ministerstva financí. Specifická oprávnění takových jednotek vycházejí z mezinárodně uznávaných standardů FATF (Finanční skupina proti praní špinavých peněz) a z mezinárodního i evropského práva. Ty pak vyžadují, aby činnosti FAÚ a jím zpracovávané informace podléhaly zvláštnímu režimu. Naplňování standardů stanovených doporučeními FATF je prakticky celosvětově předmětem pravidelných hodnocení prováděných nezávislými orgány, přičemž Česká republika je takto hodnocena výborem MONEYVAL (Výbor expertů pro hodnocení opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu). Dle důvodové zprávy se v těchto hodnoceních opakovaně vyskytuje požadavek zvýraznění nezávislosti této české jednotky, tedy Finančního analytického útvaru. Také z českého prostředí se průběžně vyskytovaly připomínky k jeho zařazení v rámci Ministerstva financí a k jeho možnému politickému zneužití, k jeho úkolování, k nakládání s výsledky jeho šetření a zejména k možnostem jeho kontroly, která by mohla uvedenému jednání zabránit.

Novelou si zákonodárce kladl za cíl všem těmto připomínkám vyjít vstříc a upravit dotčená ustanovení zákona tak, aby byl Finanční analytický útvar lépe chráněn před možným ovlivňováním jeho činnosti nadřízeným ministrem. Novinkou je kontrola činnosti útvaru vykonávaná Poslaneckou sněmovnou, která projevila zájem přiměřeným způsobem dohlížet na objektivitu, nestrannost a neovlivnitelnost jeho fungování. K tomuto účelu proto zřizuje stálou komisi jakožto samostatný kontrolní orgán. Ta se bude skládat ze sedmi členů, jimiž budou moci být pouze poslanci poslanecké sněmovny. Komise nebude oprávněna zasahovat do personálních pravomocí ministerstva a nahrazovat jeho řídicí činnost.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.10.2015.

Novela trestního zákoníku (13.07.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 1.7.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 165/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Novela je projevem implementace evropských právních předpisů do českého právního řádu, stejně tak je jejím účelem naplnit některé mezinárodní závazky České republiky.

V první řadě jde o implementaci evropské směrnice 2013/40/EU o útocích na informační systémy, která definuje jednání, jež mají být ve všech státech Evropské unie považována za trestná, a žádá konkrétní minimální výši horní hranice trestní sazby u těchto činů. Dále jde o směrnici 2008/99/ES o trestněprávní ochraně životního prostředí, jejíž podstatná část požadavků již sice byla do českých trestních předpisů transponována, přesto se však ukázalo, že je nutné některé dotčené skutkové podstaty trestných činů v oblasti životního prostředí zpřesnit.

Další ze změn se pak týkají naplnění požadavků Výboru expertů pro hodnocení opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu (tzv. Moneyval). Na základě doporučení tohoto výboru by měla být do českého trestního práva zavedena trestnost přípravných jednání u některých trestných činů proti majetku, a sice u trestného činu podílnictví a legalizace výnosů z trestné činnosti. Takový požadavek má vyplývat také z Úmluvy Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami (Vídeňské úmluvy) a Úmluvy Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (Palermské úmluvy). Z doporučení Moneyvalu pak vyplývají rovněž úpravy trestného činu teroristického útoku.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.9.2015.

Novela zákona o důchodovém spoření (13.07.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 1.7.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 163/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů.

Vláda se ve svém Programovém prohlášení zavázala, že ukončí fondový penzijní systém důchodového spoření. Zákon je, dle důvodové zprávy, jedním z projevů takto deklarovaného záměru vlády, přičemž jeho primárním cílem je zastavit vstup nových účastníků do tohoto fondového systému. Vstup má být zastaven v předstihu, před ukončením systému, což má ve výsledku snížit nároky na administraci v rámci vypořádání prostředků účastníků a zamezit tak neodůvodněným nákladům na straně státní správy. Jde rovněž o prostředky, které by, v důsledku vstupu nových účastníků, nebyly odvedeny do státního rozpočtu.

Chránit prostředky účastníků před významnějším kolísáním hodnoty majetku v důchodových fondech v období před ukončením systému důchodového spoření má zase prodloužení dočasné výjimky z limitů investování pro počáteční období existence důchodových fondů. To má umožnit investovat konzervativně i ve fondech, jež podle statutů a zákona nejsou konzervativně zaměřeny. Pokud by k prodloužení stávající výjimky nedošlo, musely by penzijní společnosti postupovat v souladu se schválenými statuty a plnit stanovenou investiční strategii. To se jevilo jako problematické především v případě vyvážených a dynamických důchodových fondů. V okamžiku, kdy je již zřejmé, že systém aktuální důchodového spoření bude pravděpodobně zrušen, by totiž, dle zákonodárce, povinnost penzijních společností postupovat tímto způsobem mohla vést i k ohrožení hodnoty prostředků účastníka z důvodů, že investice tak nebudou dlouhodobé, s čímž schválené statuty počítaly.

Ruší se také požadavek kladený na penzijní společnosti dosáhnout v jí obhospodařovaných penzijních fondech po uplynutí 24 měsíců ode dne udělení povolení k vytvoření důchodových fondů alespoň 50 000 účastníků a tomu odpovídající pravomoc České národní banky spočívající v možnosti nařídit převod obhospodařování důchodových fondů na jinou penzijní společnost, jestliže takového počtu účastníků nebude v dané lhůtě dosaženo. Taková případné intervence dohledového orgánu nebyla již v aktuální situaci před ukončením tzv. II. pilíře považována ani za vhodnou, ani za nutnou. Možnost nařídit převod obhospodařování důchodových fondů na jinou penzijní společnost v případě, kdy penzijní společnost není schopna plnit povinnosti vůči účastníkům, zůstává.

Zákon nabyl činnosti dnem 1.7.2015.

Novela zákona o spotřebních daních a zákona o pohonných hmotách (08.07.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 29.6.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 157/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Dle důvodové zprávy má novela především pomoci s řešením aktuálních problémů spojených s podvody, respektive daňovými úniky souvisejícími s nakládáním se surovým tabákem. Ten totiž doposud nebyl předmětem spotřební daně, jako takový nespadal pod definici předmětu spotřební daně z tabákových výrobků podle tabákové směrnice, a tedy ani dle zákona o spotřebních daních, a nebyla z něj, s výjimkou situací, kdy byl prodáván konečnému spotřebiteli, odváděna spotřební daň. To novela změní, nově má být zdaněn spotřební daní ze surového tabáku. V souvislosti s tím se rovněž zavádí registr osob skladujících surový tabák na národní úrovni, což by mělo jednak omezit, jednak zprůhlednit pronikání surového tabáku na český trh. Zákonodárce si od popsaných změn slibuje eliminaci daňových úniků, která by měla, ve svém důsledku, vést k nárůstu inkasa státního rozpočtu.

Pokud jde o novelu zákona o pohonných hmotách týkající se kaucí distributorů pohonných hmot, tou má být, a to ústavně konformním způsobem, nastavena výše kaucí tak, aby byl zároveň stále ještě zachován účel a funkce tohoto opatření.

Zákon nabyl účinnosti, s výjimkou jednoho ze svých ustanovení, dnem 1.7.2015.

Vyhláška o podmínkách poskytování zdravotních služeb vojenskými poskytovateli (08.07.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 29.6.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 156/2015 Sb. vyhláška o podmínkách poskytování zdravotních služeb vojenskými poskytovateli, oborech ambulantní péče, u kterých voják z povolání může uplatnit svobodnou volbu poskytovatele zdravotních služeb, a podmínkách organizace plnění úkolů vojenských fakultních nemocnic (o podmínkách poskytování zdravotních služeb vojenskými poskytovateli).

Vyhláška vydaná podle § 94 odst. 4 zákona o vojácích z povolání nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 285/1999 Sb., o poskytování zdravotní péče ve vojenských zdravotnických zařízeních. Ta se, s účinností nové vyhlášky, zrušuje.

Vyhláška nově definuje status pacienta vojenského poskytovatele, zvláštní podmínky poskytování zdravotních služeb vojenským poskytovatelem ve vztahu ke svobodné volbě poskytovatele zdravotních služeb, zdravotnická zařízení zřizovaná Ministerstvem obrany či zvláštní podmínky poskytování ambulantní a lůžkové péče, zabývá se posuzováním dočasné pracovní neschopnosti, zajištěním lůžkové péče, zvláštními podmínkami poskytování pracovnělékařských služeb, posuzováním zdravotní způsobilosti, zdravotnickou dopravní službou či Centrem zdravotních služeb. Poskytuje rovněž právní rámec pro Odbor letecké záchranné služby a urgentní medicíny, polní nemocnice, specializované infekční nemocnice odboru biologické ochrany, vojenské nemocnice, Ústřední vojenskou nemocnici – Vojenskou fakultní nemocnici, Ústav leteckého zdravotnictví, Vojenský rehabilitační ústav, Vojenskou lázeňskou léčebnu, Vojenský zdravotní ústav a Centrum zdravotnického materiálu.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.7.2015.

Vyhláška o podrobnostech úřednické zkoušky (08.07.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 1.7.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 162/2015 Sb. vyhláška o podrobnostech úřednické zkoušky.

Dle § 41 zákona o státní službě, podle kterého byla vyhláška vydána, stanoví Ministerstvo vnitra obsah, rozsah a další náležitosti úřednické zkoušky, jíž jsou státní zaměstnanci povinni úspěšně vykonat, a to včetně způsobu jejího provedení a hodnocení. Právě publikovanou vyhláškou činí Ministerstvo vnitra této své povinnosti zadost.

Vyhláška v podrobnostech stanovuje obsah, rozsah a způsob provedení jak obecné, tak i zvláštní části úřednické zkoušky, přičemž pro každou z nich konkretizuje mezinárodní smlouvy, právní i služební předpisy, usnesení vlády a jiné dokumenty, z nichž je potřeba zkušební otázky tvořit. V rámci zvláštní části je okruh požadovaných dokumentů pro každý z oborů státní služby jiný, pro obecnou část je jeden okruh společný. Dále upravuje způsob hodnocení úřednické zkoušky i další náležitosti převážně organizačního charakteru. Nedílnou součástí jsou také vzory osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky, zprávy o jejím neúspěšném vykonání, a protokolu o jejím průběhu.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.7.2015.

Zvýšení jednotkové výše poplatku za přírodní minerální vodu (08.07.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 25.6.2015 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 150/2015 Sb. nařízení vlády o stanovení jednotkové výše poplatku za přírodní minerální vodu odebíranou ze zdroje přírodní minerální vody.

Dle lázeňského zákona totiž za výtěžek odebíraný ze zdroje přírodní minerální vody, a to v množství stanoveném v povolení k využívání zdroje, platí uživatel takového zdroje poplatek, jehož jednotkovou výši stanoví vláda nařízením. Doposud byla výše tohoto poplatku určena nařízením vlády č. 385/2001 Sb., a to ve výši 3 Kč za jeden kubický metr. Novým, aktuálně publikovaným nařízením se předchozí nařízení zrušuje a jednotková výše poplatku za přírodní minerální vodu odebíranou ze zdroje přírodní minerální vody se nově stanovuje na dvojnásobek, tedy na 6 Kč za 1 m3.

Nařízení nabylo účinnosti dnem 1.7.2015.

Nařízení o náležitostech průvodních dokladů pro přepravu vinařských produktů na území ČR (29.06.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 23.6.2015 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 143/2015 Sb. nařízení vlády o náležitostech průvodních dokladů pro přepravu vinařských produktů na území České republiky.

Nařízení vydané podle § 2b odst. 2 zákona o zemědělství v podrobnostech upravuje náležitosti průvodního dokladu při přepravě vinařských produktů, která se uskutečňuje výlučně na území České republiky, a jeho použitelnost.

Navazuje přitom na přímo použitelná evropská nařízení č. 436/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o registr vinic, povinná prohlášení a shromažďování údajů pro sledování trhu, průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů a evidenční knihy vedené v odvětví vína, č. 555/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008 o společné organizaci trhu s vínem, pokud jde o programy podpory, obchod se třetími zeměmi, produkční potenciál a kontroly v odvětví vína, a č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty. První z uvedených evropských nařízení totiž svým čl. 24 odst. 5 umožňuje členským státům v případech, kdy jde o přepravu vinařských produktů uskutečňovanou výhradně na jejich území, uznávat zjednodušené průvodní doklady.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 1.7.2015.

Nařízení o opatřeních souvisejících s oznamováním podezření ze spáchání protiprávního jednání ve služebním úřadu (29.06.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 23.6.2015 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 145/2015 Sb. nařízení vlády o opatřeních souvisejících s oznamováním podezření ze spáchání protiprávního jednání ve služebním úřadu.

Nařízení vydané dle § 205 písm. d) služebního zákona se zabývá ochranou státního zaměstnance, který oznámí podezření ze spáchání protiprávního jednání představeným, státním zaměstnancem, jiným zaměstnancem nebo osobou ve služebním poměru podle jiného právního předpisu při výkonu státní služby, práce nebo veřejné funkce nebo v souvislosti s ním, přičemž pamatuje i na oznámení anonymní. Stanoví, že takový oznamovatel nesmí být v souvislosti s tímto jednáním postižen, znevýhodněn nebo vystaven nátlaku.

V podrobnostech upravuje organizační zajištění oznamování protiprávního jednání, utajení totožnosti oznamovatele, nakládání s oznámeními a s nimi souvisejícími dokumenty a jejich evidenci, lhůty k prošetření oznámení a informování o průběhu a výsledcích prošetření.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 1.7.2015.

Nařízení o výkonu státní služby z jiného místa a pravidlech pro vytvoření předpokladů sladění rodinného a osobního života s výkonem státní služby (29.06.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 23.6.2015 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 144/2015 Sb. nařízení vlády o výkonu státní služby z jiného místa a pravidlech pro vytvoření předpokladů sladění rodinného a osobního života s výkonem státní služby.

Nařízení vydané podle § 205 písm. b) a c) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, stanovuje jednak podmínky výkonu státní služby z jiného místa, jednak určuje správní činnosti, u nichž výkon státní služby z jiného místa sjednat nelze. Na základě nařízení bude rovněž státním zaměstnancům zařazeným mimo výkon státní služby z důvodu mateřské či rodičovské dovolené nebo čerpajícím služební volno z důvodu péče o dítě do 4 let věku umožňováno účastnit se vzdělávání státních zaměstnanců, pokud o to takový státní zaměstnanec požádá. Služební úřad také bude moci vyhradit prostory, které budou sloužit ke krátkodobému využití a pobytu dětí státních zaměstnanců v rámci jejich služební doby.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 1.7.2015.

Vyhláška o stanovení výše příspěvků a náhrad poskytovaných vojákům (29.06.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 23.6.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 146/2015 Sb. vyhláška o stanovení výše náborového příspěvku, výše kvalifikačního příspěvku, výše a postupu při přiznávání cestovních náhrad a náhrad při povolání do služebního poměru a při přeložení poskytovaných vojákům.

Ministerstvo obrany touto vyhláškou vydanou podle zákona o vojácích z povolání nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 267/1999 Sb., kterou se stanoví výše náborového příspěvku, příspěvku při přestěhování a stravného a postup při přiznávání cestovních a jiných náhrad vojákům z povolání. Ta se, s účinností nové vyhlášky, zrušuje, a to včetně svých novel.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.7.2015.

Rozhodnutí o jmenování generálního advokáta Soudního dvora (23.06.2015, Mgr. Martin Glogar)

Z Úředního věstníku EU

Dne 18.6.2015 bylo v Úředním věstníku EU, řada L, č. 151, str. 24, publikováno rozhodnutí zástupců vlád členských států (EU, Euratom) 2015/934 o jmenování generálního advokáta Soudního dvora.

Tímto rozhodnutím, které navázalo na kladné stanovisko expertního výboru zřízeného článkem 255 Smlouvy o fungování Evropské unie, byl generálním advokátem Soudního dvora jmenován český kandidát, pan Michal Bobek. Ten se tak stal prvním Čechem, který zaujme tento významný post. Jeho funkční období započne 7.10.2015 a skončí 6.10.2021.

Rozhodnutí vstoupilo v platnost dnem 19.6.2015.

Vyhláška o některých podmínkách pro práci členů posádky lodě (23.06.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 19.6.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 142/2015 Sb. vyhláška o některých podmínkách pro práci členů posádky lodě.

Vyhláška vydaná Ministerstvem dopravy k provedení několika ustanovení zákona o námořní plavbě navazuje na příslušnou evropskou legislativu, ať již jde o směrnici 92/29/EHS o minimálních bezpečnostních a zdravotních předpisech pro zlepšení lékařské péče na palubách plavidel, směrnici 1999/63/ES o dohodě o úpravě pracovní doby námořníků uzavřené mezi Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Federací odborů pracovníků v dopravě v Evropské unii (FST), směrnici 2009/13/ES kterou se provádí dohoda k Úmluvě o práci na moři z roku 2006 uzavřenou mezi ECSA a ETF, či o směrnici 2012/35/EU, kterou se mění směrnice 2008/106/ES o minimální úrovni výcviku námořníků.

V podrobnostech totiž upravuje požadavky na umístění ubytovacích, provozních, kancelářských a stravovacích prostor, prostor pro skladování a chlazení potravin a pro přípravu jídel a nápojů, prostor s vybavením pro odpočinek a volný čas, hygienickým a sanitárním zařízením a zvláštních prostor pro nemocné na lodi, jejich počet, rozměry, použité materiály a vybavení. Definuje rovněž vybavení lodě výstrojí, léčivy a zdravotnickými prostředky, seznam léčiv a zdravotnických prostředků, které je držitel průkazu způsobilosti zdravotníka oprávněn vydat z lodní lékárničky pouze na základě rozhodnutí konzultujícího lékaře, či způsob udržování léčiv a zdravotnických prostředků v lodní lékárničce, hospodaření s léčivy a zdravotnickými prostředky a systém jejich kontroly. Zabývá se obsahem kurzu rozšířené první pomoci, obsahem evidence ošetřených osob po dobu plavby a náležitostmi popisu opatření, jimiž provozovatel lodě zajistí soulad podmínek pro práci členů posádky lodě s právními předpisy upravujícími požadavky pro práci na moři, poskytuje také vzor evidence pracovní doby člena posádky lodě.

Ministerstvo dopravy zdůvodňuje, že práce na námořních lodích je velmi specifická, a to z vícero důvodů. Mezi ty patří zejména mezinárodní povaha námořní plavby a izolovanost, do níž se námořní lodě v průběhu plavby dostávají. Proto je nutné pro námořníky, členy posádky námořních lodí, zajistit zvláštní ochranu v pracovněprávních vztazích. Toho má být dosaženo právě publikovanou vyhláškou.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.7.2015.

Novela občanského soudního řádu a exekučního řádu (22.06.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 16.6.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 139/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).

Z podstatných změn, jež zákon provádí, je možné jmenovat například změnu v systému přiznávání náhrady nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva úspěšnému účastníkovi proti účastníkovi neúspěšnému, kdy by nově mělo být, prostřednictvím paušální náhrady, vyrovnáno v tomto ohledu doposud nevyvážené postavení účastníka řízení nezastoupeného advokátem, notářem nebo patentovým zástupcem oproti účastníkovi takto zastoupenému. Další ze změn se pak třeba dotýká povinnosti soudu při rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí na majetek ve společném jmění manželů nahlížet do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu a vyvodit ze zjištěných skutečností zákonem upravené důsledky. Změn, týkajících se především výkonu rozhodnutí s ohledem na instituci manželství, je však samozřejmě více. Obecně má nová dikce lépe zohledňovat hmotněprávní úpravu majetkového režimu manželů.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.7.2015.

Senát schválil šest nových zákonů, tři vrátil k dalšímu projednání (22.06.2015, Mgr. Martin Glogar)

Z legislativního procesu

Senát Parlamentu ČR na své deváté schůzi konané ve dnech 17.-18.6.2015 schválil šest nových zákonů, u jednoho vyjádřil svou vůli nezabývat se jím.

V balíku schválených je obsažena například novela občanského soudního řádu, exekučního řádu, trestního zákoníku, zákona o důchodovém spoření, zákona o spotřebních daních, zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu či plemenářského zákona. Svou vůli nezabývat se jím senátoři vyjádřili u novely zákona o veřejných dražbách, což se rovná stavu, kdy byl zákon přijat.

Všechny tyto zákony nyní poputují k podpisu prezidentu republiky. Pokud je ten nevetuje, nemělo by nic bránit jejich brzké publikaci ve Sbírce zákonů.

Naopak tři z projednaných návrhů zákonů, mezi nimiž se objevují novelizace zákona o místních poplatcích, zákona o pozemních komunikacích, zákona o silničním provozu či zákona o ochraně veřejného zdraví, byly s pozměňovacími návrhy vráceny zpět do Poslanecké sněmovny k dalšímu projednání.

Nařízení o dalších překážkách ve státní službě, za které přísluší státnímu zaměstnanci plat (16.06.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 16.6.2015 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 135/2015 Sb. nařízení vlády o dalších překážkách ve státní službě, za které přísluší státnímu zaměstnanci plat.

Služební zákon ve svém § 104 vymezuje konkrétní překážky ve službě na straně státního zaměstnance, při jejichž výskytu státnímu zaměstnanci za dobu takové překážky náleží plat. V  odst. 3 tohoto ustanovení pak předjímá možnost vlády stanovit další překážky, nad rámec těch v zákoně konkrétně vymezených, které budou, co se nároku na plat týče, podléhat shodnému režimu. A nařízení, jež bylo aktuálně publikováno, okruh a rozsah právě takových dalších překážek definuje.

Konkrétně hovoří o péči otce dítěte o matku a dítě po porodu, o účasti na svatbě sourozence nebo vnoučete, o uzavření registrovaného partnerství, o doprovodu dítěte do základní školy v první den jeho povinné školní docházky a zpět, o vlastní promoci, promoci manžela, registrovaného partnera, dítěte, sourozence a vnoučete či o jednom dnu v kalendářním roce na zařízení osobních záležitostí.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 1.7.2015.

Nařízení o dalších případech, ve kterých lze přijmout osobu do služebního poměru na dobu určitou (16.06.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 16.6.2015 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 137/2015 Sb. nařízení vlády o dalších případech, ve kterých lze přijmout osobu do služebního poměru na dobu určitou.

Dle služebního zákona státní zaměstnanci vykonávají službu zpravidla ve služebním poměru na dobu neurčitou. Na dobu určitou se do služebního poměru vždy přijme osoba, která dosud úspěšně nevykonala úřednickou zkoušku, lze tak rovněž přijmout osobu v případech, kdy je třeba nahradit dočasně nepřítomného zaměstnance. Další případy, ve kterých je možné s ohledem na zvláštní povahu služby přijmout osobu do služebního poměru na dobu určitou, má stanovit dle § 21 odst. 3 služebního zákona vláda nařízením.

A takovým nařízením je právě publikované nařízení, jež upravuje další případy, ve kterých lze s ohledem na zvláštní povahu státní služby přijmout osobu do služebního poměru na dobu určitou. Navazuje přitom na evropskou směrnici 1999/70/ES o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS.

Na jeho základě lze do služebního poměru přijmout na dobu určitou osobu v případech, kdy je třeba jejím prostřednictvím zajistit splnění časově omezeného úkolu služebního úřadu, pokud je třeba jejím prostřednictvím zajistit plnění úkolů za státního zaměstnance, kterému byla povolena kratší služební doba, nebo bude-li tato osoba vyslána k výkonu zahraniční služby.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 1.7.2015.

Nařízení o podrobnostech služebního hodnocení státních zaměstnanců (16.06.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 16.6.2015 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 134/2015 Sb. nařízení vlády o podrobnostech služebního hodnocení státních zaměstnanců a vazbě výsledku služebního hodnocení na osobní příplatek státního zaměstnance.

Nařízení vydané k provedení zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, v podrobnostech upravuje hodnotící kriteria, na jejichž základě se státní zaměstnanec v jednotlivých hodnocených oblastech posuzuje, podíly hodnocených oblastí na výsledku služebního hodnocení, klasifikaci plnění hodnocených oblastí či způsob, jímž se určí závěr služebního hodnocení, zabývá se ale také výší osobního příplatku.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 1.7.2015.

Nový sazebník náhrad nákladů za rozbory prováděné laboratořemi SZPI pro účely kontroly (15.06.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 11.6.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 132/2015 Sb. vyhláška o sazebníku náhrad nákladů za rozbory prováděné laboratořemi Státní zemědělské a potravinářské inspekce pro účely kontroly.

Vyhláška vydaná podle zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci, nově stanovuje sazebník náhrad nákladů za rozbory vzorků zemědělských výrobků, potravin včetně pokrmů a tabákových výrobků prováděné laboratořemi Státní zemědělské a potravinářské inspekce

pro účely kontroly podle § 3 odst. 6 zákona č. 146/2002 Sb. Jde o případy, kdy bylo rozborem vzorku zjištěno, že takové výrobky nesplňují požadavky stanovené zvláštními právními předpisy, přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo mezinárodními smlouvami.

Vyhláška nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 541/2002 Sb. Ta se, s účinností nové vyhlášky, zrušuje, a to včetně své novely. Dle důvodové zprávy bylo k nové právní úpravě přistoupeno z důvodu reorganizace Státní zemědělské a potravinářské inspekce, po které byly zachovány pouze laboratoře v Brně a v Praze, a následné změny používaných metod v rámci reakreditací. Vypuštěny byly některé dříve používané metody, zavádí se naopak nové. Nový seznam používaných metod odpovídá rozsahu akreditací jednotlivých laboratoří. Deklarovaným cílem Ministerstva zemědělství bylo přijmout vyhlášku reflektující aktuální stav po reorganizaci laboratoří SZPI.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.7.2015.

Smlouva o obchodu se zbraněmi (10.06.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce mezinárodních smluv

Dne 10.6.2015 bylo ve Sbírce mezinárodních smluv zveřejněno pod č. 36/2015 Sb.m.s. sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy o obchodu se zbraněmi.

Smlouva, která byla přijata dne 2.4.2013 v New Yorku, odkazuje na článek Charty OSN usilující o podporu nastolení a udržování mezinárodního míru a bezpečnosti při co nejmenším odčerpávání lidských a hospodářských zdrojů světa na zbrojení. Deklaruje potřebu zabránit nelegálnímu obchodu s konvenčními zbraněmi a vymýtit jej, zabránit tomu, aby byly konvenční zbraně odkláněny na nelegální trhy nebo k neoprávněným konečným uživatelům a aby jich bylo použito k neoprávněnému konečnému účelu, včetně páchání terorismu.

Smluvní strany si smlouvou kladou konkrétně za cíl zavést nejvyšší možné standardy pro regulaci nebo zlepšení regulace mezinárodního obchodu s konvenčními zbraněmi, zabránit nelegálnímu obchodu s nimi a vymýtit jej. To má ve svém důsledku přispět k mezinárodnímu a regionálnímu míru, bezpečnosti a stabilitě a omezit lidské utrpení. Smlouva má podpořit spolupráci a transparentnost v mezinárodním obchodu s konvenčními zbraněmi a pomoci budovat důvěru mezi smluvními stranami v této oblasti.

Smlouva vstoupila v platnost dnem 24.12.2014, a to i pro Českou republiku, která je jejím signatářem.

Nařízení o insolvenčním řízení (09.06.2015, Mgr. Martin Glogar)

Z Úředního věstníku EU

Dne 5.6.2015 bylo v Úředním věstníku EU, řada L, č. 141, str. 19 an., publikováno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20.5.2015 o insolvenčním řízení (přepracované znění).

Nové nařízení nahradí aktuální nařízení č. 1346/2000 o úpadkovém řízení, které bude zrušeno. Dle zprávy hodnotící dosavadní nařízení bylo totiž zjištěno, že funguje obecně dobře, bylo by však žádoucí zlepšit uplatňování některých jeho ustanovení tak, aby byla posílena účinnost vedení přeshraničních úpadkových (insolvenčních) řízení. Vzhledem k tomu, že uvedené nařízení bylo již několikrát pozměněno a další změny mají být ještě provedeny, bylo rozhodnuto, že bude v zájmu srozumitelnosti a přehlednosti vhodnější jej přepracovat.

Nové nařízení se tak bude vztahovat na veřejná kolektivní řízení, včetně předběžných řízení, která jsou založena na právu upravujícím úpadek a ve kterých, za účelem záchrany, úpravy dluhu, reorganizace nebo likvidace, je dlužník zcela či zčásti zbaven dispozičních oprávnění ke svému majetku a je jmenován insolvenční správce, jsou majetek a záležitosti dlužníka pod kontrolou či dohledem soudu, nebo je soudem nebo na základě zákona přiznáno dočasné přerušení řízení na vymáhání individuálních nároků s cílem umožnit jednání mezi dlužníkem a jeho věřiteli, a to za předpokladu, že dané řízení, v jehož rámci bylo přerušení přiznáno, zajistí vhodná opatření na ochranu věřitelů obecně a je předběžným řízením k některému z řízení uvedených výše, nepodaří-li se dosáhnout dohody. Konkrétní seznam řízení jednotlivých členských států, na která nařízení dopadá, je obsažen v jeho příloze, nepoužije se však na řízení týkající se pojišťoven, úvěrových institucí, investičních podniků a dalších institucí a podniků v rozsahu, v jakém se na ně vztahuje směrnice 2001/24/ES, nebo subjektů kolektivního investování.

Nová právní úprava vychází z předpokladu, že řádné fungování vnitřního trhu vyžaduje, aby přeshraniční insolvenční řízení probíhala účinně a rychle. Nařízení má k dosažení tohoto cíle dopomoci.

Vstupuje v platnost dnem 25.6.2015, použije se od 26.6.2017.

Novela energetického zákona (09.06.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 5.6.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 131/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Tato rozsáhlá novela čítající jen v případě energetického zákona více než pět stovek novelizačních bodů je, dle důvodové zprávy, především projevem transpozice relevantních ustanovení evropské směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti. Stejně tak šlo zákonodárci o adaptaci českého právního řádu na evropské nařízení č. 1227/2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií, ale také nařízení č. 347/2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě. Novela má rovněž reagovat na aktuální vývoj trhu s elektřinou i s plynem a na rozvoj teplárenství v České republice. Dotýká se vztahů mezi jednotlivými účastníky trhu s elektřinou a s plynem a v teplárenství takovým způsobem, aby bylo možné po její účinnosti hovořit o upřesnění dosavadních vazeb a o snazší aplikovatelnosti, kontrole a vymahatelnosti práv a povinností v jednotlivých energetických odvětvích i ve vazbě na pravomoci orgánů státní správy a jejich kompetence. Zahrnuty jsou také úpravy související s novým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích, další změny pak sledují zjednodušení administrativy spojené s připojováním a provozem malých zdrojů určených zejména pro vlastní spotřebu domácností.

Vedle energetického zákona je novelizováno dalších čtrnáct zákonů, mezi nimi například zákon o nouzových zásobách ropy, zákon o hospodaření energií či zákon o podporovaných zdrojích energie.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.1.2016, ovšem s výjimkou mnoha ze svých ustanovení.

Novela zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině (09.06.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 4.6.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 127/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Cílem zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině bylo rozšířit možnosti péče o děti v předškolním věku a daňově podpořit jak provozovatele zařízení poskytujících takovouto péči, tak rodiče umisťující v těchto zařízeních své děti. Šlo také o podporu rodičů při slaďování pracovního a rodinného života a jejich dřívější návrat na trh práce.

Zákon stanovil pro všechny poskytovatele služeb péče o děti podmínky, jimž se museli podřídit. Dle důvodové zprávy však při jeho přípravě nebyla vzata v potaz zařízení a služby, jež sice před přijetím zákona dlouho a dobře fungovala, které však nemohla už ze své podstaty nebo z finančních či jiných důvodů kritéria zákona splnit. Jedná se například o lesní školky, nízkoprahová zařízení či dětské kluby. A právě publikovaný zákon má negativní dopady na tato zařízení zmírnit.

Zákon nabyl účinnosti dnem 4.6.2015.

Schválena novela občanského soudního řádu a exekučního řádu (02.06.2015, Mgr. Martin Glogar)

Z legislativního procesu

Poslanecká sněmovna na své 27. schůzi dne 27.5.2015 definitivně schválila zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to v podobě, v jaké jí byl Senátem vrácen k dalšímu projednání.

Senát se totiž zcela neztotožnil se zněním zákona tak, jak byl původně v Poslanecké sněmovně schválen, a zákon jí vrátil se svými pozměňovacími návrhy. Sněmovna pozměňovací návrhy akceptovala a zákon v podobě navrhované Senátem přijala.

Změny, které bude zákon provádět, se dotýkají například přiznávání náhrady nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva úspěšnému účastníkovi proti účastníkovi neúspěšnému, kdy by mělo být, prostřednictvím paušální náhrady, vyrovnáno v tomto ohledu doposud nevyvážené postavení účastníka řízení nezastoupeného advokátem, notářem nebo patentovým zástupcem oproti účastníkovi takto zastoupenému, či povinnosti soudu při rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí na majetek ve společném jmění manželů nahlížet do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu a vyvodit ze zjištěných skutečností zákonem upravené důsledky. Nová dikce má lépe zohledňovat hmotněprávní úpravu majetkového režimu manželů. Změn, týkajících se především výkonu rozhodnutí s ohledem na instituci manželství, je však samozřejmě více.

Zákon byl aktuálně zaslán k podpisu prezidentu republiky. Pokud jej ten podepíše, nic by nemělo bránit jeho brzké publikaci ve Sbírce zákonů.

Rozhodnutí o vojenské operaci EU v jižní části středního Středomoří (01.06.2015, Mgr. Martin Glogar)

Z Úředního věstníku EU

Dne 19.5.2015 bylo v Úředním věstníku EU, řada L, č. 122, str. 31 an., zveřejněno rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/778 ze dne 18.5.2015 o vojenské operaci Evropské unie v jižní části středního Středomoří (EUNAVFOR MED).

Rozhodnutí je prezentováno jako projev snahy předcházet tragickým událostem, ke kterým dochází v důsledku převaděčství ve Středomoří. Evropská rada deklarovala potřebu mobilizace veškerých sil, které má EU k dispozici, aby bylo zabráněno dalším ztrátám životů na moři a odstraněny základní příčiny těchto lidských tragédií. Zavázala se k posílení přítomnosti EU na moři a vyjádřila odhodlání bojovat proti obchodníkům s lidmi v souladu s mezinárodním právem, a to prostřednictvím systematického identifikování, zachycování a ničení plavidel před jejich využitím obchodníky s lidmi. Rada bezpečnosti OSN byla informována o krizi týkající se migrantů ve Středomoří a o probíhajících přípravách na možnou námořní operaci, načež koncepci řešení krize pro operaci zaměřenou na rozbití operačního modelu převaděčů v jižní části středního Středomoří schválila.

Na základě publikovaného rozhodnutí má tak EU provádět vojenskou operaci, jejímž cílem je přispět k rozbití operačního modelu sítí převaděčů a obchodníků s lidmi v jižní části středního Středomoří. Toho má být dosaženo prostřednictvím systematické snahy o identifikování, zachycování a likvidaci plavidel a prostředků používaných převaděči nebo obchodníky s lidmi nebo u nichž existuje toto podezření, vše v souladu s platným mezinárodním právem. Operace bude rozdělena na tři fáze. V první má jít o odhalování a sledování migračních sítí prostřednictvím shromažďování informací a hlídkování na volném moři, ve druhé pak o vstup na palubu plavidel, u nichž existuje podezření, že jsou používány k převaděčství nebo obchodování s lidmi, a v jejich prohledání, zajištění a případném odklonu. Třetí fáze je pak charakterizovaná možností přijmout veškerá nezbytná opatření proti takovému plavidlu a souvisejícím prostředkům. Mezi taková nezbytná opatření lze zahrnout i znemožnění jejich provozu či likvidaci.

Rozhodnutí vstoupilo v platnost dnem 18.5.2015.

Vyhláška stanovící seznam znaleckých oborů a odvětví (01.06.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 26.5.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 123/2015 Sb. vyhláška, kterou se stanoví seznam znaleckých oborů a odvětví pro výkon znalecké činnosti.

Vyhláškou vydanou podle § 26 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, Ministerstvo spravedlnosti nově stanovuje seznam znaleckých oborů a odvětví, pro které může být jmenován znalec, a seznam znaleckých oborů, pro které může být zapsán znalecký ústav.

Vyhláška byla, dle důvodové zprávy, vydána v reakci na výše uvedené zmocňovací ustanovení zákona o znalcích a tlumočnících, jež pro stanovení znaleckých oborů, odvětví a případně i kvalifikačních předpokladů předpokládá už od roku 2012 prováděcí vyhlášku. Ta však doposud nebyla vydána, seznam znaleckých oborů a odvětví byl upraven pouze prostřednictvím seznamu vedeného na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti a směrnicí MS o organizaci, řízení a kontrole znalecké a tlumočnické činnosti z roku 1973.

Ministerstvo dospělo k závěru, že je vhodné uvedené zmocňovací ustanovení naplnit a stávající stav normativně zakotvit. Jeho ambicí nebylo reagovat na aktuální problémy výkonu znalecké a tlumočnické profese či do tohoto výkonu výrazněji zasahovat. To má být předmětem až nového, aktuálně připravovaného zákona o znalcích.

S novou vyhláškou rovněž vzniklo, a to v reakci na zrušení vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, a následné vydání Metodiky Nejvyššího soudu k odškodňování nemajetkové újmy na zdraví, nové znalecké odvětví ke stanovení nemajetkové újmy na zdraví, jež je podřazeno pod obor zdravotnictví. Tento krok, na základě kterého soudci budou mít možnost nechat vyhotovit znalecký posudek, jehož hlavním cílem bude stanovení náhrady za nemajetkovou újmu na zdraví, jim má usnadnit práci při jejich rozhodování, což by, ve svém důsledku, mělo vést k rychlejšímu, efektivnějšímu a souměřitelnějšímu rozhodování v této oblasti.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.6.2015.

Vyhláška o policejním označení (26.05.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 26.5.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 122/2015 Sb. vyhláška o způsobu vnějšího označení, služebních stejnokrojích a zvláštním barevném provedení a označení služebních vozidel, plavidel a letadel Policie České republiky a o prokazování příslušnosti k Policii České republiky (o policejním označení).

Vyhláška vydaná Ministerstvem vnitra podle § 22 odst. 4 a § 108 odst. 4 zákona o Policii České republiky nově v podrobnostech upravuje druhy a vzory služebních stejnokrojů, vnější označení Policie, způsob prokazování příslušnosti, vzory zvláštního barevného provedení a označení služebních vozidel, plavidel a letadel, vzor zvláštního barevného provedení pásu s označením „Policie ČR“ a nošení stejnokroje bývalým policistou. Nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 460/2008 Sb., o způsobu vnějšího označení, služebních stejnokrojích a zvláštním barevném provedení a označení služebních vozidel, plavidel a letadel Policie České republiky a o prokazování příslušnosti k Policii České republiky. Ta se, s účinností nové vyhlášky, zrušuje, a to včetně své novely.

Jako hlavní důvod nové právní úpravy důvodová zpráva uvádí potřebu efektivně se přizpůsobit objektivním potřebám a požadavkům přímého výkonu policejní služby jakožto komplexní specifické veřejné služby bezpečnostního charakteru. Služební stejnokroje by měly být modernizovány především s primárním přihlédnutím k potřebám přímého výkonu služby, jde o reakci na zastarávání vzorů, materiálů i skladby užívaných služebních stejnokrojů. V oblasti vnějšího označování je zde pak snaha co nejefektivněji se přizpůsobit obecným standardům bezpečnostních sborů dalších členských států EU.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.6.2015. Některá starší provedení policejních označení bude možné po jistou dobu po účinnosti nové vyhlášky používat vedle nových, podrobnosti stanovují přechodná ustanovení.

Dohoda s Bahamským společenstvím o výměně informací v daňových záležitostech (25.05.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce mezinárodních smluv

Dne 18.5.2015 bylo ve Sbírce mezinárodních smluv zveřejněno pod č. 34/2015 Sb.m.s. sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Bahamským společenstvím o výměně informací v daňových záležitostech.

Dohoda, jejímž deklarovaným primárním cílem je usnadnit výměnu informací v daňových záležitostech s Bahamami, se vztahuje na daně všeho druhu a pojmenování. Je v ní definován závazek smluvních stran, že jejich příslušné orgány poskytnou pomoc prostřednictvím výměny informací, u kterých lze předpokládat, že jsou významné pro provádění a prosazování vnitrostátních právních předpisů smluvních stran týkajících se daní. Má jít o informace, u nichž lze předpokládat, že jsou významné pro zjištění, stanovení a vybírání daní, pro zabezpečení úhrady daňových pohledávek nebo pro vyšetřování či trestní stíhání daňových trestných činů.

V podrobnostech je upraven například proces výměny informací na základě žádosti, daňové šetření v zahraničí, možnost odmítnout žádost, zachovávání povinnosti mlčenlivosti či náklady vynaložené při poskytování pomoci.

Dohoda vstoupila v platnost dnem 2.4.2015, podrobnosti k uplatňování jejích ustanovení jsou pak uvedeny v jejím článku 15.

Nařízení o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce (25.05.2015, Mgr. Martin Glogar)

Z Úředního věstníku EU

Dne 19.5.2015 bylo v Úředním věstníku EU, řada L, č. 123, str. 1 an., zveřejněno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751 ze dne 29.4.2015 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce.

Nařízení v podrobnostech stanovuje jednotné technické a obchodní požadavky na karetní platební transakce v rámci EU, v jejichž případě se poskytovatel platebních služeb plátce i poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí na území unie.

Nová právní úprava má přispět k překonání roztříštěnosti vnitřního trhu, která poškozuje konkurenceschopnost, růst a tvorbu pracovních míst. V zájmu řádného fungování vnitřního trhu je považováno za nezbytné odstranit přímé i nepřímé překážky, jež brání řádnému fungování a dotvoření integrovaného trhu elektronických plateb, kde není rozdílu mezi platbami vnitrostátními a přeshraničními. Právní základ pro vytvoření celounijního vnitřního trhu plateb položila směrnice 2007/64/ES (4). Činnost poskytovatelů platebních služeb byla významně zjednodušena tím, že byla pro poskytování tohoto druhu služeb nastavena jednotná pravidla, následovaly také předpisy další. Zavedena byla například zásada, že poplatky, jež hradí uživatelé za přeshraniční platby v eurech, musí být stejné jako poplatky za odpovídající platby uvnitř členského státu, a to včetně karetních platebních transakcí, harmonizována byla některá pravidla, jimiž se řídí smlouvy mezi spotřebiteli a obchodníky, a to včetně pravidel o poplatcích za použití určitého způsobu platby. V situaci, kdy mají spotřebitelé, obchodníci a společnosti plně využívat výhod, které s sebou přináší vnitřní trh, jsou bezpečné, efektivní, konkurenceschopné a inovativní elektronické platby považovány za zásadně podstatné zejména v souvislosti s rostoucím významem elektronického obchodování ve světě.

Vzhledem k tomu, že jsou platební karty při nákupech v maloobchodu nejčastěji používaným prostředkem elektronické platby, přičemž integrace unijního trhu s platebními kartami není dle odpovědných představitelů EU ještě zdaleka dovršena, je deklarována potřeba odstranit překážky bránící efektivnímu fungování trhu karet. Stávající široká škála mezibankovních poplatků a jejich výše má bránit tomu, aby na trh vstoupili noví aktéři s celounijní působností, jejichž podnikatelské modely by pracovaly s nižšími nebo nulovými mezibankovními poplatky. To má být ke škodě potenciálních úspor z rozsahu a sortimentu i ke škodě výsledného růstu efektivnosti, ale také mít negativní dopady na obchodníky i spotřebitele a bránit inovacím. Proto přichází nařízení, jímž má být popsaný problém v podobě vysokých a rozdílných mezibankovních poplatků napraven, nastavena pravidla, která by umožnila poskytovatelům platebních služeb, aby své služby poskytovali i v jiných členských státech, a spotřebitelům a obchodníkům dala možnost využívat přeshraničních služeb.

Nařízení vstupuje v platnost dnem 8.6.2015, od tohoto dne se také, s výjimkou některých ze svých ustanovení, použije.

Novela prováděcí vyhlášky k zákonu o pojišťování a financování vývozu se státní podporou (25.05.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 18.5.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 116/2015 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 278/1998 Sb., k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Novelizovaná vyhláška je prováděcím právním předpisem k zákonu o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, spolu s nímž tvoří právní základ právě pro úpravu pojišťování a financování vývozu se státní podporou jako jednoho z nástrojů podpory exportu a konkurenceschopnosti českých podnikatelů. Aktuální novelizace je vyústěním snahy vyvodit relevantní závěry (a na ně navazující nápravná opatření) z výsledků vyplynuvších z nedávných kontrolních akcí NKÚ.

Dle důvodové zprávy se novelou především zpřesňuje a rozšiřuje okruh informací předkládaných při podání žádosti o dotování ztrát. Stejně tak se upravuje lhůta pro úhradu dotací exportní bance a zavádí stavění lhůty pro úhradu dotace v případě zjištění nesrovnalostí v jejím vyčíslení. Mají být rovněž důsledněji konkretizovány povinné údaje předkládané exportní pojišťovnou při požadavku na dotace ze státního rozpočtu a při uvolňování schválených dotací.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.6.2015.

Nařízení o oborech státní služby (19.05.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 4.5.2015 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 106/2015 Sb. nařízení vlády o oborech státní služby.

Nařízením vydaným podle § 5 odst. 2 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, vláda stanovuje obory státní služby tak, jak zákon o státní službě předpokládá. Aktuálně jde o 79 oborů.

Nařízením se rovněž zrušuje jak nařízení vlády č. 85/2003 Sb., kterým se stanoví obory státní služby, tak nařízení vlády č. 4/2015 Sb., kterým se stanoví obor služby. To přitom bylo vydáno a účinnosti nabylo teprve na začátku tohoto roku.

Právě publikované nařízení nabývá účinnosti dnem 4.5.2014.

Novela směrnice o řidičských průkazech (19.05.2015, Mgr. Martin Glogar)

Z Úředního věstníku EU

Dne 25.4.2015 byla v Úředním věstníku EU, řada L, č. 107, str. 68 an., zveřejněna směrnice Komise (EU) 2015/653 ze dne 24.4.2015, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech.

Novelizace vychází ze základní premisy, že kódy a podkódy uvedené v příloze novelizované směrnice je potřeba, vzhledem k technickému a vědeckému pokroku, aktualizovat, a to především v oblasti přizpůsobení vozidla a technické podpory pro řidiče se zdravotním postižením. Jde o to, že díky moderním technologiím je nyní už často možné, aby řidiči se zdravotním postižením ovládali určité běžné vozidlo bez technické úpravy, jen s pomocí omezené síly. Aby tak byla snížena zátěž pro řidiče se zdravotním postižením a zvýšena jejich flexibilita, ovšemže při stálém požadavku na zajištění bezpečného ovládání vozidla, zavádí se kódy, které dovolují řídit vozidla, pro jejichž řízení je postačující maximální síla, již je řidič schopen vyvinout. Dochází k celkové změně struktury kódů, kdy některé jsou odstraňovány či slučovány, pro jiné jsou vytvářeny nové oddíly. Další ze změn směřuje k zavedení a akceptaci alkoholových imobilizérů.

Směrnice vstoupila v platnost dnem 15.5.2015, členské státy jsou povinny uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s ní do 1.1.2017.

Nový Jednací řád Tribunálu (19.05.2015, Mgr. Martin Glogar)

Z Úředního věstníku EU

Dne 23.4.2015 byl v Úředním věstníku EU, řada L, č. 105, str. 1 an., zveřejněn Jednací řád Tribunálu.

Nahrazuje předchozí jednací řád Tribunálu z roku 1991, jenž, byť novelizován, a to naposledy v roce 2013, vyžadoval již celkovou revizi. Proto byla jako nejvhodnější vyhodnocena varianta zpracování a přijetí jednacího řádu zcela nového. Veškeré v něm oproti předchozí úpravě realizované změny mají směřovat k obnovení vnitřní soudržnosti jednacího řádu, k posílení vzájemného souladu procesních předpisů upravujících řízení zahajovaná před soudy EU, k zachování schopnosti soudu rozhodovat v přiměřené lhůtě či k vyjasnění práv přiznaných účastníkům řízení. Stejně tak mají být upřesněny požadavky kladené soudem na zástupce účastníků řízení a přizpůsobena některá ustanovení tak, aby byl zohledněn jednak vývoj, mimo jiné technologický, k němuž došlo ohledně podávání a doručování procesních písemností, jednak potíže, které při tom vznikají.

Změny se konkrétně týkají například žalob v oblasti duševního vlastnictví a kasačních opravných prostředků proti rozhodnutím Soudu pro veřejnou službu, rozsahu práv přiznaných hlavním a vedlejším účastníkům řízení, respektive ve věcech z oblasti duševního vlastnictví nabývání postavení vedlejšího účastníka a rozsahu jeho práv. Deklarována je snaha některá řízení, která se v minulosti ukázala jako příliš složitá, zjednodušit, stejně tak jako v dnešní době takřka obligatorní apel nerezignovat na tlak na vydávání rozsudků v přiměřené lhůtě, a to i při stále rozsáhlejší agendě. Význam zásady kontradiktornosti, v souladu s níž jsou řízení vedena, má být stvrzen jejím zakotvením v samostatném článku, stejně tak jako restriktivním vymezením případů, kdy zachování důvěrnosti některých informací poskytnutých hlavním účastníkem řízení a nezbytných pro rozhodnutí sporu odůvodňuje, aby výjimečně nebyly tyto informace sděleny druhému hlavnímu účastníku řízení. Některá ustanovení, která byla doposud součástí praktických pokynů pro účastníky řízení, jsou nově zahrnuta přímo do jednacího řádu, jiná, reprezentující již zastaralá nebo nepoužívaná pravidla, jsou naopak vypuštěna.

Nový jednací řád vstoupí v platnost dnem 1.7.2015.

Sdělení MF určující emisní podmínky nového státního dluhopisu (19.05.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 14.5.2015 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod číslem 114/2015 Sb. sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2015–2030, 0,95 %.

Dle uvedeného sdělení vydává Česká republika prostřednictvím Ministerstvem financí zaknihované státní dluhopisy pojmenované Státní dluhopis České republiky, 2015–2030, 0,95 %. Dluhopisy jsou vydávány ve formě zaknihovaného cenného papíru na doručitele, jmenovitá hodnota byla určena ve výši 10.000,- Kč. Jako datum emise je stanoven den 15.5.2015, přičemž lhůta pro upisování emise počala běžet dne 13.5.2015 a skončí dnem 15.4.2030. Datem splatnosti je pak 15.5.2030.

Výnos dluhopisu je určen pevnou úrokovou sazbou 0,95 % p. a., přičemž výnosy jsou vypláceny jedenkrát ročně, a to vždy k datu 15. 5. příslušného roku počínaje rokem 2016.

Dluhopisy mohou upisovat a nabývat právnické a fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky i v zahraničí.

Novela zákona o hospodaření energií (12.05.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 4.5.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 103/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Novela má především spojitost s právními předpisy EU a potřebou přizpůsobit jim českou vnitrostátní právní úpravu, nese se v duchu zvyšování energetické účinnosti a upřesnění pravidel pro efektivní nakládání s energií. Dle důvodové zprávy je jejím primárním cílem částečně implementovat směrnici 2012/27/EU o energetické účinnosti, přičemž v dotčené části jde o úpravu oblasti energetického auditu, energetického posudku, hospodárného užívání energie ústředními institucemi a energetických služeb. Dodatečně mají být implementovány již transponované směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách. Tady se jedná o body, které Evropská komise požadovala po České republice do zákona doplnit. Jako třetí z důvodů, proč k novelizaci dochází, je uváděna potřeba, která vyvstala po zhodnocení zkušeností získaných z aplikační praxe zákona z poslední doby. Od roku 2013 došlo totiž, na základě novely publikované ve Sbírce zákonů pod č. 318/2012 Sb., ke značným úpravám povinností zákonem stanovených pro občany České republiky. Praktické zkušenosti však poukázaly na to, že je vhodné některé z nich dále upravit. Zmínit lze například povinnosti spojené s energetickou náročností budovy, s energetickými specialisty a s osobami oprávněnými provádět instalaci vybraných zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Také ustanovení týkající se státní energetické koncepce a územních energetických koncepcí je potřeba, vzhledem k permanentnímu vývoji v oblasti energetiky, přizpůsobovat.

Vedle zákona o hospodaření energií je novelizován rovněž zákon o správních poplatcích.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.7.2015.

Novela zákona upravujícího některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (12.05.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 4.5.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 104/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, a zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Novelizovaný zákon, označovaný zkráceně jako zákon o službách, upravuje otázku služeb spojených s užíváním bytu pro všechny formy bydlení, jak nájemní, tak i vlastnické. Plní funkci právního předpisu, který stanoví způsob rozúčtování cen a úhrady služeb a jehož existenci předpokládá občanský zákoník. Ve vztahu k němu je tedy chápán jako zákon speciální. Kromě způsobu rozúčtování a úhrady služeb upravuje také otázku zálohování, použití paušálních plateb a sankcí, čímž jsou myšleny pokuty a poplatky z prodlení.

Z důvodu časové posloupnosti v legislativním procesu byl v některých ustanoveních zákona o službách, ve srovnání s občanským zákoníkem, uplatněn rozdílný přístup. Jde především o vymezení sankcí za prodlení s peněžitým plněním, kdy zákon o službách doposud upravoval tuto problematiku institutem poplatku z prodlení, zatímco občanský zákoník hovoří pouze o úroku z prodlení. Pokud jde o sankce za nepeněžitá plnění, jeví se, dle důvodové zprávy, dosavadní výše pokuty v zákonu o službách jako nepřiměřeně vysoká. Nastolena byla rovněž otázka, zda je původní úpravou institutu pokuty naplněn princip přiměřenosti při neplnění povinností rozdílné závažnosti. Na všechny uvedené problémy má zákonodárce ambici prostřednictvím právě publikované novely reagovat, stejně tak jako podrobněji pojmout úpravu problematiky pravidel pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody mezi konečné spotřebitele.

Vedle zákona, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, je novelizován rovněž energetický zákon.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.1.2016.

Nařízení vlády o provedení § 101a zákona o sociálních službách (11.05.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 28.4.2015 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 98/2015 Sb. nařízení vlády o provedení § 101a zákona o sociálních službách.

Nařízením vláda v podrobnostech stanovuje bližší podmínky pro čerpání dotace dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, lhůty pro výplatu dotace, formu a obsah žádosti o poskytnutí dotace na příslušný rozpočtový rok, lhůtu pro její podání, ale také formu a obsah průběžného přehledu o čerpání dotace, který musí kraj prostřednictvím počítačového programu předložit Ministerstvu práce a sociálních věcí do 31.5. příslušného rozpočtového roku, a konečného přehledu o čerpání dotace za příslušný rozpočtový rok, jenž je kraj povinen předložit ministerstvu do 31.3. následujícího rozpočtového roku.

Nařízení nabylo účinnosti dnem 1.5.2015, postupovat se podle něj bude poprvé pro účely poskytnutí dotací v roce 2016.

Novela nařízení, kterým se stanoví přípustná míra veřejné podpory v regionech soudržnosti České republiky (11.05.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 30.4.2015 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 100/2015 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 596/2006 Sb., kterým se stanoví přípustná míra veřejné podpory v regionech soudržnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Novela nařízení, které bylo vydáno podle zákona o investičních pobídkách, byla, dle Ministerstva průmyslu a obchodu, předkladatele návrhu novely, přijata za účelem zajištění souladu poskytování podpory s relevantními předpisy EU a udržení konkurenceschopnosti systému investičních pobídek v mezinárodní soutěži s okolními státy. Formulace o veřejné podpoře mají být zpřesněny, dále jde také o zrušení omezujícího limitu veřejné podpory pro investiční akce ve výrobě, o stanovení výše veřejné podpory pro datová centra a o úpravu vymezení jedné investiční akce.

Nařízení nabylo účinnosti dnem 1.5.2015.

Novela nařízení stanovícího vzory hodnostního označení příslušníků bezpečnostních sborů (05.05.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 17.4.2015 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 89/2015 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 508/2004 Sb., kterým se stanoví vzory hodnostního označení příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

Novela stanovuje nové vzory hodnostního označení příslušníků Policie České republiky. Dle předkladatele jejího návrhu, kterým bylo Ministerstvo vnitra, tak bylo potřeba učinit v souvislosti s připravovanou modernizací služebních stejnokrojů příslušníků Policie. Dosavadní hodnostní označení však bude možné užívat až do 31.12.2019.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 1.6.2015.

Novela zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a trestního řádu (04.05.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 17.4.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 86/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Novela byla zpracována s vidinou reflexe cílů, které vláda formulovala v rámci své Strategie v boji s korupcí na období let 2013 a 2014 a Koncepce boje proti organizovanému zločinu na období let 2011-2014. Na základě vyhodnocení praktických poznatků, jež přinesla aplikační praxe dosavadní podoby zákona, se má pokusit odstranit určité výkladové nejasnosti a zákonné překážky bránící efektivnímu zajištění a odčerpání majetku pachatelům trestné činnosti. V rámci důvodové zprávy byly její hlavní cíle formulovány ve smyslu jednoznačně koncipované správy zajištěného majetku, jejího zefektivnění a snížení její finanční náročnosti, zlepšení postavení obětí trestné činnosti při zajišťování jejich majetkoprávních nároků v trestním řízení a rozšíření možnosti efektivního zajištění a odčerpání majetku osobě, proti níž se vede trestní řízení.

Změny se mají konkrétně týkat například možností prodeje zajištěného majetku, kdy má dojít k jejich rozšíření znamenajícímu jejich častější využívání, nebo koncepce správy zajištěných nemovitostí, jejíž dosavadní právní úprava neobsahovala žádná ustanovení o právech správce potřebných pro řádný výkon jinak zákonem uložené povinnosti faktické správy. Jde zejména o oprávnění ke vstupu do příslušné nemovitosti nebo k zásahům do práv užívacích, nájemních či jiných, se zajištěnou nemovitostí souvisejících. K úpravám dochází také v koncepci správy podílů v obchodních korporacích, kdy stejně jako v případě nemovitostí dosavadní právní úprava ukládala státu vykonávat jejich správu, přičemž však pro tyto účely neobsahovala dostatečné právní nástroje.

Současně je se zákonem o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení novelizováno dalších osm zákonů, mezi nimi například trestní řád, trestní zákoník, zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim či zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Vše má směřovat ke zlepšení postavení obětí trestné činnosti při zajišťování jejich majetkoprávních nároků v trestním řízení a k rozšíření možností efektivně zajistit a odčerpat majetek jak pachateli trestné činnosti, tak i jiným osobám na trestné činnosti se podílejícím.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.6.2015.

Novely zákonů v souvislosti s účinností rekodifikace soukromého práva (04.05.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 17.4.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 87/2015 Sb. zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s účinností rekodifikace soukromého práva.

Novela je, dle důvodové zprávy, reakcí na dosavadní poznatky získané při aplikaci tzv. doprovodných zákonů k novému občanskému zákoníku. Má odstranit některé dílčí problémy tak, aby doprovodné a ve spojitosti s nimi i další zákony přispívaly k bezchybnému praktickému fungování soudního řízení. Rovněž jsou reflektována některá doporučení veřejného ochránce práv, která se objevila v jeho souhrnné zprávě za rok 2012.

Novelizovaná úprava se konkrétně dotýká například osoby poplatníka soudního poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku, a to v souvislosti s možností notářů provádět přímé zápisy do veřejných rejstříků bez spoluúčasti soudu, poplatkové povinnosti v řízení o dávkách podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a kompenzaci a o dávkách pěstounské péče, placení odměny a náhrad hotových výdajů a za daň z přidané hodnoty notáři či místní příslušnosti v řízení o soudním prodeji zástavy a v řízení o dávkách pěstounské péče. Poslední zmíněná změna má mít pozitivní dopad na aktuální trend přetíženosti Městského soudu v Praze ve správním soudnictví, jež je důsledkem značně nerovnoměrného rozložení agendy v těchto věcech.

Veškeré změny jsou realizovány prostřednictvím novel zákona o soudních poplatcích, občanského soudního řádu, zákona o zvláštních řízeních soudních, soudního řádu správního a zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

Zákon nabyl účinnosti dnem 1.5.2015.

Vyhláška o odměně správce pověřeného správou podílu v obchodní korporaci a o náhradě jeho hotových výdajů (04.05.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 17.4.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 88/2015 Sb. vyhláška o odměně správce pověřeného správou podílu v obchodní korporaci a o náhradě jeho hotových výdajů.

Vyhláška vydaná k provedení § 10b odst. 7 zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení, který byl do něj nově vložen novelou aktuálně publikovanou pod č. 86/2015 Sb., v podrobnostech upravuje způsob stanovení odměny a náhrady hotových výdajů správce pověřeného správou podílu v obchodní korporaci zajištěného v trestním řízení, jejich nejvyšší přípustnou výši hrazenou státem a způsob jejich výplaty.

Dle Ministerstva spravedlnosti vyhláška jako základní kritérium stanovení odměny určuje výši obratu dotčené obchodní korporace jakožto ukazatele objemu právních úkonů činěných ve styku s ostatními právními subjekty, od kterého se pak odvíjí také náročnost vykonávané správy v jejím souhrnu. Odměnu správce je přitom nutné stanovit v natolik dostatečné výši, aby byla náležitou motivací pro výkon jeho činnosti a poskytovala tak záruku řádného výkonu správy podílu v obchodní korporaci. Zároveň však pro případy, kdy je hrazena státem, nesmí neúměrně zatěžovat státní rozpočet. Systém poskytování náhrad hotových výdajů pak má vyhláška nastavovat tak, aby vedl správce podílu k řádnému a hospodárnému výkonu správy.

Vyhláška nabývá účinnosti, stejně jako novelizační zákon č. 86/2015 Sb., dnem 1.6.2015.

Novela školského zákona (29.04.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 17.4.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 82/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Novela školského zákona o bezmála stovce novelizačních bodů je zaměřena na několik rozličných oblastí, jakými jsou například vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, ukončování středního vzdělávání, pracovní poměr ředitelů škol či správní řízení v působnosti škol a školských zařízení.

Dle důvodové zprávy má být jejím prostřednictvím zaveden nový systém záruk přístupu každého ke vzdělávání na rovnoprávném základě při využívání podpůrných opatření, umožněn přístup do přípravných tříd základní školy všem dětem, u nichž tím může být vyrovnán jejich vývoj, zavedeno povinné využívání jednotných zadání závěrečné zkoušky v oborech středního vzdělání s výučním listem, uzákoněny státní zkoušky z těsnopisu, psaní na klávesnici a zpracování textu na počítači, změn je však mnohem více.

Vedle školského zákona je novelizován rovněž zákon o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, zákon o ochraně veřejného zdraví, zákon o specifických zdravotních službách a zákon o pedagogických pracovnících.

Zákon nabývá účinnosti, s výjimkou několika ze svých ustanovení, dnem 1.5.2015.

Novela zákona o investičních pobídkách (29.04.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 17.4.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 84/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Novela byla, dle důvodové zprávy, vypracována v návaznosti na změnu evropských předpisů pro oblast veřejné podpory, a to zejména pokud jde o přijetí nového obecného nařízení č. 651/2014 o blokových výjimkách, které je přímo použitelným předpisem k zákonu o investičních pobídkách, a o schválení nové mapy regionální podpory na období do roku 2020, jež snižuje přípustné intenzity veřejné podpory ve všech regionech České republiky. Generálně je totiž v celé Evropské unii hlavní bariérou při poskytování veřejných pobídek obecný zákaz veřejné podpory. Ten platí pro všechny členské státy a má zajistit rovné soutěžní podmínky a zabránit tržním deformacím. Současně však lze ze zákazu podporovat soukromé subjekty z veřejných finančních prostředků využít výjimek, které jsou definovány celým komplexem právních norem popisujícím podmínky slučitelnosti veřejné podpory s vnitřním trhem EU.

Cílem aktuálně publikované novely tedy je, v souladu se všemi předpisy výše zmíněnými, zajistit v České republice atraktivní investiční prostředí, které bude přispívat k udržení mezinárodní konkurenceschopnosti země v přílivu zahraničních investic a zvýší její úspěšnost v soutěži o kvalitní zahraniční investice s vysokou přidanou hodnotou. Jde o pokus eliminovat rozdíly mezi zaostalejšími a rozvinutějšími regiony v zemi, snižovat rozdíly v míře nezaměstnanosti, ale také podpořit jednak vytváření nových pracovních příležitostí s vyššími nároky na kvalifikaci, jednak hospodářský rozvoj v odvětvích, jež jsou charakteristické progresivními technologiemi, vysokou přidanou hodnotou a vysokým exportním potenciálem. Plné dosažení těchto cílů by bylo samozřejmě stavem ideálním.

Vedle zákona o investičních pobídkách je novelizován rovněž zákon o daních z příjmů, zákon o zaměstnanosti a zákon o dani z nemovitých věcí.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1.5.2015.

Novela zákona o námořní plavbě (29.04.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 17.4.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 81/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Tato rozsáhlá novela čítající více než osm desítek novelizačních bodů byla, dle důvodové zprávy, přijata primárně za účelem implementace mezinárodních národních úmluv do vnitrostátního právního řádu, vytvoření podmínek pro jejich ratifikaci, a rovněž za účelem transpozice evropských směrnic upravujících oblast výcviku a certifikace námořníků, podmínek pro práci na moři a ochrany mořského prostředí. Jde konkrétně o směrnici 2012/35/EU, kterou se mění směrnice 2008/106/ES o minimální úrovni výcviku námořníků, směrnici 2009/13/ES, kterou se provádí dohoda k Úmluvě o práci na moři z roku 2006 uzavřená Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF), a směrnici 2013/54/EU o některých povinnostech státu vlajky ohledně souladu s MLC a jejího prosazování.

Co se týče zmiňovaných mezinárodních smluv, zákon reaguje na změny Mezinárodní úmluvy o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby, které byly přijaty v roce 2010 konferencí smluvních stran STCW ve filipínské Manile, zohledňuje rovněž plánovanou ratifikaci Úmluvy Mezinárodní organizace práce z roku 2006 o práci na moři, jejímž cílem je zabezpečit právo všech námořníků na důstojné zaměstnání. V případě první ze smluv pak jde o zvýšení ochrany života a majetku na moři a o ochranu mořského prostředí.

Vedle zákona o námořní plavbě je novelizován také zákon o správních poplatcích a zákon o inspekci práce.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.7.2015.

Novela zákona o Českém rozhlasu a zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání (20.04.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 17.4.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 79/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Důvodová zpráva uvádí, že základním cílem právě publikované novely zákona o Českém rozhlasu je lépe uspokojit aktuální potřeby posluchačů rozhlasového vysílání a ze strany Českého rozhlasu pak vytvořit optimální mix formátů stanic tak, aby Český rozhlas plnil zákonem daný úkol poskytovat kvalitní veřejnou službu. Jelikož je součástí tohoto úkolu také vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel, je nasnadě, že rovněž příjem stanice mluveného slova vysílané Českým rozhlasem by měl být dostupný co možná nejširšímu okruhu posluchačů. Již více konkretizovaným cílem je tedy dostatečné pokrytí posluchačů signálem v pásmu velmi krátkých vln, což má v důsledku znamenat možnost příjmu stanice mluveného slova vysílané Českým rozhlasem pro širší okruh posluchačů. Předpokládá se, že se tak zvýší počet posluchačů některých stanic Českého rozhlasu o ty, kteří se doposud nenacházeli v dosahu jejich signálu.

Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání je projevem transpozice evropské směrnice 2010/13/EU o audiovizuálních mediálních službách. Mezi kritéria, podle nichž se určuje působnost regulačních orgánů mezi jednotlivými členskými státy nad provozovateli vysílání, řadí Evropskou úmluvu o přeshraniční televizi, což však se směrnicí nekoresponduje. Ne tedy nyní novelou upravován tak, aby se jeho znění v daném ohledu do souladu se směrnicí dostalo. Rovněž se posunuje lhůta, ve které má Rada pro rozhlasové a televizní vysílání předložit svou výroční zprávu Poslanecké sněmovně ke schválení a současně předsedovi vlády ke stanovisku. Dosavadní termín odpovídající konci února byl na základě praktických zkušeností a také v porovnání s jinými obdobnými lhůtami vyhodnocen jako pro vypracování zprávy nepřiměřeně krátký a byl posunut o dva měsíce, tedy na konec dubna.

Zákon nabývá účinnosti dnem 2.5.2015.

Novela zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních (20.04.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 17.4.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 77/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, a další související zákony.

Novela byla přijata především v souvislosti s nutností přizpůsobit vnitrostátní český právní řád evropské směrnici 2011/99/EU ze dne 13.12.2011 o evropském ochranném příkazu a zajistit její řádnou transpozici. Směrnice upravuje nový druh spolupráce s jinými členskými státy, přičemž cílem této spolupráce je zajistit, aby ochrana poskytovaná oběti trestného činu, případně osobám jí blízkým, v jednom členském státě EU byla zachována a pokračovala taktéž v jakémkoli jiném členském státě, do něhož se oběť přestěhuje. Upravuje tak pravidla, na jejichž základě bude možné ochranu vyplývající z určitého opatření přijatého podle práva jednoho členského státu rozšířit i na území dalšího členského státu, ve kterém se oběť rozhodne pobývat nebo zdržovat. Taková opatření mají chránit oběť trestného činu nebo osoby jí blízké před pachatelem nebo údajným pachatelem trestného činu, který může jakýmkoli způsobem ohrozit život, tělesnou, duševní a sexuální integritu daných osob.

Cílem novely, vedle samotného závazku směrnici transponovat, je tak, dle důvodové zprávy, prohloubit ochranu oběti trestného činu, popřípadě i osob jí blízkých, a to v tom smyslu, že pokud se přestěhuje z České republiky do jiného členského státu nebo se tam zdržuje či tak zamýšlí učinit, a v České republice je chráněna před obviněným příslušným rozhodnutím vydaným v trestním řízení, může žádat o vydání evropského ochranného příkazu za účelem zajištění obdobné ochrany v tomto jiném členském státu. Stejně tak naopak, pokud se z jiného členského státu přestěhuje do České republiky tamním opatřením chráněná oběť trestného činu, popřípadě i osoby jí blízké, nebo se zde zdržuje či tak zamýšlí učinit, může jí být na základě uznání evropského ochranného příkazu vydaného jiným členským státem poskytnuta obdobná ochrana i na území České republiky.

Vedle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních novela zasahuje rovněž do trestního řádu, zákona o soudnictví ve věcech mládeže a do zákona o obětech trestných činů.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.5.2015.

Novela zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu (20.04.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 17.4.2015 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 78/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon o NKÚ, jenž je nyní novelizován, nabyl své účinnosti v polovině roku 1993 a je aplikován již více než 20 let. Dle důvodové zprávy už v některých směrech neodpovídal současným požadavkům, a to zejména v souvislosti s aktuálními trendy zpracovávání informací v kontrole, s elektronizací agend orgánů veřejné správy či s možností dálkového přístupu k výsledkům činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu. Doposud rovněž nebylo dostatečně učiněno zadost reakci na změnu terminologie v souvislosti se změnami jiných právních předpisů, jakými jsou například občanský zákoník, zákoník práce či zákon o státním zastupitelství. V souhrnu lze konstatovat, že zákon v dosavadní podobě již neodpovídal stupni dosaženého společenského vývoje a právního řádu. To vše má pak právě publikovaná novela napravit a přizpůsobit zákon současnému stavu těch právních předpisů, jež se do činnosti NKÚ promítají.

Jako hlavní cíl novelizace je deklarována možnost aplikovat zákon o NKÚ v podmínkách odpovídajících aktuální úrovni rozvoje informačních technologií a potřebám kontrolní praxe, což má ve výsledku přispět ke zvýšení efektivnosti kontrolní činnosti. Bylo vyhodnoceno, že by bez prováděných změn hrozil neefektivní výkon kontroly NKÚ. Ten, i když se na něj nový kontrolní řád nevztahuje, se chce přihlásit k moderním trendům naznačeným právě přijetím zákona č. 255/2012 Sb. a dále k obecným zásadám zakotveným v Limské deklaraci směrnic o principech auditu.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.7.2015.

Vyhláška o pravidlech plavebního provozu (20.04.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 15.4.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 67/2015 Sb. vyhláška o pravidlech plavebního provozu (pravidla plavebního provozu).

Tato rozsáhlá vyhláška byla Ministerstvem dopravy vydána k  provedení několika ustanovení zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě. Její jednotlivá ustanovení jsou věnována kormidlování plavidel, institutu vůdce sestavy plavidel, zatížení a bezpečnému rozmístění nákladu, obsazení plavidla cestujícími, úpravě vodního stavu ohrožujícího bezpečnost plavby, nejvyšším povoleným rozměrům plavidel a jejich sestav, nejvyšší povolené rychlosti plavby, poznávacím znakům, ponorovým stupnicím a nákladovým značkám plavidel, optickým signálům na plavidlech, zvukovým signálům, radiokomunikačním a navigačním zařízením, plavebním značením, způsobům a postupům zajištění bezpečnosti při plavbě, rekreační činnosti, nakládání s odpady či půjčovnám malých plavidel.

Vyhláška nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 344/1991 Sb., kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti na vodních cestách České a Slovenské Federativní Republiky. Ta se, s účinností nové vyhlášky, zrušuje.

Nová vyhláška byla vypracována v souvislosti s novelou zákona o vnitrozemské plavbě publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 187/2014 Sb. Své účinnosti nabývá dnem 1.5.2015.

Novela vyhlášky o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí (14.04.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 9.4.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 66/2015 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů.

Rozsáhlá novela čítající bezmála pět desítek změn byla, dle Ministerstva dopravy, přijata v souvislosti s nedávnou novelou zákona o vnitrozemské plavbě publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 187/2014 Sb., jehož je aktuálně novelizovaná vyhláška prováděcím právním předpisem. Změny se týkají například definic vodních cest účelových, plavební dráhy, úpravy křížení vodních cest, zajištění bezpečného provozování plavidla v přístavu, zdravotní a veterinární péče v přístavu, přepravy nebezpečných věcí, ale i mnoha oblastí dalších. Nově je například stanoven rozsah a obsah činností vykonávaných při správě sledované vodní cesty či požadavky na stavební uspořádání a zařízení pozemní části přístavu.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 15.4.2015.

Novela vyhlášky o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách (14.04.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 9.4.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 65/2015 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů.

Novelizovaná vyhláška jakožto prováděcí právní předpis k zákonu o vnitrozemské plavbě v podrobnostech upravuje podmínky technické způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, čímž se rozumí zejména technické požadavky na bezpečnost jejich provozu. Její aktuálně publikovaná novela reaguje na několik skutečností. Byla, dle důvodové zprávy, zpracována v souvislosti s rozsáhlou novelou zákona o vnitrozemské plavbě publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 187/2014 Sb. v září minulého roku. Například v části vedení plavebního rejstříku zohledňuje změny nastalé v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a s účinností nového občanského zákoníku. Jde konkrétně o povahu plavebního rejstříku jakožto veřejného seznamu. Má reagovat rovněž na změny realizované novou vyhláškou upravující podmínky technické způsobilosti a vedení rejstříku malých plavidel.

Za podstatnou změnu důvodová zpráva označuje opětovné zavedení plavebních zón, pro něž se stanovuje technická způsobilost plavidla dle tuzemských legislativních předpisů. Vnitrostátní právní úprava tím má být posunuta blíže k plnému souladu s příslušnou evropskou směrnicí. Díky novele bude také podrobněji stanoveno složení posádek jednotlivých druhů plavidel a sestav tak, aby tuzemská legislativní úprava obsahovala jednoznačná ustanovení a dostala se tak do souladu s evropskou legislativou a s pravidly uplatňovanými v okolních státech. Vzhledem k tomu, že převážná část činnosti tuzemských přepravců v nákladní vodní dopravě se odehrává na zahraničních vodních cestách, je dle Ministerstva dopravy taková úprava nezbytná.

Vedle výše uvedeného se vyhláškou zrušuje vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 128/1976 Sb., o cejchování lodí vnitrozemské plavby, a výnos č. 27 Federálního ministerstva dopravy ze dne 30. září 1976, kterým se vydává Řád pro cejchování lodí vnitrozemské plavby.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.8.2015.

Vyhláška o vzoru průkazu státního zaměstnance pověřeného vykonávat kontrolu ve služebních vztazích státních zaměstnanců (14.04.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 7.4.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 63/2015 Sb. vyhláška o vzoru průkazu státního zaměstnance pověřeného vykonávat ve služebních úřadech kontrolu ve služebních vztazích státních zaměstnanců.

Dle § 13 odst. 7 zákona o státní službě, k jehož provedení je vyhláška vydávána, jsou náměstek pro státní službu a státní zaměstnanec jím písemně pověřený oprávněni vykonávat ve služebních úřadech kontrolu ve služebních vztazích státních zaměstnanců. Pověření ke kontrole přitom může mít i formu průkazu, jehož vzor stanovuje právě aktuálně publikovaná vyhláška.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 15.4.2015.

Vyhláška o stanovení výše náhrad výdajů za odborné úkony provedené SÚKL (13.04.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 3.4.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 61/2015 Sb. vyhláška o stanovení výše náhrad výdajů za odborné úkony provedené Státním ústavem pro kontrolu léčiv podle zákona o zdravotnických prostředcích.

Vyhláška byla Ministerstvem zdravotnictví vydána k provedení § 94 odst. 3 zákona o zdravotnických prostředcích. Ten předpokládá, že právě prováděcí vyhláška stanoví výši náhrad výdajů za odborné úkony Státního ústavu pro kontrolu léčiv, které ústav realizuje dle zákona o zdravotnických prostředcích. Sazebník obsažený ve vyhlášce tak určuje náhrady výdajů za vypracování odborných stanovisek nebo posudků, za odborné úkony spojené s vydáním povolení k provedení klinické zkoušky zdravotnického prostředku a za odborné úkony spojené s vydáním povolení ke změnám podmínek klinické zkoušky zdravotnického prostředku.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 3.4.2015.

Nařízení o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání (08.04.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 2.4.2015 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 59/2015 Sb. nařízení vlády o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání.

Nařízení vydané podle § 68 odst. 2 a 4 a § 68c odst. 2 zákona o vojácích z povolání nově stanovuje výši služebních tarifů pro vojenské hodnosti a vojenské hodnosti v hodnostním sboru čekatelů, druhy služebních činností v závislosti na míře neuropsychické zátěže a pravděpodobnosti rizika ohrožení života nebo zdraví, ale také výši zvláštního příplatku za službu v podmínkách spojených s mimořádnou neuropsychickou zátěží nebo rizikem ohrožení života nebo zdraví, a to podle jednotlivých druhů služebních činností. Vláda vydáním nařízení navazuje na změny provedené v zákoně o vojácích z povolání novelou publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 332/2014 Sb.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 1.7.2015.

Nařízení o stanovení seznamu činností pro jednotlivé vojenské hodnosti (08.04.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 2.4.2015 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 60/2015 Sb. nařízení vlády o stanovení seznamu činností pro jednotlivé vojenské hodnosti.

Nařízení vydané k provedení zákona o vojácích z povolání nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou nařízením vlády č. 203/2010 Sb., o seznamu činností vojáků z povolání stanovených pro jednotlivé hodnostní sbory a vojenské hodnosti, které se s účinností nového nařízení zrušuje.

To nově v podrobnostech definuje seznam činností vojáků stanovených pro jednotlivé vojenské hodnosti v závislosti na jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. Dle Ministerstva obrany mělo, oproti předchozí úpravě, dojít, vedle vytvoření nové struktury činností podle vojenských hodností, k řadě upřesnění a doplnění, jež byla po předchozím zkoumání aktuálního katalogu vyhodnocena jako potřebná.

Nařízení nabude účinnosti dnem 1.7.2015.

Novela nařízení o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev (08.04.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 27.3.2015 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 52/2015 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízením je do novelizovaného předpisu vkládáno nové znění příloh č. 1, č. 2 a č. 3 stanovujících výši měsíčních odměn náležejících za výkon funkce členům zastupitelstev obcí, městských obvodů nebo městských částí územně členěných statutárních měst a městských částí hlavního města Prahy, ale i krajů a hlavního města Prahy. Dle Ministerstva vnitra dochází ke změně především díky iniciaci zástupců územních samosprávných celků, konkrétně Svazu měst a obcí, a to v souvislosti s novelou zákona o platu představitelů státní moci a s navýšením tarifů státních zaměstnanců a zaměstnanců obcí. Bylo uznáno, že obdobně by se mělo postupovat také v případě odměn pro členy zastupitelstev územních samosprávných celků. Cílem novely tak je navýšit částky měsíčních odměn poskytovaných za výkon funkce uvolněným členům zastupitelstev územních samosprávných celků, stejně tak jako navýšit maximální možné výše měsíčních odměn za výkon funkce neuvolněným členům zastupitelstev územních samosprávných celků.

Nařízení nabylo účinnosti dnem 1.4.2015.

Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o zdravotnických prostředcích (08.04.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 3.4.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 62/2015 Sb. vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o zdravotnických prostředcích.

Vyhláška vydaná Ministerstvem zdravotnictví k provedení několika ustanovení zákona č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích, v podrobnostech upravuje některé dílčí otázky problematiky zdravotnických prostředků. Jde konkrétně o náležitosti hlášení závažné nepříznivé události před uvedením zdravotnického prostředku na trh, pravidla správné dovozní a distribuční praxe, seznam skupin zdravotnických prostředků, které mohou ohrozit život nebo zdraví člověka, náležitosti poukazu, seznam zdravotnických prostředků, jejichž použití a nakládání s nimi je všeobecně známé, náležitosti dokumentace zdravotnických prostředků, postupy při oznamování podezření na nežádoucí příhodu, nežádoucí příhody, bezpečnostních nápravných opatření a bezpečnostních upozornění, a nakonec o generické skupiny zdravotnických prostředků.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 3.4.2015.

Smlouva mezi ČR a SR o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání (31.03.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce mezinárodních smluv

Dne 27.3.2015 bylo ve Sbírce mezinárodních smluv zveřejněno pod č. 23/2015 Sb.m.s. sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání vydávaných v České republice a ve Slovenské republice.

Smlouva reprezentující deklarované úsilí o rozvoj vzájemné spolupráce v oblasti školství a vědy a vycházející z Úmluvy o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu byla podepsána v Praze dne 28.11.2013. Upravuje rovnocennost dokladů o vzdělání pro účely přístupu ke vzdělávání a pro další účely s výjimkou přístupu k regulovaným povoláním. Doklady o vzdělání se v jejím smyslu rozumí například vysvědčení, výuční listy, maturitní vysvědčení, vysokoškolské diplomy, ale i mnohé další, přičemž se uznávají za rovnocenné bez dalšího úředního postupu. Je tak zřejmé, že smlouva nepamatuje pouze na vzdělání vysokoškolské, ale také na středoškolské a základní. Tituly a jejich zkratky udělené na základě smlouvou zmíněných dokladů mohou být jejich držiteli používány i ve státě druhé smluvní strany.

Smlouva vstoupila v platnost dnem 28.3.2015 a nahrazuje Dohodu mezi vládami ČR a SR o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání vydávaných v České republice a ve Slovenské republice podepsanou v Praze dne 23.3.2001 a publikovanou ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 33/2001 Sb.m.s.

Změny Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) (31.03.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce mezinárodních smluv

Dne 31.3.2015 bylo ve Sbírce mezinárodních smluv zveřejněno pod č. 19/2015 Sb.m.s. sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí změn Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID), který je přípojkem C k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF).

Jde o změny, které byly přijaty v květnu roku 2014 na 53. zasedání Odborného výboru pro přepravu nebezpečných věcí Mezivládní organizace pro mezinárodní železniční přepravu v Bernu. Řád platí pro mezinárodní přepravu nebezpečných věcí po železničních tratích na území smluvních států RID a pro přepravy doplňující přepravu po železničních tratích, na které se použijí Jednotné právní předpisy CIM, s výhradou mezinárodních předpisů platných pro přepravy jiným dopravním prostředkem.

Změny řádu vstoupily v platnost dnem 1.1.2015, a to i pro Českou republiku.

Nařízení o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům (30.03.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 27.3.2015 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 50/2015 Sb. nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády.

Nařízení vydané podle § 2b odst. 2 zákona o zemědělství a podle § 1 odst. 3 zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu navazuje na přímo použitelné evropské předpisy, zejména na nařízení č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky, nařízení č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, a na jejich prováděcí, doplňující a novelizační nařízení. V podrobnostech upravuje některé podmínky poskytování přímých plateb zemědělcům, jimiž jsou jednotná platba na plochu zemědělské půdy, platba pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí, dobrovolná podpora vázaná na produkci a platba pro mladé zemědělce.

Nařízením se rovněž mění vládní nařízení č. 47/2007 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy a některých podmínek poskytování informací o zpracování zemědělských výrobků pocházejících z půdy uvedené do klidu, nařízení č. 112/2008 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým platbám, nařízení č. 60/2012 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování zvláštní podpory zemědělcům, a nařízení č. 309/2014 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých zemědělských podpor.

Nařízení nabývá účinnosti dnem 1.4.2015.

Přistoupení EU k úmluvě CITES (30.03.2015, Mgr. Martin Glogar)

Z Úředního věstníku EU

Dne 19.3.2015 bylo v Úředním věstníku EU, řada L, č. 75, str. 1- 3, zveřejněno rozhodnutí Rady (EU) 2015/451 ze dne 6.3.2015 o přistoupení Evropské unie k Úmluvě o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES), jež bylo následováno také textem samotné úmluvy.

Úmluva CITES, jejíž první podpis je datován už do roku 1973, byla uzavřena za účelem založení rámce mezinárodní spolupráce při ochraně volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin před jejich nadměrným využíváním mezinárodním obchodem. Evropská unie pak úmluvu, jíž doposud signovalo již 178 subjektů, a to včetně všech členských států EU, vnímá jako důležitý mezinárodní nástroj v oblasti ochrany životního prostředí. Na základě dodatku úmluvy přijatého na konferenci v Botswaně sice již v roce 1983, ale vstoupivšího v platnost až v roce 2013, se rozhodla Evropská unie jakožto organizace regionální hospodářské integrace, která sestává ze suverénních států a která má pravomoc vyjednávat, uzavírat a plnit mezinárodní dohody v záležitostech, které na ni převedly jejich členské státy, k úmluvě přistoupit. Právě pro takové mezinárodní organizace uvedený dodatek přístup k úmluvě otevřel. Evropská unie tím deklaruje svou potřebu právně se zavázat k jejímu provádění a prosazování jejích environmentálních cílů.

Rozhodnutí o přistoupení vstoupilo v platnost dnem 6.3.2015.

Novela prováděcí vyhlášky k zákonu o zahraničním obchodu s vojenským materiálem (23.03.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 23.3.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 48/2015 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění vyhlášky č. 85/2012 Sb.

Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra prostřednictvím vyhlášky stanovuje pro účely zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem nový seznam vojenského materiálu upravený v příloze č. 1 novelizované vyhlášky. Novelizace je reakcí na aktuální požadavky práva EU, jež byly naposledy měněny směrnicí 2014/108/EU ze dne 12.12.2014, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES, pokud jde o seznam produktů pro obranné účely.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 24.3.2015.

Senát schválil jedenáct nových zákonů, dva vrátil k dalšímu projednání (23.03.2015, Mgr. Martin Glogar)

Z legislativního procesu

Senát Parlamentu ČR na své schůzi konané ve dnech 18.-19.3.2015 schválil jedenáct nových zákonů.

V tomto balíku je obsažena například novela zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, novela zákona o investičních pobídkách, novela zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, novela zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení, novela zákona o léčivech či novela školského zákona, ale i zákony další. Je mezi nimi rovněž zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s účinností rekodifikace soukromého práva. Ten má zasáhnout do zákona o soudních poplatcích, občanského soudního řádu, do zákona o zvláštních řízeních soudních či do soudního řádu správního.

Všechny schválené zákony nyní poputují k podpisu prezidentu republiky. Pokud je ten nevetuje, nemělo by nic bránit jejich brzké publikaci ve Sbírce zákonů.

Naopak návrh zákona, kterým se mění zákon o hospodaření energií a zákon o správních poplatních, jenž byl v Poslanecké sněmovně veden pod číslem sněmovního tisku 301, a návrh zákona, kterým se mění zákon upravující některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty a energetický zákon, který byl v Poslanecké sněmovně veden pod číslem sněmovního tisku 308, byly s pozměňovacími návrhy vráceny zpět do Poslanecké sněmovny k dalšímu projednání.

Směrnice o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech (23.03.2015, Mgr. Martin Glogar)

Z Úředního věstníku EU

Dne 13.3.2015 byla v Úředním věstníku EU, řada L, č. 68, str. 9 – 25, zveřejněna směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/413 ze dne 11.3.2015 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu.

Deklarovaným cílem směrnice je přispět k zajištění vysoké úrovně ochrany všech účastníků silničního provozu v EU usnadněním přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu, a tím i usnadněním vymáhání sankcí, pokud byly tyto delikty spáchány s vozidlem registrovaným v jiném členském státě, než je členský stát, v němž k deliktu došlo. Prvořadým cílem dopravní politiky EU je totiž zvýšit bezpečnost silničního provozu, což se má projevit ve snižování počtu usmrcených a zraněných osob a škod na majetku.

Směrnice se vztahuje na delikty typu překročení nejvyšší dovolené rychlosti, nepoužití bezpečnostních pásů, nezastavení na červený signál světelného signalizačního zařízení, řízení vozidla pod vlivem alkoholu, řízení vozidla pod vlivem drog, nepoužití ochranné přilby, použití zakázaného pruhu a nedovolené použití mobilního telefonu nebo jiného komunikačního zařízení za jízdy.

Směrnice vstoupila v platnost dnem 17.3.2015, členské státy mají povinnost uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 6.5.2015.

Vyhláška o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě (23.03.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 17.3.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 46/2015 Sb. vyhláška o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě.

Vyhláška vydaná podle § 7 odst. 5 vodního zákona nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou Ministerstva dopravy a spojů č. 241/2002 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě. Ta se, s účinností nové vyhlášky, zrušuje, a to včetně svých novel.

Od nabytí účinnosti předchozí vyhlášky uplynulo již 12 let. Za tuto dobu došlo, dle důvodové zprávy, k několika významným změnám, jež vyústily v potřebu vydání vyhlášky nově. Česká republika nejen že vstoupila do Evropské unie; výrazně stoupl také zájem o rekreační plavbu. Zvýšil se jak počet malých plavidel podléhajících evidenci, tak malých plavidel pro zábavu, rekreaci a sport, které žádné evidenci nepodléhají. Také struktura skupiny těchto pravidel doznala změn.

Ministerstvo dopravy k nové úpravě předmětné materie přistoupilo taktéž v souvislosti s novelou zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, která byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 187/2014 Sb. Ta zase, mimo jiné, významným způsobem upravila povinnosti a práva účastníků plavebního provozu, a to jak vůdců plavidel, tak i osob využívajících povrchové vody, které jsou vodními cestami, k jiným aktivitám, jakými je například koupání, potápění, lov ryb apod. V neposlední řadě jde o aktivity, jejichž provozování nelze v některých případech vykonávat v rámci běžného plavebního provozu kdekoli na vodní cestě. Jedná se například o vodní lyžování, které se provádí pomocí vleku za plavidlem nebo vodním vlekem, o akrobatické a figurální jízdy, o skoky plavidel či o slalom. S ohledem na bezpečnost osob, které je chtějí provozovat, i na bezpečnost ostatních účastníků plavebního provozu je tento způsob užívání plavidel odkazován do vymezených vodních ploch. Na veškeré výše zmíněné skutečnosti ministerstvo zareagovalo rekodifikováním předmětné právní úpravy do podoby nové vyhlášky.

Ta v podrobnostech nově upravuje užívání povrchových vod k plavbě, zejména plavidel se spalovacím motorem, stanoví rovněž povrchové vody, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory nad rámec povrchových vod uvedených ve vodním zákoně. Dále stanovuje povrchové vody, na nichž je plavba plavidel se spalovacími motory omezena nebo upravena.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 15.4.2015.

Novela vyhlášky o řidičských průkazech a o registru řidičů (17.03.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce zákonů

Dne 12.3.2015 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 43/2015 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění pozdějších předpisů.

Novela byla, dle důvodové zprávy, Ministerstvem dopravy přijata v souvislosti se změnou Úmluvy o silničním provozu podepsané ve Vídni v roce 1968, jíž je Česká republika signatářem. Ta nově od roku 2011 stanovuje nové vzory řidičských průkazů. Vyhláška v novelizované podobě pak obsahuje nový vzor mezinárodního řidičského průkazu vydávaného Českou republikou, který odpovídá výše zmíněné úmluvě, a rovněž reaguje na nový vzor takového řidičského průkazu, který je pak Českou republikou uznáván pro řízení motorových vozidel a k výměně za český řidičský průkaz.

Stejně tak má být novelou zakončen transpoziční proces evropské směrnice 2011/82/EU o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu, jež, vedle dalšího, stanoví vzor informačního formuláře pro účely přestupkového řízení, jehož účastníky jsou příslušníci jiných členských států EU. V novelizovaném znění vyhlášky je změna promítnuta v podobě nově znějící přílohy obsahující vzor informačního formuláře zasílaného společně s oznámením o zahájení řízení o přestupku podezřelému, který má bydliště v jiném členském státě. Změna je přímou reakcí na novelu zákona o silničním provozu publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 230/2014 Sb., která v rámci vnitrostátního právního řádu stanovila nutnost přijmout takový prováděcí předpis, jímž bude upraven vzor informačního formuláře pro účely přestupkového řízení, jehož účastníky jsou příslušníci jiných členských států EU.

Vyhláška nabývá účinnosti, s výjimkou jednoho ze svých ustanovení, dnem 27.3.2015.

Poskytnutí grantu z Fondu solidarity EU na financování nouzových opatření v ČR (17.03.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce mezinárodních smluv

Dne 10.3.2015 bylo ve Sbírce mezinárodních smluv zveřejněno pod č. 22/2015 Sb.m.s. sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o provádění Rozhodnutí Komise ze dne 9. prosince 2013, kterým se poskytuje grant z Fondu solidarity Evropské unie na financování nouzových opatření v České republice.

Dohoda byla podepsána v Bruselu dne 12.3.2014. Obsahuje závazek přispět z Fondu solidarity Evropské unie na financování nouzových operací následujících po záplavách, kterými byla Česká republika postižena v červnu roku 2013, formou grantu ve výši bezmála 16 mil. EUR.

Získané finanční prostředky mají být použity na financování operací v rámci opatření typu okamžité obnovy infrastruktury a zařízení na provozuschopnou úroveň v oblasti energetiky, vodního hospodářství a úpravy odpadních vod, telekomunikací, dopravy, zdravotnictví a vzdělávání, poskytnutí dočasného ubytování a financování záchranných akcí, preventivní ochrany infrastruktur a okamžité ochrany kulturního dědictví či typu okamžitého odstranění následků v oblastech postižených katastrofou.

Dohoda vstoupila v platnost dnem již dnem 12.3.2014, ve Sbírce mezinárodních smluv se objevuje až nyní, po více než roce.

Protokol o předcházení, potlačování a trestání obchodování s lidmi (17.03.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce mezinárodních smluv

Dne 3.3.2015 bylo ve Sbírce mezinárodních smluv zveřejněno pod č. 18/2015 Sb.m.s. sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu o předcházení, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, doplňujícího Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu.

Protokol přijatý v New Yorku dne 15.11.2000 navazuje na Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu publikovanou ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 75/2013 Sb. m. s. Deklarovaným účelem sjednaného protokolu je předcházení obchodování s lidmi a boj proti němu se zvláštní pozorností věnovanou ženám a dětem, ochrana obětí takového obchodování a pomoc těmto obětem s plným respektem k jejich lidským právům. V co nejrozsáhlejší míře má být podporována spolupráce smluvních stran za účelem naplnění všech těchto cílů. Pro vznik takového ujednání byla důležitá skutečnost, že i přes existenci různých mezinárodních dokumentů obsahujících pravidla a praktická opatření pro boj proti vykořisťování lidí do té doby nebyl sjednán žádný univerzální dokument, který by se všemi aspekty obchodování s lidmi zabýval.

Pro Českou republiku protokol vstoupil v platnost dnem 16.1.2015.

Smlouva mezi ČR a SR o spolupráci na úseku evidence obyvatel a rodných čísel (17.03.2015, Mgr. Martin Glogar)

Vyšlo ve Sbírce mezinárodních smluv

Dne 10.3.2015 bylo ve Sbírce mezinárodních smluv zveřejněno pod č. 20/2015 Sb.m.s. sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci na úseku evidence obyvatel a rodných čísel.

Smlouva podepsaná v Praze dne 20.1.2014 byla sjednána za účelem posílit a dále rozvíjet spolupráci obou smluvních stran na úseku vedení evidence obyvatel a rodných čísel, když výsledným stavem by měla být správnost a úplnost údajů vedených v evidencích obou smluvních států.

Stejného dne byl podepsán také protokol ke smlouvě, ten byl publikován ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 21/2015 Sb.m.s. Podrobněji stanovuje pravidla pro provádění sm